Národní shromáždění republiky Československé 1952.
I. volební období. 8. zasedání.
612.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..........................................1952
o přechodných opatřeních v oboru patentů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Patenty udělené patentním úřadem v Praze a úřadem na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě platí na celém československém státním území. To platí také o právech k používání vynálezů, která byla udělena pro celý obvod platnosti těchto patentů.
(2) Byly-li úřady uvedeným v odstavci l uděleny patenty na stejný vynález, pozbývá platnosti patent, jemuž přísluší pozdější doba přednosti. Přísluší-li takovým patentům, jež patří témuž majiteli, stejná doba přednosti, pozbývá platnosti patent udělený na přihlášku, která byla podána později.
(3) Ustanovení odstavců l a 2 platí přiměřeně také o patentech uznaných podle zákona č. 146/1942 81. z., o některých opatřeních na ochranu vynálezů.
§ 2.
Licence k patentu, který pozbyl platnosti podle § l odst. 2, se pokládá za licenci k patentu, který zůstal platný; patřily-li však takové patenty různým majitelům, pokládá se nadále ten, komu byla udělena licence k zanikajícímu patentu, za předchozího použivatele.
g
§ 3.
Patent na vynález, který byl patentním úřadem v Praze nebo úřadem na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě udělen pouze pro část československého státního území, nepůsobí proti tomu, kdo do 29. února 1952 nezávisle na původci na ostatním území vynálezu používal nebo k používání vynálezu vykonal všechna opatření.
§ 4.
O přihláškách vynálezů, které byly podány u patentního úřadu v Praze a u úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě a o nichž tyto úřady dosud nerozhodly, bude rozhodnuto podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vyzve vyhláškou v úředním listě jednotlivé přihlašovatele, aby ve lhůtě tří měsíců uvedli své přihlášky v soulad s předpisy uvedeného zákona; neučiní-li tak včas, má se za to, že se vzdali dalšího projednávání své přihlášky.
§ 5.
(1) Podal-li týž přihlašovatel na stejný vynález přihlášku jednak u patentního úřadu v Praze, jednak u úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě a na jednu z nich již byl udělen patent, který dosud platí, zastavuje se řízení o druhé přihlášce. Měla-li však přihláška, o níž se řízení zastavuje, dřívější dobu přednosti, pokládá se patent za udělený z této přihlášky.
(2) Byly-li přihlášky stejného vynálezu podány různými přihlašovateli a k přihlášce s pozdější dobou přednosti byl udělen patent, pozbývá platnosti tento patent; jeho majiteli však přísluší právo předchozího použivatele proti tomu, kdo podal přihlášku, o něž dosud nebylo rozhodnuto.
§ 6.
(1) Pro patenty udělené podle dosavadních předpisů platí po zbývající dobu jejich platnosti ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Přitom se pokládají patenty, které byly prohlášeny za závislé, nadále za závislé patenty podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech a přídavkové patenty nadále za patenty samostatné, pokud podle tohoto zákona nebude vyznačena jejich závislost.
(2) Ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech platí také o právech k používání vynálezů a o právech předchozích uživatelů, jichž bylo nabyto podle dosavadních předpisů. Nepozbudou-li taková práva k používání vynálezu, věcného významu, platí jen, budou-li
l
zapsána do patentního rejstříku nejpozději do 31. prosince 1952.
(3) Platnost patentu, který bude udělen na vynález, u něhož podle dosavadních předpisů vznikly prozatímní účinky patentu, počíná dnem vzniku těchto účinků; nedošlo-li však k tomuto vzniku, počíná platnost patentu dnem počátku účinnosti tohoto zákona.
§ 7.
U patentu uděleného podle dosavadních předpisů se podle těchto předpisů nadále posuzuje, zda patent byl právem udělen jiné osobě než původci a zda jde o nový vynález. Není-li udělení patentu v souladu s jinými předpisy zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, než které jednají o osobách, jimž lze udělit patent, nebo o tom, zda vynález je nový, prohlásí úřad pro vynálezy a) zlepšovací náměty, že tento patent pozbývá platnosti.
§ 8.
Odpor proti udělení patentu podaný podle dosavadních předpisů projedná úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty jako upozornění na okolnosti důležité pro rozhodnutí.
§ 9.
Stížnost podanou podle dosavadních předpisů na udělení patentu předloží úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty k rozhodnutí patentnímu sboru, jen nepozbude-li patent platnosti podle § 7 věty druhé. Patentnímu sboru budou k rozhodnntí podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech předloženy také jiné stížnosti, které byly podány podle dosavadních, předpisů, s výjimkou stížností, které podle tohoto zákona pozbyly věcného významu.
§ 10.
(1) Návrhy na odvolání nebo na zrušení patentu, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, budou projednány v řízení o odnětí nebo o zrušení patentu podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech jako upozornění na okolnosti důležité pro rozhodnutí. Nedotčeno zůstává ustanovení § 7.
(2) nížení o návrhu na propůjčení nucené licence se zastavuje.
§ 11.
Není-li majitel patentu původcem vynálezu ani jeho právním nástupcem ani podle dosavadních předpisů nemohl býti za původce nebo jeho právního nástupce pokládán, může původce nebo jeho dědic žádat o přepis patentu úděleného podle dosavadních předpisů. O přepis lze žádat do 31. prosince 1952. O účincích přepisu platí přiměřeně ustanovení zákona o vynálezech a zlepšovácích námětech.
§ 12.
Řízení o odnětí patentu zahájené podle dosavadních předpisů se zastaví, není-li podmínek, aby se o návrhu nadále konalo řízení o přepis patentu.
§ 13.
Projednávání návrhů na navrácení v předešlý stav nebo na obnovu řízení podaných podle dosavadních předpisů se zastavuje.
§ 14.
Návrhy na uznání předchozího uživatele podle § 9 patentního zákona o určovací návrhy podle § 111 téhož zákona, o nichž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, se projednávají dále jako žádosti o určení podle § 39 zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Návrhy na prohlášení závislosti patentu, o nichž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, se projednají dále jako žádosti o vyznačení závislosti patentu podle § 40 zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech.
§ 15.
(1) Zástavní práva na patentech udělených do dne počátku účinnosti tohoto zákona zanikají bez náhrady; úřad pro vynálezy a zlepšovací námely je vymaže s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny.
(2) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vymaže s odvoláním na tento zákon také poznámky spornosti, jež neodpovídají ustanovením zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech a předpisům podle něho vydaným.
§ 16.
Nabídnouti vynálezy státu mohou také majitelé patentů, které byly uděleny do dne počátku účinnosti tohoto zákona.
§ 17.
Nedotčena zůstávají prioritní práva vynálezů vnesených do dne počátku účinnosti tohoto zákona do výstavy, jíž bylo přiznáno právo prozatímní ochrany.
§ 18.
Patenty na vynálezy, které se vztahovaly na území československé republiky a které byly uděleny úřadem nemajícím sídlo na tomto území, neplatí ode dne, kdy byly uděleny nebo kdy byly na toto území rozšířeny.
§ 19.
(1) Právo přednosti z přihlášek, které byly v době od 1. srpna 1940 do 4. května 1945 podány v Berlíně československými příslušníky, může být československými občany nebo právnickými osobami majícími sídlo na československém státním území, uplatněno v přihláškách podaných do 30. června 1952. Byla-li přihláška již podána, lze právo přednosti v téže lhůtě uplatnit dodatečně.
(2) Nemůže-li přihlašovatel předložiti předepsané potvrzení úřadu, u něhož byla podána původní přihláška, může v případech uvedených v odstavci l prokázati právo přednosti jiným věrohodným způsobem.
(3) Právo přednosti uplatněné podle odstavce l není na újmu předchozímu použivateli, jehož právo vzniklo do dne podání přihlášky v československé republice.
§ 20.
Zápisy, týkající se patentů zapsaných v dosavadním patentním rejstříku, se konají podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech v tomto rejstříku i nadále.
§ 21.
(1) Zrušuje se oprávnění patentních zástupců.
(2) o věcech, které jim byly svěřeny, jsou patentní zástupci po zrušení svého oprávnění povinni zachovávati mlčenlivost, pokud je úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty této povinnosti nezprostí.
(3) Patentním zástupcům ustanoví úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty likvidátory.
§ 22.
Ti, kdož nemají na území československé republiky bydliště nebo sídlo, jsou do tří měsíců povinni učiniti opatření o svém řádném zastoupení podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Do té doby jedná za ně opatrovník určený úřadem pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 23.
Zrušuje se patentní úřad v Praze a úřad na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě. Uspořádáním jejich poměrů, zejména pokud jde o jejich působnost a jejich zaměstnance, se pověřuje státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem financí.
§ 24.
Ve věcech upravených tímto zákonem rozhoduje úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, pokud není stanoveno jinak.
§ 25.
Zrušují se předpisy, které upravují věci, na které se vztahuje zákon o vynálezech a zlepšovacích námětech. Jsou to zejména:
1. zákon č. 30/1897 ř. z., o ochraně vynálezů, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
2. zákon č. 305/1919 Sb., jenž se týká prozatímních opatření, na ochranu vynálezů, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
3. nařízení č. 158/1898 ř. z., jímž se vydávají k provedení patentního zákona podrobnější ustanovení o organisaci patentního soudu, p řízení před ním a o tom, jak se vykonávají jeho rozhodnutí a nařízení,
4. nařízení č. 189/1900 ř. z., týkající se odvolání k patentnímu soudu a jich vyřizování u patentního úřadu,
5. vyhláška č. 156/1917 ř. z., jíž se vyhlašuje jednací řád pro patentní soud,
6. vládní nařízení č. 73/1923 Sb., o organisaci patentního úřadu,
7. vládní nařízení č. 199/1923 Sb., o ochraně vynálezů na tuzemských výstavách,
8. vládní nařízení č. 69/1924 Sb., o výhodách osob nemajetných a dělníků poukázaných na svou mzdu, ve věcech patentových,
9. vládní nařízení č. 208/1924 Sb., o náležitostech patentových přihlášek a plných mocí k zastupování ve věcech patentových,
10. vládní-nařízení č. 273/1924 Sb., o jednacím řádu patentního úřadu,
11. vládní nařízení č. 80/1925 Sb., o živnostenském provozování vynálezů,
12. vládní nařízení č. 6/1926 Sb., o zastupování stran v patentových věcech patentními zástupci a úředně autorisovanými civilními techniky, provozovaném po živnostensku,
13. vládní nařízení č. 29/1933 Sb., o dokladech, kterých je třeba k průkazu prioritního práva při přihláškách patentů,.
14. §§ 44 až 48 zákona č. 131/1936 Sb., o obraně státu,
15. vládní nařízení č. 156/1936 Sb., o vynálezích a patentech důležitých pro obranu státu (II. prováděcí nařízení k zákonu o obraně státu),
16. vládní nařízení č. 246/1939 Sb., o neúplně zaplacených poplatcích ve věcech patentních,
17. vládní nařízení č. 97/1940 Sb., o změně patentního zákona a o mimořádných opatřeních v oboru ochrany vynálezů,
18. zákon č. 16/1942 Sl. z., o úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví,
19. zákon č. 146/1942 Sl. z.,
20. vládní nařízení č. 37/1943 SI. z., o organisaci úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví,
21. vyhláška ministra hospodářství č. 38/1943 SI. z., kterou se vydává jednací řád úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví,
22. zákona č. 14/1944 SI. z., o mimořádných opatřeních na ochranu živnostenského vlastnictví, pokud tento zákon jedná o ochraně vynálezů,
23. nařízení ministra-předsedy státního úřadu plánovacího č. 122/1950 Sb., o podávání a vyřizování zlepšovacích námětů.
§ 26.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1952; provede jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
V souvislosti s vydáním zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech je třeba upravit přechod k novému uspořádání, neboť za platnosti dosavadního práva' vzniklo množství práv a poměrů, jež tomuto uspořádání neodpovídají nebo jemu odpovídají jen zčásti. Úpravu přechodu navíc ztěžuje různost právních předpisů, jež v jednotlivých oblastech státu platí a která vyvolává nutnost vyřešit poměry, jež vznikaly bez ohledu na stav v druhé oblasti.
Úprava, kterou přináší osnova, vychází ze zásady přizpůsobit t. zv. stará práva, přecházející z dřívější doby, předpisům zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Sleduje přitom snahu řešit otázky co nejúčelněji a nejhospodárněji.
Látka, která byla pojata do osnovy, byla původně obsažena v osnově zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. K jejímu vyloučení z této osnovy došlo proto, že jde převážně o ustanovení, jichž bude používáno jen dočasně a která za králky čas pozbudou významu. Tím se zákon o vynálezech a zlepšovacích námětech stane přehlednějším a také obsahově vyváženějším, neboť se jeho vlastní náplň, uvádějící široce pojaté a rámcově založené zásady, oprostí od kasuistických ustanovení, která z povahy věci jdou do podrobností.
K § 1:
Tímto ustanovením se odklizují poměry souvisící s trváním t. zv. slovenského státu.
Vzhledem k ustanovením § 7 se v praxi bude postupovat tak, že se nejprve přezkoumá, nemá-li kolidující patent být zrušen podle tohoto ustanovení. Teprve když se zjistí, že tomu tak není, přikročí se ke zkoumání, který z kolidujících patentů zůstane v platnosti podle § 1.
K § 3:
Patentní úřad uděloval patenty pouze pro část československého státního území v době, jež následovala po násilném odtržení některých částí státního území v roce 1938. Od roku 1945 až doposud pak omezoval platnost jím udělených patentů na české kraje, úřad na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě uděloval patenty platné jen na Slovensku.
K § 4:
Při rozhodování o přihláškách stejného vynálezu bude rozhodující doba přednosti jednotlivých přihlášek.
K § 5:
Právo předchozího použivatele podle odstavce 2 přísluší majiteli zrušeného patentu ode dne počátku účinnosti tohoto zákona.
K § 6:
Zásada vyjádřená v odstavci l větě prvé omezuje obsah práva majitele patentu, uděleného
podle dosavadních předpisů v tom směru, že mu kromě možnosti patent převést dává toliko právo dávat souhlas k používání vynálezu. Pro tyto t. zv. staré patenty však budou nadále plavtit i jiné předpisy zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech, pokud další ustanovení (na př. § 6 odst. 3, §§ 7 a násl. ) nestanoví odchylku.
Věcného významu pozbudou po vydání zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech takové licence, které opravňují toliko k uvádění předmětu vynálezu do obchodu, k jeho chování na prodej nebo užívání.
K § 7:
Ustanovením prvé věty se čelí tomu, aby nedošlo k bezdůvodnému zpřetrhávání dosavadních právních poměrů mezi původcem vynálezu a jeho právními nástupci, zvláště když jde o vztahy, jejichž trvání nemůže podlamovat mobilisační účinky nové úpravy. Naproti tomu je však nutné ustanovením druhé věty zabránit, aby se udržovaly patenty udělené na vynálezy, které již neodpovídají technicko-hospodářským požadavkům zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech.
K § 8:
Podal-li odpor ten, jehož práv by se udělení patentu dotklo, bude účastníkem v řízení dále konaném.
K § 10:
Ustanovení odstavce 2 vyplývá z odlišné úpravy instituce odnětí podle osnovy zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Tam, kde by bylo nutné uvažovat o používání vynálezu, na který má patent příslušník členského státu Pařížské unie, aby bylo přikročeno k vyvlastnění, pokud by se ovšem nepodařilo získat právo dohodou.
K § 11:
Podmínky, za kterých lze žádat o přepis patentu, jsou přizpůsobeny zásadě stanovené v § 7 větě prvé.
K § 13:
Zákon o vynálezech a zlepšovacích námětech nepřipouští navrácení v předešlý stav a obnovu řízení.
K § 15:
Ustanovení odstavce l je obdobou řešení, které stanovil § 48 zákona č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových. Osnova však přináší toto řešení i pro zástavní práva váznoucí na patentech, které nejsou v národním majetku. Vychází totiž z názoru, že vynález patří výrobě a že není v zájmu věci, připouštějí-li se jednání, jimiž se vynálezy od výroby vzdalují.
K § 16:
Nabídnout vynález státu může také majitel starého patentu, který není původcem vynálezu ani jeho dědicem.
K § 18:
Jde o patenty, které v době od 28. září 1938 udělily patentní úřady v Berlíně, Vídni, Budapešti a ve Varšavě, nebo jejichž platnost byla těmito úřady na území československé republiky rozšířena.
K § 19:
Toto ustanovení se v podstatě přidržuje Dohody o zachování nebo obnově práv živnostenského vlastnictví, dotčených druhou světovou válkou, která byla sjednána v Neuchátelu dne 8. února 1947 a uveřejněna ve Sbírce zákonů z roku 1947 pod č. 167.
K § 20:
Z důvodů účelnosti se upouští od přenášení starých zápisů do nového patentního rejstříku podle zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech. Starý patentní rejstřík bude ovšem nadále veden již podle nových předpisů.
Provedením tohoto zákona nevzejde potřeba úhrady nákladů z prostředků státního rozpočtu, která by nebyla uvažována v připravovaných návrzích rozpočtu státního úřadu plánovacího.
V Praze dne 17. prosince 1951.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr těžkého strojírenství:
A. Kliment v. r.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 5577-51.