Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 10. zasedání.
687.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ........... 1952
o pojišťovnictví.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákonu:
Oddíl I. Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) Aby pojišťovnictví mohlo v souladu s rozvojem národního hospodářství účelně plnit své poslání při budování socialismu, zejména vytvářením pojistného fondu k úhradě škod vznikajících družstvům a místnímu hospodářství i občanům z nahodilých událostí, upravuje se jeho činnost a organisace.
(2) K pojišťovnictví náleží provozování pojištění a zajištění.
Oddíl II.
Provozování pojištění.
Právní poměry.
§ 2.
(1)Československá pojišťovna přestává být národním podnikem a organisuje se jako státní pojišťovací ústav; ústav se nazývá Státní pojišťovna.
(2) Státní pojišťovnu tvoří hlavní správa v ministerstvu financí a její orgány, jimiž jsou oblastní správa pro Slovensko, krajské správy a inspektoráty.
§ 3.
(1) Státní pojišťovna je právnickou osobou; hospodaří podle zásad chozrasčotu a sestavuje samostatnou rozvahu.
(2) Z majetku, který má Státní pojišťovna ve správě, nelze žádat ani dosíci uspokojení pohledávek za státem; stát neručí za závazky
Státní pojišťovny.
činnost.
§ 4.
(1) Státní pojišťovna má na území československé republiky výlučné právo provozovat pojištění majetku a osob formou pojištění povinného i dobrovolného.
(2) Státní pojišťovna se účastní zábranné péče podle směrnic, které vydá ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
(3) Výlučné právo Státní pojišťovny provozovat pojištění osob se nedotýká pojišťování dávek podle předpisů o národním pojištění a předpisů obdobných.
§ 5.
(1) Proti škodám požárním, krupobitím a dalším, které určí vláda, jsou povinně pojištěny
a) národní majetek ve správě národních výborů a zemědělský majetek jimi převzatý podle zvláštních předpisů do vlastního hospodaření,
b) národní majetek ve správě podniků zapojených na rozpočty národních výborů a bytový majetek v národní správě těchto podniků,
c) plodiny, hospodářská zvířata a ostatní movité věci jednotných zemědělských družstev.
(2) Národní majetek ve správě státních orgánů, pokud nejde o národní výbory, a ve správě národních podniků se nepojišťuje. Výjimky stanoví vláda na návrh ministra financí.
§ 6.
(1) Vláda stanoví rozsah a podmínky povinného pojištění.
(2) Vláda se může usnést na zavedení dalších druhů povinného pojištění nebo na rozšíření povinného pojištění na další okruh osob. Vláda může také povinné pojištění omezit.
§ 7.
Výpisy z knih Státní pojišťovny o pojistném za povinné pojištění jsou vykonatelným exekučním titulem; pojistné se vymáhá soudní nebo správní exekucí.
§ 8.
Předpisy o pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel zůstávají nedotčeny.
§ 9.
Ministerstvo financí určuje, které druhy dobrovolného pojištění mohou být provozovány, a vydává pro ně pojistné podmínky a sazby.
§ 10.
Zaměstnanci Státní pojišťovny jsou státními zaměstnanci v oboru působnosti ministerstva financí.
§ 11. Spolupráce s národními výbory.
Národní výbory spolupracují s orgány Státní pojišťovny, sledují jejich činnost a napomáhají jim při plnění jejich úkolů.
§ 12. Statut.
Organisaci a působnost Státní pojišťovny, způsob jejího hospodaření, jakož i druh a výši jejích prostředků stanoví statut, který vydá ministr financí po schválení vládou.
Oddíl III.
Pojištění zahraničních risik
a zajištění.
§ 13.
Organisaci pojišťování zahraničních risik a organisaci zajišťování upraví vláda na návrh ministra financí.
Oddíl IV.
Závěrečná ustanovení. § 14.
(1) Státní pojišťovna se zapisuje do podnikového rejstříku jako se zapisují národní podniky.
(2) Zápisy do veřejných knih a do podnikového rejstříku, potřebné k vyznačení skutečností vyplývajících z tohoto zákona, provedou soudy na návrh Státní pojišťovny s odvoláním na tento zákon.
§ 15.
Zrušují se předpisy, které odporuji tomuto zákonu, zejména
1. zákon č. 190/1950 Sb., o úkolech a organisaci pojišťovnictví,
2. oddíly B, C, D a E nařízení č. 31/1896 ř. z. a předpisy je měnící a doplňující,
3. nařízení č. 521/1917 ř. z., jímž se stanoví některé změny nařízení ze dne 5. března 1896 č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven ("pojišťovací regulativ"),
4. vládní nařízení č. 238/1921 Sb., jímž se doplňují předpisy pojišťovacího regulativu o uložení jmění pojišťoven,
5. oddíly B, C, D a E vládního nařízení č. 307/ 1922 Sb.,
6. zákon č. 147/1934 Sb., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny,
7. čl I a II vládního nařízení č. 331/1942 Sb.
§ 16.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Znárodnění československého pojišťovnictví podle dekretu č. 103/1945 Sb. vytvořilo podmínky k tomu, aby pojišťovnictví mohlo být přebudováno v souladu s politickým a hospodářským vývojem státu. Vytvoření pěti pojišťoven — národních podniků bylo jen dočasným řešením; takto organisované pojišťovnictví nebylo způsobilé ani vyřešit základní provozní problémy vzniklé sloučením pojišťoven, tím méně pak plnit nové úkoly vyplývající ze znárodnění.
Vítězný únor 1948 umožnil vytvoření jediné pojišťovny. Tím byla teprve odstraněna nezdravá konkurence a vytvořeny předpoklady pro přebudování pojišťovnictví po stránce organisační i funkční.
Normativní základ dnešního stavil pojišťovnictví dal zákon č. 190/1950 Sb., o úkolech a organisaci pojišťovnictví. Provoz pojišťovny byl decentralisován na okresní pobočky, byly zavedeny nové zjednodušené způsoby pojištění a odstraněna roztříštěnost pojistných smluv. Nejednotnost pojištění národního majetku ve správě státních orgánů a národních podniků byla odstraněna tím, že zákon zavedl povinnost pojišťování tohoto majetku v minimálním rozsahu. Základní formou pojišťo-
vání v družstevním a soukromém sektoru zůstalo však nadále pojištění dobrovolné.
V časovém odstupu,
kdy se státní rozpočet stává základním finančním plánem soustřeďujícím všechny hlavní finanční zdroje a určujícím vzájemné finanční vztahy státu ke všem odvětvím státního hospodářství,
kdy se zvyšují úkoly ministerstev při organisování finančního hospodaření jejich hlavních správ a národních podniků i jejich odpovědnost za splnění úkolů vyplývajících ze státního rozpočtu,
kdy se v rámci našeho finančního systému stává pojišťování společensky nutnou funkcí a prostředkem k vytváření finančních reserv, které by sloužily k zabezpečení majetku a životní úrovně pracujících a toho socialistického majetku, pro který je forma pojištění vhodnou,
jeví se potřeba nově vymezit funkci a upravit organisační formu pojišťování.
Tento úkol řeší předkládaná osnova.
část zvláštní. K § 1:
Důvody, které vedou k vydání zákona, jsou uvedeny ve všeobecné části důvodové zprávy.
K § 2:
Ekonomická a společenská funkce, kterou má pojištění v našem finančním hospodářství, vyžaduje, aby stát vyjádřil svou přímou péči o její zabezpečení tomu odpovídající organisační formou; proto osnova stanoví, že pojištění provozuje státní pojišťovací ústav s označením Státní pojišťovna. Práva a závazky československé pojišťovny, národního podniku, jsou právy a závazky Státní pojišťovny. Poměr hlavní správy k jejím orgánům určí statut.
K § 3:
Ustanovení zdůrazňují právní a hospodářskou oddělenost od přímého hospodaření státu.
K § 4:.
Pojištění se provádí formou pojištění povinného nebo dobrovolného. Zájem o finanční zabezpečení úhrady škod vzniklých na majetku nahodilými událostmi není jen osobním zájmem vlastníka, nýbrž je věcí celé socialistické společnosti. Proto základní formou pojištění se stává pojištění povinné, které možno doplnit pojištěním dobrovolným.
účast Státní pojišťovny na zábranné činnosti je stejně důležitá jako sama pojišťovací činnost. Státní pojišťovna bude v oblasti pojištěného majetku zjišťovat příčiny škod, navrhovat opatření, aby škodám bylo zabráněno, a poskytovat k tomu účelu podporu, zejména formou příspěvků a vhodnou tarifní politikou. Zkušeností Státní pojišťovny v zábranné činnosti bude možno využít i v oblasti majetku, který se nepojišťuje.
Obdobnými předpisy se rozumějí zejména předpisy o vojenské nemocenské péči.
K § 5:
Povinně se pojišťuje nadále národní majetek ve správě národních výborů a podniků zapojených na rozpočet národních výborů. Jde převážně o menší celky, u nichž by tvoření zvláštních rozpočtových reserv pro krytí nahodilých ztrát vedlo k nežádoucímu rozptylování finančních prostředků. Pokládá se také za účelné zprostit stát péče o likvidaci a kontrolu škod způsobených na tomto majetku. Majetek jednotných zemědělských družstev byl až dosud pojišťován dobrovolně, avšak všeobecně podle vyhlášky ministerstva financí č. 150/1951 Ú. 1. I. Zvláštními předpisy se rozumí zejména zákon č. 55/1947 Sb.
Povinné pojištění vzniká automaticky bez individuálního výběru risik. Podpůrně pro ně platí ustanovení zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě.
Upouští se od pojištění národního majetku ve správě státních orgánů, pokud nejde o národní výbory, a národního majetku ve správě národních podniků. Z důvodů naznačených ve všeobecné části důvodové zprávy se pokládá za účelnější, aby škody vzniklé na tomto majetku byly hrazeny přímo ze státního rozpočtu. Dosavadní pojistné smlouvy sjednané podle § 4 odst. 3 zákona č. 190/1950 Sb. pozbývají platnosti počátkem účinnosti tohoto zákona, pokud vláda nestanoví výjimku.
K §6:
Vládě se dává zmocnění stanovit rozsah a podmínky pro jednotlivá povinná pojištění a podle potřeby zavést nové druhy povinného pojištění nebo povinné pojištění rozšířit na další okruh osob. Stejně je vláda zmocněna povinné pojištění omezit jak co do rozsahu pojištění, tak co do okruhu osob.
K§§ 7 a 8:
Pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel podle zákona č. 56/1950 Sb., provedeného vládním nařízením č. 11/ 1951 Sb. a vyhláškou ministerstva financí č. 105/1951 Ú. 1. I, se vztahuje nadále na motorová vozidla ve správě všech státních orgánů a národních podniků se zřetelem k přímému nároku poškozeného vůči pojišťovně, zůstala-li osoba odpovědná za škodu nezjištěna.
K § 9:
Ministerstvo financí určuje, které druhy dobrovolného pojištění bude Státní pojišťovna provozovat, a vydává pojistné podmínky a sazby pro tato pojištění. Dosavadní pojistné podmínky a sazby pro dobrovolná pojištění pojišťovnou dosud provozovaná zůstávají v platnosti.
K §10:
Zaměstnanci Státní pojišťovny — zaměstnanci dosavadní československé pojišťovny, národního podniku — jsou státními zaměstnanci; budou vyňati z platnosti zákona č. 66/ 1950 Sb. podle § 2 odst. 2 tohoto zákona. Jejich pracovní poměry se budou řídit všeobecnými předpisy platnými pro ostatní námezdně pracující a platové (mzdové) poměry se upraví podle předpisů o státní mzdové politice; až do vydání nových platových, po případě pracovních předpisů platí pro tyto zaměstnance předpisy dosud pro ně platné.
K § 11:
Národním výborům se ukládá povinnost spolupracovat s místně příslušnými orgány
Státní pojišťovny. Úkol zde připadá především finančním referátům národních výborů, které budou sledovat plnění plánu, způsob propagace a náboru dobrovolného pojištění a způsob likvidace škod. Při likvidaci škod, jakož i při organisování a provádění zábranné činnosti připadne úkol též jiným referátům národních výborů.
K § 12:
Zákon je rámcovou normou. Podrobnější úpravu provede statut, po případě další nižší normy.
K § 13:
Zvláštní povaha činnosti pojišťování zahraničních risik, zejména zahraniční dopravy, jakož i zvláštní povaha zajišťování, vyžaduje vhodného soustředění. Organisaci a vztah k První české zajišťovně upraví vláda.
K §§ 14 až 16:
Potřeba zápisu Státní pojišťovny do podnikového rejstříku se jeví účelnou zejména v obchodním styku se zahraničím.
V Praze dne 5. prosince 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí: J. Kabeš v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 4119-52.