Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 10. zasedáni.
689.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1952
o důchodové dani družstev a jiných organisací.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Daňová povinnost.
§ L Kdo platí daň.
(1) Důchodové dani družstev a jiných organisací podléhají:
a) družstva s výjimkou jednotných zemědělských družstev;
b) podniky dobrovolných a jiných organisací; c) akciové společnosti a ostatní sdružení osob.
(2) Osoby a podniky uvedené v odstavci l nepodléhají dani, pokud odvádějí zisk do státního rozpočtu.
§ 2. Z čeho se platí daň.
Družstva a osoby uvedené v § l odst. l písm. c) platí daň ze zisku z veškeré své činnosti a z hospodaření veškerým svým majetkem, podniky dobrovolných a jiných organisací platí daň ze zisku z hospodářské činnosti.
§ 3. Zdaňovací období.
Daň se vyměřuje za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.
§ 4. Základ daně.
(1) Základem daně je bilanční zisk, dosažený za zdaňovací období a upravený podle odstavce 2.
(2) Bilanční zisk se zvýší o částky, které jej zkrátily a které nepatří k nákladům vynaloženým na jeho dosažení, a sníží se o částky, které jej zvýšily a které nejsou výsledkem dani podrobené činnosti. Způsob, jak se zjistí tento dani podrobený zisk, stanoví ministr financí.
(3) Je-li u soukromě hospodařících poplatníků dani podrobený zisk nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy, je základem daně 30%
nákladu na hrubé mzdy.
§ 5. | |
Sazba daně. | |
Daň činí: | |
a) u družstev: | |
při dani podrobeném zisku do 250. 000 Kčs ...... | ..... 40%, |
při dani podrobeném zisku nad 250. 000 do 400. 000 Kčs. | ..... 50% a |
při dani podrobeném zisku nad 400. 000 Kčs ...... | ..... 60% |
dani podrobeného zisku; | |
b) u podniků dobrovolných a jiných organisací: | |
z prvních 400. 000 Kčs dani podrobeného zisku ...... | ..... 10% a |
ze zbytku dani podrobeného zisku ........... | ... 20%; |
c) u ostatních poplatníků: | |
z prvních 400. 000 Kčs základu daně .......... | ..... 75% a |
ze zbytku základu daně .............. | ..... 90%. |
Vyměření a placení daně.
§ 6. Přiznání.
(1) Poplatník je povinen podat do 31. března po uplynutí zdaňovacího období přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za uplynulý kalendářní rok.
(2) Nepodá — li poplatník přiznání včas, muže mu být daň zvýšena až o 10%.
§ 7. Vyměření a kontrola daně.
(1) O vyměření daně zpraví okresní národní výbor poplatníka platebním výměrem.
(2) Poplatníci podléhají kontrole okresních a krajských národních výboru, které přímo v podniku prověřují podle skutečností rozhodných pro daň včasnost, správnost a úplnost odvodu daně a daňových přiznání.
§ 8. Odvolání.
(1) Do vyměření daně lze se písemně odvolat u okresního národního výboru, který platební výměr vydal, do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(2) O odvolání rozhoduje s konečnou platností krajský národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor, nepřesáhli je-li základ daně 250. 000 Kčs.
§ 9. Placení dané.
(1) Poplatník je povinen si daň sám vypočíst a zaplatit ji okresnímu národnímu výboru do 31. března po uplynutí kalendářního roku. Je-li vyměřená daň vyšší, je rozdíl splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(2) Poplatník je povinen platit pravidelné čtvrtletní zálohy na daň za běžný kalendářní rok, a to ve výši jedné čtvrtiny poslední roční daňové povinnosti. Zálohy na daň jsou splatné vždy koncem kalendářního čtvrtletí, za které se daň odvádí.
(3) Nebyla-li daň podle odstavců l a 2 včas zaplacena, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0, 1% dlužné částky.
§ 10. Promlčení.
(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku. v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
§ 11. Zmocnění.
(1) Vláda muže od daně zcela nebo částečně osvobodit určité poplatníky nebo skupiny poplatníků.
(2) Ministerstvo financí: a) může upravit zálohové odvádění daně způsobem odchylným od ustanovení § 9 odst. 2;
b) muže učinit opatření, kterým se zamezují nesrovnalosti a tvrdosti, jež by mohly vzniknout z provádění tohoto, zákona;
c) se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně;
d) vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.
Závěrečná ustanovení. § 12.
Daň podle tohoto zákona se vyměří po prvé za kalendářní rok 1952.
§ 13.
Veškeré právní předpisy, které jsou v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, se zrušují.
§ 14. účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Podle dosud platných předpisů podléhají družstva všech druhů (kromě jednotných zemědělských družstev) a jiné právnické osoby (s výjimkou národních a komunálních podniniků), jako na př. akciové společnosti, dále sdružení osob a podniky dobrovolných organisací buď zvláštní dani výdělkové nebo všeobecné dani výdělkové podle starého předmnichovského zákona o přímých daních č. 76 / 1927 Sb.
Obě tyto daně, vytvořené pro kapitalistické formy podnikání, jsou v nynější etapě vývoje budování socialismu přežitkem, nehledíc ani na jejich komplikovanost a kasuistiku.
Je nutno, aby i tyto různé organisace přispívaly na společné celostátní výdaje, zaměřené ve prospěch celé socialistické společnosti, na rozšířenou socialistickou reprodukci a na stálé zvyšování materiální a kulturní úrovně pracujících.
Vládní návrh proto upravuje nové zdanění družstev a jiných organisací, které bude spočívat na těchto hlavních zásadách:
Důchodovou daň družstev a jiných organisací budou platit především družstva, dále podniky dobrovolných a jiných organisací (na př. politických stran), jakož i zbývající ještě osoby soukromého sektoru, t. j. akciové společnosti a jiná sdružení osob.
Vládní návrh zákona vyjímá z daně osoby a podniky (organisace), které odvádějí zisk do státního rozpočtu, neboť by bylo zbytečným administrativním zatížením, aby odvod akumulace konaly jednak formou daně, jednak
formou odvodu zisku. Jsou to nyní zejména zařízení státní správy, státní ústavy a fondy, národní a komunální podniky, výsadní akciové společnosti, ústavy lidového peněžnictví a příští státní spořitelny. Dani nepodléhají rovněž jednotná zemědělská družstva, a to proto, že se podrobují dani zemědělské.
Na rozdíl od družstev a osob soukromého sektoru, které budou zdaňovat své zisky ze všech svých zdrojů příjmů (pozemků, budov, výdělečných podniků, z majetkových práv a pod. ), budou u dobrovolných a jiných organisací zdaňovány toliko zisky plynoucí jim z hospodářské činnosti, t. j. z výdělečných podniků a výdělečných činností. Zisky z ostatních příjmových pramenů, t. j. z pozemků, budov a majetkových práv budou u nich daní podle tohoto zákona jen tehdy zdaněny, budou-li tyto příjmové zdroje součástí zdanitelné hospodářské činnosti.
Daň se bude vyměřovat podle zisku, který se zjistí na podkladě bilance a upraví způsobem, který stanoví ministr financí. Tato úprava bilančního zisku je nutná, neboť nejsou všechny náklady, které bilanční zisk často zkracují, nutnými pro dosažení zisku, jako naopak nejsou určité výnosy výsledkem dani podrobené činnosti. U osob soukromě hospodořících nesmí základ daně činit méně než 30% nákladu na hrubé mzdy.
Sazba daně se stanoví se zřením k hospodářskému i politickému významu osob podrobených dani..
Družstvům připadají při budování socialismu významné úkoly. Spotřební družstva mají
obstarávat na venkově správné a řádné zásobování všemi potřebami pro domácnost a hospodářství, provádět výkup nadsmluvních zemědělských produktů a tyto ve městě prodávat, případně se účastnit na výkupu státním. Jejich úkolem je pomáhat při budování socialistické vesnice uvědomováním malých a středních,. rolníků a jejich výchovou ke kolektivní práci. Řemeslnicko-výrobní družstva mají využívat místních zdrojů surovin a zužitkovávat odpadové suroviny znárodněného průmyslu a svoji činnost mají zaměří na rozšiřování výroby široké denní potřeby a na poskytování služeb obyvatelstvu prostřednictvím svých řemeslnických a opravářských dílen. Bytovou péči pracujícím mají poskytovat obecně prospěšná bytová družstva. Se zřetelem na toto poslání družstev se pro ně stanoví sazba od 40 do 60% dani podrobeného zisku odstupňovaná podle jeho výše.
Dobrovolné a jiné organisace (zejména politické strany) používají výtěžku své hospodářské činnosti k úhradě nákladů spojených s jejich vlastními úkoly, sledujícími speciální účely. ve veřejném zájmu. Nebylo by proto v zájmu věci, aby jim daň odnímala značnější část prostředků potřebných k plnění těchto úkolů. Z toho důvodu se pro ně stanoví mírná sazba 10 a 20% odstupňovaná podle zisku.
Pro ostatní poplatníky, t. j. osoby patřící do soukromého sektoru, stanoví vládní návrh nejvyšší sazbu 75% a 90%, a to se zřetelem k tomu, že u nich působí soukromý kapitál a že nepodléhali veřejné finanční kontrole.
Daň se bude vyměřovat za každý kalendářní rok na podkladě přiznání, které je poplatník povinen podat do 31. března po uplynutá roku. Poplatník musí v této lhůtě zaplatit, po případě doplatit daň za minulý rok, kterou si sám vypočte. Během roku je povinen platit čtvrtletní zálohy na daň ve výši jedné čtvrtiny poslední roční daňové povinnosti.
Vládě se dává zmocnění povolovat úlevy ve formě úplného či částečného osvobození od daně.
Důchodová daň družstev a jiných organisací se vyměří po prvé ze zisku za kalendářní rok 1962. To znamená, že ze zisku za kalendářní rok 1952 nebudou již vyměřovány ani zvláštní daň výdělková, ani všeobecná daň výdělková, které obě budou v novém daňovém systému zrušeny.
Zvláštní část.
K § 1.
Dani podléhají družstva všech druhů (spotřební, výrobní, bytová, lesní a pod. ) s výjimkou jednotných zemědělských družstev, ústavy lidového peněžnictví, zřízené podle zákona
č. 181/1948 Sb. jako družstva, jsou z daně vyňaty, poněvadž odvádějí svůj zisk do státního rozpočtu. Toto vynětí je však pro ně praktické jen pro rok 1952, ježto od 1. ledna 1953 se tyto ústavy přeměňují ve státní spořitelny.
Dobrovolnými organisacemi jsou dobrovolné organisace, zřízené zákonem nebo podle. zákona č. 68/1951 Sb. Jinými organisacemi jsou na př. politické strany, socialistické právnické osoby a zbývající spolky.
Ostatními sdruženími osob jsou jednak sdružení osob podle § 489 a násl. občanského zákoníka, jednak zbývající (likvidující) veřejné obchodní společnosti, likvidující společnosti s r. o. a pod.
K § 2.
Dani podléhají u družstev, akciových společností a ostatních sdružení osob zisky ze všech příjmových zdrojů, kdežto u dobrovolných a jiných organisací toliko zisky z jejich hospodářské činnosti, kterou tyto organisace provozují v podnicích mimo svou vlastní činnost.
Zásadně nerozhoduje, je-li příjmový zdroj v tuzemsku anebo v cizozemsku. Případnému dvojímu zdanění je čeleno buď mezistátními dohodami o zamezení dvojího zdanění nebo zmocněním ministerstva financí k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí (viz § 11 odst. 2 návrhu). Pokud ide o zisk z příjmového zdroje, který je v ČSR, nerozhoduje, zda má poplatník sídlo v tuzemsku či v cizozemsku.
Hospodářskou činností se rozumí činnost směřující k docílení příjmů nebo jiných hospodářských výhod. Musí jít ovšem o činnost trvalou (na př. pořádání příležitostné výstavy nebo plesu není samo o sobě činností dani podrobenou). Tato činnost se nejčastěji projevuje v provozování výdělečných podniku.
K § 4.
Subjekty daně jsou z převážné části bilancující osoby a organisace. Proto základem daně je zásadně zisk, vykázaný v bilanci řádně schválené orgánem k tomu příslušným.
Základem daně je bilanční zisk za ten kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Základ daně nesmí být proto ani zkrácen o převod ztrát z minulých let, ani zvýšen o převod zisku z předchozích let.
Bilance musí být sestavena podle platných předpisů o účetní evidenci a oceňování. Zjistí-li okresní národní výbor při přezkoušení přiznání (srovnej § 7 odst. 2 návrhu), že bilanční zisk byl zkrácen nesprávným účtováním určitých položek (na př. investičních oprav, splátek dluhů, odpisů nad stanovené odpisové normy), započte takto nesprávně účtované položky do základu daně.
Zisk vykázaný v bilanci nevyjadřuje vždy skutečný výnos dani podrobené činnosti a bývá pravidelně snížen o částky, které nejsou náklady vynaloženými na jeho dosažení (provozovací náklady), po případě zvýšen o částky, jež nemají nic společného s předmětem daně. Ministr financí proto určí, jak se zjistí dani podrobený zisk.
Mezi náklady, jež nebyly vynaloženy na dosažení zisku, patří zejména částky použité k rozdělení zisku, dále k odměnám společenským, správním a dozorčím orgánům s výjimkou náhrad hotových výloh a s výjimkou mezd Členů družstev, kteří jsou zároveň členy družstevních orgánů, dále částky použité na dary, na úhradu důchodové daně, majetkových dávek a dřívějších podnikových daní.
U podniků dobrovolných a jiných organisací nebudou uznávány ztráty, po případě zdaňovány zisky, které přímo nesouvisí s dani podrobenou hospodářskou činností. Na př. dobrovolná organisace má vydavatelský podnik a vedle toho činžovní dům, který není součástí vydavatelského podniku. Bude-li z domu vykázána ztráta, nebude odečtena od zisku vydavatelského podniku, bude-li vykázán zisk, nebude u podniku zdaněn.
Ustanovením odstavce 3 se zajišťuje vybrání daně od soukromě hospodařících poplatníků i v případě, že jejich hospodaření skončí ztrátou nebo že dani podrobený zisk je nižší i než činí 30% nákladu na hrubé mzdy zaměstnaných osob. Soukromě hospodařícími poplatníky jsou osoby uvedené v § 1 odst. 1 písm. c) vládního návrhu. Za takové nebudou však považovány akciové společnosti a sdružení osob, jejíchž základní kapitál je celý v socialistickém vlastnictví.
Zisky plynoucí poplatníkům jsou zdanitelné po celou dobu trvání daňové povinnosti až do jejího úplného zániku, tudíž také zisky po dobu likvidace a z likvidace samotné.
K § 5.
Pro všechny druhy družstev platí jednotná sazba odstupňovaná podle výše dani podrobeného zisku. V prováděcích předpisech bude podle § 11 odst. 2 písm. b) vládního návrhu zákona učiněno opatření, aby družstvu vyššího daňového stupně (t. j. s vyšším dani podrobeným ziskem) nezbylo po zaplacení daně ze zisku méně, nežli zbude po zaplacení daně ze zisku družstvu nižšího daňového stupně. Na
př. družstvo, které má dani podrobený zisk 250. 000 Kčs, zaplatí daň 100. 000 Kčs, takže mu zbude ze zisku 150. 000 Kčs. Jiné družstvo má na př. zisk jen o 1. 000 Kčs vyšší (251. 000 Kčs) a mělo by proto zaplatit 125. 500 Kčs daně, takže by mu zbylo jen 125. 500 Kčs. V prováděcích předpisech bude proto stanoveno, že družstvům se ziskem nad 250. 000 Kčs do 400. 000 Kčs musí zbýt po zapravení daně nejméně 150. 000 Kčs a družstvům se ziskem nad 400. 000 Kčs musí zbýt po zapravení daně nejméně 200. 000 Kčs.
K § 6.
Přiznání slouží jako podklad jednak okresnímu národnímu výboru pro vyměření daně, jednak poplatníkovi k výpočtu jeho daňové povinnosti, kterou má zaplatit, po případě doplatit za příslušný kalendářní rok nejdéle do 31. března příštího roku.
Přiznání je poplatník povinen podat i za rok, ve kterém vykázal bilanční ztrátu.
K § 9.
V roce 1953 bude do 31. března splatná jednak celá daňová povinnost za rok 1952, jednak první čtvrtletní záloha na daň za rok 1953 ve výši jedné čtvrtiny vypočtené nebo vyměřené daňové povinnosti za rok 1952. Další čtvrtletní zálohy na daň za rok 1953 budou splatný 30. června, 30. září a 31. prosince 1953. Vedle toho bude splatný do 15 dnů po doručení platebního výměru případný rozdíl mezi vyšší daní předepsanou za rok 1952 a nižší daní vypočtenou poplatníkem.
V dalších letech půjde již jen o vyrovnání rozdílu mezi daní předepsanou platebním výměrem a odvedenými zálohami, po případě daní odvedenou poplatníkem podle jeho vlastního výpočtu.
K § 11.
Poskytování úlev poplatníkům důchodové daně družstev a jiných organisací může mít větší politický dosah a proto rozhodování o nich ponechává vládní návrh přímo vládě.
K §§ 12 a 13.
Počínajíc berním rokem 1953 se již nebudou vyměřovat přímé daně podle zákona o přímých daních. Pro případné dodatky na těchto daních za berní rok 1952 a léta dřívější, platí ovšem původní zákonné předpisy.
V Praze dne 5. prosince 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: J. Kabeš v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 4206-52.