Národní shromáždění republiky Československé 1954.
I. volební období. 13. zasedání.
761.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Švýcarskou konfederací, podepsaná v Bernu dne 24. listopadu 1953.
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní, smlouvou mezi republikou Československou a Švýcarskou konfederací, podepsanou v Bernu dne 24. listopadu 1953.
V Praze dne 19. května 1954.
Předseda vlády: V. Široký v. r.
Obchoditi smlouva
mezi československou republikou a Švýcarskou konfederaci
ze dne 24. listopadu 1953.
PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
a SPOLKOVÁ RADA ŠVÝCARSKÁ,
VE SNAZE PŘISPĚT K ROZVOJI HOSPODÁŘSKÝCH STYKŮ MEZI OBĚMA ZEMĚMI, ROZHODU SE UZA-
VŘÍT NOVOU OBCHODNÍ SMLOUVU.
Proto jmenovali svými zplnomocněnci:
PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY:
pana Rudolfa Hubače,
přednostu odboru ministerstva zahraničního obchodu,
SPOLKOVÁ RADA ŠVÝCARSKÁ:
pana Maxe Troendleho,
zplnomocněného ministra, zmocněnce Spolkové rady pro obchodní dohody,
KTEŘÍ, VYMĚNIVŠE SI PLNÉ MOCI A SHLEDAVŠE JE V DOBRÉ A NÁLEŽITÉ FORMĚ, DOHODLI SE TAKTO:
Článek 1.
Smluvní strany budou navzájem postupovat blahovolně ve všem, co se týká obchodu mezi oběma zeměmi. V rámci svých příslušných předpisů učiní všechna opatření potřebná k tomu, aby byla usnadněna a zintensivněna vzájemná výměna zboží a služeb.
Článek 2.
Smlouvní strany si navzájem poskytují nejvyšší výhody ve všem, co se týká cel a celních poplatků, způsobu jejich vybírání, jakož i pokud jde o předpisy, formality a náklady, kterým podléhá nebo by mohlo později podléhat celní řízení, překládání a skladování zboží.
Článek 3.
Výrobky zemědělské a průmyslové, pocházející z území jedné ze smluvních stran, nebudou při dovozu na území druhé smluvní strany podléhat jiným nebo vyšším clům, daním nebo poplatkům nebo předpisům nebo celním formalitám jiným nebo tíživějším než těm, kterým podléhají nebo by mohly v budoucnu podléhat stejně výrobky zemědělské a průmyslové, pocházející z kterékoli třetí země.
Rovněž výrobky zemědělské a průmyslové, pocházející z území jedné ze smluvních stran, nebudou při vývozu na území druhé strany podléhat jiným nebo vyšším clům, daním nebo poplatkům nebo předpisům nebo celním formalitám jiným nebo tíživějším než těm, kterým podléhají nebo by mohly v budoucnu podléhat stejné výrobky zemědělské a průmyslové, vyvážené do kterékoli třetí země.
Článek 4.
Výhody, úlevy, výsady nebo přednosti, které jsou nebo by v budoucnu mohly být povoleny jednou ze smluvních stran, pokud jde o předměty uvedené výše v článcích 2 a 3, pro výrobky zemědělské a průmyslové, pocházející z kterékoli třetí země nebo vyváženě na území kterékoli třetí země, budou ihned a bezplatně poskytnuty na stejně výrobky, pocházející z území druhé smluvní strany nebo vyvážené na její území.
Článek 5.
Výrobky zemědělské a průmyslové, pocházející z území jedné ze smluvních stran, nebudou podléhat po dovozu na území druhé smluvní strany žádným jiným nebo vyšším
vnitřním daním nebo poplatkům než těm, které jsou anebo by v budoucnu mohly být vybírány ze stejných výrobků zemědělských a průmyslových, pocházejících z kterékoli třetí země.
Článek 6.
Ze závazků dohodnutých výše v článcích 2 až 5 jsou vyňaty přednosti, které jsou anebo by v budoucnu mohly být poskytnuty jednou ze smluvních stran sousedním státům pro usnadnění pohraničního styku, jakož i přednosti, vyplývající z celní unie již uzavřené nebo z celní unie, která by v budoucnu mohla být jednou ze smluvních stran uzavřena.
Článek 7.
Žádná z obou smluvních stran nebude při dovozu zboží přicházejícího z území druhé smluvní strany požadovat konsulární faktury.
Zpravidla nebude žádná ze smluvních stran požadovat při dovozu zboží přicházejícího z území druhé smluvní strany usvědčení o původu.
Článek 8.
Smluvní strany nebudou požadovat, aby na zboží dovážené z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany byl označován jeho původ.
Článek 9.
Každá smluvní strana osvobodí od dovozních poplatků vybíraných na jejím území vzorky zboží všeho druhu, přicházející z území druhé smluvní strany, jestliže mají jen nepatrnou hodnotu a mohou sloužit jen k získávání objednávek toho zboží, jež vzorky představují a jež má být dováženo. Aby vzorky mohly požívat osvobození od dovozních poplatků, budou celní úřady dovozního území moci požadovat, aby vzorky byly učiněny neupotřebitelnými jakožto zboží označkováním, roztržením, prodirkováním nebo jiným způsobem, aniž by však tento postup měl za následek, že způsobí, že pozbudou povahy vzorků.
Článek 10.
S podmínkou, že budou zachovány předpisy o dovozním nebo vývozním záznamu, budou poskytovat smluvní strany osvobození od dovozních a vývozních poplatků a dávek pro:
a) vzorky zboží podléhající poplatkům;
b) předměty, určené pro vyzkoušení a pokusy, jakož i nářadí pro montážní práce;
c) předměty určené pro výstavy, veletrhy a
soutěže; d) předměty určené k opravě;
e) označené obaly a schrány, užívaně v obchodě a dovážené prázdné za tím účelem, aby byly vráceny odesilateli plně nebo aby byly opět vyvezeny na jeho účet na jiné místo určení.
Článek 11.
Je-li zboží zaslané z území jedné z obou smluvních stran na území druhé smluvní strany vráceno původnímu vývozci nebo je-li na jeho příkaz opět vyvezeno, protože je adresát nepřijal nebo protože se neuskutečnila nebo byla zrušena smlouva kupní nebo komisní nebo smlouva o konsignačním skladu, nebo protože zboží zůstalo neprodané, upustí smluvní strany při zpětném vývozu od vybrání vývozního cla a vrátí dovozní clo již zaplacené nebo upustí od požadování nezaplaceného dovozního cla, jestliže k opětnému vývozu dojde do tří měsíců od dovozu a na zboží nebyly provedeny žádné změny.
Článek 12.
Smluvní strany učiní v rámci svých příslušných předpisů opatření potřebná k tomu, aby byla mezi oběma zeměmi usnadněna doprava železniční, silniční, vodní a letecká.
Smluvní strany si navzájem poskytují nejvyšší výhody pokud jde o připuštění zboží k vnitřní dopravě a k průvozu.
Článek 13.
Právnické osoby včetně podniků pro zahraniční obchod, jakož i obchodní společnosti a příslušníci jedné ze smluvních stran budou mít volný přístup k soudům druhé smluvní strany, a to jakožto žalobci a jakožto žalovaní.
Právnické osoby včetně podniků pro zahraniční obchod, jakož i obchodní společnosti, které jsou zřízeny podle zákonů jedné ze smluvních stran a mají sídlo na jejím území, budou v této své vlastnosti uznávány také na území druhé smluvní strany.
Obstavení majetku Československé republiky ve Švýcarské konfederaci a obstavení majetku Švýcarské konfederace v Československé republice může být povoleno toliko pro soukromoprávní pohledávky mající užší vztah k zemi, v níž tento majetek jest.
Tento užší vztah bude zejména dán, když se pohledávka bude řídit právem dotyčně země, když tam bude mít místo plněni nebo když bude v souvislosti s právním vztahem, který tam vznikl nebo se tam má vyvíjet, nebo konečně když bude v této zemi stanoveno sudiště.
Když bude věřitel uplatňovat své oprávnění proti právnickým osobám jedné z obou zemi, zejména proti jejím státním podnikům, její státní bance, jejím znárodněným podnikům, jejím národním podnikům nebo jejím podnikům pro zahraniční obchod, bude moci být předmětem obstavení toliko majetek patřící těmto právnickým osobám, jestliže jest v druhé zemi, a nikoli majetek dotyčného státu, jeho státní banky nebo třetí právnické osoby.
Článek 14.
Tato smlouva se vztahuje i na knížectví Lichtenštejnské, pokud bude smlouvou o celní unii spojeno se švýcarskou konfederaci.
Článek 15.
Tato smlouva nahrazuje obchodní smlouvu mezi Československou republikou a Švýcar-
skem ze dne 16. února 1927 a je uzavřena na dobu pěti let.
Bude ratifikována co nejdříve a vstoupí v platnost třicet dní po výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Praze.
Nesdělí — li žádná ze smluvních stran písemně druhé smluvní straně tři měsíce před uplynutím platnosti smlouvy svůj úmysl smlouvu vypovědět, zůstane tato smlouva v platnosti až do doby, kdy bude jednou nebo druhou smluvní stranou vypovězena šest měsíců předem.
Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci k tomu určení tuto smlouvu a opatřili ji svou pečetí.
Dáno v Bernu dne 24. listopadu 1953
ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém a francouzském, při čemž obě zněni mají stejnou platnost.
R. Hubač v. r.
M. Troendle v. r.
Závěrečný protokol.
Při podpisu obchodní smlouvy, uzavřené dnešního dne mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací, dohodli se podepsaní zplnomocněnci takto:
Vázání cel a smluvní celní sazby Československé a švýcarské, sjednané obchodní smlouvou mezi Československou republikou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927 a pěti dodatkovými protokoly, zůstanou v účinnosti až do okamžiku, kdy jedna ze smluvních stran
oznámí jeden měsíc předem úmysl, že jich nebude již používat.
Tento závěrečný protokol tvoří nedílnou součást obchodní smlouvy sjednané dnešního dne mezi Československou republikou a Švýcarskou konfederací.
Dáno v Bernu dne 24. listopadu 1953
ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém a francouzském, při čemž obě znění mají stejnou platnost.
R. Hubač v. r.
M. Troendle v. r.
Kn 01 — 4395-54.