Národní shromáždění republiky Československé 1954.

I. volební období. 13. zasedání.

770.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé

k projevu souhlasu Úmluva o politických právech žen,

podepsaná v New Yorku dne 31. března 1953.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Omluvou o politických právech žen, podepsanou v New Yorku dne 31. března 1953.

Důvodová zpráva.

Československý lidově demokratický stát po vzoru Sovětského svazu tak jako ostatní lidově demokratické státy odstraňuje politické a hospodářské přehrady mezi ženou a mužem, které v minulosti vytvářela vládnoucí třída kapitalistů.

Zásada rovnoprávnosti žen je jedním ze základních principů úpravy vztahů v lidově demokratické společnosti. Ostává 9. května, která prohlašuje tuto zásadu v čl. l odst. 2 v oddíle pojednávajícím o právech a povinnostech občanů, stanoví, že "muži a ženy mají stejné postavení v rodině a ve společnosti a stejný přístup ke vzdělání a ke všem povoláním, úřadům a hodnostem".

Jak je v Československu a ostatních státech demokratického tábora tato zásada uplatňována v praxi, o tom svědčí množství obecně známých skutečností. Československé ženy, které se plně zapojily po boku mužů do

výstavby socialismu v naší vlasti, zaujaly své zákonně postavení rovnocenných pracovníků ve všech oblastech hospodářského, politického a kulturního života.

Jinak je tomu v kapitalistickém světě, kde ženy dosud v té či oné míře zaujímají podřízené společenské postavení a kde nerovnoprávnost žen ve srovnání s muži dochází i zákonného výrazu.

Československo podporuje boj žen za jejich zrovnoprávnění. Proto Československo zaujalo kladně stanovisko k vytvoření zvláštní Komise Organisace Spojených národů pro postavení žen, jejímž úkolem bylo podporovat rozvoj práv žen v oblasti politické, hospodářské, sociální a v oblasti vzdělání. Tato Komise vypracovala návrh úmluvy o politických právech žen, který Valné shromážděni OSN na svém VII. zasedáni schválilo a doporučilo členským státům k podpisu a ratifikací. Česskoslovensko spolu s ostatními zeměmi tábora míru podepsalo úmluvu ihned po vyložení. Omluva sice nevylučuje všechny formy diskriminace žen, přesto však je krokem

vpřed ve směru zrovnoprávnění žen. Aby "Omluva o politických právech žen" pro ČSR nabyla účinnosti, je třeba ji ratifikovat. SSSR tak již učinil.

V Praze dne 15. října 1954.

I. náměstek předsedy vlády: Dr. Dolanský v. r.

ÚMLUVA o POLITICKÝCH PRÁVECH ŽEN.

Smluvní strany

přejíce si prováděti zásadu rovnoprávnosti mužů a žen, obsaženou v Chartě Spojených národů,

uznávajíce, že každý má právo účastniti se vlády své země přímo nebo nepřímo svobodně zvolanými zástupci a že každý má právo na stejný přístup k veřejné službě ve své zemi, a přejíce si zrovnoprávniti postavení mužů a žen v požívání i výkonu politických práv v souhlasu s ustanoveními Charty Spojených národů a Všeobecné deklarace lidských práv,

rozhodnuvše se sjednati za tímto účelem úmluvu,

u jedná va jí tímto, jak dále stanoveno:

Článek I.

Ženy budou oprávněny volit ve všech volbách za stejných podmínek jako muži bez jakékoli diskriminace.

Článek II.

Ženy budou volitelné do všech veřejně volených těles, zřízených vnitrostátním právem, za stejných podmínek jako muži bez jakékoli diskriminace.

Článek III.

Ženy budou oprávněny zastávati veřejný úřad a vykonávati všechny veřejné funkce, zřízené vnitrostátním právem, za stejných podmínek jako muži bez jakékoli diskriminace.

Článek IV.

(1) Tato úmluva bude otevřena podpisu kterémukoli členu Spojených národů a také kterémukoli jinému státu, který Valné shromáždění vyzve,

(2) Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Spojených národů.

Článek V.

(1) K této úmluvě budou moci přistoupiti všechny státy, uvedené v odstavci l článku IV.

(2) Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Spojených národů.

Článek VI.

(1) Tato úmluva nabude účinnosti devadesátého dne následujícího po dni uloženi šesté listiny o ratifikaci nebo o přístupu.

(2) Pro každý stát, ratifikující úmluvu nebo přistupující k ní po uložení šesté listiny o ratifikaci nebo o přístupu úmluva nabude účinnosti devadesátého dne poté, kdy tento stát uloží listinu o ratifikaci nebo o přístupu.

Článek VII.

Jestliže kterýkoli stát předloží při podpisu, při ratifikaci nebo při přístupu výhradu ke kterémukoli z článků této úmluvy, generální tajemník sdělí znění výhrady všem státům, které jsou nebo které se mohou státi smluvními stranami této úmluvy. Kterýkoli stát, který má námitky proti výhradě, může do devadesáti dnů ode dne uvedeného sdělení (nebo v den, kdy se stane smluvní stranou úmluvy) vyrozuměti generálního tajemníka, že výhradu nepřijímá. V tom případě úmluva nenabude účinnosti mezi tímto státem a státem, který činí výhradu.

Článek VIII.

(1) Kterýkoli stát může vypověděti tuto úmluvu písemným vyrozuměním zaslaným generálnímu tajemníkovi Spojených národů.

Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy generální tajemník vyrozumění přijme.

(2) Tato úmluva pozbude účinnosti dnem, kdy se stane účinnou výpověď, která sníží počet stran na měně než šest.

Článek IX.

Kterýkoli spor, který snad vznikne mezi kterýmikoli dvěma nebo více smluvními státy o výklad nebo o provádění této úmluvy a který se nevyřeší vyjednáváním, bude na žádost kterékoli ze sporných stran předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany na jiném způsobu vyřešení.

Článek X.

Generální tajemník Spojených, národů vyrozumí všechny členy Spojených národů a nečlenské státy uvedené v odstavci l článku IV této úmluvy:

a) o podpisech a ratifikačních listinách, přijatých podle článku IV;

b) o listinách o přístupu, přijatých podle článku V;

c) o dni, kdy tato úmluva nabude účinnosti podle článku VI;

d) o sděleních a vyrozuměních, přijatých podle článku VII;

e) o vyrozuměních o výpovědi, přijatých podle odstavce l článku VIII;

f) o zrušení podle odstavce 2 článku VIII.

Článek XI.

(1) Tato úmluva, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské zněni má stejnou platnost, bude uložena v archivu Spojených národů.

(2) Generální tajemník Spojených národů zašle ověřený otisk všem členům Spojených národů a nečlenským státům, uvedeným v odstavci l článku IV.

ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto úmluvu, otevřenou k podpisu v New Yorku dne třicátého prvého dne měsíce března roku tisícího devítistého padesátého třetího. Za Afganistan:

*) Tyto výhrady zní takto:

"Pokud jde o článek VII: Vláda Běloruské sovětské socialistické republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za to, že právní účinek výhrady jest učiniti úmluvu účinnou mezi státem činícím tuto výhradu a všemi ostatními smluvními státy úmluvy, vyjímajíc pouze tu její část, které se výhrada týká.

Pokud jde o článek IX: Vláda Běloruské sovětské socialistické republiky se nepovažuje za vázánu ustanoveními článku IX, který stanoví, že spory mezi smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy budou na žádost kterékoli ze sporných stran předloženy k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že pro kterýkoli spor, který má býti předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, bude v každém jednotlivém případě třeba dohody všech sporných stran. "

x) Tyto výhrady zní takto:

"Vláda Československé republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za to, že právní účinek této výhrady jest učiniti úmluvu účinnou mezi státem činícím tuto výhradu a všemi ostatními signatáři úmluvy, vyjímajíc pouze tu část odstavce, jíž se výhrada týká. -

Vláda Československé republiky se nepovažuje za vázánu ustanoveními článku IX, podle kterého spory mezi. smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy budou na žádost kterékoli ze sporných stran předloženy k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že pro kterýkoli spor, který má býti předložen k rozhodnuti Mezinárodnímu soudnímu dvoru, bude v každém jednotlivém případě třeba dohody všech sporných stran. "

2) Tato výhrada zní takto: -

"Francouzská vláda si vzhledem k náboženským obyčejům a tradicím trvajícím v jistých územích, vyhrazuje právo odložiti provádění této úmluvy, pokud se týče žen, které bydlí v těchto územích a které se řečených obyčejů a tradic dovolávají. "

3) Prohlášení:

"Rozumí se výslovně, že mexická vláda neuloží svou ratifikační listinu, pokud nenabude platnosti reforma politické ústavy Spojených států mexických, která se nyní projednává, a jež má mexickým ženám poskytnouti občanská práva. " *

4) Tyto výhrady zní takto:

"Vláda Polské lidové republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za to, že právní účinek této výhrady jest učiniti úmluvu účinnou mezi státem činícím tuto výhradu a všemi ostatními signatáři úmluvy, vyjímajíc pouze tu část odstavce, jíž se výhrada týká.

Vláda Polské lidové republiky se nepovažuje za vázánu ustanoveními článku IX, podle kterého spory mezi smluvními stranami o výkladu nebo provádění této úmluvy budou na žádost kterékoli ze sporných stran předloženy k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že pro kterýkoli spor, který má býti předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, bude v každém jednotlivém případě třeba dohody všech sporných stran. "

5) Tyto výhrady zní takto:

"Pokud jde o článek VII: Vláda Ukrajinské sovětské socialistické republiky prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za to, že právní účinek výhrady jest učiniti úmluvu účinnou mezi státem činícím tuto výhradu a všemi ostatními smluvními státy úmluvy, vyjímajíc pouze tu její část, které se výhrada týká.

Pokud jde o článek IX: Vláda Ukrajinské sovětské socialistické republiky se nepovažuje za vázánu ustanoveními článku IX, který stanoví, že spory mezi smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy budou na žádost kterékoli ze sporných stran předloženy k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že pro kterýkoli spor, který má býti předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, bude v každém jednotlivém případě třeba dohody všech sporných stran. "

6) Tyto výhrady zní takto:

"Pokud jde o článek VII: Vláda Svazu sovětských socialistických republik prohlašuje svůj nesouhlas s poslední větou článku VII a má za to, že právní účinek výhrady jest učiniti úmluvu účinnou mezi státem činícím tuto výhradu a všemi ostatními smluvními státy úmluvy, vyjímajíc pouze tu její část, které se výhrada týká.

Pokud jde o článek IX: Vláda Svazu sovětských socialistických republik se nepovažuje za vázánu ustanoveními článku IX, který stanoví, že spory mezi smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy budou na žádost kterékoli ze sporných stran předloženy k rozhodnuti Mezinárodnímu soudnímu dvoru, a prohlašuje, že pro kterýkoli spor, který má býti předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, bude v každém jednotlivém případě třeba dohody všech sporných stran. "

Kn 01 — 5205-44.