Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 9. zasedání.
654.
Zpráva
výboru kulturního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 627)
o Československé akademii věd.
Kulturní výbor Národního shromáždění projednal ve své schůzi konané dne 23. října 1952 vládní návrh zákona o Československé aka-
demii věd (tisk 627) a usnesl se doporučit jej s některými menšími stylistickými úpravami plenu Národního shromáždění ke schválení.
V Praze dne 23. října 1952.
Karlovská v. r., předsedkyně.
Dr. Trávníček v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne................1952
o Československé akademii věd.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
část I. Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) Zřizuje se československá akademie věd (dále jen "Akademie") jako nejvyšší vědecká instituce republiky československé, sdružující nejvýznamnější vědecké pracovníky státu.
(2) Akademie vzniká přebudováním Královské české společnosti nauk, založené r. 1784 a České akademie věd a umění, a navazuje na pokrokové tradice české a slovenské vědy.
§ 2.
Úkolem Akademie je plánovitá a organisována práce v theoretických a užitých vědách, aby cestou tvůrčího vědeckého bádání sloužila blahu lidu a vybudování socialismu v naší vlasti; pro toto bádání má vlastní vědecká pracoviště.
§ 3.
Akademie k tomu, aby mohla plnit svůj úkol,
a) soustřeďuje svou práci na hlavní otázky vědy ve všech jejích odvětvích tak, aby výsledky jejího vědeckého bádání tvořily základ pro veškerou vědeckou činnost a výchovu ve státě,
b) zkoumá přírodní bohatství, výrobní síly země a kulturní a hospodářské hodnoty lidstva a podporuje jejich včasné a hospodárné využití,
c) soustavně pečuje o výchovu a zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků,
d) podává vědecké posudky nejvyšším státním orgánům,
e) dbá o popularisaci vědy.
s 4
(O Vědeckými pracovišti Akademie jsou její výzkumné a badatelské ústavy, laboratoře, kabinety, stanice, komise, knihovny a jiná pracoviště, která Akademie zřizuje, vede a zajišťuje.
(2) Akademie přispívá po vědecké stránce též k rozvoji vědecké činnosti veškerých ústavů do ní nezačleněných.
§ 5.
(1) Akademii se uděluje právo propůjčovat hodnost kandidáta věd a hodnost doktora věd.
(2) Pro systematickou výchovu vědeckých kádrů zřizuje se při Akademii vědecká aspirantura.
§ 6.
Akademie svolává podle potřeby zasedání, která posuzují a řeší zásadní vědecké otázky, pořádá vědecké zájezdy a porady a udržuje vědecké styky s domácími vědeckými společnostmi a se zahraničními akademiemi věd a vědeckými společnostmi, především s akademiemi a vědeckými společnostmi Svazu sovětských socialistických republik a zemí lidové demokracie.
§ 7.
Akademie je oprávněna vydávat časopisy i neperiodické publikace v oboru své působnosti a má právo k tomu účelu zřídit vydavatelský podnik.
§ 8.
Akademie odpovídá přímo vládě a podává jí každoročně zprávu o své činnosti.
§ 9.
(1) Akademie je socialistická právnická osoba.
(2) Sídlem Akademie je Praha. Akademie může však zřizovat svá vědecko-organisační centra (základny) a svá vědecká pracoviště i mimo své sídlo.
§ 10.
Rozpočet Akademie je součástí státního rozpočtu.
Část II. členové akademie.
§ 11. Členy Akademie jsou:
a) řádní členové akademici, volení z aktivních vědců obohacujících vědu pracemi velkého významu a přispívajících k socialistické výstavbě státu,
b) členové korespondenti, volení z aktivních vědců obohacujících vědu významnými pracemi a přispívajících k socialistické výstavbě státu.
§ 12.
Členy Akademie mohou být i cizí státní příslušníci. Jejich práva a povinnosti určují stanovy Akademie.
§ 13.
Českoslovenští občané nebo cizí státní příslušníci, kteří obohatili vědu pracemi světového významu nebo kteří se zvláště zasloužili o stát a socialismus, mohou být voleni čestnými členy Akademie.
§ 14.
Akademici a členové korespondenti účastní se tvořivě vypracování plánu vědecké práce Akademie a řídí se jím ve své činnosti. O své činnosti předkládají Akademii každoročně zprávu.
§ 15.
Počet akademiků a členů korespondentů určuje vláda na návrh Akademie.
§ 16.
Akademici a členové korespondenti mají pravidelnou měsíční odměnu, a to i tehdy, mají-li jiný příjem.
§ 17.
členové a čestní členové pozbývají členství usnesením Akademie, jestliže se zpronevěřili vlasti, věci míru a socialismu.
Část III. Orgány Akademie.
§ 18.
(1) Nejvyšším orgánem Akademie je valné shromáždění, skládající se ze všech členů a čestných členů Akademie.
(2) Valné shromáždění zejména
a) určuje směrnice vědecké práce Akademie a jejích složek,
b) projednává a schvaluje plán vědeckých prací Akademie,
c) schvaluje zprávu presidia o činnosti Akademie,
d) řeší zásadně otázky organisační, zejména rozděluje Akademii na sekce podle skupin příslušných vědních oborů, zřizuje ústavy a vědecká pracoviště, přičleňuje společnosti a pod..
e) volí členy Akademie, jejího presidenta, jakož i ostatní členy presidia,
f) schvaluje jmenování zástupců předsedů sekcí, vědeckých sekretářů sekcí, ředitelů ústavů a ředitele Akademie.
(3) Při volbě presidenta Akademie a akademiků hlasují toliko akademici. Volbu presidenta, členů presidia a členů Akademie, jakož i jejích čestných členů schvaluje vláda.
§ 19.
Při zvlášť významných příležitostech koná se plenární zasedání členů Akademie a vědeckých pracovníků ústavů Akademie; svolává je presidium Akademie.
§ 20.
(1) Presidium Akademie se skládá z presidenta Akademie, dvou zástupců presidenta, hlavního sekretáře a z předsedů sekcí.
(2) Ředitel Akademie obstarává pod vedením hlavního sekretáře a podle jeho pokynů administrativní a organisační věci Akademie.
(3) Zástupci předsedů sekcí a ředitel Akademie účastní se zasedání presidia s hlasem poradním.
§ 21.
President Akademie, zástupci presidenta a hlavní sekretář jsou voleni na 5 roků, předsedové sekcí na 3 roky.
§ 22.
Presidium je nejvyšším řídícím orgánem Akademie v době mezi zasedáním val-
ného shromáždění. Zejména provádí rozhodnutí valného shromáždění, svolává jeho zasedání a připravuje pro ně podklady. O své činnosti podává zprávu na nejbližším zasedání valného shromáždění.
§ 28.
Podrobnou organisaci Akademie obsahují stanovy, na kterých se usnáší valné shromáždění; stanovy schvaluje vláda.
Část IV. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 24.
První akademiky a první členy presidia jmenuje president republiky na návrh vlády.
§ 25.
Vláda se zmocňuje, aby
a) upravila podrobnosti o propůjčování hodnosti kandidáta věd a doktora věd,
b) upravila právní otázky, týkající se zařízení a majetku institucí, jejichž dosavadní úkoly zcela nebo zčásti přejímá Akademie a rozhodla o převodu tohoto majetku,
c) vydala bližší předpisy o hospodaření Akademie,
d) stanovila výši a další podrobnosti o odměně členů Akademie,
e) upravila pracovní a platové poměry zaměstnanců Akademie.
§ 26.
(1) Zrušují se ustanovení odporující tomuto zákonu.
(2) Zejména se ruší
1. zákon č. 86/1920 Sb., o Masarykově Akademii Práce, a vládní nařízení č. 119/1920 Sb., jímž se vydává "Základní řád Masarykovy Akademie Práce",
2. zákon č. 27/1922 Sb., o zřízení ústavu Slovanského a Orientálního.
§ 27.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 2501-52.