"Jen pro úřední potřebu"
Národní shromáždění republiky Československé 1953.
I. volební období. 12. zasedání.
727.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1953
o devisovém hospodářství.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Úspěšné plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství vyžaduje, aby vývoz a dovoz peněz a jiných hodnot, provádění platů do ciziny a z ciziny, jakož i nakládání s některými hodnotami, byly nově upraveny a podrobeny kontrole podle tohoto zákona.
§ 2.
(1) Vývoz a dovoz československých peněz je zakázán.
(2) Pokud jde o pohraniční styk, může povolit výjimky ze zákazu vývozu a dovozu československých peněz ministr financí v dohodě s ministry zahraničního obchodu a vnitra.
(3) Vývoz a dovoz platebních dokumentů (šeků, směnek, poukázek, pověřovacích listů a jiných platebních příkazů) znějících na československou měnu a československých peněz vzatých z oběhu je dovolen jen s povolením ministerstva financí.
(4) Jen s povolením ministerstva financí je dovoleno vyvážet:
a) cizozemské peníze a platební dokumenty znějící na jinou než československou měnu,
b) drahé kovy (zlato, stříbro, platinu, paladium, ruthenium, rhodium, iridium a osmium ve stavu nezpracovaném, dále v polotovarech, ve směsi, ve slitině, ve zlomcích a pod., v nichž je více než 10% ryzího stříbra nebo více než 1% jiného drahého kovu, jakož i v neoběžných mincích), drahokamy, perly a výrobky z drahých kovů, drahokamů a perel, pokud nejde o obchodní zásilky takových výrobků podniky zřízenými pro provádění zahraničního obchodu (dále jen "podniky pro zahraniční obchod"),
c) fondovní hodnoty (zejména akcie, obligace, zástavní listy, úrokové a dividendové kupony a talony), dále vkladní knížky, životní pojistky, depositní potvrzenky a plno moci k nakládání s majetkovými hodnotami v cizině.
(5) Dovoz hodnot uvedených v odstavci 4 je volný.
§ 3.
(1) Cestující do ciziny mohou si dát na vlastní náklad do úschovy celnice hodnoty, jejichž vývoz je zakázán, nebo k jejichž dovozu nebo vývozu nemají povolení (§ 2). Z převzetí do úschovy nevyplývá povinnost převzaté hodnoty spravovat.
(2) Podmínky úschovy stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zahraničního obchodu.
(3) Hodnoty nevyzvednuté do l roku od převzetí do úschovy připadají státu.
§ 4.
(1) Státní banka československá provádí úhrady do ciziny a přiděluje cizí měnu podnikům pro zahraniční obchod a podnikům obchodujícím s cizinou se zbožím nevyhrazeným podle předpisů o státní organisaci zahraničního obchodu k placení jejich závazků vzniklých v souvislosti s prováděním zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství. Tím nejsou dotčeny předpisy o řízení zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství. Platy z důvodů patentní nebo známkové a vzorové ochrany, jakož i licenční platy všeho druhu, provádí Státní banka na podkladě povolení ministerstva zahraničního obchodu.
(2) V jiných, než v odstavci l uvedených případech provádí Státní banka československá úhrady do ciziny a cizí měnu přiděluje jen na podkladě povolení ministerstva financí.
(3) Vláda určí způsob stanovení kursů cizích měn a stanoví pro tuzemskou potřebu ceny zlata a ostatních, drahých kovů.
§ 5.
(1) Fysické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště nebo se zde alespoň po dobu l roku zdržují, dále českoslovenští příslušníci, kteří se zdržují v cizině z příkazu československých státních a jiných orgánů, a rodinní příslušníci takových osob, kteří se s nimi v cizině zdržují, jakož i osoby právnické, které mají v tuzemsku své sídlo (dále jen "devisoví tuzemci"), jsou povinni:
a) dbát o to, aby jim byly uhrazeny prostřednictvím Státní banky československé jejich pohledávky vůči cizině, ať jich nabyli jakýmkoli způsobem, ihned při splatnosti platem do tuzemska, a to úhradou ve měně, na niž zní pohledávka, nebo způsobem a ve lhůtě stanovené ministerstvem financí, anebo, pokud jde o úhrady pohledávek u podniků nebo z případů uvedených v § 4 odst. l, ministerstvem zahraničního obchodu,
b) nabídnout Státní bance československé ke koupi nejpozději do 10 dnů po nabytí nebo po tom, kdy se stali devisovými tuzemci, cizozemské peníze, platební dokumenty znějící na cizí měnu a drahé kovy,
c) zpeněžit na výzvu ministerstva financí způsobem jím stanoveným nemovitosti a jiné majetkové hodnoty, které mají v cizině, dále fondovní hodnoty splatné v cizině (cizozemské fondovní hodnoty), ať jsou kdekoli, nebo uposlechnout jeho příkazu, pokud jde o jiné naložení s těmito hodnotami; pokud jde o podniky uvedené v § 4 odst. l a o práva patentní, licenční, známková a vzorová, je k výzvě nebo příkazu příslušné ministerstvo zahraničního obchodu.
(2) Devisoví tuzemci zdržující se z jakéhokoli důvodu v cizině nabídnou hodnoty uvedené v odstavci l písm, b) Státní bance československé do 10 dnů po návratu do tuzemska.
(3) Povinnosti podle odstavců l a 2 trvají, pokud má devisový tuzemec ve svém majetku hodnoty, které si má dát uhradit nebo které má nabídnout anebo zpeněžit. (4) Ministr financí může
a) stanovit, že se určité osoby nepovažují za devisové tuzemce, i když se zdržují v tuzemsku déle než l rok,
b) povolit úlevy z povinnosti nabídnout Státní bance československé drahé kovy.
§ 6.
(1) Devisoví tuzemci jsou povinni ohlásit: a) pohledávky vůči cizině, nemovitosti a majetkové účasti, které mají v cizině, své
cizozemské fondovní hodnoty a nároky vůči cizině na dědictví nebo na odkaz;
b) fondovní hodnoty a tuzemské nemovitosti devisových cizozemců, které pro devisové cizozemce opatrují nebo spravují; za devisové cizozemce se považují jiné fysické a právnické osoby než devisoví tuzemci;
c) závazky vůči cizině,
a to do 10 dnů po vzniku uvedených práv a závazků, nabytí hodnot, jejich převzetí do držby nebo správy, anebo po tom, kdy se stali devisovými tuzemci, po případě do 10 dnů po tom, kdy se o vzniku práv a závazků nebo o nabytí hodnot dovědí. Devisoví tuzemci, kteří se zdržují v době, kdy mají povinnost podat hlášení, v cizině, podají hlášení do 10 dnů po svém návratu do tuzemska. Devisoví tuzemci jsou povinni stejným způsobem ohlásit změny týkající se práv, závazků a hodnot uvedených pod písm. a), b) a c), jakož i jejich zánik.
(2) Devisoví tuzemci jsou povinni podat na výzvu ministerstva financí a orgánů jím zmocněných, po případě ministerstva zahraničního obchodu, i jiná hlášení a zprávy o okolnostech přímo i nepřímo závažných s hlediska devisového hospodářství a předložit potřebné doklady.
(3) Způsob hlášení (odstavce l a 2) a případné úlevy stanoví ministr financí, u podniků nebo u pohledávek a závazků v případech uvedených v § 4 odst. l ministr zahraničního obchodu.
(4) S hodnotami uvedenými v odstavci l písm. a) a b) je dovoleno nakládat jen s povolením ministerstva financí, u podniků nebo u pohledávek v případech uvedených v § 4 odst. l jen s povolením ministerstva zahraničního obchodu, leč by šlo o jejich úhradu do tuzemska, zpeněžení nebo jiné naložení s nimi podle § 5.
(5) Devisoví tuzemci jsou povinni pečovat o ochranu svých pohledávek a o jejich včasnou úhradu, jakož i o ostatní hodnoty uvedené v odstavci l písm. a).
(6) Devisoví tuzemci nesmějí bez povolení ministerstva financí, a pokud jde o podniky uvedené v § 4 odst. l a o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu:
a) platit v tuzemsku devisovým cizozemcům anebo komukoliv v jejich prospěch nebo z jejich majetku v tuzemsku, a to v jakékoliv měně nebo jakýmkoliv způsobem,
b) vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině,
c) převádět na devisové cizozemce své tuzemské nemovitosti a fondovní hodnoty, jakož i práva autorská, nakladatelská, patentní, známková, z chráněných vzorů a z vynálezů, a propůjčovat jim tato práva a oprávnění k výrobním postupům.
(7) Devisoví tuzemci nesmějí bez povolení ministerstva financí kupovat cizozemské peníze, platební dokumenty znějící na jinou než československou měnu, drahé kovy a cizozemské fondovní hodnoty, nejde-li o případy uvedené v § 4 odst. 1.
(8) Je-li k dlužníkovu plnění, které se vymáhá soudně, třeba povolení, povolí soud exekuci jen tehdy, je-li mu toto povolení předloženo. Povolení k plnění dlužníkovu si může vyžádat i věřitel.
§ 7.
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby vydal k provedení tohoto zákona nařízení, po případě i jiné předpisy. Může též přenést působnost vyplývající ze zákona pro ministerstvo financí na jiný orgán; jde-li o orgán v oboru působnosti jiného ministra, činí tak v dohodě s tímto ministrem.
(2) Ministr zahraničního obchodu může v dohodě s ministrem financí vydat pro případy, které podle tohoto zákona spadají do jeho působnosti, nařízení, po případě i jiné předpisy.
(3) Ministerstvo financí a orgány pověřené podle odstavce l jsou oprávněny provádět kontroly za účelem dohledu nad zachováváním tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, zejména kontroly obchodních a jiných zápisů a dokladů, zásilek, zavazadel, dopravních prostředků a prohlídky osob. Zároveň mohou požadovat od kontrolovaných orgánů a osob potřebná vysvětlení. Při kontrolách musí být šetřeno zákonných předpisů o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, jakož i dbáno toho, aby prohlídkami byla železniční a poštovní přeprava rušena pokud možno nejméně.
(4) Oprávnění podle odstavce 3 přísluší též ministerstvu zahraničního obchodu v případech, které podle tohoto zákona spadají do jeho působnosti.
(5) Státní úřady a jiné orgány jsou povinny podporovat ministerstvo financí a ministerstvo zahraničního obchodu při provádění úkolů uložených jim tímto zákonem a oznamovat jim k jejich dožádání všechny potřebné
údaje, pokud tomu nebrání zvláštní ustanovení.
§ 8.
Zrušují se zákon č. 92/1946 Sb., o vázaném devisovém hospodářství (devisový zákon), ve znění zákona č. 184/1948 Sb., vládní nařízení č. 37/1952 Sb., o působnosti ministerstva zahraničního obchodu ve věcech devisových, a veškeré předpisy podle nich vydané.
§ 9.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
A. Všeobecná část.
Devisový zákon z r. 1946 (č. 92 Sb. ) vychází ještě z existence kapitalistického hospodářství u nás; důvodová zpráva k němu prohlašuje vázané devisové hospodářství za podstatnou složku soustavy řízeného hospodářství a za nezbytný doplněk řízení cen zboží, práce a kapitálu.
Přes měnící se strukturu československého hospodářství byl devisový zákon jen nedostatečné upraven. Ve státě budujícím socialismus mají však devisové předpisy podstatné jiné úkoly než ve státě kapitalistickém. Přestávají být vrcholným nástrojem devisové politiky a stávají se naproti tomu důležitým pomocníkem plánovaného hospodářství na poli platebního styku a majetkových vztahů s cizinou. Zatím co v kapitalistických zemích vedou devisová omezení k zamrzání pohledávek druhých zemí, k blokování účtů a neplacení závazků, zajišťují devisové předpisy ve státech s plánovaným hospodářstvím řádnou funkci platebního styku s cizinou a zvláště přesné plnění všech závazků podle plánu.
Předkládaná osnova vyjadřuje především nové úkoly ministerstva financí a ministerstva zahraničního obchodu jako orgánů pověřených na místo Státní banky prováděním devisového hospodářství v souvislosti s devisovým plánem.
Vzhledem k obchodnímu styku s kapitalistickými státy počítá osnova nadále s ohláškovým řízením u ministerstva zahraničního obchodu, v němž je rozhodováno současně i o devisové stránce jednotlivých obchodů. Pro nezbožové platy a některé další transakce pone-
chává se ještě výslovně v platnosti povolovací řízení,, které nám může i nadále poskytnout též ochranu proti případným útokům na náš majetek v cizině.
Devisovou agendu, která podle osnovy přechází ze Státní banky na ministerstvo financí a na pověřenectvo financí, obstarávalo 82 zaměstnanců (z toho 66 v Praze a 16 v Bratislavě), na něž činil mzdový fond cca 1, 420. 000 Kčs, ostatní osobní náklady cca 300. 000 Kčs a věcné náklady cca 450. 000 Kčs, celkem 2, 170. 000 Kčs. O zmíněný počet zaměstnanců zvýší se plán práce a kádrů funkčního útvaru ministerstva financí a sníží se plán práce a kádrů Státní banky československé.
B. Zvláštní část. K § 1:
Úkolem zákona je především zajišťování řádné funkce devisového plánu.
K § 2:
Vývoz a dovoz československých peněz je zakázán (odstavec 1), protože není žádoucí, aby československé peníze byly předmětem obchodu v cizině, povoluje se však výjimka pro pohraniční styk, aby osoby pracující v Československu a bydlící v cizině nebo naopak, měly pro svá drobná vydání po vstupu na československé území alespoň nějakou malou částku v československých penězích k disposici (odstavec 2).
Šekům, směnkám, poukázkám a jiným platebním příkazům (odst. 3), dává se, na rozdíl od peněz, nový název "platební dokumenty".
Drahými kovy ve smyslu osnovy nejsou předměty z drahých kovů, leč by šlo o předmety poškozené, t. zv. zlomky a pod. a neoběžné mince z drahých kovů.
V osnově již není samostatně upraven vývoz darů, stěhovaných svršků a cenných předmětů tak, jak byl upraven v § 14 devisového zákona a proto bude pro jejich bezúplatný vývoz platit všeobecné ustanovení dekretu č. 113/1945 Sb. a příslušnost ministerstva zahraničního obchodu.
Fondovními hodnotami jsou cenné papíry osvědčující dlouhodobé půjčky (obligace), podíly na majetkových podstatách (zvl. akcie a pod. ), tudíž cenné papíry v obvyklém smyslu, které jsou na příklad v kapitalistických zemích zpravidla předmětem obchodu na bursách pro cenné papíry, a příslušenství takových cenných papírů (kupony, talony).
Nově se váže na povolení i vývoz plných mocí k nakládání majetkovými hodnotami v cizině, což znamená možnost preventivních zásahů za účelem ochrany čs. devisových zájmů.
K zamezení nejasností stanoví se výslovně v odstavci 5, že dovoz hodnot uvedených v odstavci 4 je volný.
K §3:
Aby se dlouhotrvající úschova hodnot daných do úschovy celnicím nestala obtížnou, stanoví se prdpadná lhůta pro případ, že hodnoty nebudou do l roku vyzvednuty.
K §4:
Pro podniky provozující zahraniční obchod nevyžaduje se již zvláštního povolení k placení závazků, které mají svůj původ v zahraničním obchodě, protože plat je jen důsledkem transakce sledované již od jejího počátku ministerstvem zahraničního obchodu.
Ministerstvu zahraničního obchodu náleží napříště rozhodování o platech v případech týkajících se patentů, licencí, ochranných známek a vzorů i tehdy, nejde-li o závazky podniků pro zahraniční obchod. Povinnost vyžádat si povolení k udržování patentů, ochranných známek a chráněných vzorů v cizině podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech (č. 6/1950 Sb. ) a podle zákona o ochranných známkách a chráněných vzorech (č. 8/1952 Sb. ) a podle prováděcích předpisů k těmto zákonům zůstává nedotčena.
V zákoně č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, je stanoveno, že Státní banka československá určuje poměr československé koruny k cizím měnám na podkladě poměru koruny ke zlatu a k rublu. Předkládaná osnova doplňuje toto ustanovení tím, že způsob, jímž banka určí
kursy cizích měn, stanoví vláda, která též stanoví ceny drahých kovů ve stavu ryzím. Cena zlata stanovená v zákoně č. 41/1953 Sb. platí pak jen pro mezinárodní platební styk. Ceny zlata a ostatních drahých kovů pro nákup a prodej v tuzemsku nejsou nějakou stálou veličinou a vláda je může měnit podle potřeby a svého uvážení.
K § 5:
Pojem devisových tuzemců se rozšiřuje i na československé příslušníky, kteří jsou v cizině za úředním nebo jiným posláním, bez ohledu na dobu takového jejich pobytu v cizině.
Naproti tomu u některých osob může jít i po jednoročním pobytu v tuzemsku o pobyt jen přechodného rázu a proto může ministr financí stanovit, že takové osoby se nepovažují za devisové tuzemce. V úvahu přicházejí zvláště osoby činné u cizích zastupitelských úřadů, dále cizí montéři, studenti, poradci a jiné osoby s podobným dočasným důvodem pobytu v tuzemsku.
Místo dosud obvyklého výrazu "odvésti" používá osnova výrazu "nabídnout ke koupi". Tím je lépe vyjádřeno, že Státní banka převzaté hodnoty jejich vlastníkům zaplatí a že tudíž nejde o žádný akt konfiskační povahy, jak někdy bývá našimi odpůrci před cizozemskými soudy tvrzeno.
Ustanovení odstavce 3 má za úkol zabránit promlčení devisových povinností a tím i beztrestnosti těch, kdo je neplní, pokud mají hodnoty, jichž se povinnost týká, ve svém držení.
K §6:
Pro devisové plánování je nutná řádná evidence o všech hlavních hodnotách a závazcích znamenajících pro československé devisové hospodářství aktivum nebo pasivum a případně i o jiných okolnostech přicházejících s hlediska devisového v úvahu.
S hodnotami podléhajícími hlášení není dovoleno nakládat, leč s devisovým povolením (odst. 4). Tím jsou vyvozovány z ohlašovací povinnosti, která měla dosud jen evidenční povahu, konkrétní důsledky.
Osnova váže v odstavci 6 písm. b) nově na povolení veškerá jednání, z nichž vznikají závazky vůči cizině, aby nenastávaly rozpory mezi existencí závazku a nepřípustností jednání, jímž má být závazek vyrovnán.
Pokud jde o převody nemovitostí, patentních a známkových práv a propůjčování licencí (§ 6 odst. 6 písm. č), bude i nadále třeba devisového povolení kromě schválení příslušného národního výboru (zák. č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a pronájmech zemědělské a lesní půdy), pokud jde o vynálezy, patenty, ochranné známky a chráněné vzory, bude třeba tohoto povolení kromě souhlasu úřadu pro vynálezy (zák. č. 6/1952 Sb. ). Předpokládá se však, že oba druhy řízení budou jako dosud dohodou příslušných orgánů koordinovány a pokud možno zjednodušeny.
Protože by nebylo vhodné, aby soud povolil exekuci se zřetelem k určitému plnění a toto plnění nebylo pak povoleno, je třeba, aby se o plnění předem rozhodlo s hlediska devisového.
K § 7:
Ministr financí řeší do jeho působnosti spadající otázky souvisící s prováděním zákona, stanoví bližší úpravy jednotlivých otázek a může přenášet určitou působnost vyplývající
ze zákona pro ministerstvo financí na jiné orgány. Všeobecné úpravy provede ministr financí zpravidla formou vyhlášky v úředním listě.
Obdobná oprávnění má i ministr zahraničního obchodu pro případy spadající do jeho působnosti.
K zajištění účinné kontroly nad zachováváním zákona stanoví odstavce 3 až 5 způsob jejího provádění a součinnost s jinými úřady a orgány.
K § 8:
Osnova nahrazuje svým obsahem dosavadní devisový zákon a novelu k němu, jakož i vládní nařízení o přenesení devisové působnosti ze Státní banky na ministerstvo zahraničního obchodu (č. 37/1952 Sb. ), a proto je třeba tyto normy výslovně zrušit.
V Praze dne 7. prosince 1953.
Předseda vlády: V. široký v. r.
Ministr financí: J. Ďuriš v. r.,
Knihtisk n. p., z. z. ---1221-53.