rodních výborů je pomáhat rozvíjet a zvelebovat zemědělskou výrobu, zejména tím, že budou cestou přesvědčování ukazovat zemědělcům, že nemohou setrvávat na zaostalé individuální malovýrobě a že jedinou cestou ke zvýšení zemědělské výroby je družstevní velkovýroba. Prvotním úkolem národních výborů na tomto úseku budování socialismu v naší vesnici zůstává hospodářské, finanční a organisační upevňování JZD, a péče o to, aby malí a střední rolníci — při dodržování zásady naprosté dobrovolnosti — zakládali JZD všude, kde dosud nebyla zřízena. Aby národní výbory vytvořily zdravé předpoklady pro úspěšný rozvoj družstev, musí pečovat

0 příkladné hospodaření existujících JZD a na vzorných JZD ukazovat všem malým a středním rolníkům výhody společné družstevní práce. Aby národní výbory získaly pro družstevní myšlenku malé a střední rolníky, musí též upevňovat spojení družstev s těmi rolníky, kteří stojí ještě mimo družstvo a vytvářet mezi nimi přátelské a soudružské vztahy a takto jim usnadňovat vstup do družstva.

Ke zvýšení zemědělské výroby musí přispět nejen jednotná zemědělská družstva, nýbrž i individuálně hospodařící rolníci. Národní výbory pomohou tedy ke zvýšení zemědělské výroby i soustavnou péčí a pomocí malým a středním rolníkům. Jejich úkolem bude radit a pomáhat těmto zemědělcům při zvyšování hektarových výnosů a produktivity v živočišné výrobě. Národní výbory budou proto bdít i nad tím, aby státní traktorové stanice pomáhaly při zemědělských pracích nejen jednotným zemědělským družstvům, ale i individuálně hospodařícím rohlíkům, úkolem národních výborů bude také pomáhat jednotným zemědělským družstvům při sestavování

i při provádění plánu zemědělských prací. Národní výbory na vesnicích musí seznámit všechny občany s těmito plány. Jen tak se jim podaří mobilisovat je k řádnému a včasnému skončení zemědělských prací a zajistit tak, aby výsledky práce jednotných zemědělských družstev a jednotlivých zemědělců zajistily lepší zásobování našich pracujících.

Důležitou složkou péče národních výborů o blaho obyvatelstva a zajištění maximálního uspokojování jeho potřeb jsou jejich úkoly v oblasti obchodu a zásobování obyvatelstva. Národní výbory mají velkou odpovědnost za zajišťování plynulého zásobování pracujících potravinářskými a průmyslovými výrobky. Musí proto znát přesně a pravdivě zásobovací situaci, opatřovat si přehledy o přísunu zboží, o požadavcích spotřebitelů, pozorně sledovat práci státního a družstevního obchodu, jak se

vyvíjí trh a jak pokračuje výměna zboží mezi městem a vesnicí, zda jsou dodržovány ceny, zda obsluha v obchodech a závodech společného stravování je slušná a poctivá, zda v obchodech je dostatek zboží, po kterém je poptávka atd. Národní výbory mohou nejen přispět k odstranění závad v zásobování pracujících a ke zlepšení práce obchodního a družstevního aparátu, ale i k tomu, aby se vyrábělo zboží, po němž je poptávka, v žádaném sortimentu a kvalitě, aby se kvalita zboží zlepšovala a sortiment se rozšiřoval. Tyto úkoly mohou plnit národní výbory, když vytvoří ze spotřebitelů účinnou občanskou kontrolu, aby mohly zjištěné nedostatky okamžitě odstraňovat. Tak nejlépe přispějí k trvalému zlepšení zásobování pracujících v každém okrese a v každé obci. Hlavním předpokladem pro plnění těchto úkolů není velký štáb pracovníků na národních výborech, ale těsné spojení s masami spotřebitelů, znalost jejich požadavků a živý, svědomitý poměr k potřebám pracujících.

úseku místního průmyslu a komunálního hospodářství, který mnozí funkcionáři často podceňují, musí národní výbory věnovat daleko větší pozornost. Dosud se často zapomínalo, že právě tento úsek výroby slouží k uspokojování každodenních a nejnutnějších životních potřeb pracujícího člověka. Národní výbory si musí uvědomit, že soustavné zlepšování práce různých místních podniků, zajištění všech nutných denních služeb obyvatelstvu ve městech i na vesnicích patří ke každodenním jejich povinnostem v rámci péče o blaho obyvatelstva, úkolem národních výborů bude dále, aby podniky místního průmyslu a komunální podniky zkvalitnily službu obyvatelstvu a aby ceny za práci a úkoly těchto podniků byly v souladu s politikou strany a vlády, zaměřenou na péči o člověka.

Národní výbory musí usilovat o rovnoměrné plnění plánu na úseku místního průmyslu a komunálního hospodářství a zajišťovat využití místních surovinových zdrojů a odpadů velkých průmyslových závodů pro výrobu drobného spotřebního zboží v podnicích místního průmyslu. Bude nutno, aby národní výbory všestranně přispěly ke zlepšení práce podniků místního hospodářství a komunálních podniků, za jejichž Činnost přímo odpovídají.

V bytové výstavbě musí národní výbory zajišťovat, aby i na tomto poli bylo do písmene splněno usnesení strany a vlády o výstavbě bytů pro pracující. Zejména budou kontrolovat, jak se plní úkoly bytové výstavby a včas signalisovat poruchy a nedostatky, dbát, aby bytová výstavba měla potřebný počet pracovnich sil a pečovat, aby v souladu s plánovaným rozmachem bytové výstavby se vyvíjela naše města a nová sídliště jako harmonický celek a stala se tak základem socialistické přestavby našich měst. Národní výbory poskytnou pracujícím všechnu pomoc při svépomocné stavbě rodinných domků, zejména vyhledáváním a zajišťováním vhodných pozemků na stavbu těchto nových bytových jednotek.

Významné úkoly v rámci péče o. blaho člověka připadají národním výborům při budování našeho sjednoceného zdravotnictví, které je zaměřeno podle sovětského vzoru především na předcházení nemocem, vyznačuje se dostupností zdravotní péče všemu lidu a opírá se o širokou aktivní účast pracujících. Jde

o to, aby tato péče, na níž lidově demokratický stát věnuje ročně ohromné částky peněz, skutečně dobře sloužila všemu obyvatelstvu. Bude tedy záležet na národních výborech, aby řádně organisovaly zdravotní službu a aby netrpěly narušování této služby nedostatkem pozornosti k nemocným a různými závadami v organisaci práce ve zdravotnických zařízeních. Národní výbory budou napříště muset více kontrolovat práci zdravotnických zařízení a jejich pracovníků, soustavně se zabývat zdravotnickými otázkami a zdravotním stavem obyvatelstva svého obvodu. Nesmějí přitom zapomínat na úzkostlivou péči, kterou lidově demokratický stát věnuje budoucnosti národa, našim dětem. Musí proto věnovat pozornost jeslím a mateřským školám, dbát o jejich řádný provoz a přispívat tak ke zdárnému vývoji nových generací. Budou proto věnovat pozornost i rozvoji tělesné výchovy a sportu jako nerozlučitelné součásti socialistické výchovy, která musí zajistit stálé zvyšování tělesné, branné a pracovní zdatnosti.

Národní výbory musí stále pečovat o rozvoj školství ve svém obvodu. Výchova dětí a mládeže ve školách je významnou součástí výchovy nového, socialistického člověka. Národní výbory odpovídají totiž za její provádění a musí ji proto pečlivě sledovat, a to nejen přímo, nýbrž i prostřednictvím rodičovských organisací. I na tomto úseku musí pečlivě sledovat stížnosti občanů a důsledně odstraňovat i drobné nedostatky, které se někde při výchově dětí a mládeže vyskytnou. Může tu jít o nedostatky ve vybavení školy pomůckami nebo v úpravě učeben a školních budov a jejich okolí a nebo přímo ve výchovné práci a v nedostatečné pomoci zájmovým kroužkům. Nejde však jen o úkoly na poli výchovy dětí a mládeže. Národní výbory musí pečovat též p plné rozvinutí osvětové práce ve městech

i na vesnicích. Nesmějí při tom vidět v této

práci samoúčelnost, nýbrž musí ji záměrně řídit v těsné souvislosti s otázkami hospodářské výstavby a vůbec s úkoly budování socialismu.

Národní výbory budou přispívat k zabezpečení proporcionálního rozvoje národního hospodářství a účinněji zajišťovat i požadavky těžkého průmyslu. Pomoc tomuto odvětví národního hospodářství budou poskytovat péčí o dopravu pracujících do závodů a získáváním pracovních sil pro průmysl. Pozornost musí věnovat spolu se závody též boji proti fluktuaci, zkoumat její příčiny a snažit se o jejich odstranění. V rámci péče o pracující musí se starat o plnou zaměstnanost místního obyvatelstva a tak zajišťovat každému právo na práci.

Zásady nové organisace národních výborů a jejich výkonných orgánů.

Tyto velké a vznešené úkoly mohou plnit jen státní orgány, které jsou co nejtěsněji spjaty s lidem a jimiž lid uskutečňuje zásadu vytyčenou v ústavě 9. května, že lid je jediným zdrojem veškeré moci ve státě. Tuto moc vykonává zastupitelskými sbory, které jsou lidem voleny, jím kontrolovány a jemu odpovědny. Národní výbory jako sbory složené z přímých zástupců pracujícího lidu tvoří tak pevnou oporu lidově demokratického státu. Spolu s výkonnými orgány, které si vytvářejí, jsou zárukou, že si v lidové demokracii lid zákony nejen dává, nýbrž je svými zástupci také sám vykonává.

Jednou z hlavních zásad, na níž jsou národní výbory budovány, je demokratický centralismus. Demokratičnost národních výborů se projevuje ve volitelnosti a odvolatelnosti členů národních výborů, v povinnosti členů národních výborů pravidelně skládat voličům účty ze své činnosti a z činnosti celého národního výboru, v trvalé kontrole pracujících nad národními výbory a jejich členy a dále v podřízenosti a odpovědnosti výkonných orgánů národních výborů národním výborům jako místním orgánům státní moci. Centralismus v soustavě národních výborů se projevuje v podřízenosti a odpovědnosti nižších orgánů vyšším a v bezpodmínečné závaznosti usnesení vyšších orgánů pro orgány nižší, při čemž nižším orgánům je ponechána nejširší iniciativa ve formách a způsobu jejich provedení. Důsledkem centralismu také je, že všechny národní výbory jsou řízeny vládou; na Slovensku vykonává tuto její pravomoc sbor pověřenců v mezích stanovených již ústavou 9. května. Tak je zajištěno jednotné řešení

celostátních úkolů, vyplývajících z usnesení strany a vlády.

Nová organisace národních výborů má z nich vytvořit skutečné orgány státní moci, to jest takové orgány, které budou představiteli a mluvčími lidu svého územního obvodu. Funkci nositele státní moci vykonávaly národní výbory dosud jen ojediněle na svých plenárních zasedáních, kde měly určovat v duchu vládní politiky směr své činnosti i směr činnosti svých výkonných složek. Zatím co dosud národní výbor představovalo nejen plenům, nýbrž i jeho výkonné složky, t. j. rada a referáty, bude napříště jako národní výbor označován jen orgán státní moci přímo zvolený voliči. Národní výbory budou projednávat na svých zasedáních všechny závažné místní i celostátní otázky, zejména usnesení vlády, volit a odvolávat výkonné orgány národního výboru, zejména předsedu a radu a ustanovovat vedoucí odborů a správ, volit a odvolávat členy stálých komisí, schvalovat plán rozvoje hospodářství svého území, hodnotit dosažené výsledky a řídit a kontrolovat činnost svých členů, komisí a výkonných orgánů a činnost národních výborů nižších stupňů.

Národní výbory jako jediné místní orgány státní moci musí sledovat činnost všech orgánů státní správy i všech jiných orgánů na svém území, hodnotit plnění jejich úkolů a při tom jim pomáhat. Nemohou však nahrazovat tyto orgány ani přímo zasahovat do vedení těchto orgánů, zejména do vedení průmyslových a hospodářských podniků.

Mají-li se národní výbory stát skutečnými orgány státní moci, je nutné, aby byly vybaveny nejširší pravomocí nařizovací, t. j. právem vydávat obecně závazné předpisy i mimo případy, v nichž k tomu byly zmocněny jednotlivými zákony nebo vládními nařízeními. Je samozřejmé, že ani nařízení národních výborů nesmějí být v rozporu s platnými zákony, nařízeními a usneseními vlády. Ježto jde o významnou pravomoc, mohou tato nařízení být vyhlášena pouze tehdy, když je schválí národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada. U nařízení krajských a ústředních národních výborů uděluje toto schválení vláda (sbor pověřenců).

Nejdůležitějším výkonným orgánem národního výboru je jeho rada, kterou národní výbor volí ze svých členů. Rada rozhoduje jako kolektivní orgán vždy ve sboru a jejím hlavním úkolem je zajišťovat a organisovat podle směrnic vlády a zákonů republiky plnění úkolů národního výboru a provádět jeho usnesení. Nová úprava zajišťuje, aby rada ná-

rodního výboru vždy své úkoly plnila jako kolektivní orgán. Aby byla zajištěna kolektivnost rozhodování, upouští se od referentského systému, t. j. od toho dosavadního systému, podle něhož v čele jednotlivých referátů byli členové rady. Tito volení referenti při vedení jim podřízených referátů zpravidla rozhodovali sami, takže kolektivní rozhodování často zcela odpadalo. Odstranění dosavadního referentského systému zdůrazňuje osnova i tím, že nahrazuje označení "referát" novým pojmenováním "odbor".

Dalšími výkonnými orgány národních výborů pro jednotlivé úseky hospodářské a kulturní výstavby budou podle osnovy odbory a a správy rad národních výborů, složené ze zaměstnanců národního výboru. V jejich čele nebudou již volení členové rady, nýbrž zaměstnanci jako úředničtí vedoucí. K tomuto řešení mohlo být přistoupeno proto, že od roku 1945 se pronikavě změnilo politické a třídní složení zaměstnaneckého aparátu národních výborů. Zaměstnanci národních výborů vyšli převážně z řad dělníků, drobných a středních rolníků a pracující inteligence a jsou oddáni dělnické třídě. Tato nová úprava klade ovšem zvýšené požadavky na politickou a odbornou úroveň vedoucích i ostatních zaměstnaneckých kádrů a bude mít vzápětí i jejich zvýšenou odpovědnost za plnění úkolů odborů nebo správ.

Pro výkonné orgány národních výborů platí zásada dvojí podřízenosti vyplývající z demokratického centralismu. Rady národních výborů jsou podřízeny vládě, při čemž je rada podřízena jednak svému národnímu výboru, jednak radě národního výboru vyššího stupně. Odbory a správy rad národních výborů jsou podřízeny jednak svému národnímu výboru a jeho radě, jednak příslušnému odboru a správě rady národního výboru vyššího stupně a příslušnému ústřednímu úřadu, jímž jsou také řízeny. Tím se stupňuje zároveň odpovědnost ústředních úřadů za řízení práce na příslušném úseku národních výborů, ústřední úřady jsou také povinny sledovat činnost výkonných orgánů národních výborů, svědomitě vyřizovat jejich návrhy, podněty, stížnosti a upozornění a mohou si vyžadovat stanovisko národních výborů ve všech případech, kde to povaha věci vyžaduje.

Z demokratického centralismu také vyplývá oprávnění národního výboru vyššího stupně po případě vlády (sboru pověřenců) přezkoumávat usnesení a opatření národních výborů nižších stupňů a právo je měnit nebo zrušit. Totéž oprávnění mají vláda (sbor pověřenců) a rady národních výborů vůči podřízeným radám. Obdobné lze přezkoumávat,

měnit a rušit rozhodnutí odborů a správ rad národních výborů.

Nová úprava rozeznává krajské, ústřední, okresní, městské, obvodní a místní národní výbory. Odpadají tedy jednotné národní výbory, které se neosvědčily. Byly zřizovány mechanicky a jejich velkou vadou bylo, že slučovaly v sobě okresní i místní národní výbory. Plnění těchto dvou úkolů znamenalo, že často zanedbávaly buď město nebo venkovský okres. Místo nich budou zřízeny jednak nové okresní národní výbory, jednak nové městské národní výbory s pravomocí okresních národních výborů.

Organisace a methody práce národních výborů.

Veliké úkoly, které národním výborům ukládá výstavba socialismu, nebylo by možno splnit bez nejširší účasti pracujících mas. Na rozdíl od buržoasního státního aparátu se lidově demokratický státní aparát neisoluje od milionových mas lidu, nýbrž s nimi splývá v organisacích a komisích, které pracují při národních výborech a jsou proto podporou orgánů státní moci. Národní výbory a jejich výkonné orgány se musí starat, aby ke splnění úkolů byly zapojeny co nejširší masy pracujících. Příkladem jim tu mohou být sověty, které si vytvořily široký aktiv spolupracovníků z řad občanů, zapojených do činnosti sovětů pomocí stálých komisí, čtvrťových a uličních výborů, komisí údržby bytového majetku atd. Hlavní organisační formou činnosti národních výborů se musí stát pravidelná zasedání. Pravidelnost zasedání národního výboru zaručuje kontrolu a důkladný rozbor práce, zejména výkonných orgánů národního výboru. Zároveň se zasedání národního výboru stává školou, ve které člen národního výboru získává zkušenosti při správě státu. Dobrá organisace zasedání dovoluje, aby bylo všestranně využito zkušeností členů, a umožňuje stanovit správný směr činnosti národního výboru, jeho komisí a výkonných orgánů.

Aby zasedání mohlo plnit tyto úkoly, musí jednotliví členové národních výborů být v nejužším styku s voliči svého obvodu. Znamená to, že člen národního výboru každodenně sleduje život a události ve svém volebním obvodu a že si pečlivě všímá stížností svých voličů. Takto získané poznatky přenáší do práce národního výboru, rady nebo stálé komise a tím zajišťuje, aby se národní výbor nebo jeho výkonné orgány staraly o nápravu všech zjištěných nedostatků. Tím je také podporována iniciativa voličů, kteří jsou vychováváni k tomu, aby se aktivně podíleli na správě veřej-

ných záležitostí. Úzké spojení členů národních výborů s jejich voliči umožňuje také přenášet na ně usnesení národních výborů a úkoly z nich vyplývající. Členové národních výborů budou tak přispívat k výchově voličů v uvědomělé a poctivé občany lidově demokratického státu. Přitom musí být svou prací, osobním životem i dodržováním státní discipliny a zachováváním socialistické zákonnosti vzorem pro své voliče a i tak přispívat k jejich další výchově. Pro dobrý poměr mezi členy národních výborů s jejich voliči bude mít veliký význam, že členové národních výborů jsou povinni pravidelně skládat svým voličům účty ze své činnosti. Tímto způsobem budou vytvářet podmínky pro rozvoj kritiky a sebekritiky v národních výborech a tak pomáhat stále zlepšovat práci národních výborů.

Masy pracujících budou zapojovány do řízení veřejných záležitostí především pomocí stálých komisí národních výborů. Okolo stálých komisí bude se vytvářet široký okruh spolupracovníků z řad občanstva, čímž se stanou nejdůležitějšími masovými orgány národních výborů. Stálé komise budou účinně napomáhat národním výborům v plnění jejich úkolů, ať již tím, že budou připravovat návrhy jejich opatření nebo tím, že budou kontrolovat, jak jsou usnesení národního výboru plněna. Současně budou vychovávat občany k tomu, aby se účinně podíleli na správě státu.

Spojení s lidem musí národní výbor uskutečňovat též svoláváním hovorů s občany buď podle přání obyvatelstva nebo z vlastního podnětu. Na těchto hovorech musí být projednávány všechny otázky hospodářské, kulturní i sociální výstavby státu i kraje, okresu nebo obce a občanům musí být na nich dávána potřebná vysvětlení a přijímána jejich přání, podněty a návrhy.

Velmi důležitou formou spojení s lidem jsou výbory žen při místních národních výborech, které umožňují ženám uplatnit v národním výboru vliv na řešení otázek souvisících s jejich účastí na výstavbě socialismu a které mobilisují ženy pro nejdůležitější budovatelské úkoly.

Nejdůležitějším spojením národních výborů a jejich výkonných orgánů s pracujícími je jejich každodenní práce. Každý den se obrací na orgány národních výborů velké množství našich občanů v různých otázkách. Tyto orgány získávají tak cenné poznatky o každodenních potřebách pracujícího lidu svého obvodu. Národní výbory musí pohotově a pozorně reagovat na potřeby pracujících a musí jim také náležitě a správně vysvětlovat důležitá rozhodnutí strany a vlády.

Budou-li si národní výbory a jejich výkonné orgány osvojovat socialistické methody práce, zbaví se všech zbytků byrokratismu, zejména nebudou rozhodovat od zeleného stolu bez znalosti skutečného života, úzké spojení s masami povede je také k tomu, aby nebyly lhostejnými k potřebám pracujících. Nebudou také formálně a povrchně řešit jednotlivé otázky.

Důležitou zásadou v práci národních výborů je spojení národních výborů vyšších stupňů s národními výbory nižších stupňů. Je třeba zlepšit řídící činnost krajských národních výborů v poměru k okresním národním výborům a organisovat práci tak, aby těžiště operativní činnosti bylo u okresních národních výborů. To bude znamenat další decentralisaci činnosti národních výborů a její přiblížení k lidu. Stejně je třeba zlepšit řídicí Činnost okresních národních výborů v poměru k místním národním výborům, o něž se musí okresní národní výbor ve své práci opírat.

Národní výbory a jejich orgány při veškeré své činnosti musí se řídit socialistickou zákonnosti. Je naprosto nepřípustné, aby kterýkoli národní výbor porušoval zákony a jiné právní předpisy. V rámci této povinnosti musí také každý národní výbor bdít nad tím, aby zákony a jiné právní předpisy byly dodržovány a vykládány v lidově demokratickém duchu. Musí

proto také střežit a zajišťovat všechna demokratická práva našich občanů. V boji za dodržování socialistické zákonnosti budou národní výbory také vychovávat jednotlivé občany k jejímu dodržování a tím budou upevňovat státní disciplinu.

Významnou metodou práce národních výborů se musí stát plánovitost v jejich práci. Plány úkolů musí být všem národním výborům velkou mobilisační silou a významným prostředkem jejich organisační činnosti i základem jejich řídící a kontrolní činnosti. Pracovní plány národních výborů vyšších stupňů musí obsahovat hlavní opatření, která národní výbor uskuteční, aby zajistil u národních výborů nižších stupňů plnění úkolů strany a vlády. Musí také obsahovat konkretisování vládních usnesení a opatření na poměry v obvodu národního výboru. Takový pracovní plán bude podkladem kontroly činnosti národních výborů a stane se závaznou směrnicí pro všechny národní výbory nižších stupňů.

Národní výbory mohou splnit své velké úkoly při výstavbě socialismu jen tehdy, pronikne-li do jejich práce vědomí, že organisovat provedení všech závažných usnesení strany a vlády znamená zanést jejich smysl a význam do vědomí nejširších vrstev a umět tyto vrstvy mobilisovat pro jejich úspěšnou realisaci.

V Praze dne 25. února 1954.

Předseda vlády: V. Široký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Škoda v. r.

Kn 01 — 3837-64.