Národní shromáždění republiky Československé 1954.

I. volební období. 12. zasedání.

753.

Zpráva

výboru rozpočtového, pre hospodárske plánovanie a jeho kontrolu,

zemědelského, sociálno-politického a zdravotníckeho, kultúrneho,

ústavnoprávneho, branného a bezpečnostného

a výboru zahraničného o vládnom návrhu rozpočtového zákona na rok 1954 (tlač 746).

Výbory Národného zhromaždenia prejednávali rozpočtové kapitoly štátneho rozpočtu na rok 1954 v dňoch 2. až 19. februára t. r. a poverili predsedu rozpočtového výboru, aby podal spoločnú výborovú zprávu plenárnej schôdzi Národného zhromaždenia.

Tohoročný štátny rozpočet vychádza a opiera sa o štátny plán rozvoja národného hospodárstva republiky československej na rok 1954. Výbory pri prejednávam štátneho rozpočtu vychádzali z hodnotenia plnenia úloh Gottwaldovej päťročnice a z vládneho prehlásenia zo dňa 15. septembra 1953, ktoré určilo na tento rok hlavné úlohy hospodárskej a kultúrnej výstavby našej vlasti.

Poslanci vo svojich diskusných príspevkoch hodnotili, ako štátny rozpočet zabezpečuje finančné prostriedky ku splneniu všetkých našich základných úkolov. Rozprava sa obzvlášť zaoberala otázkami ďalšieho rozvoja palivovej a energetickej základne, otázkami pomoci poľnohospodárstvu, najmä pri zvýšení poľnohospodárskej výroby a to ak rastlinnej, tak i živočíšnej a zdôraznila, že úspešné plnenie našich základných úloh stanovených v štátnom pláne a rozpočte súvisí s otázkami zvyšovania

materiálnej a kultúrnej úrovne všetkého pra-, cujúceho ľudu u nás. Poslanci na mnohých príkladoch ukázali, ako dosiahnuť plánovaného zníženia vlastných nákladov, ako znížiť nadnormatívne zásoby, ako prispieť vhodnými opatreniami k zvýšeniu produktivity práce, ako všade uplatniť prísny režim hospodárnosti a finančnej disciplíny. Kritické pripomienky poslancov iste prispejú k tomu, aby úlohy určené štátnym rozpočtom boli lepšie a zodpovednejšie plnené.

Hlavným úkolom však je — a poslanci si toho boli plne vedomí — urobiť zo štátneho rozpočtu bojový nástroj v rukách miliónov pracujúcich a pomocou ich iniciatívy, znalosťou a obetavosťou docieliť splnenie všetkých úkolov, ktoré sú zamerané k prospechu a šťastiu nášho ľudu.

Prejednávanie štátneho rozpočtu vo výboroch prebiehalo v dobe, kedy všenárodná diskusia nášho ľudu o návrhoch zákonov o národných výboroch ukázala jednotu pracujúceho ľudu, nerozborný sväzok Národného frontu Čechov a Slovákov. Poslanci, ktorí sa aktívne zúčastnili tejto všenárodnej diskusie, priniesli do rokovaní výborov cenné podnety, kritiku a

návrhy, uplatnené naším pracujúcim ľudom v priebehu všenárodnej diskusie a ukázali tak hlbokú vieru nášho pracujúceho ľudu vo vlastné sily a jeho neoblomné odhodlanie dosiahnuť pod vedením Komunistickej strany Československa pevne semknutí v Národnom fronte Čechov a Slovákov, nových veľkých úspechov pri budovaní socializmu v našej vlasti.

štátny rozpočet na rok 1954, ako všetky minulé rozpočty našeho ľudovodemokratického štátu, je zameraný na mierové budovanie a

vyjadruje tak pevné predsavzatie našich národov výstavbou socializmu v našej vlasti čo najviac prispieť k upevneniu mieru na celom svete. Opierajúc sa o pevný sväzok so Sovietskym sväzom a ostatnými krajinami mierového tábora sme pevne presvedčení, že tento vznešený úkol, tak drahý celému pokrokovému ľudstvu, splníme.

Výbory Národného zhromaždenia doporučujú štátny rozpočet na rok 1954 plénu Národného zhromaždenia na schválenie.

V Prahe dňa 19. februára 1954.

Jozef Valo v. r.,

predseda rozpočtového výboru a zpravodajca k štátnemu rozpočtu na rok 1954.

Zpravodajové státního rozpočtu

na rok 1954.

Statistický přehled.

Výborových schůzí bylo 25.

Zpravodajů 43. Debaty se zúčastnilo 445 řečníků.

Ve výborech promluvilo 20 členů vlády, 2 pověřenci,

11 náměstků ministrů,

12 zástupců úřadů.

Rozpočtový výbor jako výbor řídící schválil též kapitoly: 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 29, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 41, rozpočty krajů a rozpočtový zákon na rok 1954.

Rozpočtový zákon na rok 1954

ze dne 1954.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Cíle státního rozpočtu.

Státní rozpočet je základním finančním plánem státu. Všechny finanční prostředky, které zabezpečuje pro plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, pramení z budovatelské práce pracujícího lidu. Proto budiž s nimi hospodařeno tak, aby byly splněny plánované úkoly výstavby, a to nákladem co nejmenším, a tak zajištěno užívání finančních prostředků k dalšímu rozvoji výroby a růstu národního důchodu, k zabezpečení a k trvalému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu a k podpoře úsilí o zachování míru.

§ 2.

Stanovení výše státního rozpočtu.

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu se rozpočtují částkou 87. 803, 121. 000 Kčs, celkové výdaje se stanoví částkou 87. 572, 954. 000 Kčs, takže vyplývá přebytek v částce 230, 167. 000 Kčs.

(2) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů, jejichž příjmy i výdaje činí 14. 880, 517. 000 Kčs; kromě toho činí zůstatek rozpočtových prostředků národních výborů, přecházejících do roku 1955, částku 275, 495. 600 Kčs.

(3) Vláda stanoví k vyrovnání rozpočtů národních výborů procentní podíly na státních příjmech.

§ 3.

Hospodaření podle státního rozpočtu.

(1) Výdaje hospodářských a rozpočtových organisací, ať investiční nebo neinvestiční, mohou být prováděny jen v rámci částek plánovaných ve státním rozpočtu nebo ve finančních plánech hospodářských organisací.

(2) Vláda může povolit uskutečnění nezbytného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu, jestliže zajistí jeho úhradu vyššími příjmy nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Při tom však prostředků určených na výdaje investiční, na generální opravy a na výdaje osobní nesmí být použito k úhradě jiných výdajů.

(3) Národní výbory hospodaří v rámci svých vyrovnaných rozpočtů.

§ 4.

Odpovědnost vlády a jejích členů.

Vláda a každý její člen jsou při hospodaření státu odpovědni za to, že budou všechny plánované úkoly splněny hospodárně, že příjmových částek státního rozpočtu bude alespoň dosaženo a výdajové částky nebudou

— s výjimkou případů přípustných podle tohoto zákona — překročeny.

§ 5.

časové použití rozpočtových prostředků.

(1) Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce roku 1954, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2) úhrada výdajů, které mají a podle ustanovení tohoto zákona mohou zatěžovat rozpočtové prostředky na rok 1954, nesmí být odsunuta k tíži rozpočtových prostředků příštích let.

(3) Poukazovat peníze k úhradě závazků, jež vzniknou po 31. prosinci 1954, nebo tvořit jakýmkoliv jiným způsobem reservy z úspor na rozpočtových prostředcích není přípustno.

§ 6.

Zjišťování rozpočtových

důsledků zákonných a jiných

opatření.

U návrhů zákonů, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, nařízení ministrů a nařízení sboru pověřenců (nařízení pověřenců), vládních usnesení, usnesení sboru pověřenců, vyhlášek a u všech jiných opatření ústředních úřadů buďtež s největší odpovědností zváženy také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření pro výdaje nebo příjmy státního rozpočtu je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Připouští — li povaha navrhovaného opatření zavedení nových příjmů, je nutno tyto nové příjmy vždy navrhnout.

§ 7.

Zatěžování státních rozpočtů příštích let.

(1) Ke všem opatřením, která časově přesahují schválený státní rozpočet a svými důsledky zatěžují nebo by mohla zatěžovat státní rozpočty v příštích letech, jako jsou rozšiřování úřadů a orgánů státní správy, zřizování, po případě rozšiřování jiných zařízení, uzavírání nových nájemních smluv, vydávání nových periodických tiskovin a dlouhodobé objednávky, je třeba předchozího souhlasu, pokud by takovými opatřeními byl způsoben nový nebo vyšší náklad pro státní pokladnu.

(2) K takovým opatřením může dát souhlas ústřední úřad, nebo je může učinit v oboru

vlastní působnosti, jestliže není k tomu třeba podle jiných předpisů souhlasu státní systemisační komise a jestliže očekávaný náklad nepřestoupí v jednotlivém případě částku 50. 000 Kčs ročně a v úhrnu všech případů částku 800. 000 Kčs ročně. V ostatních případech je třeba souhlasu ministerstva financí.

(3) K usnesení, jímž národní výbor přejímá závazek zatěžující rozpočty příštího roku nebo dalších let nebo činí jiné mimořádné hospodářské opatření, je zásadně třeba schválení dohlédacího národního výboru (úřadu). Podrobnosti upraví směrnice ministra financí (§ 10).

§ 8.

Nepřípustnost započtení pohledávek vůči státu.

Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

§ 9.

Zatímní vedení státního hospodaření v roce 1955.

(1) Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1955 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1955, nejpozději však do 31. března 1955, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen před 1. lednem 1955, a to přiměřeně k zásadám předpisů o státním rozpočtu na rok 1954.

(2) Příjmy i výdaje za dobu zatímního vedení státního hospodaření je po vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1955 definitivně zúčtovat na státní rozpočet na rok 1955.

§ 10. Závěrečná ustanovení.

Ministr financí vydá podrobnější směrnice pro hospodaření podle státního rozpočtu a jeho kontrolu, a to zejména pokud jde o používání rozpočtových prostředků, úhradu výdajů na nové úkoly ukládané národním výborům, vázání rozpočtových prostředků určených na úhradu úkolů, které odpadly, a o postup při opatřování úhrady výdajů na úkoly, jež nejsou plně rozpočtově zajištěny. Při tom může ministr financí povolit odchylku od ustanovení § 5 odst. 1.

§ 11. Účinnost.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provedou jej ministr financí a ostatní členové vlády.

1. příloha zákona č.

1954 Sb.

Celkový přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu

Uhrn rozpočtů národních výborů obsažených ve státním rozpočtu

2. příloha zákona č. 1931 Sb.

Přehled příjmů a výdajů jednotlivých krajů

ČSR

Kn 01 -- 1813-54