Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1952.

L volební období. 9. zasedání.

639.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1952

o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských výrobků.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zajištění zásobování pracujících potravinami, spravedlivé stanoveni dodávkové povinnosti a zvyšování zemědělské výroby vyžaduje zavést nový způsob dodávek zemědělských výrobků..

§ 2.

Od 1. ledna 1953 se ukládá dodávková povinnost

1. státním statkům a ostatním zemědělským závodům státního socialistického sektoru (zemědělským závodům národních podniků, zemědělským závodům ve správě 'národních výborů, komunálním zemědělským závodům a pod.. ),

2. jednotným zemědělským družstvům a jejich členům,

3. jednotlivě hospodařícím rolníkům,

4. ostatním osobám, které jsou držiteli zemědělské půdy nebo chovají hospodářská zvířata.

§ 3.

(1) Výkup zemědělských výrobků plánuje, organisuje, řídí a kontroluje ministerstvo výkupu tak, aby bylo zajištěno dodání všech zemědělských výrobků v množství stanoveném

státním plánem rozvoje národního hospodářství.

(2) Zemědělské výrobky vykupují národní podniky a družstva, jež určí ministerstvo výkupu.

§ 4.

(1) Za včasné splnění plánu výkupu zemědělských výrobků odpovídají ve svých obvodech plnomocníci ministerstva výkupu a národní výbory.

(2) Okresní plnomocníci ministerstva výkupu jsou odpovědni krajským plnomocníkům ministerstva výkupu a spolu s nimi ministerstvu výkupu; na Slovensku jsou okresní i krajští plnomocníci ministerstva výkupu odpovědni též plnomocníku ministerstva výkupu pro Slovensko.

(3) Za plnění úkolů národních výborů při výkupu zemědělských výrobků odpovídá předseda národního výboru předsedovi nadřízeného národního výboru a předseda krajského národního výboru předsedovi vlády.

§ 5. Zdroji výkupu zemědělských výrobků jsou:

1. dodávky státních statků a ostatních zemědělských závodů státního socialistického sektoru,

2. povinné dodávky jednotných zemědělských družstev, jejich členů, jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob podléhajících dodávkové povinnosti,

3. naturální odměny za práce, prováděné strojními a traktorovými stanicemi,

4. naturální odměny za zpracování zrnin (měřičné) a za odvoz zemědělských výrobků prováděný národními podniky ze zemědělského závodu do výkupního místa,

5. státní nákup.

§ 6.

Státní statky a ostatní zemědělské závody státního socialistického sektoru jsou povinny dodat státu všechny zemědělské výrobky v množství stanoveném státním plánem rozvoje národního hospodářství, jakož i všechny zemědělské výrobky vyrobené nad takto stanovené množství, které nepotřebují pro účely svého hospodářství nebo pro naturální plnění svým zaměstnancům. Ministerstvo výkupu může v odůvodněných případech povolit odchylnou úpravu použití zemědělských výrobků vyrobených nad množství stanovené státním plánem.

§ 7.

(1) Jednotná zemědělská družstva, jejich členové, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní

osoby podléhající dodávkové povinnosti, plní svoji povinnost vůči státu povinnými dodávkami podle dodávkových norem nebo na základě dodávkových smluv. Dodávkové normy stanoví vláda nebo z jejího pověření ministerstvo výkupu.

(2) Výši povinných dodávek stanoví okresní plnomocník ministerstva výkupu. Při nesplnění povinné dodávky ve stanovené lhůtě vyzve okresní plnomocník dlužníka písemnou upomínkou k okamžitému splnění nedodaného množství zemědělských výrobků v dodatečně stanovené lhůtě.

§ 8.

Odměny za práce prováděné strojními a traktorovými stanicemi, odměny za zpracování zrnin (měřičné) a odměny za odvoz dodávaných zemědělských výrobků ze zemědělského závodu do výkupního místa, prováděný národními podniky, se platí v rozsahu, který stanoví vláda, v naturáliích. Vláda stanoví též výši naturálních odměn.

§ 9.

(1) Vyžádají-li si to potřeby státního hospodaření potravinami a surovinami, budou státním nákupem opatřovány pro státní fondy přebytky zemědělských výrobků nebo zemědělské výrobky, které nepodléhají dodávkové povinnosti.

(2) Vláda může stanovit povinnost prodat přebytky některých zemědělských výrobků státu.

§ 10.

Po splnění povinných dodávek mohou jednotná zemědělská družstva, jejich členové, jednotlivě hospodařící rolníci a (ostatní osoby podléhající dodávkové povinnosti volně prodávat přebytky svých zemědělských výrobků spotřebitelům nebo podnikům oprávněným k výkupu zemědělských výrobků anebo jiným podnikům, kterým bude povoleno kupovat přebytky a volné zemědělské výrobky.

§ 11.

Vedoucí hospodářství státních statků a ostatních zemědělských závodů státního socialistického sektoru, předsedové a členové jednotných zemědělských družstev jakož i jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní osoby podléhající dodávkové povinnosti odpovídají za řádné a včasné plnění dodávek zemědělských výrobků státu ve stanovených lhůtách. Neplní-li tuto povinnost, budou pohnáni k zákonné odpovědnosti.

§ 12.

Je-li nebezpečí, že zemědělské výrobky budou odňaty veřejnému zásobování nebo nebyla-li dodávková povinnost včas splněna, jsou plnomocníci ministerstva výkupu oprávněni provádět v zemědělských závodech a u ostatních osob podléhajících dodávkové povinnosti kontrolu hospodaření i zásob; za součinnosti člena rady místního národního výboru mohou provést prozatímní zajištění zásob zemědělských výrobků v rozsahu nutném ke splnění dodávkové povinnosti.

§ 13.

(1) Povinné dodávky včas nesplněné budou vymáhány i nuceným odnětím zemědělských výrobků.

(2) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech je třeba k vymáhání nesplněné povinné dodávky předchozího rozhodnutí soudu. V takových případech soud k žalobě, kterou podá okresní plnomocník ministerstva výkupu, buď potvrdí, že dodávka byla stanovena v souladu s předpisy o povinných dodávkách, nebo žalobu zamítne. Podrobnosti stanoví zvláštní předpis.

§ 14.

(1) Vláda vydá bližší předpisy k provedení tohoto zákona, zejména upraví postup při vyměřování povinných dávek a způsob jejich plnění, zajišťování a vymáhání, rozsah a způsob uzavírání dodávkových smluv, podmínky pro prodej zemědělských přebytků po splnění dodávkové povinnosti a vymezí působnost národních výborů a plnomocníků ministerstva výkupu při výkupu zemědělských výrobků.

(2) Vláda také stanoví, v jakém rozsahu se ustanovení tohoto zákona vztahují na plemenná zvířata, osiva a sádě.

§ 15.

(1) Zrušuje se zákon č. 278/1948 Sb., o Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, a všechny předpisy, pokud odporují tomuto zákonu, zejména vládní nařízení č. 7/1949 Sb., o výkupu a dodávce zemědělských výrobků podle smlouvy, a předpisy k jeho provedení vydané.

(2) Do vydání předpisů podle tohoto zákona se postupuje přiměřeně podle předpisů dosavadních.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr výkupu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

A. Všeobecná část:

Strana a vláda věnují výkupu zemědělských výrobků mimořádnou pozornost, pro jeho hospodářsko politický význam souvisící s úspěšným rozvojem našeho národního hospodářství. Strana a vláda úspěšně řeší a zabezpečují dostatečné množství potravin pro lid, surovin pro lehký a potravinářský průmysl a pro vytváření státních potravinových a surovinových reserv.

Státní výkup zemědělských výrobků zajišťuje státu zaručené centralisované fondy potravinových a surovinových zdrojů. Státní výkup a vytvoření státních zásob potravin a surovin umožňuje zajistit potřeby plánovaného socialistického hospodářství, upevňuje brannou schopnost země, umožňuje provedení opatření nutných k soustavnému zvyšování hmotného blahobytu obyvatelstva i k rozšíření hospodářských styků v zahraničním obchodě.

Státní výkup zemědělských výrobků přispívá však také k rozvoji jednotných zemědělských družstev, neboť vytváří příznivé podmínky pro úspěšné vyřešení hlavního úkolu zemědělství, jímž je dosažení vyšších hektarových výnosů u všech rostlinných výrobků a rychlého zvýšení počtu společně chovaného dobytka a zvyšování jeho užitkovosti.

Dodávkové úkoly byly dosud zemědělským závodům stanoveny v rostlinné výrobě podle osevních ploch a hektarových výnosů a v živočišné výrobě podle stavu dobytka s přihlédnutím k rozloze zemědělských závodů. Vládou schválené plány výkupu byly rozepisovány na jednotlivé kraje a okresy a odtud na jednotná zemědělská družstva a jednotlivé obce. V obcích byl prováděn rozpis na jednotlivé zemědělce podle velikostních skupin a na dodávky byly uzavírány smlouvy. Způsob stanovení dodávek byl nepřesný, umožňoval jejich libovolné stanovení na základě volné úvahy a často nevyjadřoval ani výrobní ani sociální rozdíly mezi jednotlivými skupinami zemědělských závodů. Stanovení dodávkových úkolů opírající se o plochy a stavy dobytka nenapomáhá dostatečně ke zvyšování zemědělské výroby, k rozšiřování výměry orné půdy a k zvyšování stavů dobytka a zejména nepodněcuje jednotná zemědělská družstva, aby lépe využívala každého hektaru půdy, aby získávala stále vyšší úrodu, aby všestranně rozvíjela své společné hospodaření, a aby zároveň s rostlinnou výrobou rozvíjela všechny druhy živočišné výroby.

Tyto zkušenosti nasvědčují tomu, že je nutno s uplatněním bohatých zkušeností Sovětského svazu provést změnu ve způsobu stanovení dodávek. Všem zemědělským závodům se]

ukládá dodávková povinnost, která bude jednotným zemědělským družstvům a jednotlivě hospodařícím rolníkům stanovena povinnými dodávkami rostlinných výrobků (s výjimkou technických plodin) a vajec na základě dodávkových norem z 1 hektaru orné půdy, a povinnými dodávkami živočišných výrobků na základě dodávkových norem z l hektaru zemědělské půdy. Povinné dodávky mléka u zemědělských závodů do 2 ha a povinné dodávky vlny budou stanoveny z každého kusu chovaných zvířat. Dodávkové úkoly zemědělských závodů s výměrou zemědělské půdy do 9, 5 ha a dodávkové úkoly Členů jednotných zemědělských družstev ze záhumenků do 0, 5 ha budou v živočišné výrobě stanoveny na hospodářství bez zřetele k počtu chovaných zvířat.

Základem pro vyměření povinných dodávek budou u většiny zemědělských výrobků dodávkové normy, které budou stanoveny pro rok 1953 tak, aby po jejich ověření mohly být stanoveny normy platné i pro několik let.

Dodávkové smlouvy budou uzavírány u technických plodin, zeleniny a olejnin vzhledem k zvláštnímu významu a podmínkám při pěstování těchto plodin.

Systém povinných dodávek zajišťuje nejen zájmy státu, nýbrž i zemědělských závodů, zejména jednotných zemědělských družstev. Stát zná předem množství zemědělských výrobků, které mu budou dodány; rovněž zemědělské závody znají předem výši svých dodávkových úkolů, což ještě více zvyšuje zájem na zvyšování nektarových výnosů rostlinných výrobků a produktivnosti živočišné výroby, protože při vyšší sklizni a při vyšší výrobě mohou své přebytky volně prodávat.

Pro zvyšování fondů zemědělských výrobků (zrnin) budou s rozvojem strojních a traktorových stanic a s rozšiřováním prací jimi prováděných významným zdrojem naturální platy, neboť s rozvojem zemědělství a se zvyšováním hektarových výnosů stoupají i tyto odměny a stávají se důležitým zdrojem výkupu. V Sovětském svazu měly strojní a traktorové stanice významný podíl na rozvoji zemědělství a na organisačním a hospodářském upevňování kolchozů. Růst našich strojních a traktorových stanic, zlepšování jejich práce a zvyšování hektarových výnosů poskytuje při zavedení naturálních odměn předpoklady pro rozvoj naší zemědělské výroby, upevňování jednotných zemědělských družstev, jakož i pro vytváření významného zdroje státního výkupu.

Nový systém výkupu, opírající se o bohaté

zkušenosti Sovětského svazu, má lépe zabezpečit potřeby našeho hospodářství, účinně pomáhat k rozvoji zemědělské výroby, k rozvoji jednotných zemědělských družstev, a stane se ještě účinnějším prostředkem při omezování a zatlačování vesnických boháčů.

B. Zvláštní část.

K § 1:

Důvody, které vedou k zavedení nového systému výkupu, vyjádřené v úvodním paragrafu zákona, jsou rozvedeny ve všeobecné části.

K § 2:

Tímto ustanovením se ukládá všem zemědělským závodům, po případě ostatním dižitelům zemědělské půdy a chovatelům hospodářských zvířat, povinnost dodávat státu zemědělské výrobky. Zákon je rámcový a vyhrazuje podrobnější úpravu dodávek prováděcím předpisům.

K § 3:

Zde jsou vytýčeny základní úkoly ministerstva výkupu, které zajišťuje nejen řádné plnění výkupního plánu, jenž je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství, nýbrž i jednotné řízení výkupu na všech úsecích.

Do centralisovaných fondů zboží, sloužících ke krytí státních potřeb potravin a surovin, budou vykupovat zemědělské výrobky jednak podniky v působnosti ministerstva výkupu — krajské výkupní podniky, a to prostřednictvím výkupních skladů, jednak podniky v působnosti jiných ministerstev, zejména minsterstva potravinářského průmyslu — výrobní národní podniky (cukrovary, sušárny čekanky, konservárny, tabákový průmysl a pod. ); kromě toho mohou být výkupem některých druhů zemědělských výrobků i do centralisovaných fondů zboží pověřeny též národní podniky obchodní nebo spotřební družstva. Z těchto důvodů bude ministerstvo výkupu nadále upravovat všechny otázky, týkající se dodávkové povinnosti a výkupu zemědělských výrobků, a to bez zřetele k tomu, které podniky výkup provádějí.

K § 4:

Ustanovení o odpovědnosti plnomocníků ministerstva výkupu a národních výborů za výkup zemědělských výrobků budou podkladem pro novou úpravu vzájemného poměru mezi plnomocníky a národními výbory, jak ji předpokládá vládní nařízení č. 35/1952 Sb., o vymezení úkolů při výkupu zemědělských výrobků v roce 1952.

K § 5:

Toto ustanovení vypočítává taxativním způsobem zdroje dodávek zemědělských výrobků, které plynou do centralisovaných fondů zboží. Jednotlivé zdroje jsou rámcově upraveny v dalších paragrafech.

K § 6:

Státním statkům a ostatním zemědělským závodům státního socialistického sektoru budou dodávkové úkoly stanoveny v rámci úkolů stanovených státním plánem rozvoje národního hospodářství.

Dodávky na kraje bude schvalovat pro státní statky, n. p., vláda: pro ostatní zemědělské závody státního socialistického sektoru je stanoví ministerstvo výkupu po projednání s příslušnými ministerstvy.

Rozpis dodávek bude proveden až d. o krajů po podnikové linii; v rámci krajů stanoví dodávky na jednotlivá hospodářství krajští plnomocníci ministerstva výkupu v dohodě s příslušnou složkou.

Mezi výkupními organisacemi a těmito závody budou uzavírány hospodářské smlouvy podle zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitiáži. Tyto závody jsou však povinny dodat státu po splnění plánovaných úkolů též všechny přebytky svých zemědělských výrobků, pokud některým z nich nebude ministerstvem výkupu povolena jiná úprava použití nebo prodeje určitých druhů přebytků (na př. nemocnicím a léčebným ústavům, komunálním zemědělským závodům).

K § 7:

Výše povinných dodávek jednotných zemědělských družstev, jejich členů a jednotlivě hospodařících rolníků bude u většiny zemědělských výrobků stanovena dodávkovými normami.

Jednotlivé okresy budou zařazeny do dodávkových oblastí s přihlédnutím k přirozeným výrobním podmínkám.

Dodávkové normy zrnin, bramborů, zeleniny, vinných hroznů, masa (skot, prasata, drůbež), mléka, vajec a ovčí vlny stanoví vláda, dodávkové normy ostatních zemědělských výrobků z pověření vlády ministerstvo výkupu. Dodávkové normy pro jednotlivě hospodařící rolníky budou zpravidla odstupňovány podle velikostních skupin zemědělských závodů. Jednotlivým zemědělským diužstvům budou povinné dodávky stanoveny zvýhodněnými normami, avšak tak, aby s rozvojem

jednotných zemědělských družstev a se zřetelem na zvýhodnění byly zabezpečeny potřebné státní fondy. K zajištění dodávek technických plodin, olejnin, zeleniny určené k průmyslovému zpracování, léčivých rostlin a koření budou uzavírány dodávkové smlouvy. Rozsah a způsob uzavírání smluv stanoví vláda.

K § 8:

Za účelem rozšiřování zdrojů výkupu některých zemědělských výrobků rostlinného původu se stanoví zemědělským závodům povinnost platit v naturáliích odměny za práce prováděné strojními a traktorovými stanicemi, dále odměny za zpracování zrnin (měřičné) a za odvoz dodávaných zemědělských výrobků ze zemědělského závodu do výkupního skladu.

S rozvojem mechanisace zemědělství roste význam strojních a traktorových stanic při zvyšování zemědělské výroby. Aby byl zvýšen jejich zájem na zvyšování hektarových výnosů a sklizně a aby v souvislosti s rozvojem zemědělské výroby byl též zajištěn růst centralisovaných fondů, určí vláda, za které práce budou naturální odměny placeny a zároveň stanoví výši těchto odměn tak, aby odpovídala dosaženým výnosům a skutečně vykonané práci. V budoucnosti se počítá se zavedením naturálního placení za výmlat a postupně i za další práce prováděné strojními a traktorovými stanicemi (za sklizeň kombajny, za orbu a pod. ).

Naturální placení za zpracování obilí (měřičné) je podle dosavadního stavu omezeno na mletí chlebového obilí; rozšířeno bude i na další způsoby zpracování a opracování a na další druhy zemědělských výrobků rostlinného původu.

Odměny za odvoz budou vyúčtovány zemědělskému závodu v naturáliích, jestliže odvoz neprovede sám; odměna bude sražena výkupcem při dodání zboží do výkupního skladu. Výkupní sklad proplatí úhradu za odvoz národnímu podniku, který jej provedl (ČSAD, STS), v penězích.

K § 9:

Státní nákup je doplňkovým zdrojem výkupu zemědělských výrobků do centralisiovaných fondů zboží. Bude použit tehdy, Vyžaduje-li to potřeba státního hospodaření potravinami a surovinami. Pravidelně je uskutečňován jako dobrovolný odprodej za vyšší ceny než jsou ceny platné pro povinné dodávky, po případě je zvýhodňován protidodávkami (na př. povinný odprodej medu při zpětné dodávce cukru, povinný odprodej kůží a pod. ).

K § 10:

Jednotná zemědělská družstva, jejich členové a jednotlivě hospodařící rolníci budou mít právo po splnění povinných dodávek volně nakládat se svými přebytky, zejména je prodávat, a to buď pověřeným výkupcům nebo spotřebním družstvům anebo přímo spotřebitelům a na trzích.

Podmínky a předpoklady volného prodeje přebytků budou podrobně upraveny zvláštním předpisem společně s podmínkami platnými pro prodej a výkup zemědělských výrobků, na které se nevztahuje dodávková povinnost.

K § 11:

Odpovědnost za plnění dodávkové povinnosti vůči státu a trestní odpovědnost za nesplnění dodávek úzce souvisí se zabezpečením plynulého zásobování a dodržování státní discipliny při dodávkách a výkupu.

Ustanovení o odpovědnosti mají sloužit především proti vesnickým boháčům sabotujícím dodávkové povinnosti.

K § 12:

Oprávnění k provádění prohlídek a prozatímního zajištění zásob zemědělských výrobků se vztahuje na všechny zemědělské závody a osoby, které neplní dodávkovou povinnost; je převzato z vládního nařízení č. 35/1952 Sb. Zajištěno může být takové množství výrobků, které odpovídá nesplněné výši dodávky; zajištěny však mohou být po případě i jiné druhy zemědělských výrobků, jestliže výrobky, které měly být dodány, zemědělec nemá k disposici a jestliže dodávku nesplnil ani záměnou, ačkoliv tuto možnost měl. Množství nutné ke splnění nesplněné dodávky se vypočte podle ekvivalentů, stanovených pro plnění povinných dodávek záměnou.

Z prozatímního zajištění zásob budou u zemědělských závodů státního socialistického sektoru, u jednotných zemědělských družstev a u drobných a středních rolníků vyňata osiva a sadba, nutná pro osetí a osázení plánovaných ploch. Dodržování této zásady bude uloženo plnomocníkům ministerstva výkupu směrnicemi, upravujícími postup při zajišťování a vymáhání dodávek.

K § 13:

Nesplněné povinné dodávky budou vymáhat okresní plnomocníci ministerstva výkupu po předchozí písemné upomínce, v níž vyzvou dlužníka, aby splnil dodávku v dodatečně stanovené lhůtě. Po bezvýsledném uplynutí této lhůty provede okresní plnomocník nucené odnětí zboží v rozsahu nutném ke splnění povinné dodávky a nákladů za odvoz.

• Nebude-li plněna povinná dodávka zajištěná dodávkovou smlouvou, vydá okresní plnomocník zvláštním výměrem příkaz k okamžitému splnění celého nedodaného množství, který bude exekučním titulem.

Exekuční tituly budou podléhat v případech, které určí vláda nařízením, soudnímu přezkoumání. Tímto ustanovením se podle obdoby úpravy platné v Sovětském svazu zajišťuje možnost zavedení soudní kontroly výměrů okresních plnomocníků a to jako opatření sledující ten účel, aby byla zemědělcům, především jednotným zemědělským družstvům, poskytnuta ochrana proti nezákonnému stanovení dodávkové povinnosti. Pro rok 1953 přicházelo by však v úvahu zavedení této úpravy jen u jednotných zemědělských družstev, aby jí nebylo zneužíváno vesnickými boháči.

K §14:

Zákon stanoví základní zásady nového systému výkupu a předpokládá další podrobnější úpravu, kterou z převážné části vzhledem k důležitosti provede vláda. Zmocňovací ustanovení uvádí příkladem nejzávažnější otázky, jimiž se bude vláda zabývat. Je to v první řadě úprava postupu při ukládání a plnění povinných dodávek, jejímž předpokladem je stanovení dodávkových norem a určení rozsahu a způsobu uzavírání dodávkových smluv.

Další závažnou otázkou je vymezení působnosti národních výborů a plnomocníků při výkupu zemědělských výrobků. Předběžná úprava této otázky byla provedena pro rok 1952 vládním nařízením č. 35/1952 Sb., o vymezení úkolů při výkupu zemědělských výrobků v roce 1952.

Stanovení rozsahu, v jakém se ustanovení zákona vztahují též na výkup plemenných

zvířat, osiv a sádí, vyhrazuje zákon vládě, která vymezí působnost ministerstev výkupu a zemědělství na tomto úseku.

C. Finanční dosah:

Pokud jde o výkupní podniky, nebude mít provádění zákona na jejich finanční hospodaření ani na počet pracovníků žádný vliv.

Zvýšené úkoly, které vyplynou z provádění zákona, zejména na úseku evidence pro aparát plnomocníků ministerstva výkupu, budou zvládnuty bez zvyšování dosavadního počtu pracovních sil, takže ani po této stránce nevzejdou pro státní správu žádné zvláštní výdaje nad částku, která je již pro aparát plnomocníků rozpočtově zajištěna.

Vyměřování povinných dodávek, jejich evidence a vymáhání vyžádá si patrně zvýšeného nákladu na opatření potřebných tiskopisů. Zvýšený náklad nelze však přesně vyčíslit. Předpokládá se, že tyto věcné náklady nepřesáhnou částku 2, 000. 000, — Kčs.

Náklady spojené s prováděním § 13 osnovy nebudou rovněž znamenat nějaké význačnější zatížení státní pokladny.

Pokud jde o hotové náklady, jež budou vyplaceny stranou žalující (svědečné, znalečné atd. ), a to z prostředků justiční správy (§§ 127, 128 o. s. ř. ), mohly by tyto náklady zatížit státní pokladnu v případě, že žaloba bude zamítnuta; bude-li totiž žalobě vyhověno, vrátí se tyto částky státu (§ 129 o. s. ř. ) v rámci náhrady nákladů (§ 146 ods. l o. s. ř. ). Padaly by proto v úvahu náklady jen tam, kde žaloba bude zamítnuta. To však bude jistě jen ve výjimečných případech, neboť se prozatím počítá jen se soudním přezkoumáváním dodávek jednotných zemědělských družstev a o přezkoumání požádá okresní plnomocník jen ve zvlášť odůvodněných případech.

V Praze dne 7. října 1952.

Úřadující náměstek předsedy vlády: Dr. Dolanský v. r.

, Ministr výkupu: J. Krosnář v. r.

Státní tiskárna, n p" 01 — 3341-52.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP