povinnost též na berní rok 1952; to však neplatí v případech, kdy povinnost k domovní dani skončila v kalendářním roce 1950.

(2) Opatření učiněná před počátkem účinnosti tohoto zákona, která odpovídají jeho předpisům, považují se za učiněná podle něho.

Závěrečná ustanoveni, § 25.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu nebo upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon; zejména se zrušují

1. počínajíc berním rokem 1953 ustanovení zákona č. 76/1927 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pokud upravují domovní daň;

2. dnem 31. prosince 1952 ustanovení o osvobození od domovní daně nebo o vynětí z daňové povinnosti, obsažená v dřívějších zákonech a předpisech podle nich vydaných. Tímto dnem pozbývají platnosti osvobození od domovní daně a vynětí z povinnosti k této dani, přiznaná dřívějšími zákony nebo podle nich.

§ 26. účinnost.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Dosavadní systém zdanění domovního majetku u nás pochází z doby kapitalistického zřízení, kdy byla veřejná správa rozdělena mezi státní správu a samosprávu. Proto se z tohoto majetku dosud vybírají vedle domovní daně podle zákona č. 76/1927 Sb., o přímých daních, kterou podle zákona má platit vlastník domu, ještě některé dávky a poplatky národních výborů, jež platí nájemníci. Vlastník domu však přenesl na nájemníky i placení domovní daně.

Převážná část větších činžovních domů je dosud v rukou soukromých vlastníků, kteří mají z nich značný bezpracný důchod. Tento bezpracný důchod je zvlášť velký u domů postavených podle zákonů'o stavebním ruchu. Těchto zákonů využily buržoasní vrstvy a stavěly si domy za peníze státu, který jim nejenom pomáhal platit hypotékami úroky a splácet hypotéku, nýbrž je i osvobodil na dlouhou řadu let od domovní daně a větší části bytových dávek.

Bezpracný důchod si soukromí vlastníci činžovních domů zvyšují i tím, že neprovádějí údržbu domů, takže náš bytový majetek chátrá a znehodnocuje se; vlastníci domů, osvobozených od domovní daně a dávek, mají nadto zisk z toho, že nejenom vybírají vysoké nájemné, ale v nájemném inkasují i částky, které připadají na domovní daň a dávky, od jejichž placení jsou osvobozeni. Je tedy značný počet majitelů domů, kteří mají velké příjmy, aniž by byli nuceni pracovat.

Novým zákonem se zrušují dosavadní daňová osvobození a činí se opatření, aby vlastníci činžovních domů platili větší daň než dosud, a zajišťuje se, aby byly z nájemného zadržovány potřebné částky na údržbu domů. Soukromí vlastníci větších domů budou nájemné jimi vybrané povinni odvádět na zvláštní účty u peněžních ústavů, kde bude z něho zčásti srážena daň a zčásti bude vázáno na provádění oprav.

Je ovšem spravedlivé, aby i vlastníci rodinných domů přispívali přiměřeně na potřeby

státu, a to i pokud jsou jejich domy dosud osvobozeny od domovní daně a bytových dávek. Jejich daňové zatížení se však v průměru nezvýší, až na vlastníky rodinných domů v obcích, v nichž národní výbory vybírají bytové dávky nízkými sazbami nebo je vůbec nevybírají. Naopak v obcích, v nichž se bytové dávky vybírají vysokými sazbami, bude nové daňové zatížení nižší.

Vybírání domovní daně z budov, které spravují národní a komunální podniky a zařízení a organisace, hospodařící podle zásad chozrasčotu. je jedním z prostředků, jimiž se odhalují reservy v hospodářství těchto podniků.

Dosavadní způsob zdaňování domovního majetku je složitý a nerovnoměrnost daňového zatížení je velká. Domovní daň a bytové dávky národních výborů (dávka z nájemného nebo z používaných místností nebo dávka ze zastavěných ploch a poplatek za odvoz popela a smetí nebo za čištění města) se dosud vybírají dvojím administrativním řízením, a to jednak u okresních, jednak u místních národních výborů; to zvyšuje i administrativní náklady, zvláště při dnešní roztříštěnosti předpisů o domovní dani a bytových dávkách.

Nová úprava zdaní domovní majetek jedinou daní a jednotně na celém státním území, postihne spravedlivě bezpracné důchody majitelů domů a bude i nástrojem k peněžnímu zabezpečování údržby domovního majetku, o který se jeho majitelé starají špatně nebo o nějž se vůbec nestarají.

Zvláštní část. K § 3:

Dani se podrobují jako dosud jen budovy zřízené k trvalým účelům. Z budov zřízených jen pro účely přechodné (na př. na dobu provádění určité stavby) se daň nevybírá. Zároveň s budovami soukromých vlastníků se v obcích přes 1. 000 obyvatel zdaňují domovní zahrady, a to ve formě zvýšení základu nebo sazby daně (§5 odst. 2, 3 a 5 a § 8 odst. 4). Důvodem pro to je okolnost, že v nové berní soustavě nebudou pozemky zdaněny samostatnou pozemkovou daní. V obcích přes 1. 000 obyvatel pak většinou není uživatel domovní zahrady současně provozovatelem zemědělského hospodářství a proto by nebylo účelné podrobovat tyto domovní zahrady zemědělské dani.

K § 5 odst. 4:

Náhrada výdajů uvedených v tomto odstavci se ze základu daně vylučuje, protože není úplatou za užívání budovy, nýbrž za některé dodávky nebo služby jiných osob než vlastníka domu.

K § 7 odst. 1 a 2:

U nepronajatých budov je nejvhodnějším základem daně zastavěná plocha, která je objektivním měřítkem a podle níž lze velmi jednoduše daň vypočítat.

K § 7 odst. 3:

V obcích do 2. 000 obyvatel, jejichž počet v celkovém počtu obcí převažuje, je jen málo budov pronajatých. Proto se v těchto obcích v zájmu jednoduchosti zavádí výpočet daně podle výměry zastavěné plochy i z budov zcela nebo částečně pronajatých. K okolnosti, že je budova pronajata, se přihlíží zvýšením dané podle § 8 odst. 3 a 4.

V obcích od 2. 001 do 6. 000 obyvatel, které dosud nebyly podrobeny zcela dani činžovní, bylo by u budov pronajatých jen částečně — podrobených tedy dosud zčásti dani činžovní a zčásti dani třídní — při sazbě 45% s případnou přirážkou za domovní zahradu nové daňové zatížení podstatně vyšší než dosavadní. Protože půjde o malé domy, stanoví se v osnově, že i tyto domy se zdaňují podle výměry zastavěné plochy, jsou-li pronajaty jen z menší části.

K § 9:

Hospodářské organisace a družstva oceňují budovy ve svých rozvahách a proto je možno při zdanění těchto budov vycházet z hodnoty uvedené v rozvaze, která je objektivním měřítkem a umožňuje jednoduchý způsob vybírání daně. Pokud ovšem nebyl majetek podniků socialistického sektoru (zejména družstev) oceněn podle předpisů o účetní evidenci, bude možno upravit pro přechodnou dobu stanovení hodnoty budov odchylně od ustanovení § 9 tak, aby i v těchto případech byla základem daně pořizovací nebo reprodukční hodnota budov; to se stane podle zmocnění § 21 písm. c).

K § 12 odst. 1:

Odvod na zvláštní účet nájemného u budov s celkovým ročním nájemným v penězích do 15. 000 Kčs by nebyl účelný, protože by po úhradě daně (z nájemného a z ceny užívání) zbylo zpravidla velmi málo na účet oprav. Administrativa s tím spojená by ztěžovala dohled národních výborů na odvod nájemného a provádění oprav velkého činžovního majetku. Mimo to jde o malé domy, které jsou zpravidla vlastníky poměrně dobře udržovány.

K § 12 odst. 3:

Odvodem nájemného na zvláštní účet zajišťují se finanční prostředky nejen k úhradě daně a případných dědických dávek, nýbrž i k úhradě

nákladů na opravu budov. Národní výbor může částku určenou tímto ustanovením pro účet oprav zvýšit, ukáže-li se potřeba provést na domě opravy vyžadující většího nákladu. Provádění oprav zůstane však i nadále povinností vlastníka domu. Dokud vlastník budovy opravy provádět nebude, zůstane tato částka vázána na účte oprav.

K§13 odst 1:

účelem tohoto ustanovení je zajistit zaplacení domovní daně, případných dědických dávek a nákladů na opravy budov přede všemi jinými pohledávkami (veřejnými i soukromými), které by jinak mohly být nebo jsou z nájemného uspokojovány.

K §13 odst. 2:

Působnost ve věcech odvodu nájemného na zvláštní účet se svěřuje národním výborům spravujícím daň, poněvadž tyto národní výbory budou mít po ruce podklady k provedení potřebných opatření.

K §14 odst. l:

V zájmu úspory na administrativě bude v prováděcích předpisech stanoveno, že hospodářská organisace podává společně přiznání pro všechny své budovy v obvodu působnosti téhož místního národního výboru. Totéž platí pro přiznání družstev.

K §14 odst. 2:

V závaždějších případech, zejména kdyby nepodáním přiznání bylo ohroženo vybrání daně, může být proti poplatníku zahájeno též trestní řízení podle trestního zákona správního.

K §16:

Splatnost daně se stanoví vždy na polovinu čtvrtletí z toho důvodu, aby při měsíčním placení nájemného byly na zvláštních účtech nájemného u peněžních ústavů dostatečné částky k úhradě domovní daně. Také u budov socialistického sektoru se tím umožňuje, pokud jde o obytné budovy, platit daň z výnosu nájemného. V zájmu jednoduchosti se stanoví tytéž platební lhůty i pro domovní daň z ostatních budov, s výjimkou budov zdaňovaných podle výměry zastavěné plochy, z nichž je daň splatná ve dvou splátkách.

K §17:

Promlčecí lhůty jsou tříleté jako obecná promlčecí lhůta stanovená v občanském zákoníku.

K§20 odst. 2:

K vybírání daně bude podle prováděcích předpisů místně příslušný národní výbor, v jehož obvodu působnosti je budova.

K § 21 písm. a):

Zmocnění podle tohoto ustanovení je na rozdíl od zmocnění stanoveného v § 22 odst. l písm. a) obecného rázu a použije se ho zejména v případech, kde bude osvobození odůvodněno obecným zájmem.

K § 21 písm. f):

Podle tohoto ustanovení budou vydány směrnice, podle nichž budou národní výbory moci za určitých podmínek upustit od vymáhání daně v případě relativní nedobytnosti.

%

K §23:

Nová domovní daň má nahradit nejen dosavadní domovní daň, kterou platil vlastník domu, nýbrž i dávky národních výborů vybírané z domovního majetku, které byli povinni platit nájemníci prostřednictvím vlastníka domu. Novou domovní daň je povinen platit výlučně vlastník domu, po případě hospodářská organisace. Nemá-li za tohoto stavu dojít u nájemníků k neodůvodněnému a nerovnoměrnému snížení nákladů na bydlení, je třeba učinit opatření, aby částky placené dosud na uvedené dávky byly placeny i nadále, a- to jako součást nájemného. Bez tohoto opatření zanikla by po nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost nájemníků k jejich placení. Tím by se také vytvořily rozdíly v nákladech na bydlení mezi nájemníky, kteří ve smluveném nájemném platí i dávky, a nájemníky, kteří platí dávky mimo smluvené nájemné; těmto by se zrušením dávek úplata za bydlení neodůvodněně snížila.

K § 24 odst. 2:

Tímto ustanovením bude dodatečně schváleno opatření, jímž se vlastníkům budov s ročním nájemným přes 15. 000 Kčs (§ 12) ještě před účinností zákona nařídí založit do konce roku 1952 zvláštní účty nájemného a po prvé na ně odvést nájemné v lednu 1953.

V Praze dne 25. listopadu 1952.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Statni tiskárna, n. p., 01 — 4047-52.