§ 48. Vyhlášení kandidatury.
Obvodní volební komise uveřejní jména, příjmení, věk a zaměstnání všech zaregistrovaných kandidátů, a to nejpozději 25 dnů přede dnem volby při volbách do krajských a okresních národních výborů a nejpozději 15 dnů přede dnem volby při volbách do ostatních národních výborů.
§ 49. Hlasovací lístky.
(1) Všichni zaregistrovaní kandidáti musí být uvedeni na hlasovacích lístcích.
(2) Hlasovací lístky musí mít stanovenou formu a musí být rozmnoženy v potřebném množství.
§ 50.
Členství kandidátů ve volebních komisích.
Kandidáti nemohou být členy obvodních ani okrskových volebních komisí volebního obvodu, kde jsou navrhováni za členy národního výboru.
§ 51. Volební agitace.
Každá organisace pracujících a každý občan československé republiky má právo svobodně agitovat pro zaregistrovaného kandidáta v tisku, na schůzích a jiným způsobem.
Část V.
Volby.
Oddíl 1.
Vyhlášení voleb.
§ 52. Den voleb.
(1) Den voleb do národních výborů stanoví vláda republiky Československé nejpozději 60 dnů předem.
(2) Volby do národních výborů všech stupňů se konají téhož dne na území celého státu. Volby se konají v den pracovního klidu.
(3) Volby se konají v určený den od 7. hodiny ranní do 18. hodiny odpolední, ve městech od 7. hodiny ranní do 22. hodiny večerní.
§ 53. Informování voličů.
(O Okrsková volební komise informuje voliče v posledních 15 dnech přede dnem volby
soustavně vyhláškami nebo jiným způsobem o době a místě voleb.
(2) V obcích, v nichž je více než 1000 zapsaných voličů, zajistí okrsková volební komise, aby pro každého voliče byl vyhotoven legitimační lístek, v němž jsou uvedeny potřebné údaje o volbách. Zároveň zařídí, aby legitimační lístek byl voliči dodán do bytu.
Oddíl 2. Způsob hlasování.
§ 54. Přípravy ve volební místnosti.
Předseda okrskové volební komise zkontroluje před zahájením volby za přítomnosti členů komise volební schránku a zapečetí ji. Zkontroluje také, zda je připraven seznam voličů a hlasovací lístky. Potom se přikročí k hlasování.
§ 55.
Prostory pro úpravu hlasovacích lístků.
Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. V těchto prostorech nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, ani člen volební komise.
§ 56. Hlasování.
(1) Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.
(2) Volič, který se dostavil do volební komise, odevzdá legitimační lístek a po záznamu v seznamu voličů obdrží hlasovací lístky. Nemá-li volič legitimační lístek a není-li členům okrskové volební komise znám, může ho komise požádat, aby prokázal svoji totožnost.
(3) Hlasování voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, poznamená okrsková volební komise v seznamu voličů. Záznamy o tom podepíše předseda a tajemník okrskové volební komise; voličské průkazy se připojí.
§ 57. úprava hlasovacích lístků.
(1) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků ponechá volič na každém hlasovacím lístku jméno a příjmení kandidáta, pro něhož hlasuje; jména a příjmení kandidátů, pro něž nehlasuje, přeškrtne. Potom přistoupí k volební schránce a vhodí do ní hlasovací lístek.
(2) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že neumí číst a psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek upravil.
§ 58. Pořádek ve volební místnosti.
Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 59.
Ukončení volby.
Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené a přistoupí k otevření volební schránky.
Oddíl 3. Určování výsledků voleb.
§ 60.
Kdo může být přítomen při sčítání hlasů v okrskové volební komisi.
V místnosti, kde okrsková komise provádí sčítání hlasů, mají právo být přítomni zvláště k tomu zmocnění zástupci organisací pracujících a zástupci tisku.
§ 61.
Sčítání hlasů v okrskové volební komisi.
(1) Po otevření volební schránky sečte okrsková volební komise hlasovací lístky podle volebních obvodů, porovná počet odevzdaných hlasovacích lístků s počtem osob, kterým byly vydány hlasovací lístky podle seznamu voličů, a výsledek zapíše do zápisu o hlasování pro každý volební obvod.
(2) Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 62. Posuzování hlasovacích lístků.
(1) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopisu.
(2) Ponechal-li volič na hlasovacím lístku více kandidátů než má být ve volebním obvodu zvoleno, považuje se hlasovací lístek za odevzdaný pro kandidáta (kandidáty) podle pořadí na hlasovacím lístku.
(3) Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhoduje o platnosti okrsková volební komise, což poznamená v zápisu.
§ 63. Zápis o hlasování.
(1) Okrsková volební komise pořídí o hlasování a sčítání hlasů zvláštní zápis pro každý volební obvod ve dvojím stejnopise; zápis podepíše předseda, tajemník a ostatní členové komise.
(2) V zápisu okrskové volební komise o hlasování musí být uvedeno
a) doba počátku a skončení hlasování;
b) celkový počet voličů ve volebním obvodu nebo volebním okrsku zapsaných v seznamu voličů;
c) počet voličů, kteří volili na voličský průkaz;
d) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky;
e) počet voličů, kteří se zúčastnili hlasování;
f) počet hlasovacích lístků, které byly uznány za neplatné;
g) počet hlasovacích lístků, v nichž byla škrtnuta jména a příjmení všech kandidátů;
h) počet hlasů odevzdaných pro každého
kandidáta;
ch) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, a záznam o tom, jak komise rozhodla.
§ 64.
Skončení jednání v okrskové volební komisi.
(1) Po skončeném sčítání hlasů a podepsání zápisu o volbě ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování podle jednotlivých volebních obvodů a zašle neprodleně po jednom stejnopise zápisu o volbě příslušným obvodním volebním komisím.
(2) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky a zašle je spolu s ostatními volebními spisy a s dalšími stejnopisy zápisů o hlasování radě okresního národního výboru k uschování.
§ 65.
Sčítání hlasů v obvodní volební komisi.
(1) Obvodní volební komise sčítají hlasy a zjišťují výsledky hlasování v obvodě na podkladě zápisů předložených okrskovými volebními komisemi.
(2) V místnosti, kde obvodní volební komise provádí sčítání hlasů, mohou být přítomni zvláště k tomu zmocnění zástupci organisací pracujících a zástupci tisku.
§ 66.
Zápis o sčítání hlasů v obvodní volební komisi.
(1) Obvodní volební komise pořídí o sčítání hlasů ve dvojím stejnopise zápis, který podepíše předseda, tajemník a ostatní členové komise.
(2) V zápise obvodní volební komise o sčítání hlasů musí být uvedeno
a) celkový počet voličů zapsaných v seznamech ve volebním obvodu;
b) počet voličů, kteří volili v obvodu na voličský průkaz;
c) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky;
d) počet voličů, kteří se zúčastnili hlasování;
e) počet hlasovacích lístků, které byly uznány za neplatné;
f) počet hlasovacích lístků, v nichž byla škrtnuta jména a příjmení všech kandidátů;
g) počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta;
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány obvodní volební komisi, a záznam o tom, jak komise rozhodla.
§ 67.
Ohlášení výsledků voleb v obvodní volební komisi.
Po skončeném sčítání hlasů a po podepsání zápisu ohlásí předseda obvodní volební komise výsledek voleb ve volebním obvodu.
§ 68. Kdo je zvolen.
(1) Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu všech platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu.
(2) V obcích s počtem obyvatel do 400 je z kandidátů, kteří obdrželi nadpoloviční většinu platných hlasů, zvoleno 9 kandidátů s největším počtem hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje pořadí kandidátů na hlasovacím lístku.
§ 69. Osvědčení o zvolení.
Předseda obvodní volební komise vydá zvolenému kandidátu osvědčení o tom, že byl zvolen členem národního výboru.
§ 70. Uschování volebních spisů.
Po podepsání zápisu o hlasování zašle předseda obvodní volební komise jeden stejnopis zápisu ihned volební komisi národního výboru, o jehož volbu jde. Druhý stejnopis zápisu s ostatními volebními spisy zašle k uschování radě tohoto národního výboru.
§ 71. Usnášení volebních komisí.
(1) Volební komise pro volby do národních výborů se mohou platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů.
(2) Volební komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
§72. Nové volby.
(1) Jestliže ani jeden kandidát nedostal nadpoloviční většinu platných hlasů, poznamená to obvodní volební komise výslovně v zápise o hlasování a oznámí to příslušné volební komisi. Zároveň vyhlásí obvodní volební komise opětovnou volbu mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů; tato komise určí nové volby, které se musí konat nejpozději do 14 dnů po prvních volbách.
(2) Nové volby určí obvodní volební komise též, nebylo-li v obci s počtem obyvatel do 400 zvoleno 9 členů místního národního výboru; v nové volbě se zvolí zbývající počet členů místního národního výboru.
(3) Je-li počet hlasů odevzdaných ve volebním obvodu menší než polovina počtu voličů, kteří mají právo hlasovat v tomto volebním obvodu, poznamená to obvodní volební komise výslovně v zápise o hlasování a oznámí to příslušné volební komisi; tato komise určí nové volby, které se musí konat nejpozději do 14 dnů po prvních volbách.
(4) Nové volby se provádějí na podkladě seznamu voličů sestavených pro první volby a podle ustanovení tohoto zákona.
§ 73. Doplňovací volby.
Uprázdní-li se z jakéhokoliv důvodu místo člena národního výboru, stanoví doplňovací volby rada národního výboru vyššího stupně, a jde-li o člena krajského národního výboru nebo městského národního výboru v Praze, vláda. Doplňovací volba se koná nejpozději 60 dnů poté, co se místo člena národního výboru uprázdnilo.
§ 74. Ztráta členství.
člen národního výboru, který přestal být volitelný, ztrácí členství v národním výboru. O ztrátě členství rozhoduje národní výbor, o jehož člena jde, na návrh své mandátové komise.
§ 75. Ověření voleb.
Platnost volby jednotlivých členů národního výboru ověří národní výbor ve svém prvním zasedání na návrh své mandátové komise.
část VI.
Odvolávání členů národních
výborů.
§ 76.
(1) Každý člen národního výboru může být kdykoliv odvolán, rozhodnou-li o tom voliči jeho volebního obvodu.
(2) Návrh na odvolání člena národního výboru se podává stejným způsobem jako návrh na kandidáta; podává se radě národního výboru, jehož člen má být odvolán.
(3) O odvolání člena národního výboru hlasují voliči ve volebním obvodu tak, že vloží do volební schránky předtištěný hlasovací lístek, v němž škrtnutím nehodícího se předtisku dají najevo, zda hlasují pro odvolání člena národního výboru nebo ne.
(4) O návrhu na odvoláni člena národního výboru, na jehož volební obvod nepřipadá více než 100 voličů, mohou rozhodovat voličové na veřejné schůzi svolané radou příslušného národního výboru.
(5) člen národního výboru je odvolán, účastní-li se hlasování o odvolání alespoň polovina voličů, kteří mají právo hlasovat, a je-li pro odvolání odevzdána nadpoloviční většina platných hlasů.
(6) Jinak platí o odvolání člena národního výboru přiměřeně ustanovení tohoto zákona o volbě člena národního výboru.
část VIL
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
§ 77.
Ústřední a oblastní volební komise.
(1) Vrchní řízení voleb do národních výborů a dohled na ně přísluší ústřední volební komisi při vládě. Oblastním orgánem této komise na Slovensku je slovenská volební komise při sboru pověřenců.
(2) Předsedu, jeho náměstka a potřebný počet dalších členů ústřední volební komise jmenuje vláda na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty. Předsedu, jeho náměstka a potřebný počet dalších členů slovenské volební komise jmenuje sbor pověřenců na návrh ústředního akčního výboru slovenské Národní fronty.
§ 78. úhrada nákladů.
Výdaje spojené s prováděním voleb hradí stát.
§ 79. Provedení a účinnost.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Zákon o volbách do národních výborů tvoří spolu s ústavním zákonem o národních výborech a zákonem o národních výborech podklad pro důsledné dobudování národních výborů jakožto místních orgánů jednotné státní moci. Národní výbory i jejich výkonné orgány budou moci ještě úspěšněji rozvíjet a všestranně prohlubovat svoji činnost na všech úsecích hospodářské a kulturní výstavby, v péči o blaho pracujícího člověka a v zabezpečování míru. Význam zákona o volbách do národních výborů je tím větší, že podle něho budou provedeny fakticky první volby do národních výborů po osvobození. V těchto volbách projeví lid svoji důvěru nejlepším příslušníkům dělnické třídy, rolnictva a pracující inteligence, které bude za členy národních výborů kandidovat Národní fronta — bojový blok Komunistické strany Československa, Re-
volučního odborového hnutí, československého svazu mládeže, československé strany socialistické, československé strany lidové, Strany slovenskej obrody, Strany slobody a ostatních organisací pracujícího lidu.
Volby do národních výborů přispějí k tomu, že bude dále prohloubeno spojení národních výborů s lidem, upevněn nerozborný svazek dělnické třídy, rolnictva a pracující inteligence a posíleno naše lidově demokratické státní zřízení. Volby vytvoří podmínky pro nejširší účast pracujících na správě státu, upevní blok příslušníků KSČ a ostatních politických stran s bezpartijními a přispějí k posílení důvěry pracujících v lidově demokratický státní aparát i ke zlepšení jeho práce. Dosavadní jmenování členů národních výborů, i když se dělo za plné účasti Národní fronty, tyto předpoklady nesplňovalo.
Ze všenárodních voleb vyjdou místní orgány státní moci, které budou povolány uskutečňovat politiku strany a vlády, zaměřenou na stálé zvyšování hmotné a kulturní úrovně našeho lidu.
Volby budou i největší prověrkou činnosti národních výborů a jejich členů. Přispějí také k očištění národních výborů od pozůstatků byrokratických a cizích živlů, které v některých orgánech lidové správy dosud zbyly. Orgány lidové správy, volené lidem a lidu odpovědné, si plně uvědomí, že jsou strážci socialistické zákonnosti a že jsou povinny především samy přísně zachovávat zákony a nařízení republiky. Tak volby povedou k dalšímu upevňování socialistické zákonnosti.
Volby do národních výborů budou účinně mobilisovat a aktivisovat masy pracujících, kteří v nich budou moci nejúplněji vyjádřit svá demokratická práva, a budou tak zvyšovat a prohlubovat jejich uvědomění. K tomu přispěje také široká předvolební kampaň, jíž se prostřednictvím složek a orgánů Národní fronty, vedené Komunistickou stranou Československa, zúčastní všichni občané našeho státu na závodech, ve městech i na vesnicích a která bude pro ně velikou politickou školou. Předvolební kampaň stane se příležitostí k účinné kritice nedostatků v práci národních výborů a jejich členů, k prověřování kandidátů na členství v národních výborech, k uplatňování konkrétních návrhů na zlepšení jejich práce a tak k vytyčení cesty, jak stále zdokonalovat jejich činnost. Předvolební kampaň vyvolá velikou iniciativu a tvůrčí součinnost všeho lidu a podstatně přispěje i k dalšímu přiblížení národních výborů lidu.
V průběhu předvolební kampaně se pracující znova přesvědčí o správnosti politiky strany a vlády, o vymoženostech pracujících v naší vlasti a uvědomí si obrovskou moc našeho společenského zřízení spějícího k socialismu a jeho převahu nad kapitalistickým řádem.
Úzký vztah občanů — voličů k jejich zástupci, který se vytvoří v předvolební kampani a volbami, potrvá jako neměnný princip lidově demokratického řádu i po volbách a pracující budou důsledně sledovat práci svých zvolených zástupců a budou posuzovat, jak uskutečňují své volební závazky a kritické podněty a návrhy voličů. Členové národních výborů, stále spojeni se svými voliči, budou jim pak pravidelně skládat účty ze své činnosti, budou zjišťovat jejich požadavky a potřeby, pozorně sledovat jejich stížnosti a po-
máhat jim při jejich vyřizování, budou také voliče informovat o činnosti národního výboru a jeho výkonných orgánů, čerpat pro svoji práci poučení z jejich řad a získávat je ke spolupráci při řešení budovatelských úkolů.
Součástí takto chápané předvolební kampaně a příprav k volbám byla již všenárodní diskuse k osnovám zákonů o národních výborech. Tato diskuse vzbudila mezi pracujícími nejširší ohlas a ukázala jejich stále stoupající zájem nejen o práci národních výborů a
o její zlepšování, ale také o samotné volby do národních výborů.
To vše naznačuje, že volby a aktivní účast širokých mas pracujících na nich budou jedním z nejvýznamnějších projevů důvěry lidu k našemu lidově demokratickému státnímu zřízení a že manifestačně vyjádří semknutost pracujících kolem strany a vlády. Proto budou mít volby také základní význam pro další úspěšnou činnost národních výborů a pro plnění jejich stále se zvyšujících úkolů.
Skutečný demokratismus voleb do národních výborů se projevuje v těchto hlavních zásadách navrhovaného zákona:
1. Volby budou konány podle obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Z volebního práva není vyloučen nikdo kromě občanů zbavených soudem čestných práv občanských nebo svéprávnosti pro duševní poruchu. Volební právo neomezované žádnými výhradami a překážkami je nemyslitelné v kapitalistických zemích a může být
uskutečněno jen ve státě, kde vládne lid. Tato skutečně demokratická volební soustava dává lidu možnost svobodně si zvolit do místních orgánů státní moci své nejlepší zástupce, kteří mají plnou jeho důvěru.
Výkon obecného a rovného práva zajišťuje
i sestavování seznamu voličů, soudní ochrana proti odmítnutí zápisu do nich nebo proti zamítnutí jakékoliv jiné opravy seznamu. Také vydávání voličských průkazů, umožňujících volit i mimo okrsek bydliště voličova, zajišťuje občanům výkon práva volit.
Volební povinnost není. Tím se zákon podstatně liší od dosavadních volebních řádů, které tuto povinnost nejen zaváděly, ale stanovily i trestní sankce na její porušení. Volby do národních výborů počítají s vysokou politickou uvědomělostí našich pracujících.
2. Jednou z dalších velmi významných zásad volební soustavy je, že se volby provádějí podle volebních obvodů a v každém volebním
obvodu se volí jeden člen národního výboru. Občané bydlící ve volebním obvodu si tak volí svého člena národního výboru, který je jejich zástupcem v národním výboru. V tomto obvodu seznamuje člen národního výboru své voliče s usneseními strany a vlády i s usneseními národního výboru, v tomto obvodu zkoumá požadavky a potřeby občanů a získává je ke spolupráci s národním výborem a v tomto obvodu konečně též skládá voličům účty ze své činnosti. Tímto způsobem se vytvářejí předpoklady pro nejužší spojení voličů s členy národního výboru i pro stálé širší a širší přibírání občanů k řešení problémů hospodářské a kulturní výstavby.
Zřizuje se tolik volebních obvodů, kolik se volí členů národního výboru. Volební zákon určuje, kolik obyvatel připadá na volební obvod pro volby členů národních výborů jednotlivých stupňů, a to tak, aby formy spolupráce občanů s národním výborem byly nejvhodnější. Jsou tedy volební obvody pro volby do národních výborů jednotlivých stupňů různé.
Uvedené zásady nelze v plném rozsahu uplatnit v nejmenších obcích. Proto obce do 400 obyvatel tvoří pro volbu místního národního výboru jeden volební obvod, v němž se volí všech 9 členů místního národního výboru.
3. Řízení voleb do každého národního výboru svěřuje zákon volebním komisím složeným ze zástupců organisací pracujících, které navrhne Národní fronta. Pro volbu do každého národního výboru funguje trojí druh volebních komisí; okrskové volební komise pro každou volební místnost, obvodní volební komise pro každý volební obvod a volební komise krajské, okresní, městské a místní, které řídí volbu do příslušného národního výboru, rozhodují o stížnostech na nesprávný postup ve volbách a o stížnostech proti odmítnutí registrace kandidátů. Pouze okrskové volební komise jsou společné pro volby do národních výborů všech stupňů. Vrchní řízení voleb a dohled na ně svěřuje zákon ústřední volební komisi při vládě, na Slovensku Slovenské volební komisi při sboru pověřenců. Předsedu komise, náměstky a ostatní členy jmenuje vláda resp. sbor pověřenců na návrh Národní fronty.
4. Kandidáty na členství v národním výboru navrhuje Národní fronta. Navrhování kandidátů je nejdůležitějším úkolem předvolební kampaně. Zákon dává všemu pracujícímu lidu sdruženému v Národní frontě možnost nejširší účasti na navrhování kandidátů. Tak budou noci být vybráni nejlepší a nejschopnější dělníci, členové jednotných zemědělských
družstev, drobní a střední rolníci a příslušníci pracující inteligence, Pracující lid bude při výběru přihlížet k osobním vlastnostem občana, k jeho dosavadní práci, k jeho oddanosti k našemu lidově demokratickému zřízení i k jeho nesmiřitelnosti k našim nepřátelům. Předvolební shromáždění, na nichž kandidáti budou představováni občanům, stanou se nejen příležitostí pro nejširší prověřování kandidátů, ale i pro zhodnocení dosavadní práce národního výboru a pro vytyčení dalších úkolů pro činnost nově zvolených členů národního výboru.
5. Zásadami socialistického demokratismu jsou naplněna i ustanovení zákona o způsobu volby a hlasování. Přesný a zároveň jednoduchý a demokratický způsob volby zaručuje, že volby vyjádří skutečnou vůli voličů. Vyplývá to zejména z těchto zásad o způsobu hlasování:
a) k platnosti volby se vyžaduje účast alespoň poloviny voličů ve volebním obvodu (§ 72 odst. 3);
b) zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu všech platných hlasů ve volebním obvodu; v obcích do 400 obyvatel je z kandidátů, kteří obdrželi nadpoloviční většinu platných hlasů, zvoleno devět kandidátů s největším počtem hlasů (§ 68);
c) neplatné jsou jedině hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopisu (§ 62 odst. 1);
d) volič hlasuje tak, že na hlasovacím lístku ponechá jméno kandidáta, pro něhož hlasuje (§ 57 odst. 1); ponechá — li na hlasovacím lístku více kandidátů než má být zvoleno, považuje se hlasovací lístek za odevzdaný pro prvního neškrtnutého kandidáta, resp. neškrtnuté kandidáty (§ 62 odst. 2); k jménům připsaným na kandidátní listinu se nepřihlíží;
e) vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhoduje okrsková volební komise (§ 62 odst. 3).
Nedosáhl — li kandidát ve volebním obvodu nadpoloviční většiny platných hlasů nebo nebylo-li v obcích do 400 obyvatel zvoleno všech devět členů místního národního výboru, konají se do 14 dnů nové volby kandidáta nebo zbývajících kandidátů.
6. Výrazem demokratismu nových zákonů je i právo voličů odvolávat člena národního výboru, který zklamal jejich důvěru, Jde o důsledné uplatnění práva kontroly voličů vůči členům národního výboru. Pro odvolávání platí v podstatě tytéž zásady jako pro volbu.
Veškeré výlohy spojené s volbami hradí stát. Na rok 1954 je částka potřebná na úhra-
du těchto výdajů zařazena do státního rozpočtu v kapitole ministerstva vnitra.
"V Praze dne 12. února 1954.
Předseda vlády: V. Široký v. r.
Ministr vnitra: R. Barák v. r.
Knihtisk, n p., z. z. — 3742-54.