"Jen pro úřední potřebu"

Národní shromáždění republiky Československé 1953.

I. volební období. 11. zasedání.

711.

Zpráva

výboru ústavně-právního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 705)

o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury.

Výbor ústavně-právní projednal ve své schůzi konané dne 21. dubna 1953 vládní návrh zákona o právní praxi a odborné zkoušce

v oboru justice a prokuratury (tisk 705) a usnesl se doporučiti jej plenu Národního shromáždění ku schválení beze změny.

V Praze dne 21. dubna 1953.

Dr. Burian v. r.,

místopředseda.

gen. Dr. Kokeš v. r., zpravodaj.

Zákon

ze dne................................................1953,

o právní praxi a odborné zkoušce v oboru justice a prokuratury.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Výchovu právnického dorostu pro soudy, prokuraturu a státní notářství (dále jen "právní čekatelé"), jakož i výchovu advokátních koncipientů organisuje a řídí ministerstvo spravedlnosti.

(2) Ministerstvo spravedlnosti právní čekatele přijímá a po vykonané odborné zkoušce rozmisťuje.

(3) Opatření podle odstavců l a 2, pokud se týkají právních čekatelů, činí ministerstvo spravedlnosti v dohodě s generálním prokurátorem, a pokud jde o právní čekatele z řad vo-

jáků, též v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 2.

(1) Právní praxe čekatelů i advokátních koncipientů trvá jeden rok.

(2) Účelem právní praxe je vyškolit právní čekatele i advokátní koncipienty po ideové i odborné stránce pro jejich budoucí Činnost, naučit je vykládat zákony a ostatní právní předpisy v duchu ústavy a zásad lidově demokratického zřízení a obeznámit je s potřebami praxe. Mohou jim proto být přidělovány jen

takové práce, jejichž výkonem se dosáhne účelu právní praxe.

(3) Právní praxi může ministr spravedlnosti zcela nebo zčásti prominout; jde-li o právní čekatele z řad vojáků, může takové opatření učinit jen v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 3.

(1) Po vykonání právní praxe jsou právní čekatelé i advokátní koncipienti povinni se podrobit odborné zkoušce.

(2) účelem odborné zkoušky je zjistit, zda zkoušený má potřebné odborné vědomosti a zda je dostatečně politicky vyspělý, aby mohl být činný jako soudce, prokurátor, státní notář nebo advokát.

(3) Odbornou zkoušku může ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany prominout i právním čekatelům z řad vojáků.

§ 4.

(1) Podrobné předpisy o právní praxi a o odborné zkoušce vydá ministr spravedlnosti.

(2) Ministr spravedlnosti může také nařízením stanovit, které jednoduché úkony vyhrazené zákonem prokurátoru, soudci nebo státnímu notáři, může s právními účinky vykonat právní čekatel.

(3) Předpisy podle odstavců l a 2 vydá ministr spravedlnosti v dohodě s generálním prokurátorem, a pokud se vztahují na právní čekatele z řad vojáků, též v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 5.

(1) Kde dosavadní předpisy mluví o odborné justiční zkoušce nebo o odborné zkoušce pro notářské čekatele nebo pro advokátní koncipienty, rozumí se tím odborná zkouška podle tohoto zákona.

(2) Odborné justiční zkoušky, soudcovské zkoušky, jednotné soudcovské a advokátní zkoušky, vojenské právní zkoušky, vojenské soudcovské zkoušky, advokátní zkoušky a notářské zkoušky, vykonané před účinností tohoto zákona, mají stejné právní účinky jako odborná zkouška podle tohoto zákona.

§ 6.

(1) Osobní věci právních čekatelů až do jejich ustanovení soudcem, prokurátorem nebo státním notářem obstarává ministerstvo spravedlnosti, po případě orgán jím k tomu zmocněný.

(2) Pracovní a platové poměry právních čekatelů se řídí ustanoveními zákona č. 67/1950

Sb., o pracovních a platových poměrech soudců, prokurátorů a soudcovských čekatelů, a předpisů jej provádějících, pokud se vztahují na dosavadní soudcovské čekatele.

§ 7.

Pro platové poměry právních čekatelů z řad vojáků platí ustanovení zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, a ustanovení jeho prováděcích předpisů.

§ 8.

Advokátní koncipienti, kteří vykonávají část právní praxe u soudů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost v úředních věcech ve stejném rozsahu jako právní čekatelé.

§ 9.

Dosavadní soudcovští čekatelé, notářští čekatelé a čekatelé u prokuratur stávají se v den účinnosti tohoto zákona právními čekateli ve smyslu tohoto zákona v oboru ministerstva spravedlnosti.

l 10.

Vláda může nařízením stanovit, v kterých jiných oborech právní činnosti se musí právní zaměstnanci podrobit odborné zkoušce podle tohoto zákona a jaká právní praxe musí této zkoušce předcházet.

§ 11.

Zrušují se všechny předpisy, které upravují přípravnou službu (právní praxi) soudcovských a notářských čekatelů a advokátních koncipientů, jakož i všechny předpisy o odborné justiční zkoušce, zejména:

1. zákon č. 323/1948 Sb., jímž se zavádí odborná justiční zkouška a doplňují se předpisy o přípravné službě soudcovské,

2. nařízení ministra spravedlnosti č. 324/1948 Sb., jímž se vydávají podrobné předpisy o odborné justiční zkoušce,

3. nařízení ministra spravedlnosti č. 289/1949 Sb., kterým se vydávají podrobnější předpisy o přípravné službě soudcovské,

4. ustanovení § 13 odst. l písm. c) zákona č. 114/1951 Sb., o advokacii.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany a generálním prokurátorem.

Knihtisk, n. p., s. z. — 1907-53.