Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 10. zasedání.
684.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..................... ................1952
o Československé akademii zemědělských věd.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
části. Základní ustanovení.
§ 1.
Socialistické zemědělství nutno budovat na vědeckých základech. Proto se pro plný a všestranný rozvoj zemědělských věd, k zabezpečení jejich jednoty se zemědělskou praxí a tím k podpoře zdárného vývoje socialistického zemědělství v republice československé zřizuje československá akademie zemědělských věd (dále jen "Akademie") jako vrcholná instituce zemědělských věd.
§ 2.
Hlavním úkolem Akademie je: 1. rozvíjet vlastní tvořivou vědeckou činnost ve všech oblastech zemědělství na základě učení marxismu-leninismu a po vzoru sovětské vědy pomáhat rozvoji socialistického zemědělství a stálému zvyšování zemědělské výroby; zkoumat možnosti a předkládat návrhy k rozšiřování a využívání rostlinných i živočišných zdrojů; pečovat o zlepšování a vytváření odrůd a plemen; účinně pomáhat při zavádění nových kultur a plemen, nových méthod a cest do zemědělské výroby; pomáhat zvyšovat produktivitu práce v zemědělství, zejména mechanisaci, elektrifikací, chemisací a meliorací;
2. soustavně sledovat vývoj zemědělství a zemědělské vědy zvláště Svazu sovětských socialistických republik a lidově demokratických zemí a iniciativně využívat získaných poznatků k rozvoji československého zemědělství;
3. vědecky zevšeobecňovat zkušenosti předních jednotných zemědělských družstev, strojních a traktorových stanic a státních statků;
4. spolupracovat po stránce thematické a methodické při sestavování a kontrole plánu vědecké výzkumné činnosti v zemědělství tak, aby tato činnost byla zaměřena ke zvýšení hektarových výnosů, k zlepšení jakosti plodin, užitkovosti hospodářských zvířat a snížení výrobních nákladů v zemědělské výrobě;
5. sjednocovat zemědělské vědecké výzkumné pracovníky a řídit methodicky jejich práci"; vychovávat kádry s vyšší kvalifikací pro vědeckou výzkumnou práci v oboru zemědělství;
6. rozvíjet vědeckou poradní činnost v oboru zemědělství podle úkolů daných vládou a ministrem zemědělství a soustavně předávat výsledky své vědecké výzkumné práce ministerstvu zemědělství k využití v široké zemědělské praxi;
7. všestranně vědecky pomáhat k širokému rozvoji výzkumné práce mezi členy jednotných zemědělských družstev, pracovníky strojních a traktorových stanic a státních statků; seznamovat pracující v zemědělství s tvořivou mičurinskou agrobiologií;
8. pořádat diskuse o aktuálních a sporných otázkách v zemědělství;
9. vydávat tiskem výsledky vědecké výzkumné práce;
10. provádět odbornou dokumentaci a spravovat ústřední zemědělskou knihovnu a zemědělská musea;
11. provádět další úkony, kterými ji pověří ministr zemědělství.
§ 3.
Akademie pracuje v úzkém vědeckém svazku především s nejvyšší vědeckou institucí československé republiky — Československou akademií věd, jakož i s ostatními vědeckými institucemi, soustřeďuje vědecký styk s Všesvazovou Leninovou akademií zemědělských věd v Moskvě, ostatními zemědělskými institucemi -Svazu sovětských socialistických republik a lidových demokracií a s pokrokovými pracovníky zemědělských věd v ostatních zemích.
§ 4.
(1) Akademie je socialistickou právnickou osobou a je přímo podřízena ministru zemědělství.
(2) Sídlem Akademie je Praha. Akademie může zřizovat podle potřeby základny a pracoviště i mimo své sídlo.
(3) Akademie má právo obracet se s návrhy z oboru své činnosti na vládu; návrhy předkládá ministr zemědělství.
§ 5.
(1) Ministerstvo zemědělství může Akademii svěřit do správy některé zemědělské výzkumné ústavy.
(2) Akademie má vědecká výzkumná pracoviště ve svěřených jí ústavech, jakož i ve svých laboratořích a jiných zařízeních.
(3) Akademie pomáhá též vědeckému rozvoji ostatních zemědělských výzkumných ústavů a zařízení v oboru působnosti ministerstva zemědělství.
§ 6.
(1) Akademii se uděluje právo propůjčovat za vědecké práce ze svých vědních oborů hodnosti kandidáta věd a doktora věd.
(2) Pro systematickou výchovu vědeckých kádrů v oboru zemědělských věd se při Akademii zřizuje vědecká aspirantura.
§ 7.
Rozpočet Akademie a jejích zařízení je součástí rozpočtu ministerstva zemědělství.
Část II.
členové Akademie. § 8.
(1) Akademie má řádné členy (akademiky), čestné členy a dopisující členy.
(2) Za řádné členy (akademiky) budou voleni vynikající pracovníci v oboru zemědělských věd a praxe, kteří přispěli k rozvoji pokrokové zemědělské vědy vynikajícími pracemi a tím se zasloužili o rozvoj socialistického zemědělství a aktivně pomáhají při jeho výstavbě.
(3) Za čestné členy může Akademie zvolit pracovníky, kteří se zasloužili vynikajícím způsobem o pokrok a rozvoj socialistického zemědělství.
(4) Za dopisující členy mohou být voleni význační pracovníci v oboru zemědělských věd a praxe, kteří se aktivně účastní socialistického budování.
§ 9.
Členy Akademie mohou být i pokrokoví příslušníci cizích států. Jejich práva a povinnosti určují stanovy Akademie.
§ 10.
(1) Řádní i dopisující členové jsou povinni účastnit se práce v Akademii a o své činnosti podávat Akademii pravidelné zprávy.
(2) Za svou práci v Akademii dostávají její řádní a dopisující členové měsíčně pravidelnou odměnu.
(3) Členové Akademie, pokud jejich stálé pracoviště je mimo Akademii, mají právo zařadit svou práci v Akademii do svých pracovních plánů na svém pracovišti.
•
§ 11.
Počet řádných i dopisujících členů Akademie určuje ministr zemědělství na návrh Akademie.
§ 12.
Předseda Akademie může jmenovat přední zemědělské pracovníky jako stálé členy komisí Akademie.
§ 13.
členové Akademie pozbývají členství usnesením valného shromáždění, jestliže se zpronevěřili vlasti, věci míru a socialismu. U řádných a dopisujících členů důvodem ke ztrátě členství je také roční neomluvená neúčast na práci Akademie.
část III.
Orgány Akademie. § 14.
(O Nejvyšším orgánem Akademie je valné shromáždění, jehož se účastní všichni členové Akademie.
(2) Na schůze valného shromáždění mohou být přizváni stálí členové komisí Akademie, jakož i jiní nečlenové Akademie z řad vědeckých pracovníků nebo vynikajících praktiků; tito mají pouze poradní hlas.
(3) Řádní i dopisující členové Akademie mají, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 2, stejné hlasovací právo.
§ 15. (1) Valné shromáždění Akademie zejména:
1. určuje směrnice vědecké výzkumné práce Akademie a jejích složek;
2. schvaluje pracovní plán Akademie;
3. vyjadřuje se k návrhu plánu vědecké výzkumné práce v zemědělství (§ 2 č. 4);
4. schvaluje zprávu předsedy o činnosti Akademie;
5. posuzuje vědecké a praktické problémy v zemědělství;
6. posuzuje výsledky vědecké výzkumné práce ústavů a zařízení Akademie a navrhuje způsoby jejich použití v praxi;
7. řeší zásadní otázky organisace Akademie, zejména její rozdělení na odbory, schvaluje volbu zástupců předsedů odborů a sekretářů odborů, jmenování ředitele Akademie a ředitelů jejích ústavů a zařízení;
8. volí členy Akademie a její předsednictvo.
(2) při volbě předsedy a nových členů hlasují pouze řádní členové (akademici). Volbu předsedy Akademie schvaluje vláda, volbu ostatních členů předsednictva a členů Akademie schvaluje ministr zemědělství.
§ 16.
(1) V čele Akademie je předseda, který řídí veškerou práci Akademie a jejích vědeckých výzkumných ústavů a zařízení v době mezi zasedáními valného shromáždění. Zejména provádí rozhodnutí valného shromáždění, svolává jeho zasedání, jmenuje ředitele Akademie a jejích ústavů a ustanovuje vedoucí ostatních pracovišť. O činnosti Akademie podává předseda zprávu na nejbližším zasedání valného shromáždění.
(2) Předseda, jeho dva zástupci, vědecký sekretář, předsedové jednotlivých odborů Akademie a jejich zástupci tvoří předsednictvo Akademie, které předsedovi pomáhá při plnění úkolů. Schůzí předsednictva se účastní podle potřeby také administrativní ředitel Akademie, po případě další přizvaní pracovníci Akademie.
(3) Předseda Akademie, oba jeho zástupci a vědecký sekretář jsou voleni na 5 roků, předsedové odborů, jejich zástupci a sekretáři odborů na 3 reky.
§ 17.
Podrobnou organisaci Akademie obsahují stanovy Akademie. Na stanovách, jakož i na organisačních řádech jejích ústavů, se usnáší valné shromáždění Akanemie a schvaluje je ministr zemědělství, který pokud jde o stanovy, činí tak v dohodě s ministrem financí.
část IV.
Ustanovení přechodná a závěrečná. § 18.
(1) První řádné členy Akademie jmenuje vláda na návrh ministra zemědělství.
(2) První předseda Akademie, jeho dva zástupci a vědecký sekretář jsou voleni na 3 roky, první předsedové odborů, jejich zástupci a sekretáři odborů na 2 roky.
§ 19.
První valné shromáždění Akademie svolá ministr zemědělství.
§ 20. Vláda se zmocňuje, aby
a) stanovila výši a další podrobnosti o odměnách členů Akademie,
b) stanovila, kterými předpisy se řídí pracovní a platové poměry zaměstnanců Akademie a jejích složek.
§ 21.
Ministr zemědělství se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí a ministrem-předsedou Státního úřadu plánovacího upravil majetkoprávní otázky Akademie.
§ 22.
československá akademie zemědělská a Československé zemědělské museum v Praze se dnem účinnosti tohoto zákona zrušují bez likvidace. Jejich majetek se stává majetkem národním a stát jej svěřuje do správy Akademie.
§ 23.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Plný a všestranný rozvoj zemědělských věd je základním předpokladem úspěšného rozvoje socialistického zemědělství. Sjednocení a rozvoj tvořivé práce v zemědělství na základě marxismu-leninismu a podle sovětského vzoru vyžaduje vybudování vrcholné vědecké instituce našeho zemědělství.
Dosavadní spolek "československá akademie zemědělská", vybudovaný podle vzoru buržoasních akademií jako representativní orgán, nemůže v období budování socialismu plnit úkoly vrcholné instituce zemědělské vědy a výzkumu. Takto organisována akademie bez vlastních výzkumných ústavů nemůže účinně sjednocovat a řídit tvořivou vědeckou práci, nezajišťuje úzké spojení vědy s praxí, sjednocení a výchovu vědeckých pracovníků.
Proto se předkládá návrh na vybudování československé akademie zemědělských věd. Československá akademie zemědělských věd budovaná po vzoru Všesvazové Leninovy akademie zemědělských věd, bude navazovat na nejpokrokovější tradice naší zemědělské vědy, na pokrokovou činnost Hospodářské vlastenecké společnosti a později zemědělské rady, naváže na tradici průkopníků našeho zemědělství jako byli bratři Veverkové, Horský a j., i na činnost některých pokrokových členů dosavadní československé akademie zemědělské.
československá akademie zemědělských věd bude jedním z nejdůležitějších nástrojů ministra zemědělství při zajišťování úkolů rozvoje zemědělské výroby, daných stranou a vládou.
část zvláštní. K §§ l až 3:
Zákon zdůrazňuje jako hlavní úkol Akademie vlastní vědeckou prací pomáhat budování a rozvoji socialistického zemědělství; tento úkol bude plnit vlastními výzkumnými pracemi, zaměřenými ke zvyšování výrobnosti i výroby zemědělství, spoluprací při sestavování výzkumného plánu, výchovou kádrů, pomocí ostatním výzkumným ústavům a důsledným přenášením výsledků výzkumu do praxe, i čerpáním nejlepších zkušeností našich zemědělských pracovníků.
K §5:
Akademie pracuje ve svěřených jí výzkumných ústavech. To je podkladem řádné práce Akademie jako vrcholu zemědělské vědy a
jen to umožní, aby Akademie methodicky vedla i ostatní výzkum. Pro začátek se počítá s převzetím stávajících hlavních výzkumných ústavů, t. j. ústavu pro výrobu rostlinnou, ústavu pro výrobu živočišnou, ústavu pro mechanisaci v zemědělství, ústavu pro zemědělskou ekonomiku, dále s převzetím nově budovaného ústavu pro krmiva a krmení a později dalších ústavů. Reorganisované ústavy se soustředí na nejdůležitější otázky zemědělského výzkumu a budou po stránce methodické řídit ostatní výzkumné ústavy a stanice svého oboru. Akademie bude podle potřeby zřizovat další stanice nebo pracoviště buď trvalá nebo dočasná také na jednotných zemědělských družstvech, strojních a traktorových stanicích a státních statcích.
Akademie pomáhá též ostatním ústavům v oboru působnosti ministerstva zemědělství, které jí nebyly svěřeny podle odst. l, v jejich vědeckém rozvoji.
K § 6:
Zde se dává Akademii jakožto vrcholné vědecké a výzkumné organisaci v oboru zemědělství, právo udělovat vědecké hodnosti, t. j. hodnost kandidáta věd a doktora věd. Tím se navazuje na sovětskou praxi a mění se dosavadní způsob, kdy tyto hodnosti mohly udělovat jen vysoké školy. Pro udělování hodností kandidát věd a doktor věd budou platit předpisy, kterými bude upraveno udělování vědeckých hodností u vysokých škol a v československé akademii věd.
K§7:
"ústavy Akademie zůstanou samostatnými bilančními jednotkami; budou míti samostatné rozpočty v rámci rozpočtu Akademie.
K §§ 8 a 9:
Zavádí se v zásadě dvojí členství, a to členství řádné (akademici), které je vyhrazeno pro vynikající pracovníky zemědělské vědy, jejichž hlavním úkolem bude práce v ústavech a zařízeních Akademie, a členství členů dopisujících, kteří mohou mít své hlavní pracoviště mimo Akademii. Vedle toho se zavádí členství čestné, které se má udělovat ve zcela výjimečných případech, členy mohou být jak občané československé republiky, tak i cizinci pokrokového smyšlení. Aby se získal dostatečný kádr stálých spolupracovníků a připravovali se budoucí členové, zavádí se instituce spolupracovníků, t. j. stálých členů komisí, členy komise mohou být jmenováni vědečtí
a jiní pracovníci, kteří mají být zapojeni do práce komisí.
K §§ 10 a 11:
členství v Akademii není jen čestným uznáním za práci minulou, ale současně i závazkem usilovné práce další. Aby členové, kteří nemají stálého pracoviště v ústavech nebo v ústředí Akademie, mohli práci v Akademii věnovat potřebný čas, zaručuje se jim právo zaplánovat si činnost v Akademii do svého pracovního plánu na trvalém pracovišti, což s druhé strany znamená závazek pro toto pracoviště, uvolňovat členy Akademie na potřebný čas z pracovního závazku.
Počet členů se nestanoví předem. Ponechává se na vůli ministru zemědělství, aby podle návrhu Akademie, podaného na základě vývoje vědeckého výzkumu a jeho kádrů, určoval počet členů a schvaloval jejich volbu.
K § 15:
V odstavci 2 se stanoví, že předsedu a akademiky volí jen akademici; tím se zaručuje, že jen nejzkušenější a vybraní nejlepší vědečtí pracovníci rozhodují o doplňování základních členských kádrů a o vedení Akademie.
K § 17:
Ve stanovách Akademie bude určen zejména způsob, jak se rozpracovává plán výzkumné práce v oboru působnosti ministra zemědělství, při čemž bude zachovávána zásada, že plán výzkumu musí bezprostředně navazovat na plán výroby a že hlavní úlohou Akademie je účinně pomáhat při přenášení poznatků védy do praxe, udávat směr vědecké práci, posuzovat plán s hlediska obsahu i methody výzkumných prací a rozpracovat na svá pracoviště.
Stanovy dále upraví otázku zřizování odborů. Úkolem odborů bude koordinovat vě-
deckou výzkumnou práci v Akademii i mimo ni, zejména též na vysokých školách a v jiných zemědělských institucích, řešit zásadní i sporné otázky vědecké, podávat dobrozdání v odborných otázkách atd. Stanovy budou obsahovat ustanovení i o zřizování komisí, které budou povolány k řešení konkrétních úkolů zejména tam, kde je třeba řešit otázku komplexně zapojením odborníků z různých sektorů vědecké výzkumné práce. Stanovy upraví i podrobnosti o ústavech a jejich základních zemědělských objektech, jejichž hlavním úkolem bude sloužit jako pracoviště výzkumu.
Náklady spojené se zřízením a provozem Akademie a jejích ústavů si v roce 1953 vyžádají na
a) mzdové fondy a ostatní osobní výdaje | 137, 123. 000 Kčs |
b) neosobní fondy (honoráře a pod. ) | 9, 830. 000 Kčs |
c) věcné náklady | 120, 666. 000 Kčs |
d) investice | 46, 523. 000 Kčs |
celkem | 314. 142. 000 Kčs |
Osobní a věcné náklady v částce 267, 619. 000 Kčs jsou zajištěny v návrhu rozpočtu na rok 1953 předloženém ministerstvem zemědělství v plné výši. Pokud jde o investice, je zařazena ve zmíněném návrhu rozpočtu na rok 1953 částka 16, 023. 000 Kčs. Kromě toho bylo již projednáno se Státním úřadem plánovacím zvýšení investiční částky na nutné stavební investice o částku 30, 500. 000 Kčs, kteroužto částku Státní úřad plánovací zahrne do svého návrhu plánu investic na rok 1953 pro vládu.
Naproti tomu počítá se v návrhu rozpočtu na rok 1953 předloženém ministerstvem zemědělství s částkou 54, 328. 000 Kčs na příjmech Akademie a jejích ústavů.
Ostatní ustanovení nevyžadují bližšího odůvodnění.
V Praze dne 2. prosince 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr zemědělství: J. Nepomucký v. r.
Státní tiskárna. n. p., 01 — 4158-52.