Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 10. zasedáni.
690.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1952
o dani z příjmů obyvatelstva.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I. Daňová povinnost.
§ 1. Kdo platí daň.
Daň platí fysické osoby ze všech svých příjmů, které nejsou podrobeny dani ze mzdy, dani z literární a umělecké činnosti nebo dani zemědělské.
§ 2. Zdaňovací období.
Daň se vyměřuje za kalendářní rok po jeho uplynutí.
Základ daně. § 3.
Základem, z něhož se daň vyměřuje, je rozdíl mezi celkovým příjmem poplatníka (peněžním i naturálním) podrobeným téže daňové sazbě a výdaji, vynaloženými na dosažení příjmu.
§ 4.
Má-li poplatník v podniku nebo při výdělečné činnosti zaměstnance a je-li základ daně zjištěný podle § 3 nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy těchto zaměstnanců, je základem daně 30% nákladu na hrubé mzdy; za zaméstnance se však nepovažují manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezletilé děti.
Část II.
Zdanění příjmů z práce nevykonávané v pra-
covním poměru a příjmů drobných řemeslníků
a živnostníků.
§ 5.
Sazba daně.
Příjmy ze soukromé činnosti lékařů, dentistů a podobných povolání, odměny vynálezců a zlepšovatelů za přijaté vynálezy a zlepšovací náměty, odměny za podávání vědeckých, odborných a znaleckých posudků všeho druhu, dále příjmy ze soukromého vyučování všeho druhu a příjmy řemeslníků a živnostníků, kteří nemají zaměstnance, se zdaňují takto:
| při základu daně; přes Kčs do Kčs 15. 000 | činí daň | 5% | ||||||
15. 000 | 30. 000 | 10% | ||||||
30. 000 | 40. 000 | 3. 000 | Kčs | a | 15% | ze základu přesahujícího | 30. 000 | Kčs |
40. 000 | 60. 000 | 4. 500 | " | a | 25% | " | 40. 000 | " |
60. 000 | 90. 000 | 9. 500 | " | a | 35% | " | 60. 000 | " |
90. 000 | 140. 000 | 20. 000 | " | a | 45% | " | 90. 000 | " |
140. 000 | 230. 000 | 42. 500 | " | a | 55% | " | 140. 000 | " |
230. 000 | 500. 000 | 92. 000 | " | a | 65% | " | 230. 000 | " |
500. 000 | 267. 500 | u | a | 80% | " | 500. 000 | " | |
§ 6. Zvýšení a snížení daně.
(1) Daň podle § 5 se zvyšuje
a) poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu, o 40% daně a
b) poplatníkům, kteří vyživují jednu osobu, o 20% daně.
(2) Daň podle § 5 se snižuje o 30% poplatníkům, kteří vyživují více než tři osoby, nejvýše však o 6. 000 Kčs.
(3) Táž osoba může být uznána za vyživovanou osobu pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.
(4) Daň se sníží, jen nebyla-li poplatníku snížena z téhož důvodu daň ze mzdy nebo daň zemědělská.
§ 7.
Daň podle § 5 se zvýšením podle § 6 nesmí činit více než 80% daňového základu.
•
§ 8. Daněprosté minimum.
Daň se nevyměří, nepřesáhli je-li základ daně 12. 000 Kčs a je-li poplatník svou výživou a výživou své rodiny, odkázán výhradně na příjmy uvedené v § 5.
Část III.
Zdanění ostatních příjmů. § 9. '
Sazba daně.
(1) Příjmy z budov, příjmy obchodníků, autodopravců, povozníků a hostinských, dále příjmy řemeslníků a živnostníků, kteří mají zaměstnance, a všechny ostatní příjmy kromě příjmů, které se zdaňují podle § 5, se zdaňují takto:
při zakladl přes Kčs | daně do Kčs | činí daň | |||||
15. 000 | 6% | ||||||
15. 000 | 30. 000 | 12% | |||||
30. 000 | 40. 000 | 3. 600 | Kčs | a | 18% ze základu přesahujícího | 30. 000 | Kčs |
40. 000 | 60. 000 | 5. 400 | " | a | 27% | 40. 000 | " |
60. 000 | 90. 000 | 10. 800 | " | a | 38% | 60. 000 | " |
90. 000 | 140. 000 | 22. 200 | " | a | 50% " | 90. 000 | " |
140. 000 | 230. 000 | 47. 200 | " | a | 62% | 140. 000 | " |
230. 000 | 500. 000 | 103. 000 | " | a | 75% | 230. 000 | " |
500. 000 | 305. 500 | " | a | 90% | 500. 000 | " | |
(2) Do základu daně se započítávají též příjmy poplatníkovy manželky (manžela) nebo družky (druha) a nezletilých dětí, žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti.
§ 10.
Zvýšení dané. Daň podle § 9 se zvyšuje
a) poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu, o 40 % daně a
b) poplatníkům, kteří vyživují jednu osobu, o 20% daně.
§ 11.
Daň podle § 9 se zvýšením podle § 10 nesmí činit více než 90% daňového základu.
§ 12. Daně prosté minimum.
Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně částku 9. 000 Kčs a je-li poplatník svou
výživou a výživou své rodiny odkázán výhradně na příjmy uvedené v § 9.
Část IV. Společná ustanovení.
§ 13. Přiznání.
(1) Poplatník je povinen podat do 31. ledna přiznání k dani za uplynulý rok.
(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může mu být daň zvýšena až o 10%.
§ 14. Vyměření daně.
Daň vyměří okresní národní výbor, v jehož obvodu má poplatník svoje bydliště; o vyměření daně vyrozumí poplatníka platebním výměrem.
§ 15. Odvolání.
(1/ Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání u okresního národního výboru, který platební výměr vydal.
(2) O odvolání rozhodne s konečnou platností krajský národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhodne o něm s konečnou platností okresní národní výbor, nepřesahuje-li základ daně 250. 000 Kčs.
Placení daně.
§ 16.
(1) Poplatník je povinen si daň sám vypočíst a zaplatit ji příslušnému okresnímu národnímu výboru do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje.
(2) Zvýšení daně podle § 13 odst. 2 je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
§ 17.
Poplatník je povinen platit čtvrtletní zálohy na daň, za běžný rok, pokud vykonává činnost nebo pobírá příjmy podrobené této dani, a to ve výši jedné čtvrtiny poslední roční daňové povinnosti. Zálohy na daň jsou splatné vždy do 15. dne po uplynutí kalendářního čtvrtletí.
§ 18.
(1) Začne-li nebo přestane-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené této dani, je povinen oznámit to do 15 dnů okresnímu národnímu výboru.
o
(2) Novým poplatníkům může okresní národní výbor stanovit zálohy na daň (§ 17) přihlížeje k očekavatelnému příjmu poplatníka a k ostatním pro vyměření daně rozhodným poměrům.
§ 19.
Nebyla-li daň (záloha na daň) včas zaplacena, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále, které činí:
u daně podle § 5.......0. 1% a
u daně podle § 9. ......0. 2%
dlužné částky.
§ 20.
P r o m l č e n í.
(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
§ 21.
Osvobození. Od daně jsou osvobozeni:
1. diplomatičtí zástupci pověření u vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými státními příslušníky a pokud trvá vzájemnost;
2. vynálezci a zlepšovatelé z odměn za přijaté vynálezy a zlepšovací náměty, jestliže odměna za vynález nebo zlepšovací námět nepřevyšuje 100. 000 Kčs; převyšuje-li odměna 100. 000 Kčs, je osvobozena od daně pouze částka 100. 000 Kčs.
§ 22. Kontrola daně.
Poplatníci podléhají kontrole okresních a krajských národních výborů, které na místě prověřují podle skutečností rozhodných pro daň včasnost, správnost a úplnost placení daně a daňových přiznání.
Závěrečná ustanovení. § 23.
(1) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procento zvýšení a snížení daně podle §§ 6 a 10.
(2) Vláda může osvobodit od daně určité skupiny poplatníků nebo určité druhy příjmů.
(3) Ministerstvo financí:
1. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout z tohoto zákona;
2. se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně;
3. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.
§ 24.
(1) Počínajíc kalendářním rokem 1952 se zrušují předpisy, které jsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona; zejména se zrušují:
1. zákon č. 50/1948 Sb., o živnostenské dani;
2. zákon č. 60/1950 Sb., o dani ze samostatné činnosti.
(2) Počínajíc kalendářním rokem 1953 se zrušuje zákon č. 294/1948 Sb., o zvláštní dani z úroků z úsporných vkladů.
(3) Počínajíc berním rokem 1953 se zrušují dosud platná ustanovení zákona o přímých daních, s výjimkou ustanovení o rentové dani vybírané srážkou, která pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1952.
§ 25.
Daň podle tohoto zákona se vyměří po prvé z příjmů dosažených v kalendářním roce 1952, s výjimkou úroků z úsporných vkladů a jiných požitků, podrobených rentové dani vybírané srážkou.
§ 26.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Navrhovaným zákonem o dani z příjmů obyvatelstva dokončujeme reformu daní placených obyvatelstvem.
Dosavadní zdanění příjmů obyvatelstva spočívá jednak na zákoně o přímých daních převzatém z předmnichovského zákonodárství, jednak na zákonech vydaných již v rámci berní reformy prováděné po roce 1945 (zákon o dani ze mzdy, zákon o zemědělské dani, zákon o živnostenské dani, zákon o dani z literární a umělecké činnosti a zákon o dani ze samostatné činnosti). Tato úprava dnes již nevyhovuje pro svoji roztříštěnost, která má za následek též nerovnoměrnost ve zdanění.
Bylo proto třeba přikročit k nové úpravě
daní placených obyvatelstvem. Podle této nové úpravy budou podléhat příjmy z pracovního a jemu obdobného poměru nové dani ze mzdy, příjmy ze zemědělských hospodářství nové zemědělské dani a všechny ostatní příjmy dani z příjmů obyvatelstva, s výjimkou příjmů z literární a umělecké činnosti, pro něž bude dále platit zákon č. 59/1950 Sb., o dani z literární a umělecké činnosti.
Daň z příjmů obyvatelstva je upravena tak, aby spravedlivě diferencovala daňové zatížení obyvatelstva. Poplatníci, kteří budou podléhat této dani, jsou v zákoně zařazeni do dvou skupin, které budou různě daňově zatíženy.
Do prvé skupiny jsou zařazeny osoby, které podléhaly dosud zpravidla dani ze samostatné
činnosti, jako lékaři a pod., a živnostníci a řemeslníci, kteří nemají zaměstnance a kteří platili dosud daň živnostenskou. Sazba daně pro tuto skupinu poplatníků činí 5% (do 15. 000 Kčs ročního příjmu) až 80% (nad 500. 000 Kčs ročního příjmu). Příjmy z těchto zaměstnání, která v dané etapě vývoje mají ještě své odůvodnění, jsou zatíženy daňově více než mzdy dělníků a úředníků, a to proto, že jde o zaměstnání provozovaná samostatně, nikoli v pracovním poměru, takže připouštějí možnosti vyšších výdělků.
Do druhé skupiny patří všechny ostatní osoby, zejména majitelé domů co do příjmů, které jim ještě zůstanou po jejich zdanění daní domovní, dále obchodníci, i když nemají zaměstnance, a živnostníci a řemeslníci, kteří mají zaměstnance a kteří dosud platili zpravidla daň důchodovou a všeobecnou výdělkovou podle zákona o přímých daních. Tito poplatníci budou platit vyšší daň než poplatníci zařazení do prvé skupiny, a to od 6% (do 15. 000 Kčs ročního příjmu) až do 90% (nad 500. 000 Kčs ročního příjmu).
Tímto uspořádáním bude zdanění příjmů obyvatelstva, podstatně zjednodušeno, jelikož místo zákona o přímých daních a zákonů o dani ze samostatné činnosti a o živnostenské dani bude platit jediný zákon, jehož doplňkem bude ještě nová, pevnými částkami vybíraná živnostenská daň.
Zvláštní část. K § 1.
Dani z příjmů obyvatelstva nebudou podléhat příjmy, které mají povahu majetkových, přírůstku, jako na př. pojistné náhrady, dědictví, dary, příjmy ze zcizení vlastního majetku, (náhrady škod a pod. Rovněž nebudou podléhat dani příjmy, které jako čestné příjmy jsou osvobozeny od daní podle zvláštních zákonných ustanovení (čestné důchody národních umělců, státní ceny a pod. ).
K § 3.
Celkovým příjmem poplatníka se rozumí buď úhrn příjmů zdaňovaných podle ustanovení § 5 nebo úhrn příjmů zdaňovaných podle ustanovení § 9. Má-li tedy poplatník jak příjmy podle § 5, tak příjmy podle § 9, zjistí se základ daně zvlášť pro každý druh těchto příjmů a z něho se pak vyměří daň sazbou stanovenou na tyto příjmy. Tak na př. má-li lékař, který provozuje soukromou praxi, vedle toho ještě příjem z budov a příjem z pozemků, který není podroben zemědělské dani, zdaní se l zvlášť příjem ze soukromé praxe, a to podle
ustanovení § 5, a zvlášť příjmy z budov a pozemků, které se zdaní dohromady podle ustanovení § 9.
K S 5.
Sazbou podle tohoto ustanovení budou zdaňovány především příjmy z t. zv. svobodných povolání, které až dosud byly podrobeny dani ze samostatné činnosti, a příjmy řemeslníků a živnostníků, kteří pracují sami (bez zaměstnanců) a kteří dosud podléhali převážně živnostenské dani.
K § 6.
Koho je rozumět vyživovanými osobami, bude stanoveno prováděcími předpisy shodně s prováděcími předpisy k zákonu o dani ze mzdy.
K § 9.
Podle ustanovení tohoto paragrafu budou se zdaňovat všechny příjmy podrobené dani z příjmů obyvatelstva, s výjimkou příjmů zdaňovaných podle ustanovení § 5. Podle ustanovení § 9 budou se zdaňovat kromě příjmů výslovně v něm uvedených zejména těž příjmy z pozemků, které nejsou součástí zemědělského hospodářství podrobeného zemědělské dani, a příjmy za přenechání užívaní majetkových předmětu a práv, pokud ovšem nejsou součástí zemědělského hospodářství, z něhož příjem podléhá zemědělské dani.
Na rozdíl od ustanovení § 5 budou se do základu daně započítávat též příjmy poplatníkovy manželky a jeho nezletilých dětí. žijí-li s ním ve společné domácnosti.
K §17.
Zaplacené zálohy se započtou na daň, kterou je poplatník povinen podle § 16 odst. l zaplatit do 31. ledna po uplynutí roku, za který se daň vyměřuje.
K §22.
Toto ustanovení je odůvodněno tím, že všechny dílčí předpisy o kontrole byly zrušeny a že osnovou zákona o kontrolní a revisní správě ministerstva financí se navrhuje zrušit též celý zákon č. 186/1948 Sb.
K §24.
Právním předpisem, který je v rozporu s ustanoveními navrhovaného zákona, je na př. zákon č. 16/1936 Sb., o mimořádné dani z dividend.
Podle § 24 odst. 3 zrušují se všechna dosud platná ustanovení zákona o přímých daních, tudíž i ustanovení o řízení. Zákon o dani z literární a umělecké činnosti, který ponecháváme v platnosti a na jehož mateřielní úpravě se nic nemění, opírá se co do řízení o podpůrnou platnost ustanovení obsažených v hlavě IX zákona
o přímých daních. Vzhledem k tomu, že nyní
i tato ustanovení rušíme, bude nutno i ve věcech daně z literární a umělecké činnosti řízení nově upravit. Stane se tak vyhláškou, v níž bude upraveno podle zmocnění daného ministerstvu financí v § 23 odst. 3 č. 2 řízení ve věcech daně z příjmů obyvatelstva. Tato
ustanovení budou platit i pro obor daně z literární a umělecké činnosti.
Pokud jde o všechny vyměřované daně, ruší se dosud platná ustanovení počínajíc kalendářním rokem 1952 resp. berním rokem 1953. Nelze tak však učinit u daní vybraných srážkou(zvláštní daň z úroků z úsporných vkladů a rentová daň vybíraná srážkou). Poněvadž srážka u těchto daní za rok 1952 byla již provedena, ponechávají se ustanovení upravující tyto daně v platnosti až do konce roku 1952.
V Praze dne 5. prosince 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: J. Kabeš v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 - 4224-52.