Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 9. zasedání
627.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1952
o Československé akademii věd.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I. Všeobecná ustanovení.
§ l.
(1) Zřizuje se československá akademie věd (dále jen "Akademie") jako nejvyšší vědecká instituce republiky československé, sdružující nejvýznamnější vědecké pracovníky statu.
(2) Akademie vzniká přebudováním Královské české společnosti nauk založené r. 1784 a České akademie věd a umění a navazuje na pokrokové tradice české a slovenské vědy.
§ 2.
úkolem Akademie je plánovitá a organisována práce v theoretických a užitých vědách, aby cestou tvůrčího vědeckého bádání sloužila blahu lidu a vybudování socialismu v naší vlasti; pro toto bádání má vlastní vědecká pracoviště.
§ 3.
Akademie k tomu, aby mohla plnit svůj úkol,
a) soustřeďuje svou práci na hlavní otázky vědy ve všech jejích odvětvích tak, aby výsledky jejího vědeckého bádání tvořily zaklad pro veškerou vědeckou činnost a výchovu ve státě,
b) zkoumá přírodní bohatství, výrobní síly země a kulturní a hospodářské hodnoty lid* stva a podporuje jejich včasné a hospodárné využití,
c) soustavně pečuje o výchovu a zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků,
d) podává vědecké posudky nejvyšším státním orgánům,
e) dbá o popularisaci vědy.
§ 4.
(1) Vědecká pracoviště Akademie jsou její výzkumné a badatelské ústavy, laboratoře, kabinety, stanice, komise, knihovny a jiná pracoviště, která Akademie zřizuje, vede a zajišťuje.
(2) Akademie přispívá po vědecké stránce též k rozvoji vědecké činnosti veškerých ústavů do ní nezačleněných.
§ 5.
(1) Akademii se uděluje právo propůjčovat hodnost kandidáta věd a hodnost doktora věd.
(2) Pro systematickou výchovu vědeckých kádrů se při Akademii zřizuje vědecká aspirantura.
§ 6.
Akademie svolává podle potřeby zasedání, která posuzují a řeší zásadní vědecké otázky, pořádá vědecké zájezdy a porady a udržuje vědecké styky s domácími vědeckými společnostmi a se zahraničními akademiemi věd a vědeckými společnostmi, především s akademiemi a vědeckými společnostmi Svazu sovětských socialistických republik a zemí lidové demokracie.
§ 7:
Akademie je oprávněna vydávat časopisy i neperiodické publikace v oboru své působnosti a má právo k tomu účelu zřídit vydavatelský podnik.
§ 8.
Akademie odpovídá přímo vládě a podává jí každoročně zprávu o své činnosti.
§ 9.
(1) Akademie je socialistická právnická osoba.
(2) Sídlem Akademie je Praha. Akademie může však zřizovat svá vědecko-organisační centra (základny) a svá vědecká pracoviště i mimo své sídlo.
§ 10.
Rozpočet Akademie je součástí státního rozpočtu.
Část II. členové akademie.
§11. Členové Akademie jsou:
a) řádní členové-akademici, volení z aktivních vědců obohacujících vědu pracemi velkého významu a přispívajících k socialistické výstavbě státu,
b) členové-korespondenti, volení z aktivních vědců obohacujících vědu významnými pracemi a přispívajících k socialistické výstavbě státu.
§ 12.
Členy Akademie mohou být i cizí státní příslušníci. Jejich práva a povinnosti určují stanovy Akademie.
§13.
českoslovenští občané nebo cizí státní příslušníci, kteří obohatili vědu pracemi světového významu nebo kteří se zvláště zasloužili o stát a socialismus, mohou být voleni čestnými členy Akademie.
§ 14.
Akademici a členové korespondenti účastní se tvořivě vypracování plánu vědecké práce Akademie a řídí se jím ve své činnosti. O své činnosti předkládají Akademii každoročně zprávu.
§ 15.
Počet akademiků a členů korespondentů určuje vláda na návrh Akademie.
§ 16.
Akademici a členové korespondenti mají pravidelnou měsíční odměnu, a to i tehdy, mají-li jiný příjem.
§ 17.
Členové a čestní členové pozbývají členství usnesením Akademie, jestliže se zpronevěřili vlasti, věci míru a socialismu.
část III. Orgány Akademie.
§ 18.
(1) Nejvyšším orgánem Akademie je valné shromáždění, skládající se ze všech členů a čestných členů Akademie.
(2) Valné shromáždění zejména
a) určuje směrnice vědecké práce Akademie a jejích složek,
b) projednává a schvaluje plán vědeckých prací Akademie,
c) schvaluje zprávu presidia o činnosti Akademie,
d) řeší zásadně otázky organisační, zejména rozděluje Akademii na sekce podle skupin příslušných vědních oborů, zřizuje ústavy a vědecká pracoviště, přičleňuje společnosti a pod.,
e) volí členy Akademie, jejího presidenta, jakož i ostatní členy presidia,
f) schvaluje jmenování zástupců předsedů sekcí, vědeckých sekretářů sekcí, ředitelů ústavů a ředitele Akademie.
(3) Při volbě presidenta Akademie a akademiků hlasují toliko akademici. Volbu presidenta, členů presidia a členu Akademie, jakož i jejích čestných členů schvaluje vláda.
•
§ 19.
Při zvlášť významných příležitostech koná se plenární zasedání členů Akademie a vědeckých pracovníků ústavů Akademie; svolává je presidium Akademie.
§ 20.
(1) Presidium Akademie se skládá z presidenta Akademie, dvou zástupců presidenta, hlavního sekretáře a z předsedů sekcí.
(2) Ředitel Akademie obstarává pod vedením hlavního sekretáře a podle jeho pokynů administrativní a organisační věci Akademie.
(3) Zástupci předsedů sekcí a ředitel Akademie účastní se zasedání presidia s hlasem poradním.
§ 21.
President Akademie, zástupci presidenta a hlavní sekretář jsou voleni na 5 roků, předsedové sekcí na 3 roky.
§ 22.
Presidium je nejvyšším řídícím orgánem Akademie v době mezi zasedáním valného shromáždění, Zejména provádí rozhodnutí valného shromáždění, svolává jeho zasedání a připravuje pro ně podklady. O své činnosti podává zprávu na nejbližším zasedání valného, shromáždění.
§ 28.
Podrobnou organisaci Akademie obsahují stanovy, na kterých se usnáší valné shromáždění; stanovy schvaluje vláda.
Část IV. Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 24.
První akademiky a první členy presidia jmenuje president republiky na návrh vlády.
§ 25. Vláda se zmocňuje, aby
a) upravila podrobnosti o propůjčování hodnosti kandidáta věd a doktora věd,
b) upravila právní otázky, týkající se zařízení a majetku institucí, jejichž dosavadní úkoly zcela nebo zčásti přejímá Akademie a rozhodla o převodu tohoto majetku,
c) vydala bližší předpisy o hospodaření Akademie,
d) stanovila výši a další podrobnosti o odměně členů Akademie,
e) upravila pracovní a platové poměry zaměstnanců Akademie.
§ 26.
(1) Zrušují se ustanovení odporující tomuto zákonu.
(2) Zejména se ruší
1. zákon č. 86/1920 Sb., o Masarykově Akademii Práce, a vládní nařízení č. 119/1920 Sb., jímž se vydává "Základní řád Masarykovy Akademie Práce",
2. zákon č. 27/1922 Sb., o zřízení ústavu Slovanského a Orientálního.
§ 27.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná. I.
Tímto zákonem zřizuje se československá akademie věd jako nejvyšší vědecká instituce ve státě.
Věda je základem socialismu; socialismus z vědy vyrostl a na vědě uvědoměle staví, aby
přetvářel přírodu a společnost pro lepší život člověka.
Lidově demokratický stát vykonávající moc pracujícího lidu českého i slovenského chce proto umožnit co největší svobodný rozmach naší vědy, aby naše věda pomáhala podle vzoru vědy sovětské výstavbě socialismu v naší vlasti a sloužila tak blahu lidu i míru mezi národy.
Základem vědecké činnosti Československé akadamie věd je vítězné učení marxismu-leninismu, vědy všech věd, soustavy nauk Marxe, Engelse, Lenina a Stalina, která má za základ dialektický materialismus jako filosofii, jako metodologii veškeré vědecké práce, jako světový názor.
Vybudováním Československé akademie věd se rozžehne veliké světlo vědy, pokroku, vzdělanosti, které našemu pracujícímu lidu ve všech oblastech poznání osvětlí dějinné perspektivy, cesty k socialismu a komunismu, po níž vede naše národy Komunistická strana Československa, řídící se příkladem slavné Všesvazové komunistické strany bolševiků a oduševněná geniem učitele veškerého pokrokového lidstva J. V. Stalina.
II.
Československá akademie věd navazuje na pokrokové tradice naší vědy.
V naší zemi již v době osvícenské se sdružili vynikající učenci k společnému pěstování vědy v tehdy pokrokovém duchu a založili Královskou českou společnost nauk. Tato společnost, právně ustavená dvorským dekretem z 3. listopadu 1784, byla vlastně naše první akademie, i když vládou rakouskou formálně za akademii uznána nebyla. V roce 1890 vzniká vedle Učené společnosti ještě česká akademie věd a umění jako veřejný ústav s charakterem representačním.
I když tyto dvě nedůležitější vědecké organisace ztělesňovaly celou epochu ve vývoji naší vědy a hrály významnou roli přímo v historii našeho národa, ztrácely v posledních desítiletích svůj význam a byly v předmnichovské republice nahrazovány novými organisacemi vědeckých pracovníků, které sloužily aktivně průmyslové a agrární buržoasii. Akademie ztrácejí všechen styk se životem, stávají se z nich uzavřené společnosti, o kterých široké masy vlastně nic nevědí. Pracuje se bez jednotné organisace a bez plánu.
Od roku 1948 byly hledány pro organisaci naší vědy nové cesty. Zákonem o organisaci výzkumnictví a technického rozvoje (zák. č. 261/1949 Sb. pozměněný zák. č. 185/1950 Sb. ) byla upravena plánovitá výstavba československého výzkumnictví a zkoordinovány vědecké práce v jednotlivých oborech, především na poli věd přírodních. Vládním nařízením č. 80/1950 Sb. bylo zřízeno 7 ústředních výzkumných ústavů a přenesen do nich základní vědecký výzkum v několika oborech. Tato opatření ovšem nepostačují. Je třeba vybudovat po sovětském vzoru takovou akademii věd, která
by byla vrcholnou pracovní a řídící institucí na poli vědecké a výzkumnické práce.
Podle sovětského vzoru zřídily akademie věd jako vrcholné vědecké instituce všechny státy lidově demokratické vyjma ČSR. Předkládaná osnova vybudování takové akademie navrhuje.
Akademie bude plnit úkoly pouze v oboru véd. V oboru umění budou plnit úkoly dosavadní IV. třídy české akademie věd a umění především organisace čs. umělců (Svaz čs. spisovatelů, Svaz čs. skladatelů, Svaz čs. výtvarných umělců), po případě další instituce, které za tímto účelem budou zřízeny.
část zvláštní. K § 3:
Kromě vlastní vědecké činnosti je Akademie povolána také k tomu, aby podávala vědecké posudky ze svých vědních oborů. Vědecké posudky podává Akademie ovšem jen v závažných otázkách nejvyšším státním orgánům, jako na př. vládě a ústředním orgánům.
K§4:
Výpočet vědeckých pracovišť je uveden příkladem. Základní jednotkou budou významné a badatelské ústavy, budované postupně v oborech, kde jsou pro to organisační a kádrové předpoklady. Menší jednotkou, zapojenou na ústav nebo podle povahy samostatnou, je pro vědeckou práci experimentální laboratoř, pro vědeckou práci jinou kabinet. Pro vědeckou práci v terénu zřídí Akademie stanice. K vyřešení jednotlivých úkolů vědeckých nebo vědeckoorganisačních mohou si ústavy, sekce nebo presidium Akademie ustanovit komise.
Svá vědecká pracoviště Akademie nejen spravuje a řídí po vědecko-odborné stránce, ale zajišťuje jejich činnost také po stránce hospodářské a personální.
K § 5:
Úkolem Akademie je i péče o výchovu vědeckého dorostu. Výchovu vědeckého dorostu nelze ponechat náhodě, má-li se vybudovat skutečná a organicky se vyvíjející věda. Zavádí se tedy při Akademii instituce vědeckých aspirantů, kteří budou systematicky vychováváni předními našimi vědeckými pracovníky. Proto po sovětském vzoru musí mít Akademie i právo kvalifikační, t. j. na základě práce udílet vedle vysokých škol vědecké hodnosti.
K §6:
K posouzení nebo řešení zásadních vědeckých
otázek svolává Akademie zasedání, jaké je po-
7.
dle povahy věci účelné. Může to být zasedání valného shromáždění (§18 odst. 1), plenární zasedání (§ 19), zasedání sekce Akademie nebo jiného jejího útvaru.
K §7:
Aby mohla plnit své úkoly, vyjímá se Akademie z platnosti zákonů č. 94/1949 Sb., o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, a č. 184/1950 Sb., o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů, a to jak co do oprávnění vydávat publikace, tak i co do oprávnění zřídit vydavatelský podnik. Nebylo by žádoucí, aby Akademie jako nejvyšší vědecká instituce podléhala ve své publikační činnosti jinému orgánu.
K §§ 8 až 10:
Akademie, která bude jinak samostatnou, bude odpovědna za svoji činnost přímo vládě. Samostatnost Akademie je vyjádřena i právní formou organisace Akademie, která bude socialistickou právnickou osobou, požívající všech výhod, které přiznává náš právní řád právnickým osobám socialistickým (§ 21 občanského zákoníka), a jejíž rozpočet je součástí státního rozpočtu.
Sídlem Akademie je Praha. Akademie si' ovšem bude moci zřizovat svá vědecká nebo vědecko-organisační centra (souhrny vědeckých pracovišť — základny) nebo jednotlivá vědecká pracoviště na vhodných místech i mimo své sídlo.
K §§ 11 až 17:
Pracovní charakter Akademie projeví se pře-' devším v organisovat činnosti jejích členů, a to členů řádných — akademiků a členů korespondentů, čestným členům ovšem pracovní závazky ukládat nelze. Stanovám je vyhrazeno určit práva i povinnosti cizích státních příslušníků, protože není možno všeobecně je vázat pravidly platícími pro členy domácí. Akademici a členové korespondenti budou hlavními nositeli vědecké práce v Akademii a na jejich kvalifikaci a činnosti závisí zdárný rozvoj vědeckého bádání. Aby se mohli plně věnovat vědecké práci, zajišťuje jim osnova po sovětském vzoru a po vzoru lidově demokratických zemí pravidelnou měsíční odměnu, i když nevylučuje, aby vedle toho vykonávali placené zaměstnání v Akademii nebo jinde (na př. ředitel ústavu Akademie, vysokoškolský profesor a pod. ). členství v Akademii nezakládá zaměstnanecký poměr. Práva i závazky z něho plynoucí jsou upraveny jednak osnovou, jednak budou podrobněji stanoveny vládou [§ 25 písm. d)] a ve stanovách Akademie.
K §§ 18 až 23:
Jen rámcově je uvedena v osnově organisace Akademie a funkce jejích nejdůležitějších orgánů. Akademie bude demokraticky spravována a její členové i všichni její funkcionáři budou voleni.
Základní podmínky růstu Akademie budou rozvedeny ve Stanovách Akademie, na kterých se usnáší valné shromáždění a které schvaluje vláda.
Podle sovětského vzoru jsou základními jednotkami Akademie ústavy, jež mají své ředitele. Jejich práci koordinují sekce zřízené podle skupin příslušných vědních oborů. Předsedové sekcí zasedají v presidiu Akademie, jehož práci řídí president Akademie se svými dvěma zástupci; výkonným orgánem presidia je hlavní sekretář.
K §§ 24 až 26:
Ustanovení Akademie předpokládá jmenování prvních akademiků a členů presidia.
Osnova obsahuje jen zásady, které umožňují další vývoj. Je proto třeba širokých zmocnění pro vládu, aby podle potřeby stanovila podrobnosti. Platí to o podrobnostech propůjčování hodnosti kandidáta věd a doktora věd a zejména o úpravě právních otázek týkajících se zařízení a majetku institucí, jejichž úkoly přejímá Akademie, na př. ústředních výzkumných ústavů. Nemusí však jít jen o přechod takového majetku na Akademii, ale i o jinou úpravu jako na př. o přikázání majetku nebo jeho částí jinému orgánu nebo instituci tam, kde přechod na Akademii z různých důvodů není vhodný (na př. majetek sloužící potřebám umění). Při tom nemusí jít o majetek, který je ve vlastnictví (operativní správě, trvalém užívání) některé instituce, nýbrž též o zařízení, jehož tato instituce užívá, nebo který je k ní přičleněn jako jmění účelové (fondy, nadace).
Akademie není orgánem státní správy ani nebude zařízením státní správy. Její hospodaření je proto nutno zvlášť upravit. Z téhož důvodu je též nutno upravit pracovní a platové poměry jejích zaměstnanců.
Osnova zrušuje všechny předpisy, kterými byly zřízeny vědecké instituce, jejichž úkoly přejímá Akademie. Výslovně se zrušují jen předpisy o Masarykově Akademii Práce a o Slovanském a Orientálním ústavu, protože jen tyto byly zřízeny přímo zákonem. Jejich úkoly však bude Akademie ve svých intencích plnit dále.
Podle stavu přípravných prací lze počítat, že Akademie bude mít v prvém roce své činnosti v přírodních a technických vědách asi 11 vědeckých ústavů, 12 laboratoří a kabinetů, 17
komisí, ve společenských vědách asi 6 ústavů,
6 kabinetů, 4 komise. Součástí Akademie bude československo-sovětské institut. Jako útvary při presidiu Akademie, které přesahují rámec jednotlivých sekcí, bude vědecké vydavatelství, archiv Akademie, knihovna Akademie a zatím
7 komisí všeobecného charakteru, jako na př. komise pro pomoc velkým stavbám socialismu, komise pro pomoc při výstavbě Prahy, komise pro koordinaci styků se zahraničím a pod. Kromě toho bude. presidium Akademie spravovat zámky, pracovní a rekreační střediska a jiné
nemovitosti, které přejdou na Akademii ze zaniklých institucí.
Základem těchto útvarů Akademie budou jednak existující vědecká pracoviště, která po reorganisací budou začleněna do Akademie (7 ústředních výzkumných ústavů, 4 ústavy ministerstva školství, věd a umění a některé ústavy dosavadní české akademie věd a umění), jednak pracoviště nově budovaná.
Náklady na Akademii budou činit podle předběžného odhadu ročně pro první léta
náklady osobni Kčs | náklady věcné Kčs | náklady investiční Kčs | celkem Kčs | ||
a) | pro presidium | 23, 250. 000, — | 4, 000. 000, — | 5, 000. 000, — | 32, 250. 000, — |
b) | pro všeobecné útvary | 19, 170. 000, — | 45, 350. 000, — | 4, 900. 000, — | 69, 420. 000, — |
| O | pro sekce Akademie | 190, 780. 000, — | 128, 070. 000, — | 99, 950. 000, — | 418, 800. 000, — |
úhrnem | 233, 200. 000, — | 177, 420. 000, — | 109, 850. 000, — | 520, 470. 000, — |
Předpokládané příjmy (především z vydavatelské činnosti) budou činit ročně 35, 470. 000, — Kčs.
Rozpočtový schodek Akademie který podle § 10 osnovy zatěžuje státní rozpočet, bude tedy činit podle předběžného odhadu ročně 485 mil. Kčs, z toho 238, 200. 000, — Kčs na nákladech
osobních, 141, 950. 000, — Kčs na nákladech věcných a 109, 850. 000, — Kčs na výdajích investičních.
Ve státním rozpočtu pro r. 1952 je zajištěno pro útvary, které přejdou na Akademii nebo jejichž činnost zřízením Akademie zanikne,
a) v rozpočtu státního úřadu plánovacího | 190, 000. 000, — Kčs |
b) v rozpočtu ministerstva školství, věd a umění | 74, 000. 000, — Kčs |
č) v rozpočtu ministerstva těžkého strojírenství | 5, 000. 000, — Kčs |
celkem 269, 000. 000, — Kčs |
Vzhledem k tomu, že útvary Akademie nebudou ještě v r. 1952 v plné činnosti, odhadují se zvýšené náklady pro II. pololetí roku 1952, které nejsou kryty státním rozpočtem, nejvýše
částkou 10, 700. 000, — Kčs, a to 3, 150. 000, — Kčs v nákladech osobních, 3, 150. 000, — Kčs v nákladech věcných a 4, 400. 000, — Kčs na výdajích investičních.
V Praze dne 22. července 1952.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr školství, věd a umění: Dr. Zdeněk Nejedlý v. r.
Státní tiskárna, n p.. 01 — 2640-52.