Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 8. zasedání.
618.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 612)
o přechodných opatřenich v oboru patentů.
L
Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 13. března 1962 vládní návrh zákona (tisk 612) o přechodných opatře-
ních v oboru patentů, ke kterému byl zpravodajem poslanec Josef Havel.
II.
V podrobné rozpravě byly v předloženém vládním návrhu zákona provedeny tyto změny:
1. V § 3 se nahradí slova "do 29. února 1952" slovy "do 31. března 1952".
2. Za § 16 se vloží nový § 17 tohoto znění:
"§ 17.
(1) Kdo do dne počátku účinnosti tohoto zákona nabyl práva k používání vynálezu, může do 31. prosince 1952 odstoupit od dalšího trvání smlouvy o tom uzavřené, pozbude-li takové právo zcela nebo zčásti věcného významu.
(2) Do 31. prosince 1952 může majitel patentu odstoupit od smlouvy, kterou původce (dědic) dal svolení k přihlášení vynálezu nebo nabytí patentu. Stane-li se tak, přepíše úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty platný
patent na původce nebo jeho dědice, požádají-li o to do 30 dnů; jinak patent zaniká. Jde-li o vynález, o kterém by jinak platila ustanovení § 13 zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, může majitel patentu do 31. prosince 1952 požádat úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, aby upravil podmínky poměru z takové smlouvy přiměřeně podle předpisů o vynálezech přijatých státem. "
Tato změna se děje proto, aby byla vyřešena otázka vztahů mezi majiteli patentů a licencionáři a mezi majiteli patentu a původci vynálezů.
3. Dosavadní §§ 17 až 26 se přečíslují na §§ 18 až 27.
4. V § 27 (dosavadním § 26) se nahradí slova "dnem 1. března 1952. " slovy "dnem" 1. dubna 1952. ".
a
m.
Ústavně-právní výbor po provedení podrobné rozpravy se jednomyslně usnesl schválit předložený vládní návrh zákona (tisk 612) o přechodných opatřeních v oboru patentů se
změnami uvedenými v oddílu II této zprávy a opravami některých tiskových chyb, a doporučit jej v tomto znění plenu Národního shromáždění ke schválení.
V Praze dne 13. března 1952.
Dr. Haim v. r.,
místopředseda.
Havel v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne................. 1952
o přechodných opatřeních v oboru patentů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Patenty udělené patentním úřadem v Praze a úřadem na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě platí na celém československém státním území. To platí také o právech k používání vynálezů, která byla udělena pro celý obvod platnosti těchto patentů.
(2) Byly-li úřady uvedenými v odstavci l uděleny patenty na stejný vynález, pozbývá platnosti patent, jemuž přísluší pozdější doba přednosti. Přísluší — li takovým patentům, jež patří témuž majiteli, stejná doba přednosti, pozbývá platnosti patent udělený na přihlášku, která byla podána později.
(3) Ustanovení odstavců l a 2 platí přiměřeně také o patentech uznaných podle zákona č. 146/1942 Sl. z., o některých opatřeních na ochranu vynálezů.
§ 2.
Licence k patentu, který pozbyl platnosti podle § l odst. 2, se pokládá za licenci k patentu, který zůstal platný; patřily — li však takové patenty různým majitelům, pokládá se nadále ten, komu byla udělena licence k zanikajícímu patentu, Za předchozího použivatele.
§ 3.
Patent na vynález, který byl patentním úřadem v Praze nebo úřadem na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě udělen pouze pro část československého státního území, nepůsobí proti tomu, kdo do 31. března 1952 ne-
závisle na původci na ostatním území vynálezu používal nebo k používání vynálezu vykonal všechna opatření.
§ 4.
O přihláškách vynálezů, které byly podány u patentního úřadu v Praze a u úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě a o nichž tyto úřady dosud nerozhodly, bude rozhodnuto podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vyzve vyhláškou v úředním listě jednotlivé přihlašovatele, aby ve lhůtě tří měsíců uvedli své přihlášky v soulad s předpisy uvedeného zákona; neučiní-li tak včas, má se za to, že se vzdali dalšího projednávání své přihlášky.
§ 5.
(1) Podal — li týž přihlašovatel na stejný vynález přihlášku jednak u patentního úřadu v Praze, jednak u úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě a na jednu z nich již byl udělen patent, který dosud platí, zastavuje se řízení o druhé přihlášce. Měla — li však přihláška, o níž se řízení zastavuje, dřívější dobu přednosti, pokládá se patent za udělený z této přihlášky.
(2) Byly-li přihlášky stejného vynálezu podány různými přihlasovateli a k přihlášce s pozdější dobou přednosti byl udělen patent, pozbývá platnosti tento patent; jeho majiteli však přísluší právo předchozího použivatele proti tomu, kdo podal přihlášku, o níž dosud nebylo rozhodnuto.
§ 6.
(1) Pro patenty udělené podle dosavadních předpisů platí po zbývající dobu jejich platnosti ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Přitom se pokládají patenty, které byly prohlášeny za závislé, nadále za závislé patenty podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech a přídavkové patenty nadále za patenty samostatné, pokud podle tohoto zákona nebude vyznačena jejich závislost.
(2) Ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech platí také o právech k používání vynálezů a o právech předchozích uživatelů, jichž bylo nabyto podle dosavadních předpisů. Nepozbudou-li taková práva k používání vynálezu věcného významu, platí jen, budou-li zapsána do patentního rejstříku nejpozději do 31. prosince 1952.
(3) Platnost patentu, který bude udělen na vynález, u něhož podle dosavadních předpisů vznikly prozatímní účinky patentu, počíná dnem vzniku těchto účinků; nedošlo-li však k tomuto vzniku, počíná platnost patentu dnem počátku účinnosti tohoto zákona.
§7.
U patentu uděleného podle dosavadních předpisů se podle těchto předpisů nadále posuzuje, zda patent byl právem udělen jiné osobě než původci a zda jde o nový vynález. Není-li udělení patentu v souladu s jinými předpisy zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, než které jednají o osobách, jimž lze udělit patent, nebo o tom, zda vynález je nový, prohlásí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, že tento patent pozbývá platnosti.
§ 8.
Odpor proti udělení patentu podaný podle dosavadních předpisů projedná úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty jako upozornění na okolnosti důležité pro rozhodnutí.
§ 9.
Stížnost podanou podle dosavadních předpisů na udělení patentu předloží úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty k rozhodnutí patentnímu sboru, jen nepozbude-li patent platnosti podle § 7 věty druhé. Patentnímu sboru budou k rozhodnutí podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech předloženy také jiné stížnosti, které byly podány podle dosavadních předpisů, a výjimkou stížností, které podle tohoto zákona pozbyly věcného významu.
§ 10.
(1) Návrhy na odvolání nebo na zrušení par tentu, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, budou projednány v řízení o odnětí nebo o zrušení patentu podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech jako upozornění na okolnosti důležité pro rozhodnutí. Nedotčeno zůstává ustanovení § 7.
(2) nížení o návrhu na propůjčení nucené licence se zastavuje.
§ 11.
Není-li majitel patentu původcem vynálezu ani jeho právním nástupcem ani podle dosavadních předpisů nemohl býti za původce nebo jeho právního nástupce pokládán, může původce nebo jeho dědic žádat o přepis patentu uděleného podle dosavadních předpisů. O přepis lze žádat do 31. prosince 1952. O účincích přepisu platí přiměřeně ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech.
§ 12.
Řízení o odnětí patentu zahájené podle dosavadních předpisů se zastaví, není-li podmínek, aby se o návrhu nadále konalo řízení o přepis patentu.
§ 13.
Projednávání návrhů na navrácení v předešlý stav nebo na obnovu řízení podaných podle dosavadních předpisů se zastavuje.
§ 14.
Návrhy na uznání předchozího uživatele podle § 9 patentního zákona a určovací návrhy podle § 111 téhož zákona, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, se projednávají dále jako žádosti o určení podle § 39 zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Návrhy na prohlášení závislosti patentu, o nichž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, se projednají dále jako žádosti o vyznačení závislosti patentu podle § 40 zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech.
§ 15.
(1) Zástavní práva na. patentech udělených do dne počátku účinnosti tohoto zákona zanikají bez náhrady; úřad pro vynálezy a zlepšovací námely je vymaže s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny.
(2) úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vymaže s odvoláním na tento zákon také poznámky spornosti, jež neodpovídají ustanovením zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech a předpisům podle něho vydaným.
§ 16.
Nabídnouti vynálezy státu mohou také majitelé patentů, které byly uděleny do dne počátku účinnosti tohoto zákona.
§ 17.
(1) Kdo do dne počátku účinnosti tohoto zákona nabyl práva k používání vynálezu, může do 31. prosince 1952 odstoupit od dalšího trvání smlouvy o tom uzavřené, pozbude-li takové právo zcela nebo zčásti věcného významu.
(2) Do 31. prosince 1952 může majitel patentu odstoupit od smlouvy, kterou původce (dědic) dal svolení k přihlášení vynálezu nebo nabytí patentu. Stane-li se tak, přepíše úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty platný patent na původce nebo jeho dědice, požádají-li o to do 30 dnů; jinak patent zaniká. Jde-li o vynález, o kterém by jinak platila ustanovení § 13 zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, může majitel patentu do 31. prosince 1952 požádat úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, aby upravil podmínky poměru z takové smlouvy přiměřeně podle předpisů o vynálezech přijatých státem.
§ 18.
Nedotčena zůstávají prioritní práva vynálezů vnesených do dne počátku účinnosti tohoto zákona do výstavy, jíž bylo přiznáno právo prozatímní ochrany.
§ 19.
Patenty na vynálezy, které se vztahovaly na území československé republiky a které byly uděleny úřadem nemajícím sídlo na tomto území, neplatí ode dne, kdy byly uděleny nebo kdy byly na toto území rozšířeny.
§ 20.
(1) Právo přednosti z přihlášek, které byly v době od 1. srpna 1940 do 4. května 1945 podány v Berlíně československými příslušníky, může být československými občany nebo právnickými osobami majícími sídlo na československém státním území, uplatněno v přihláškách podaných do 30. června 1952. Byla-li přihláška již podána, lze právo přednosti v téže lhůtě uplatnit dodatečně.
(2) Nemůže-li přihlašovatel předložiti předepsané potvrzení úřadu, u něhož byla podána původní přihláška, může v případech uvedených v odstavci l prokázati právo přednosti jiným věrohodným způsobem.
(3) Právo přednosti uplatněné podle odstavce 1 není na újmu předchozímu použivateli, jehož právo vzniklo do dne podání přihlášky v československé republice.
§ 21.
Zápisy, týkající se patentů zapsaných v dosavadním patentním rejstříku, se konají podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech v tomto rejstříku i nadále.
§ 22.
(1) Zrušuje se oprávnění patentních zástupců,
(2) O věcech, které jim byly svěřeny, jsou patentní zástupci po zrušení svého oprávnění povinni zachovávati mlčenlivost, pokud je úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty této povinnosti nezprostí.
(3) Patentním zástupcům ustanoví úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty likvidátory.
§ 23.
Ti, kdož nemají na území československé republiky bydliště nebo sídlo, jsou do tří měsíců povinni učiniti opatření o svém řádném zastoupení podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Do té doby jedná za ně opatrovník určený úřadem pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§24.
Zrušuje se patentní úřad v Praze a úřad na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě. Uspořádáním jejich poměrů, zejména pokud jde o jejich působnost a jejich zaměstnance, se pověřuje státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem financí.
§ 25.
Ve věcech upravených tímto zákonem rozhoduje úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, pokud není stanoveno jinak.
§ 26.
Zrušují se předpisy, které upravují věci, na které se vztahuje zákon o vynálezech a zlepšovacích námětech. Jsou to zejména:
1. zákon č. 30/1897 ř. z., o ochraně vynálezů, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
2. zákon č. 305/1919 Sb., jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
3. nařízení č. 158/1898 ř. z., jímž se vydávají k provedení patentního zákona podrobnější ustanovení o organisaci patentního soudu, o řízení před ním a o tom, jak se vykonávají jeho rozhodnutí a nařízení,
4. nařízení č. 189/1900 ř. z., týkající se odvolání k patentnímu soudu a jich vyřizování u patentního úřadu,
5. vyhláška č. 156/1917 ř. z., jíž se vyhlašuje jednací řád pro patentní soud,
6. vládní nařízení č. 73/1923 Sb., o organisaci patentního úřadu,
7. vládní nařízení č. 199/1923 Sb., o ochraně vynálezů na tuzemských výstavách,
8. vládní nařízení č. 69/1924 Sb., o výhodách osob nemajetných a dělníků poukázaných na svou mzdu, ve věcech patentových,
9. vládní nařízení č. 208/1924 Sb., o náležitostech patentových přihlášek a plných mocí k zastupování ve věcech patentových,
10. vládní nařízení č. 273/1924 Sb., o jednacím řádu patentního úřadu,
11. vládní nařízení č. 80/1925 Sb., o živnostenském provozování vynálezů,
12. vládní nařízení č. 6/1926 Sb., o zastupování stran v patentových věcech patentními zástupci a úředně autorisovanými civilními techniky, provozovaném po živnostensku,
13. vládní nařízení č. 29/1933 Sb., o dokladech, kterých je třeba k průkazu prioritního práva při přihláškách patentů,
14. §§ 44 až 48 zákona č. 131/1936. Sb., o obraně státu,
15. vládní nařízení č. 156/1936 Sb., o vynálezích a patentech důležitých pro obranu státu (II. prováděcí nařízení k zákonu o obraně státu),
16. vládní nařízení č. 246/1939 Sb., o neúplně zaplacených poplatcích ve věcech patentních,
17. vládní nařízení č. 97/1940 Sb., o změně patentního zákona a o mimořádných opatřeních v oboru ochrany vynálezů,
18. zákon č. 16/1942 Sl. z., o úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví,
19. zákon č. 146/1942 Sl. z.,
20. vládní nařízení č. 37/1943 Sl. z., o organisaci úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví,
21. vyhláška ministra hospodářství č. 38/1943 Sl. z., kterou se vydává jednací řád úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví,
22. zákon č. 14/1944 Sl. z., o mimořádných opatřeních na ochranu živnostenského vlastnictví, pokud tento zákon jedná o ochraně vynálezů,
23. nařízeni ministra — předsedy státního úřadu plánovacího č. 122/1950 Sb., o podávání a vyřizování zlepšovacích námětů.
§ 27.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952; provede jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 972-62.