Národní shromáždění republiky Československé 1952.

L volební období. 9. zasedání.

628.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............................................1952

o hlavních (vedoucích) účetních a o organisaci účetní služby.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Závažnost úkolů, které připadají účetní evidenci v socialistickém plánovaném hospodářství, vyžaduje, aby byly účetní službě zabezpečeny předpoklady pro jejich splnění. Za tím účelem je třeba zřídit funkci hlavního. účetního a vedoucího účetního, ustavit orgány účetní služby a vymezit jejich působnost.

§ 2.

(1) V účetních jednotkách, jimiž se rozumějí podniky, úřady, národní výbory, jejich referáty, zařízení a jiné hospodařící celky, se zřizuje funkce hlavního (vedoucího) účetního.

(2) K výkonu účetní služby se zřídí ústřední účtárny, hlavní účtárny nebo účtárny jako. samostatné organisační útvary účetních jednotek a nesmějí být začleněny do jiného jejich organisačního útvaru.

§ 3

(1) Hlavní účetní vede ústřední účtárnu nebo hlavní účtárnu, vedoucí účetní vede účtárnu.

(2) Hlavní (vedoucí) účetní vykonává funkci státního kontrolního orgánu ve věcech

zachovávání hospodářské, finanční a rozpočtové kázně.

§ 4.

(1) Hlavní účetní ústředních a hlavních účtáren zajišťují jednotnou organisaci a řízení účetní evidence a účetní služby v podřízených účetních jednotkách, jakož i dozor v těchto věcech; jejich příkazy jsou pro tyto účetní jednotky závazné.

(2) Hlavní (vedoucí) účetní řídí účetní evidenci ve svých účetních jednotkách.

(3) Příkazy hlavních (vedoucích) účetních týkající se správného vyhotovování, oběhu a včasného předkládání účetních dokladů jsou závazné pro všechny pracovníky účetní jednotky.

§ 5.

(1) Hlavního účetního v ministerstvech, jiných ústředních úřadech a v ústředích organisací (ústřední účetní jednotky) ustanovuje a odvolává příslušný ministr, po případě vedoucí jiného ústředního úřadu nebo ústředí organisací, jemuž je hlavní účetní také přímo podřízen.

(2) Hlavního (vedoucího) účetního v podřízených účetních jednotkách ustanovuje a odvolává na návrh jejich vedoucího vedoucí přímo nadřízené účetní jednotky se souhlasem, ministr po slyšení, svého hlavního účetního. Ministři, vedoucí jiných ústředních úřadů a ústředí organisací si však mohou vyhradit právo ustanovovat a odvolávat hlavního účetního i v účetních jednotkách, které jim nejsou přímo podřízeny.

(3) Pracovní příjmy hlavního (vedoucího) účetního podřízené účetní jednotky v rámci platných předpisů stanoví vedoucí přímo nadřízené účetní jednotky se souhlasem, ministr po slyšení, svého hlavního účetního, pokud k tomu podle zvláštních předpisů není příslušný vyšší orgán.

§ 6.

Hlavní (vedoucí) účetní podřízených účetních jednotek je v administrativních věcech podřízen přímo vedoucímu účetní jednotky; ve věcech účetní evidence je podřízen hlavnímu účetnímu přímo nadřízené účetní jednotky. Neshody mezi ním a vedoucím účetní jednotky rozhoduje vedoucí přímo nadřízené účetní jednotky se souhlasem, ministr po slyšení, svého hlavního účetního.

§ 7.

(1) Pracovníky ústřední účtárně, hlavní účtárně a účtárně přiděluje, odvolává je a jejich pracovní příjmy stanoví (§ 5 odst. 3) vedoucí příslušné účetní jednotky se souhlasem, ministr po slyšení, svého hlavního (vedoucího) účetního.

(2) Přidělení pracovníci jsou podřízeni hlavnímu (vedoucímu) účetnímu a nesmějí být bez jeho souhlasu zamětnáváni pracemi, které se netýkají účetní evidence.

§ 8.

Ministerstvo státní kontroly zkoumá oznámení a stížnosti hlavních (vedoucích) účetních ve věcech trestů, včetně propuštění, uložených jim v souvislosti s výkonem jejich funkce a činí opatření k stíhání vedoucích účetních jednotek, kteří se provinili porušením práv hlavního (vedoucího) účetního.

§ 9.

(1) Vláda upraví nařízením podrobnosti

a) o zřízení ústředních účtáren, hlavních účtáren a účtáren, jakož i o jejich působnosti,

b) o povinnostech, právech a odpovědnosti hlavních (vedoucích) účetních.

(2) Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby stanovil odchylky od ustanovení tohoto zákona, zejména pro národní výbory a pro malé účetní jednotky.

(3) Ministr zemědělství se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí stanovil odchylky od ustanovení tohoto zákona pro jednotná zemědělská družstva.

§ 10.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, zejména ustanovení § 26 zákona č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, a ustanovení § 19 zákona č. 167/1951 Sb., o komunálních podnicích, a předpisy o funkci úsporného referenta ve státní správě.

(2) Příslušný ministr určí, kdo bude vykonávat dosavadní úkoly podnikového hospodáře, pokud se tímto zákonem neukládají hlavnímu (vedoucímu) účetnímu; ministr financí učiní obdobné opatření, pokud jde o úkoly úsporného referenta.

§ 11

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr financí a ostatní členové vlády.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

Správná organisace evidence a kontroly výrobní a hospodářské činnosti je jednou z důležitých podmínek úspěšného rozvoje socialistické ekonomiky. "Evidence a kontrola — napsal V. I. Lenin — všude přítomná, všeobecná, universální — evidence a kontrola množství práce a rozdělení výrobků — v tom je jádro socialistického přetváření, když byla vytvořena a zajištěna politická vláda proletariátu". V evidenci a kontrole veliký Lenin viděl to "hlavní, čeho je třeba pro hladký chod, pro správné fungování první fáze komunistické společnosti".

Rovněž soudruh Stalin učí, že "žádná budovatelská práce, žádná státní práce, žádná plánovací práce není myslitelná bez správné evidence".

Na podkladě zákona č. 108/1951 Sb., o organisaci národohospodářské evidence, organisuje se pro potřeby plánovaného hospodářství nově dosavadní evidence, a to jako jednotná soustava zahrnující celé národní hospodářství. Tuto jednotnou soustavu národohospodářské evidence, budovanou podle sovět-
"ských zkušeností, tvoří evidence operativnětechnická, evidence účetní a statistika. Organisování jednotné soustavy národohospodářské evidence patří do působnosti vlády. Orgánem vlády pro obor statistiky je státní úřad statistický, který též usměrňuje operativnětechnickou evidenci.

účetní evidenci po stránce metodologické řídí ministerstvo financí.

Účetní evidence, jejímž předmětem je sledování celého procesu společenské reprodukce, je hlavní a nejzákladnější součástí evidence v jednotlivých podnicích, zařízeních, úřadech, organisacích a pod. (účetních jednotkách).

Aby účetní evidence splnila všechny úkoly, které jí připadají v socialistickém plánovaném hospodářství, je nezbytně třeba ustavit orgány účetní služby v jednotlivých účetních jednotkách, vymezit jejich působnost a vybavit je potřebnými právy. K tomu účelu byla vypracována podle'sovětského vzoru předkládaná osnova zákona o hlavních (vedoucích) účetních a o organisaci účetní služby. Zároveň je nutno položit základy k výchově a přípravě potřebných kádrů kvalifikovaných účetních pracovníků.

V kapitalistické společnosti byl účetní sluhou, který pouze vedl v patrnosti a podle potřeb kapitalistových vykazoval jeho příjmy

vytěžené vykořisťováním pracujících. Byl zcela odvislým od kapitalisty a musil se ve své činnosti plně podřizovat jeho sobeckým zájmům.

V socialistické společnosti je účetní pracovník povinen zabezpečit přesnou evidenci všech hospodářských prostředků, střežit socialistické vlastnictví a bojovat za účelné využití hospodářských prostředků zaměřené k splnění a překročení státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu a k posílení mohutnosti socialistické vlasti. Společně s ostatními pracujícími vede boj za zlepšení ekonomických ukazatelů, za zvýšení kvality produkce, za snížení vlastních nákladů, za nadplánovou akumulaci a za upevnění chozrasčotu. Pomáhá odkrývat všechny reservy k zabezpečení socialistické výstavby, přispívá k rozvoji výrobních sil, k zvýšení společenského bohatství a k stálému zvyšování 'hmotne a kulturní úrovně pracujících.

Plně tyto úkoly stává se účetní pracovník aktivním činitelem při budování socialismu. Mohli bychom "na cestě k socialismu jíti daleko rychleji vpřed, kdybychom svou výrobu patřičně zhospodárnili" — řekl soudruh Gottwald na zasedání ÚV KSČ v únoru 1951.

Přikládaje neobyčejně důležitý význam účetní evidenci, Sergo Ordžonikidze, ve funkci lidového komisaře těžkého průmyslu, charakterisoval význam účetních pracovníků ve výrobě těmito slovy: "účetní se musí stát jednou z velkých postav našeho průmyslu. Musí se stát pomocníkem ředitele závodu, aby ho každého dne a každého měsíce upozorňoval, jak se vyvíjí jeho hospodářství". Také soudruh Gottwald mluvě v ÚV KSČ o převodu administrativních sil do výroby a o tom, kterých sil se to týká, pravil: "Nemíním ani řádně fungující-účtárnu. Buchgaltěr, víte, co to znamenalo v Sovětském svazu, jaká to byla figura ve všech závodech i v jiných oblastech".

Účetní pracovník je povinen pomáhat vedoucímu podniku, úřadu, zařízení a pod. a všem ostatním jejich pracovníkům plnit úkoly stanovené plánem; vystupuje však také ve funkci státního kontrolního orgánu v záležitostech správného a účelného využití hospodářských prostředků, boje se ztrátami, nehospodárností a zlořády a včas předchází takovým případům a upozorňuje na ně.

K splnění těchto úkolů se podle sovětského vzoru zřizuje funkce hlavního (vedoucího) účetního. Ze sovětských zkušeností se učíme,

že základními činiteli vedení socialistického podniku jsou: ředitel, hlavní inženýr a hlavní (vedoucí) účetní.

Proto je nezbytně třeba upravit postavení hlavního (vedoucího) účetního podniků, úřadů, zařízení a pod. stanovením jeho práv, povinností a odpovědnosti.

Zároveň je nutno organisovat přípravu a další školení kádrů účetních pracovníků za účelem zvýšení jejich odborné kvalifikace a politické úrovně.

V SSSR byla práva a povinnosti hlavního (vedoucího) účetního stanovena nařízením vlády již v r. 1932. V r. 1947 bylo toto nařízení přezkoumáno a nahrazeno novým v souvislosti s rozšířením úkolů uložených účetní evidenci. Předkládaná osnova vychází z tohoto posledního nařízení sovětské vlády.

Základní otázky týkající se práv, povinností a odpovědnosti hlavních (vedoucích) účetních jsou pojaty do osnovy zákona, úprava podrobností bude provedena nařízením.

Při reorganisací účetní služby podle tohoto zákona nepůjde zpravidla o zřizování nových účtáren, neboť hospodařící celky většinou mají orgány účetní služby, takže je budou jen nově organisovat.

část zvláštní. K §§ 2 a 3. "

K organisaci a vedení účetní evidence, odpovídající potřebám kontroly plnění plánů a rozpočtů v podnicích, úřadech, zařízeních a pod., zvyšování úrovně hospodářské činnosti, odkrývání nových reserv, snižovaní vlastních nákladů na výrobu a nákladů na oběh, zvyšování rentabilnosti podniků, a dále k boji se ztrátami, rozkrádáním socialistického vlastnictví a se zpronevěrami je nutno v účetních jednotkách zřídit účtárny, hlavní účtárny a ústřední účtárny jako jejich samostatné organisační složky a postavit jim v čelo hlavního (vedoucího) účetního, jemuž se ukládá zajistit plnění uvedených úkolů.

Hlavní (vedoucí) účetní se zároveň pověřuje funkcí státního kontrolního orgánu, která spočívá v kontrole zachovávání stanovených technicko-hospodářských plánů, norem spotřeby materiálu, stanovených výkonových norem, systemisovaných stavů pracovníků a jejich pracovních příjmů, rozpočtů nákladů, jakož i v kontrole správného a účelného využití rozpočtových i vlastních prostředků na investice nebo na krytí jiných zvláštních nákladů.

účetními jednotkami se rozumějí předně podniky (po případě závody), zařízení a organisace hospodařící podle zásad chozrasčotu (hospodářské organisace). Dále jsou jimi ústřední úřady a jejich hlavní správy, ostatní úřady, národní výbory, jejich referáty, soudy, prokuratury a organisace, pro jejichž činnost se zajišťují finanční prostředky ve státním rozpočtu a které hospodaří těmito prostředky podle rozpočtů pro ně schválených (rozpočtové organisace). Konečně jsou jimi všechny jiné organisace. Společným znakem pro účetní jednotky je, že jsou povinny vést o své činnosti účetní evidenci jako uzavřený celek a sestavovat samostatné účetní výkazy nebo sestavovat souhrnné účetní výkazy.

Zákon zmocňuje vládu, aby nařízením stanovila, kde a za jakých podmínek budou zřízeny jednotlivé typy účtáren (§ 9 odst l písm. a) osnovy).

K §4.

Všem účtárnám podniků, úřadů, zařízení a pod. se ukládá vedení účetní evidence hospodářských prostředků, kontrola plnění plánů a rozpočtů, kontrola zachovávání rozpočtové a finanční kázně, jakož i sestavování měsíčních, čtvrtletních i ročních účetních výkazů a jejich předkládání ve stanovených lhůtách.

ústředním a hlavním účtárnám se ukládá řízení účetní evidence v podřízených podnicích, úřadech, zařízeních a pod., zabezpečení včasného předkládání účetních výkazů, prověřování a rozbor těchto výkazů, sestavování souhrnných rozvah a jiných účetních výkazů, jakož i provádění dokladových revisí v podřízených účetních jednotkách. Hlavní účtárny, které kromě toho vedou účetní evidenci hospodářských prostředků své účetní jednotky, jsou také povinny plnit povinnosti uvedené v předcházejícím odstavci.

Významnou část prvotních účetních dokladů vyhotovují pracovníci účetní jednotky, kteří nejsou podřízeni hlavnímu (vedoucímu) účetnímu; protože správné vyhotovení těchto dokladů a jejich včasné předání orgánům účetní služby, má mimořádný význam pro vedení účetní evidence, je nutno stanovit, že příkazy hlavního (vedoucího) účetního týkající se těchto věcí jsou závazné pro všechny pracovníky účetní jednotky.

K §§ 5 až 7.

Ustanoveními §§ 5 až 7 se pozvedá úloha a význam hlavního (vedoucího) účetního v hospodářství a zabezpečuje se nezávislost

jeho pastavení v míře potřebné pro výkon jeho kontrolní funkce.

Ustanovením § 6 se upravuje podřízenost hlavního (vedoucího) účetního jednak vedoucímu účetní jednotky, jednak hlavnímu účetnímu přímo nadřízené účetní jednotky. Tato úprava je nutná k zajištění jednotné organisace účetní evidence.

Ustanovení § 7 se nikterak nedotýká otázek decentralisace účetní služby uvnitř účetní jednotky. Je tedy i napříště možno, aby na př. v podniku byla účtárna decentralisována do závodů, dílen a pod. nebo rozdělena z důvodu dělby práce na složku mzdovou, skladní atd. Tyto složky zůstávají ovšem nedílnými součástmi účtárny a jsou podřízeny hlavnímu (vedoucímu) účetnímu příslušného podniku a nikoli vedoucím závodů, dílen nebo jiných organisačních útvarů podniku, v nichž případně • jsou pracovníci účtárny rozmístěni.

K § 8.

účelem tohoto ustanovení je zabezpečit hlavnímu (vedoucímu) účetnímu nezbytnou ochranu. Toto ustanovení se ovšem netýká

trestů ukládaných v trestním řízení soudním nebo správním.

K § 9.

Zavedení instituce hlavních (vedoucích) účetních a nové organisace účetní služby v národních výborech mohlo by si vyžádat v některých směrech odchylnou úpravu a zákon k tomu dává potřebné zmocnění ministru financí.

V malých účetních jednotkách mohou si zejména důvody hospodárnosti vyžádat určitých zjednodušení účetní služby.

Určitého přizpůsobení bude třeba také u jednotných zemědělských družstev vzhledem k jejich zvláštní povaze a potřebám.

K § 10.

Hlavní (vedoucí) účetní přebírají ve své funkci státního kontrolního orgánu valnou část úkolů vykonávaných až dosud podnikovými hospodáři a úspornými referenty. Tyto dosavadní funkce pozbývají svého významu a proto je nutno je zrušit.

V Praze dne 19. srpna 1952.

Úřadující náměstek předsedy vlády: Dr. Dolanský v. r.

Ministr financí: Kabeš v. r.

Ministr státní kontroly: v zastoupeni:

Kabeš v. r.

Státní tiskárna, n. p., 01 — 2924-52.