Národní shromáždění republiky Československé 1954.
I. volební období. 12. zasedáni.
754.
Vládní návrh.
Ústavní zákon
ze dne... ........... 1954
o národních výborech.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto ústavním zákoně:
§ 1.
(1) Národní výbory jsou místními orgány státní moci pracujícího lidu Československa. Jako nejširší organisace pracujících opírají se ve své činnosti v krajích, okresech a obcích o svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence.
(2) Národní výbory řídí ve svých obvodech hospodářskou a kulturní výstavbu socialismu podle směrnic vlády a zákonů republiky. Soustavně se starají, aby byly stále lépe a plněji uspokojovány rostoucí hmotné a kulturní potřeby pracujících. Veškerou svou činností pečují o člověka a jeho blaho a upevňují důvěru pracujících k orgánům lidově demokratického státu.
§ 2.
Národní výbory jsou krajské, okresní, městské, obvodní a místní, ústřední národní výbor hlavního města Prahy a ústřední národní výbor města Bratislavy. Ve své činnosti jsou národní výbory podřízeny vládě.
§ 3.
(1) Národní výbory jsou voleny pracujícím lidem krajů, okresů, měst, obvodů, vesnic a ostatních obcí na dobu tři let. Volební právo je obecné, rovné a přímé při tajném hlasování.
Do národních výborů mohou volit občané, jakmile dosáhli věku 18 let; zvoleni mohou být občané, jakmile dosáhli věku 21 let.
(2) členové národních výborů skládají tento slib: "Slibuji, že budu zachovávat věrnost lidu a republice, svou činností chránit a posilovat lidově demokratické zřízení a zachovávat zákony a nařízení".
(3) Národní výbory jsou pod stálou kontrolou pracujícího lidu. Každý člen národního výboru je odpověden pracujícímu lidu a je povinen svým voličům skládat účty ze své činnosti i z činnosti celého národního výboru. Každý člen národního výboru může být kdykoli odvolán, rozhodnou-li o tom jeho voliči.
(4) Volby a způsob odvolávání členů národních výborů upravuje zákon.
§ 4.
Národní výbory řídí a kontrolují práci svých rad, odborů a ostatních orgánů; dbají o dodržování zákonů, nařízení a usnesení vlády a ostatních předpisů, střeží práva občanů, řídí místní hospodářskou a kulturní výstavbu a vytvářejí tak z našich měst a vesnic místa spokojenosti, radostné práce a blahobytu.
§ 5.
Národní výbory mohou k plnění svých úkolů vydávat pro svůj obvod nařízení. Podmínky pro vydávání takových nařízení stanoví zákon.
§ 6.
Národní výbory jsou řízeny vládou, při čemž národní výbor nižšího stupně je řízen národním výborem vyššího stupně a je mu odpověden.
§ 7.
Výkonným orgánem národního výboru je rada národního výboru. Národní výbor ji volí ze svých členů. Rady národních výborů jsou podřízeny vládě, při čemž rada je podřízena jednak svému národnímu výboru, jednak radě národního výboru vyššího stupně.
§ 8.
Na Slovensku vykonává v mezích příslušných ustanovení ústavy pravomoc vlády vůči národním výborům a jejich radám sbor pověřenců.
§ 9.
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej vláda.
Důvodová zpráva.
Náš stát jako lidově demokratická republika je státem nového, socialistického typu. Na rozdíl od buržoasního státu, jakým byla předmnichovská republika, neslouží již vykořisťovatelům k utlačování a vyssávání pracujícího lidu, nýbrž slouží pracujícím jako nástroj k ochraně jejich revolučních vymožeností a k výstavbě 'socialistické společnosti. Socialistický stát je, jak učí Lenin, nejdemokratičtější formou státní moci. Tato demokracie je uskutečňována zapojováním stále širších lidových mas do aktivní účasti na řízení věcí veřejných. To je u nás zajištěno národními výbory, nejmasovějšími organisacemi našeho pracujícího lidu.
Od vzniku československé republiky si naše dělnická třída pod vlivem Velké říjnové socialistické revoluce stále více uvědomovala, že vítězství nad buržoasií nelze dovršit a upevnit bez vytvoření organisace lidových orgánů, v nichž by rozhodoval pracující lid prostřednictvím svých skutečných zástupců. V boji proti vykořisťovatelům se naše dělnická třída učila z vítězných bojů proletariátu Ruska, který vytvořil sovětské zřízení jako nejúčelnější formu politické organisace společnosti v přechodném období od kapitalismu k socialismu.
Již v roce 1918 došlo u nás k vytvoření národních výborů, které přistoupily k uskutečňování spravedlivých požadavků pracujících. Buržoasní vláda za pomoci zrádných pravicových sociálně demokratických vůdců zlikvidovala však tyto národní výbory, které ohrožovaly panství kapitalistů. Buržoasie vytvořila sobě oddaný byrokraticko-policejní státní aparát, který spolehlivě chránil a upevňoval její třídní panství nad pracujícím lidem.
V těžkých dobách hitlerovské okupace náš lid, vedený 'Komunistickou stranou Československa, začal vytvářet národní výbory jako revoluční orgány boje proti fašistickým vetřelcům. Takto vznikla v roce 1941 a 1942 široká síť revolučních národních výborů, orgánů národně osvobozeneckého boje. Komunistická strana viděla v nich od počátku nejen orgány revolučního boje, nýbrž i příští orgány státní moci a státní správy v osvobozené republice. Tuto koncepci také důsledně hlásala a prosazovala. Soudruh Klement Gottwald již v roce 1944 ukázal, jakou úlohu budou mít národní výbory po osvobození naší vlasti, když řekl: "Myšlenka národních výborů je velká, demokratická myšlenka. Demokraticky volené a náležitou pravomocí vybavené národní výbory mohou být nejen představiteli národní jednoty
a národní vůle, nýbrž také orgány, jejichž prostřednictvím se mohou nejširší vrstvy lidu měst i venkova zúčastnit správy věcí veřejných, a tím uplatňovat svoji vůli. A podíváme-li se na věc z praktické stránky, pak poznáme, že za daných okolností jsou jedině národní výbory s to překonat všechny obtíže, které budou spojeny s výstavbou státního a veřejného života v osvobozených zemích a později v celé republice. "
Tato linie, vytýčená soudruhem Klementem Gottwaldem, byla vtělena do ústavního dekretu o národních výborech ze dne 4. prosince 1944. Tento dekret byl velkým vítězstvím věci lidu, do jehož rukou dal veškerou moc. Dekret znamenal konec panství buržoasie, opírající se o dosavadní byrokratický aparát jakým byli okresní hejtmani a jiní typičtí představitelé buržoasního aparátu.
Po osvobození naší republiky vítěznou Sovětskou armádou byla koncepce komunistické strany o národních výborech ihned uváděna v život. Na celém území státu byly vybudovány národní výbory. Zásady jejich výstavby, vtělené do Košického vládního programu, tvořily základ národních výborů jako lidových orgánů s nejširší pravomocí, jejichž prostřednictvím bylo možno uskutečnit širokou demokratisaci veškerého veřejného života a v nichž bylo možno zabezpečit lidu jeho revoluční práva a svobody a vést důsledný boj za vymýcení všech fašistických pozůstatků.
Z národních výborů jakožto orgánů revolučního boje staly se tak orgány státní moci a státní správy. Tím byly též položeny základy jednoho ze stěžejních pilířů našeho lidově demokratického zřízení.
Buržoasní reakce viděla právě v národních výborech jednu z hlavních překážek na cestě k uskutečnění svého kontrarevolučního cíle, získat ztracené mocenské posice a znovu nastolit kapitalismus. Využívala proto každé příležitosti a všech možností k boji proti této revoluční vymoženosti pracujícího lidu. Podlamovala autoritu národních výborů, snažila se oklesťovat jejich pravomoc a postupně likvidovat národní výbory tak, jak se jí to podařilo po roce 1918.
Reakci se však nikdy nepodařilo přes veškerou snahu vytvořit z národních výborů nástroj pro své zpátečnické cíle. Národní výbory naopak podstatnou měrou se zasloužily o to, že snahy buržoasie o zvrat politických a hospodářských poměrů byly zmařeny, a přispěly významně k tomu, že v únoru 1948 státní aparát účinně pomohl dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu k vítězství nad reakcí. Únorové vítězství, které urychlilo cestu k socialismu, vytvořilo též předpoklady pro další rozvoj národních výborů, aby mohly důsledněji plnit svou hospodářsko organisátorskou a kulturně výchovnou funkci při výstavbě socialismu.
Spolehlivým základem k tomu byla ústava 9. května. Úlohu a postavení národních výborů v našem veřejném životě zakotvila v základním článku X. tak, že národní výbory jsou nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresech a krajích, strážcem práv a svobod lidu. ústava stvrdila dále zásadu, že národní výbory jsou zastupitelskými sbory, kterými svrchovaný lid vykonává státní moc, jsou lidem voleny, kontrolovány a jemu odpovědny. Tak ústava 9. května zajistila, aby zásada, že všechna moc pochází z lidu, nezůstala prázdnou frází. Lid si svými volenými zástupci zákony nejen dává, ale tyto zákony svými volenými zástupci také provádí.
Národní výbory plnily již od počátku svého vzniku veliké a obtížné úkoly. Zdůraznil to president republiky Klement Gottwald prvním předsedům krajských národních výborů: "Začínáme plán přestavby celého našeho národního hospodářství, jež položí základy socialismu v naší zemi. A tímto faktem jsou dány naše úkoly. Vy a spolu s vámi všichni pracovníci národních výborů jste povoláni, abyste ve své každodenní práci prováděli generální linii našeho usilování. "
Národní výbory přispěly značnou měrou k očistě veřejného života od nepřátelských živlů a pomohly potírat zjevné i skryté škůdce socialistické výstavby. Pomáhaly při zlidovění a pdbyrokratisování našeho státního aparátu, přispívaly k socialistické přestavbě naší vesnice, významně napomáhaly při budování našeho průmyslu, při výstavbě sjednoceného zdravotnictví a při ochraně národního majetku. Nemalá je také práce, kterou vykonaly národní výbory, aby zvýšily hmotnou a kulturní úroveň pracujícího lidu, aby posílily obranyschopnost naší vlasti a aby přispěly k boji za upevnění světového míru. Národní výbory se staly vpravdě školou pro tisíce funkcionářů z řad pracujících, kteří se učili a učí spravovat svůj nový stát.
Přes všechny úspěchy zaznamenáváme však v práci národních výborů vážné nedostatky, které jsou brzdou při plnění rostoucích úkolů na naší cestě k socialismu. Vládní prohlášení z 15. září 1953, které znamená novou významnou etapu ve vývoji lidově demokratického Československa a v jeho socialistické výstavbě, zdůrazňuje, že nové úkoly vyžadují podstat-
ného zlepšení práce národních výborů. "Národní výbory" — praví se ve vládním prohlášení — "zatím neuspokojivě plní svou velmi významnou funkci v našem lidově demokratickém zřízení, a proto nedostatečně spojují orgány státní správy s nejširšími masami pracujícího lidu. " Nedostatečné zapojení širokých mas do řešení úkolů státní správy snižuje jejich iniciativu a aktivitu. K tomu přispívají též nesprávné methody práce některých funkcionářů národních výborů, kteří často methodu přesvědčování zaměňují za dekretování. Tyto nedostatky způsobily někdy i porušování socialistické zákonnosti, a to jak se strany občanů, tak i se strany národních výborů.
Jedním z předpokladů pro zlepšení práce národních výborů bylo převzetí jejich všeobecného řízení vládou. Stalo se tak ústavním zákonem ze dne 16. září 1953, č. 81/1953 Sb., o řízení národních výborů vládou. Dalším nutným předpokladem ke zlepšení práce národních výborů je, aby se národní výbory svou organisací i svými pracovními methodami ještě více přiblížily svému velikému vzoru — sovětům poslanců pracujícího lidu v SSSR.
Při nové výstavbě národních výborů a jejich výkonných orgánů je nutno přihlížet v první řadě k úkolům národních výborů. Tyto úkoly vyvěrají z funkcí socialistického státu a jsou blíže určovány současným stavem politického, hospodářského, sociálního a kulturního vývoje naší republiky. Základním úkolem národních výborů je pomáhat všemi silami k vybudování socialismu a k udržení světového míru. Proto budou národní výbory všestranně pečovat o blaho člověka, o to, aby život všech našich občanů byl stále bohatší a šťastnější. Budou se ve zvýšené míře starat o hospodářský a kulturní rozkvět svého území a budou zabezpečovat příznivé podmínky pro rozvoj národního hospodářství. Národní výbory budou také pečovat o kulturní vzestup občanů, budou je vychovávat v uvědomělé členy socialistické společnosti a pomáhat jim překonávat přežitky kapitalismu v jejich vědomí. Budou zvyšovat socialistické uvědomění mas, učit je úctě k práci a jejím výsledkům a vést pracující lid k šetrnému a hospodárnému zacházení s národním majetkem, členové národních výborů svým čestným a odpovědným plněním funkcí, důsledným zachováváním zákonů, pracovním nadšením, vzorným jednáním vůči občanům i svým osobním životem musí se stát vzorem pro své spoluobčany. Národní výbory se budou ovšem podílet také při ochraně výsledků budovatelské práce před vnějším a vnitřním nepřítelem, budou ostražitě bdít nad pokojnou výstavbou naší vlasti.
Aby národní výbory mohly tyto veliké úkoly zdárně plnit, je nutno postavit všechny jejich členy pod přísnou kontrolu občanů. Tato kontrola bude účinně zajištěna provedením voleb členů národních výborů. Volby se stanou velkou školou jak pro členy národních výborů, tak i pro široké masy voličů. Budou učit občany pečlivě vybírat a volit lidi, kteří celým svým životem dávají záruku, že důvěru jim projevenou nezklamou. Voliči se zároveň naučí kontrolovat činnost svých zástupců v národních výborech a pomáhat jim při plnění jejich úkolů.
Nová zákonná úprava, která vyplývá z rozboru dosavadních zkušeností z práce národních výborů, znamená nový mezník nejen ve výstavbě národních výborů, nýbrž i v celém vývoji našeho státu k jeho další demokratisaci. Národní výbory stojí před novou etapou svého vývoje. Nyní jde o to, dosáhnout toho, aby tato nová etapa vývoje byla ve všech směrech úspěšná, aby zabezpečila úzkou a aktivní účast zástupců lidu při řešení otázek výstavby socialismu, pevné spojení vlády a státního aparátu s nejširšími masami lidu a plnění úloh v hospodářské a kulturní výstavbě.
Předkládaný ústavní zákon vyjadřuje stručně hlavní zásady, jež budou základem pro výstavbu národních výborů:
1. Národní výbory jsou voleny lidem na dobu tří let a jsou pod jeho stálou kontrolou. V osnově ústavního zákona jsou obsaženy pouze zásady těchto voleb, které budou rozvedeny v zákoně o volbách do národních výborů.
2. Navržená osnova do důsledku buduje národní výbory jako místní orgány státní moci. Plné uplatnění této mocenské funkce vyžaduje, aby podle zásady demokratického centralismu řízení národních výborů uskutečňovala vláda. Proto předkládaný ústavní zákon výslovně ustanovuje, že národní výbory jsou řízeny vládou, při čemž národní výbor nižšího stupně je řízen národním výborem vyššího stupně, a že národní výbory ve své činnosti jsou podřízeny vládě. Na Slovensku vykonává tuto pravomoc vlády sbor pověřenců v mezích stanovených již ústavou 9. května.
3. Národní výbory jsou nejširší a nejdemokratičtější organisací pracujících. Národní výbory se stávají jedním z hlavních organisátorů pracujících mas a s tím také souvisí jejich odpovědnost vůči voličům. Tím jsou určovány i methody jejich práce, zejména jejich organisačně masová a politická činnost. Národní výbory pracují za aktivní účasti a pod kontrolou pracujících mas. Zásadou výstavby národních výborů je, aby nejširší masy pracujících byly přibírány ke stálé, všestranné a uvědomělé účasti na
demokratické správě státu. Z toho pak nutně vyplývá též úzké spojení národních výborů s ostatními orgány a organisacemi. Stálá kontrola práce národních výborů pracujícími je jedním z nejúčinnějších prostředků, aby byla zlepšována práce, zdokonalovány pracovní methody a odstraňovány nedostatky v rámci národních výborů. Tak se projevuje a uplatňuje hluboká demokratisace státního aparátu, spočívající v účasti širokých mas, jako jedna z hlavních zásad socialistické státní správy.
4. Pro výkonné orgány národních výborů platí zásada dvojí podřízenosti. Rady národních výborů jsou podřízeny vládě (na Slovensku v mezích daných ústavou sboru pověřenců), při čemž rada je podřízena jednak svému národnímu výboru, jednak radě národního výboru vyššího stupně. Odbory a správy rad národních výborů jsou podřízeny jednak národnímu výboru a jeho radě, jednak příslušnému odboru a správě rady národního výboru vyššího stupně a příslušnému ústřednímu úřadu. V tomto směru nedochází k oslabení, naopak k posílení odpovědnosti jednotlivých ministrů za provádění resortních úkolů výkonnými orgány národních výborů, které jsou povinny řídit se pokyny a směrnicemi příslušných ministrů. Ministři také ústavně odpovídají za řádné plnění těchto resortních úkolů v celém rozsahu.
5. Národní výbory jakožto orgány státní moci mají právo vydávat k plnění svých úkolů a pro svůj obvod obecně závazné předpisy. Toto právo je výslovně zakotveno v navrženém ústavním zákoně, poněvadž rozšiřuje a zevšeobecňuje ustanovení § 90 odst. 3 Ústavy 9. května o právu národních výborů vydávat obecně závazné právní předpisy k provedení jednotlivých zákonů nebo vládních nařízení podle zmocnění.
6. Dosud byly národní výbory společnými orgány státní moci i státní správy. Pod pojmem národního výboru se rozumělo nejen jeho plenům, nýbrž i jeho výkonné složky. Navržená osnova rozlišuje nyní po vzoru sovětů místní orgány na orgány státní moci — národní výbor (t. j. dosavadní plenům) a na výkonné orgány (orgány státní správy), mezi něž patří především rada národního výboru. Toto rozlišování souvisí s důsledným pojetím mocenské funkce národních výborů a jde pouze o účelné rozdělení funkcí státního aparátu mezi jeho jednotlivé orgány. Při tom se znovu potvrzuje, že v našem státě je jednotná státní moc patřící lidu.
7. Podle osnovy jsou místními orgány státní moci krajské, okresní, městské, obvodní a místní národní výbory, ústřední národní výbor hlavního města Prahy a ústřední národní výbór města Bratislavy. Odpadnou tedny jednotné národní výbory, které se již neosvědčovaly. poněvadž plnily úkoly jak v obvodu města, tak i v obvodu celého okresu a často pro plnění jednoho z těchto úkolů zanedbávaly plnění druhého. Naproti tomu zavádí osnova městské národní výbory, které budou v krajských městech a ve Vysokých Tatrách, a městské obvody s obvodními národními výbory. Ustanovení o obvodních národních výborech odpovídají specifickým potřebám větších měst. 8. Při veškeré své činnosti se národní výbory i jejich výkonné orgány řídí směrnicemi vlády a platnými zákony republiky; také samy bdí nad dodržováním zákonů, nařízení a usnesení vlády a ostatních předpisů se strany jiných orgánů i jednotlivých občanů. Dochází zde tedy
výrazného vyjádření zásada socialistické zákonnosti a státní discipliny.
Vytyčené zásady nové úpravy vyžadují, aby po stránce formální byla nová úprava provedena ústavním zákonem. Forma ústavního zákona odpovídá i významu této úpravy a zvýšené autoritě národních výborů, která je v osnově zakotvena.
Zásady stanovené v osnově budou podrobněji rozvedeny zákonem o národních výborech s jeho prováděcími předpisy a zákonem o volbách do národních výborů.
Pokud jde o finanční dosah navrhované úpravy, lze podle hrubého odhadu předpokládat, že si nová úprava nevyžádá zvýšení dosavadního ročního nákladu.
V Praze dne 25. února 1954.
Předseda vlády: V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Škoda v. r.
Kn 01 — 3767-54.