Národní shromáždění republiky Československé 1952.

L volební období. 8. zasedáni.

614.

Vládní návrh.

Rozpočtový zákon na rok 1952

ze dne

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Cíle státního rozpočtu.

Všechny finanční prostředky, jimiž se hradí výdaje státu, pramení z usilovné práce pracujícího lidu. Proto budiž s nimi hospodařeno tak, aby byly splněny všechny plánované úkoly výstavby, a to nákladem co nejmenším, a tak zajištěno užívání finančních prostředků k podpoře úsilí o zachování míru a k zabezpečení a k trvalému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu.

§ 2. Stanovení výše státního rozpočtu.

Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 323. 528, 941. 000 Kčs, příjmy jsou rozpočteny částkou 324. 282, 296. 000 Kčs, takže vyplývá přebytek v částce 753, 355. 000 Kčs.

§ 3. Výdajové meze v hospodaření státu.

(1) Výdaje v oboru národního podnikání i ve státní správě, ať investiční nebo neinvestiční, mohou být prováděny jen pokud je zajištěna úhrada jejich nákladu, úhrada výdajů ve státní správě musí být zajištěna ve státním rozpočtu.

(2) Vláda může povolit uskutečnění nezbytného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu, jestliže zajistí jeho úhradu vyššími příjmy nebo odsunutím jiného méně naléhavého výdaje. Přitom však prostředků určených na výdaje investiční a na výdaje osobní nesmí být použito k úhradě výdajů jiných.

(3) Nelze-li výdaj uhradit ve státním rozpočtu způsoby uvedenými v předchozích odstavcích, je k jeho uskutečnění třeba předchozího souhlasu Národního shromáždění. Vláda stanoví nařízením, v kterých případech stačí k uskutečnění takového výdaje svolení vlády a dodatečný souhlas Národního shromáždění.

§ 4.

Odpovědnost vlády a jejích členů.

Vláda a každý její člen jsou při hospodaření státu odpovědni za to, že budou hospodárně splněny všechny plánované úkoly a že výdajové částky státního rozpočtu nebudou — s výjimkou ustanovení tohoto zákona — překročeny a příjmových částek bude alespoň dosaženo.

§ 5.

Hospodaření podle státního rozpočtu.

Vláda upraví nařízením hospodaření podle státního rozpočtu včetně případů zatěžujících rozpočty příštích let.

§ 6.

Vybírání náhradních přirážek k přímým daním a vybírání dávek a poplatků místními národními výbory.

(1) Ustanovení zákona č. 274/1949 Sb., o vybírání náhradních přirážek k přímým daním na berní rok 1950, plata obdobně na berní rok 1952.

(2) Vláda upraví nařízením vybírání dávek a poplatků místními národními výbory.

§ 7. Úvěrová opatření.

Ministr financí se zmocňuje,

a) aby provedl úvěrové operace potřebné ke konversi nebo k zaplacení státních dluhů;

b) aby vypořádal tuzemské neemisní půjčky, které přímo nebo nepřímo zatěžují státní správu nebo zařízení státní správy, stanovil podmínky tohoto vypořádání a potřebnou úhradu opatřil po případě vydáním státních dluhopisů.

C

§ 8.

Nepřípustnost započtení pohledávek proti státu.

Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

§ 9. Uspořádání fondů, účelových jmění a nadací.

Vláda učiní opatření, aby byly podle potřeby a účelnosti zrušeny, zlikvidovány nebo jinak upraveny všechny zbývající fondy, účelová jmění a nadace.

§ 10.

Zatímní vedení státního hospodaření v roce 1953.

(1) Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1953 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1953, nejpozději však do 31. března 1953, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen před 1. lednem 1953, a to přiměřeně k zásadám předpisů o státním rozpočtu na rok 1952.

(2) Výdaje i příjmy za dobu zatímního vedení státního hospodaření je po vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1953 definitivně zúčtovat na státní rozpočet na rok 1953.

§ 11. Rozpočty jednotných národních výborů.

Zrušuje se ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů.

§ 12. Účinnost zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provede jej ministr financí a ostatní členové vlády.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

Usnesením ÚV KSČ a vládou republiky československé byly dány v roce 1951 veliké úkoly pro rozvoj našeho národního hospodářství. Tyto úkoly se promítají i do státního rozpočtu a návrh státního rozpočtu na rok 1952 je vyjadřuje. Ze státního rozpočtu se stává základní finanční plán státu a aktivní nástroj státního národohospodářského plánu. Prostřednictvím státního rozpočtu se mobilisují peněžní prostředky k uskutečňování úkolů státu a záměrně rozdělují k financo-

vání socialistické výstavby, aby byl zajištěn růst socialistického hospodářství, rozvoj produktivních sil země, zvýšení společenského bohatství, stálé zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících a posílení schopnosti k obraně, za účelem zajištění míru. Prostřednictvím státního rozpočtu se uskutečňuje také kontrola tvoření, rozdělení a znovurozdělení národního důchodu za účelem upevnění systému chozrasčotu a finančního plánování, jakož i za účelem uplatnění zásad hospodárnosti a vydávání materiálních a peněžních prostředků a nejpřísnějšího zachovávání so-
*

cialistické zásady odměňování podle práce. K zabezpečení kontroly je třeba přísného rozpočtového a účtového pořádku. Lenin zdůrazňoval ohromný význam takového účtování a kontroly ve všech etapách socialistického budování: "Až do těch dob, než nastoupí vyšší fáze komunismu, socialisté potřebují co nejpřísnější kontroly se strany společnosti a se strany vlády... ".

Nová organisace a řízení našeho hospodářství, provedené podle usnesení ÚV KSČ ze dne 6. září 1951, umožnily, aby bylo upuštěno od dosavadního nepřímého zapojení hospodaření národního podnikání na státní rozpočet, jež v roce 1951 bylo ve státním rozpočtu vyjádřeno pouze státním přídělem Fondu znárodněného hospodářství. V roce 1952 bude naše národní podnikání zapojeno na státní rozpočet přímo, t. j. na jednotlivé rozpočtové kapitoly příslušných ministerstev. Tím, že rozpočet těchto ministerstev bude obsahovat jak příděly národnímu podnikání, tak i jeho odvody a výnos všeobecné daně nákupní, plynoucí z hospodářské činnosti národních a komunálních podniků, je dán předpoklad, aby státní rozpočet plnil svou funkci aktivního nástroje státního národohospodářského plánu. K zajištění této funkce stanoví rozpočtový zákon odpovědnost jednotlivých resortních ministrů i za hospodaření národních a komunálních podniků, spadajících do jejich oboru působnosti.

Vzhledem k této nové funkci státního rozpočtu se stává finanční služba Fondu znárodněného hospodářství přežitkem, ne-li brzdou našeho hospodářství. Dosavadní úprava financování národních a komunálních podniků zbavovala ministerstva a vedoucí orgány podniků odpovědnosti za finanční činnost jim podřízených podniků, nepodněcovala zájem ministerstev na splnění plánů- akumulace, na včasných odvodech prostředků do Fondu, a na dosažitelně největší mobilisaci všech finančních prostředků. Proto Fond znárodněného hospodářství v roce 1952 již nebude obstarávat". tuto funkci a národní a komunální podniky budou podléhat přímo příslušnému ministerstvu a ministr bude odpovědným jak za finanční hospodaření po stránce výdajové, tak i za odvod akumulace a všeobecné daně nákupní. Tato odpovědnost resortního ministra povede k upevněni finanční kázně a k zajištění mobilisace finančních prostředků pro socialistickou výstavbu. Ježto státní rozpočet Je základním finančním plánem státu, bude -zajištěním jeho přesného splnění zabezpečeno též splnění státního národohospodářského plánu ve všech odvětvích.

Takto sestavený státní rozpočet uskutečňuje v souhlase se směrnicemi strany a vlády plánované soustřeďování takového fondu peněžních prostředků ve státních rukou, který je nezbytný k uspokojení mnohostranných potřeb státu. Tím dochází k jednotě finančního hospodaření 've státu.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou určovány a usměrňovány státním národohospodářským plánem. Výrobní plány národohospodářských odvětví jsou podkladem k určování té části národního důchodu, která přijde jako všeobecná daň nákupní, odvody zisků, daně od obyvatelstva a pod. do státního rozpočtu. Státní národohospodářský plán také určuje rozsah' investic a potřebu vlastních oběžných prostředků podniků.

Náš rozpočet se hlavně opírá o příjmy a akumulaci socialistického hospodářství. Rychlé tempo rozvoje socialistického hospodářství zajišťuje trvalý růst příjmů a úměrně tomu i výdajů státního rozpočtu.

Státní rozpočet je organicky spjat s celým národním hospodářstvím země a má velkou organisační úlohu v soustavě národohspodářského plánování socialistického státu. Nejen zajišťuje nezbytné prostředky na provedení plánovaných opatření, nýbrž těž zároveň aktivně působí na rozvoj celého národního hospodářství.

Rozpočtové údaje ve výdajích jsou zásadním maximálním limitem a orgány státní správy jsou povinny uskutečňovat své pperativně-provozní plány co nejhospodárněji, aby s nejmenšími výdaji býk) dosaženo co největšího účinku. V příjmech jsou rozpočtovými údaji naopak určovány minimální úkoly, při jejichž splňování jsou orgány státní správy povinny úplnou evidencí všech příjmových zdrojů zabezpečit co největší odvody.

Státní rozpočet a hmotné plány musí být v souladu. Proto bylo při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 1952 provedeno členění rozpočtů jednotlivých kapitol tak, aby odpovídalo členěni v hmotných plánech. To umožní, aby jakékoliv změny, jež budou provedeny v plánech, byly bez zdlouhavých průzkumů a propočtů promítnuty do státního rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1952 zahrnuje číselné vyjádření finančních vztahů národního podnikání ke státnímu rozpočtu (příděly a odvody), výdaje a příjmy státní správy včetně národních výborů všech stupňů a zařízení státní právy, dále rozpočet národního pojištění, příděly státním fondům a jejich odvody, jakož i rozpočet státního dluhu.

Část zvláštní. K§ 1:

Ustanovení vyslovuje všeobecné směrnice, jak má být hospodařeno. Bude též oporou úsporným referentům, zřízeným u všech úřadů i u národních výborů.

K § 2:

Tímto ustanovením se vyčísluje celková výše výdajů i příjmů státního rozpočtu.

K § 3:

Ustanovení o závaznosti rozpočtové úhrady na jakékoliv výdaje je vyjádřením myšlenky, že finanční bilance je stejně důležitý činitel v hospodářském plánu jako materiálová bilance a bilance pracovních sil. Z toho nutně vyvěrá požadavek, aby finanční bilance byla v zájmu celého plánu respektována. Ježto státní rozpočet se stanoví zákonem, je nezbytně nutné vyhradit překročení rozpočtových výdajů, jež není kryto vyššími příjmy nebo odsunutím výdajů na jiné úkoly, předchozímu schválení Národního shromáždění. Aby však tato výhrada nebyla brzdou hospodářským potřebám, připouští se výjimečně i dodatečné schválení Národního shromáždění. Osnova se nezmiňuje, jak si počínat, jestliže v národním podnikání je třeba uskutečnit nezbytný výdaj, pro nějž není úhrada. Takový případ bude řešen podle předpisů o financování národních a komunálních podniků; teprve kdyby byly takovým opatřením ovlivněny vztahy ke státnímu rozpočtu, postupovalo by se podle ustanovení § 3 odst. 2 osnovy.

K § 4:

Tímto paragrafem je zdůrazněna hospodářská funkce vlády. Nejen vláda jako kolektiv, ale i každý její člen ve svém vlastním oboru působnosti musí dbát o to, aby při hospodaření byla zabezpečena rovnováha státního rozpočtu. Tato skutečnost nabývá na závažnosti též tím, že v roce 1952 po prvé jest na státní rozpočet bezprostředně napojeno národní podnikání, takže dodržování jeho akumulace a odvodu všeobecné daně nákupní je první podmínkou pro zachování vyrovnanosti státního rozpočtu.

K § 5:

Rozpočtový zákon obsahuje pouze ustanovení rámcová. Je proto třeba vyhradit podrobné prováděcí předpisy vládnímu nařízení. Aby pak bylo zajištěno, že státní rozpočty nebudou zatěžovány bez ohledu na národní dů-

chod, je třeba, aby vláda též mohla upravit, jak bude postupováno při opatřeních, jež zatíží státní hospodaření v příštích letech, zejména kdo s takovým opatřením má projevit souhlas.

K § 6:

Ustanovením odstavce l se činí opatření pro vybírání náhradních přirážek k výnosovým daním podle zákona o přímých daních na berní rok 1952, pokud tyto budou ještě vyměřovány, obdobně jako se stalo pro berní rok 1951 ustanovením § 13 rozpočtového zákona na rok 1951, č. 29/1951 Sb.

Zmocněním vlády podle druhého odstavce se má zajistit dosažení vhodných a účelných rozpočtových příjmů národních výborů z vlastních dávek a poplatků. Toto opatření bude praktické do té doby, než bude vydán zákon, kterým budou nově upraveny dosavadní vlastní dávky a poplatky národních výborů. Obdobné zajištění bylo již v rozpočtových zákonech na předchozí dvě léta.

K § 7:

Zmocnění pod písm. a) jest třeba, aby bylo lze provést v podmínkách státního dluhu změny, které by se ukázaly účelnými, na př. přeměnu 31/2% sjednocené půjčky na 3% umořitelnou půjčku.

Vypořádáním půjček, zmíněných pod písm. b), které dosud netvoří součást vykázaného státního dluhu (na př. hypoteční dluhy váznoucí na státním majetku) se docílí nejenom úspor úrokových, ale i podstatného zjednodušení při správě dotčených půjček, a to jak u dosavadního dlužníka, tak i u věřitelů (zejména peněžních a pojišťovacích ústavů). Vypořádání závazků zařízení státní správy vůči jednotlivým složkám státní správy se provádí odpisem těchto závazků jak v pasivech zařízení, tak i v aktivech dotčené složky, v ostatních případech vydáním státních dluhopisů.

K § 8:

Ustanovení bylo převzato z § 19 rozpočtového zákona na rok 1951. Dříve bylo oprávnění k započtení (kompensaci) vzájemných závazků a pohledávek mezi státem a dlužníkem omezeno na případy, kdy závazek a pohledávka měly být plněny u téže státní pokladny (§ 1441 býv. o. c. z. ). Po rozvoji šekového řízení došlo k vytvoření jediné státní pokladny a ustanovení občanského zákona bylo vykládáno v tom smyslu, že musí jí o případ, kdy mělo být plněno témuž úřadu, který byl povinen plnit závazek státu.

Omezující ustanovení § 1441 býv. o. c. z. nebylo do nového občanského zákoníka převzato a napříště by měli proto dlužníci státu volnost vyrovnávat vůči němu své závazky svými protipohledávkami. To by však způsobovalo značné administrativní obtíže, zvláště v případech, kdy by šlo o závazky a pohledávky u různých orgánů státu (tedy i u národních výborů), a narušilo by peněžní kontrolu hospodaření státu. Naproti tomu je třeba, aby stát mohl použít započtení, kdykoliv je to pro něj ze zvláštních důvodů vhodné, zvláště když je obava, že pohledávka státu za dlužníkem je nedobytná nebo pochybná. Proto osnova ponechávajíc státu oprávnění vyrovnávat své závazky započtením, odnímá toto oprávnění dlužníkovi, který je zavázán státu.

K §9:

Podle zmocnění daného vládě ustanovením § 28 rozpočtového zákona na rok 1951 bylo připraveno opatření k omezení počtu fondů a některých nadací. Aby tato akce mohla být provedena zcela a to nejen v oboru státní správy, je účelné dát i pro rok 1962 navržené zmocnění.

K §11:

Podle § 4 odst. 3 zákona č. 279/1949 Sb. " sestavovaly jednotné národní výbory jednotný rozpočet, jehož součástí byl rozpočet pro lidovou správu v obci. Sestavování rozpočtu pro lidovou správu v obci vedle rozpočtu jednotného se ukázalo postradatelným a v návrzích rozpočtu na rok 1962 už není praktikováno. Osnovou se tento faktický stav uvádí ve shodu se stavem právním.

V Praze dne 29. února 1952.

Náměstek předsedy vlády: Dr Dolanský v. r.

Ministr financi: J. Kabeš v. r.

Státní tiskárna, n. p.. 01 — 742-53.