Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

§ 1.

Obstarávat úkoly státní správy ve věcech plavby přísluší ministerstvu dopravy a jemu podřízeným plavebním správám.

§ 2.

(1) Zřizuje se plavební správa v Praze a plavební správa v Bratislavě.

(2) Plavební správy vykonávají svou působnost přímo nebo svými orgány; těmito orgány jsou pobočky plavebních správ a kapitanáty s odbočkami a stanicemi. Pobočky plavebních správ, kapitanáty a jejich odbočky zřizuje a zrušuje ministr dopravy; stanice zřizuje a zrušuje příslušná plavební správa.

§ 3.

Ministerstvu dopravy přísluší zejména

a) určovat potřeby a zastupovat zájmy plavby při budování a úpravě vodních cest, veřejných přístavů a překladišť, jakož i hájit zájmy plavby s hlediska celostátního,

b) rozhodovat v zásadních věcech týkajících se způsobilosti plavidel a jejich posádek, jakož i bezpečnosti a úpravy plavebního a přístavního provozu,

c) stanovit podmínky pro dopravu osob a zboží, jakož i pro používání zařízení ve veřejných přístavech a překladištích a vydávat, po případě schvalovat příslušné řády,

d) obstarávat věci námořní plavby.

§ 4.

(1) Plavební správy pečují ve svých obvodech zejména o rozvoj, zdokonalení a zhospodárnění vnitrozemí plavby a o její bezpečnost.

(2) Dosavadní působnost výkonných orgánů národních výborů ve věcech plavby přechází na plavební správy.

(3) V podrobnostech upraví působnost plavebních správ a jejich orgánů ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády vyhláškou v úředním listě; působnost stanic určuje plavební správa.

§ 5.

Ministr dopravy může pověřit plavební správy obstaráváním některých ukolů ve věcech plavby patřících do působnosti ministerstva dopravy, a to včetně stavebně technických a hospodářských ukolů týkajících se veřejných přístavů, překladišť a československých přístavních pásem v cizině.

§ 6.

Osobním úřadem zaměstnanců přidělených plavebním správám je ministerstvo dopravy. Ustanovení § 6 odst. 1 vládního nařízení č. 44/1954 Sb., o organisaci veřejné dopravy v oboru ministerstva dopravy, platí i o těchto zaměstnancích.

§ 7.

Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují tomuto zákonnému opatření; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 36/1950 Sb., o výkonu veřejné správy ve věcech plavby.

§ 8.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

V rámci zavedení krajského zřízení byla provedena také nová úprava státní správy ve věcech plavby. Stalo se tak vládním nařízením č. 36/1950 Sb., o výkonu veřejné správy ve věcech plavby. Toto nařízení zrušilo Československý úřad plavební, který měl celostátní působnost, a poříční plavební úřady v Praze, Ústí n. L., Bratislavě a Komárně a přeneslo působnost ve věcech plavby na krajské národní výbory. Vyhláška ministerstva dopravy č. 247/1950 Ú. l. I, která vymezila rozsah činnosti hospodářských referátů krajských národních výborů ve věcech plavby, stanovila pak, že práce spojené s plněním úkolů ve vyhlášce vymezených obstarávají dopravní oddělení hospodářských referátů krajských národních výborů. Se zřetelem k tomu, že provoz plavby na některých vodních cestách je značného rozsahu a má mezinárodní ráz, byla již tehdy ve čtyřech krajích (Praha, Ústí n. L., Bratislava a Nitra) zřízena v hospodářských referátech zvláštní plavební oddělení (plavební oddělení hospodářského referátu krajského národního výboru v Nitře bylo z důvodů vhodnosti a účelnosti umístěno v Komárně).

Čtyřleté zkušenosti s dosavadní organisací plavební správy svědčí o tom, že provedená decentralisace potřebám plavby nevyhovuje a že je proto třeba uvažovat o novém uspořádaní organisace plavební správy. Vhodnou příležitostí k tomu je nová organisace národních výborů.

Myšlenka samostatného organisačního uspořádání ryze odborných úřadů, nemajících převážně místní povahu, jakými jsou nepochybně také organy plavební správy, není dnes ojedinělá, jak tomu nasvědčuje vládní nařízení č. 20/1954 Sb., o organisaci statní báňské správy, i zvláštní organisace správy celní a vodohospodářské.

Také v SSSR je říční plavební správa vybudována na centralisačních zásadách; funkci navrhovaných plavebních správ tam vykonávají ústředně řízené odborné orgány, a to inspekce lodní plavby podřízené přímo ministerstvu říčního loďstva.

V československé vodní dopravě převažuje doprava zahraniční. Proti délce okrouhle 700 km vnitrostátních vodních cest stojí délka vodních cest používaných československými plavidly v cizině okrouhle 3,500 km; právě na těchto vodních cestách plní naše plavba svůj národohospodářský úkol v dovozu a vývozu. Na mezinárodních řekách dochází ke styku s cizími plavidly a s cizími posádkami. S touto povahou souvisí i provoz v našich říčních veřejných přístavech a překladištích.

Vzhledem k těmto hlediskům se ukázala agenda státní správy ve věcech plavby být v ostatní agendě krajských národních výborů, která je převážně jen místní povahy, agendou cizí. Při projednávání prováděcího nařízení k zákonu o národních výborech bylo i se strany některých krajských národních výborů doporučováno, aby věci plavby byly vyjmuty pro svou zvláštní povahu z působnosti krajských národních výborů.

Podle navrhované úpravy bude proto výkon statní správy ve věcech plavby obstarávat ministerstvo dopravy a plavební správy v Praze a v Bratislavě.

Ministerstvu dopravy bude příslušet působnost ve věcech celostátního významu.

Na plavební správy přejde dosavadní působnost krajských národních výborů ve věcech plavby; v podrobnostech upraví působnost plavebních správ ministr dopravy vyhláškou. Plavebním správám bude zejména příslušet sledování stavu plavební dráhy, péče o plavební bezpečnost, rozhodování o zastavení plavby v konkrétních případech, dozor na plynulý a řádný provoz přístavů a překladišť, vyměřování a vybírání přístavních poplatků, schvalování jízdních řádů, cejchování plavidel, rozhodování o připuštění plavidel k provozu, provádění zkoušek způsobilosti členů lodních posádek a vyšetřování havárií plavidel. Tuto působnost budou plavební správy vykonávat buď přímo nebo svými orgány.

Jako orgány plavební správy v Praze budou zřízeny kapitanát v Praze s odbočkou v Mělníku, kapitanát v Ústí n. L. s odbočkou v Děčíně a pobočka plavební správy v Brně. Jako orgány plavební správy v Bratislavě budou zřízeny kapitanát v Bratislavě a kapitanát v Komárně s odbočkou ve Štúrově.

Při plnění svých úkolů budou plavební správy postupovat ve spolupráci s jinými organy statní správy (zejména také s orgány vodohospodářské služby); půjde-li o úkoly, které se budou dotýkat jednotlivých národních výborů, budou plavební správy postupovat v dohodě s výkonnými orgány dotčených národních výborů.

Uskutečnění nové organisace statní správy ve věcech plavby si nevyžádá v roce 1954 zvýšených finančních nákladů, jak je zřejmé z tohoto vyčíslení (pro srovnání vzato II. pololetí 1954):

Personální potřeba státní správy ve věcech plavby je 66 osob. Toto potřeba bude kryta jednak převodem 13 pracovních míst z plánu práce krajských národních výborů, jednak dalšími 53 pracovními místy u krajských národních výborů; tato posléze uvedená místa byla však již nyní zahrnuta do plánu práce ministerstva dopravy, takže je není třeba do tohoto plánu zvláště převádět.

Na rok 1955 je pro plavební správy navrhována celková potřeba v částce 2,832.000.- Kčs.