na pravou povahu přihlášeného předmětu, a to i tehdy, byl-li tento předmět již jako zlepšovací námět přijat.
III. Mezinárodní hledisko.
Vynálezy jsou také předmětem zahraniční exploitace. Mohou však také být účinným nástrojem blokáže.
Četné státy měly svou soustavu patentního práva tak uzpůsobenou, aby se v ní mohly uplatnit také cizí vynálezy. Za tím účelem uzavřely mezi sebou Pařížskou unijní úmluvu, jež zavazuje členské státy, aby přiznávaly právní účinky některým úkonům, které byly k ochraně vynálezů již provedeny na území jiného členského státu.
V poslední době se získává technická pomoc smlouvami o vědecko-technické pomoci, v nichž se upravují práva a povinnosti smluvních stran individuálně bez souvislosti s patentními právy.
československo je členem Pařížské unijní úmluvy stejně jako Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Německá demokratická republika. Vzhledem k tomuto členství je osnova tak upravena, aby neporušovala naše závazky z něho vyplývající.
IV.
Přehled práva o vynálezech a zlepšovacích
námětech podle zákonodárství SSSR a lidově
demokratických států.
Svaz sovětských socialistických republik.
Na vynálezy se udělují osvědčení nebo patenty. Podmínkou je, aby šlo o vynálezy nové, průmyslovým způsobem uskutečnitelné.
Autorská osvědčení však mohou být vydána též na léčiva a poživatiny, které nejsou připraveny chemicky. Také na způsoby léčení •nemocí, ověřené v praxi a náležitě schválené, a na nové druhy semen se udílejí autorská osvědčení.
Původci mohou volit, zda požádají pro svůj vynález o autorské osvědčení nebo o patent. Jen o autorské osvědčení lze žádat, byl-li vynález vypracován v souvislosti s prací původcovou ve státním zařízení, nebo dostal-li vynálezce od státu podporu.
Bude-li požádáno o autorské osvědčení, patří právo na využití vynálezu státu.
Majitel autorského osvědčení má právo na odměnu, byl-li vynález přijat k uskutečnění. Před přijetím je zkoumána užitečnost vynálezu, na který bylo vydáno autorské osvědčeni. Kromě odměny příslušejí původcům
zvláštní přednosti a výhody. Přednosti a výhody však nepatří původci, který má pro některý svůj vynález patent, nebo dědicům původce. Osoby se stálým bydlištěm v cizině zastupuje v patentním řízení Všesvazová obchodní komora.
Uplatňování vynálezu v cizině se děje podle rozhodnutí vlády.
Technická zdokonalení, která byla přijata, se uskutečňují stejně jako vynálezy.
Působnost ve věcech vynálezů obstarává Komitét pro vynálezy a objevy při Gostechnice, který usměrňuje a řídí veškerou činnost v oboru vynálezů, objevů a zlepšovacích námětů.
Zlepšovací návrhy přijímají, projednávají a odměňují podniky, evidenci zlepšovacích návrhů vede Komitét pro vynálezy a objevy.
Maďarsko.
Patenty se udělují na vynálezy, které znamenají pokrok a dají se živnostensky zhodnotit.
Na vynálezy nabídnuté státu se vydávají autorská osvědčeni za předpokladu, že vynález byl státem přijat k vypracováni a zužitkování.
žádost o autorské osvědčení se pokládá za patentní přihlášku, která se přepíše na maďarský stát jako právního nástupce. Nepřijme-li stát jemu nabídnutý vynález, je o přihlášce vedeno řízeni o udělení patentu přihlašovateli..
Působnost ve věcech vynálezů obstarává státní úřad vynálezů podřízený ministerskému předsedovi (ORSZÁGOS TALALMÁNYI HIVATAL).
Působnost ve věcech zlepšovacích •námětů obstarává úřad zlepšovatelů (UJITO HIVATAL), podřízený státnímu úřadu plánovacímu.
Polsko.
Na vynálezy se udělují patenty.
Patentní úřad je povinen neprodleně vyrozumět příslušná ministerstva o každém uděleném patentu na vynález, který má význam pro národní hospodářství, a zaslat jim popis patentu.
Příslušné ministerstvo podá patentnímu úřadu do dvou měsíců zprávu, zda zamýšlí patentovaného vynálezu využít. Jednání s majitelem patentu vede ministerstvo nebo jím zmocněná organisace. Nedojde-li k dohodě, koná se vyvlastňovací řízení.
Pro zlepšovací návrhy bylo v patentním úřadu zřízeno zvláštní oddělení.
Německá demokratická republika.
Na vynálezy se vydávají dva druhy patentů:
a) výlučný patent (Ausschliessungspatent), z něhož je oprávněn toliko přihlašovatel,
b) hospodářský patent (Wirtschaftspatent), z něhož je kromě přihlašovatele oprávněn vynálezu využít také ten, komu toto právo bylo uděleno patentním úřadem. Zaplatí — li se však přihlašovateli odměna, zanikají jeho práva a povinnosti a jsou nadále vykonávány věcně příslušným ministerstvem.
V zásadě má každý vynálezce právo se rozhodnout pro jeden z uvedených typů. Pro vynálezy však, které byly učiněny v souvislosti s vynálezcovou činností v podniku socialistického sektoru nebo na které byla státem udělena podpora, se lze domáhat udělení toliko hospodářského patentu.
Věci patentní obstarává patentní úřad, podřízený ministerstvu pro* plánování.
Hospodářské oddělení patentního úřadu zasílá podklady o vynálezech příslušným ministerstvům, která podávají zprávy o tom, co s nimi zařídila.
Bulharsko.
Pro vynálezy, kterých lze použíti v hospodářském životě, se vydávají autorská osvědčení nebo patenty. Bylo-li vydáno "autorské osvědčení, náleží právo využitkovat vynález státu. Byl-li udělen patent, přísluší toto právo jeho majiteli.
Vynálezce, jemuž bylo vydáno autorské osvědčení, má právo na odměnu.
Technická zdokonalení, která budou přijata k provádění, se využívají stejným způsobem jako vynálezy.
Autorská osvědčení a patenty vydává ústav pro racionalisaci, který je organisován v rámci výboru pro záležitosti hospodářské a finanční při ministerské radě.
Pro řízení a rozvoj vynálezů a zlepšení jsou ve všech ministerstvech zřízeny kanceláře pro racionalisaci.
V. Nová úprava a její zvláštnosti.
Zásady, na. kterých je vybudována osnova, odpovídají dané etapě našeho vývoje a zajišťují naši cestu socialistické výstavby. Jejím vzorem byla úprava Sovětského svazu daná nařízením ze dne 5. března 1941, dále instrukcí ze dne 27. listopadu 1942 a usnesením Rady ministrů SSSR ze dne 14. března 1947. Vzhledem k našemu členství v Pařížské
unii byla sovětská instituce autorského osvědčení převzata do nové úpravy tak, že se původci uděluje patent také na vynález, který nabídl státu. Podle osnovy se tedy na vynálezy na rozdíl od Sovětského svazu udílejí jen patenty. Za patentovatelné se nepokládají vynálezy léčiv a poživatin, které nebyly vyrobeny chemickou cestou, nově vynalezené způsoby léčení nemocí a nově vypěstovaná semena, na které se v Sovětskému svazu sice také udělují patenty, avšak na které se tam vydávají autorská osvědčení. Jinak se nová úprava důsledně přidržuje svého vzoru. Od dosavadní soustavy se nová úprava odchyluje hlavně v tom, že
1. pojednává nejen o vynálezech, ale i o zlepšovacích námětech,
2. přiznává práva, jen pokud je to v souladu se zájmem výstavby socialismu (§ 38),
3. jde důsledně za původcem vynálezu a toliko jemu a jeho dědici dává možnosti vynález přihlásit a na něj získat patent (§§ 8, 12, 24 a 42),
4. zajišťuje udělením patentu také uznání, že vynález je dílem původce (§ 8),
5. zavádí odevzdávání vynálezů státu a spojuje zájmy vynálezců a zlepšovatelů se zájmy celku (§§ l, 2, 16, 19 a 55),
6. zajišťuje hmotné zájmy vynálezců a zlepšovatelů (§§ 4, 21, 23 a 54),
7. opouští formální zkoumání novosti a působí k získání skutečného technického prvenství (§ 26),
8. zdůrazňuje technickohospodářské podmínky udělení patentu (§ 25),
9. vymezuje obsah práva majitele patentu v souladu se zájmem socialistické výstavby (§ 31),
10. ve prospěch původce i celku klade omezení volnému obchodu s vynálezy a jejich zcizování (§§ 8, 12, 24, 33 a 72),
11. podněcuje k rozvoji hnutí vynálezců a zlepšovatelů a poskytuje jim příležitost k uplatnění tvůrčích schopností (§§ 5 až 7),
12. dbá o uplatnění vynálezů a zlepšovacích, námětů a o jejich plné využití (§ 4 odst. 2, §§ 5, 19, 55, 70 a 73).
Osnova je pojata rámcově, aby dávala možnosti pružného vývoje.
K jednotlivým ustanovením:
Hlava I.
Účelem této hlavy je zdůraznit funkci vynálezů a zlepšovacích námětů v socialistické výstavbě a vyzdvihnout poměr státu k těm, kteří je přinášejí.
Vynálezy jsou zdrojem kvantitativního i kvalitativního růstu techniky, která zvyšuje produktivitu práce a hospodárnost, upevňuje nezávislost na kapitalistické cizině a zajišťuje obrannou schopnost státu.
Vynálezy se celku odevzdávají nabídkou státu (§§ 12 a násl. ), zlepšovací náměty přihláškou (§§ 48 a násl).
Prohlášením, že přijímá nové vynálezy a zajišťuje přijetí zlepšovacích námětů, vyjadřuje stát svůj poměr k vynálezům a zlepšovacím námětům a ubezpečuje zároveň vynálezce a zlepšovatele, že výsledky uvědomělé práce budou uskutečněny, využity a po zásluze také odměněny.
K rozvinutí a uplatnění tvůrčích schopností a k využití výsledků práce vynálezců a zlepšovatelů se v socialistické výstavbě mobilisují všechny síly. Věcí každého je také bojovat proti byrokratickým metodám práce (§3). K potrestání by došlo, kdyby svou povinnost v tomto směru porušil ten, kdo za projednávání, zkoušení, technické provedení, zavádění, rozšiřování a využívání vynálezů nebo zlepšovacích námětů odpovídá.
O odměnách a výhodách, jež se poskytují vynálezcům a zlepšovatelům, se osnova zmiňuje ještě v §§ 19, 21, 23, 54 a 55. Podrobnosti budou upraveny v prováděcích předpisech (§ 78)..
Podniky, lidová družstva, ústavy a školy, které budou poskytovat bezplatné porady 'a pomoc vynálezcům a zlepšovatelům, určí podle prováděcích předpisů státní úřad plánovací v dohodě s příslušným ústředním úřadem.
Hlava II. Oddíl 1.
Přihlášení vynálezu je prvou a základní povinností jeho původce. Není jen v zájmu původce, ale také v zájmu státu, neboť se přihláškou svého občana zajišťuje proti cizí přihlášce, jež může rozvoji společenské výroby působit obtíže. Přihlášením vynálezu se však také zjednává možnost využít vynálezu mezinárodně a zajistit uznání prvenství výsledkům tvůrčích schopností československého lidu.
K § 8:
Ustanovení pojaté do čela tohoto oddílu má za účel upozornit původce vynálezu na důležitost, jakou má pro něj udělení patentu a tedy i přihláška, kterou se o patent žádá.
Jak již bylo uvedeno v úvodních kapitolách, jde stát za uplatněním zájmů původce. Proto
se stanoví, že přihlášku vynálezu může podat jen původce nebo původcův dědic.
Udělením patentu nabývá ovšem původce nebo jeho dědic také práv uvedených v § 31; jde-li o vynález přijatý státem, patří výlučné právo vynálezu používat a 3 ním volně nakládat státu (§20).
U vynálezu, který je původce nebo jeho dědic povinen nabídnout státu, mohou podle § 14 přihlášku vynálezu jejich jménem podat ústavy, zařízení a podniky tam uvedené, jakož i orgány státu.
Podle obecných předpisů (§§ 56 a násl. občanského zákoníku) mohou národní podniky podat přihlášku v zastoupení původce, který není povinen nabídnout vynález státu, budou-li k tomu původcem zmocněny.
K § 9:
Také právo nakládat vynálezem, který vznikl kolektivní prací, přísluší všem spolupůvodcům společně.
Poskytnutím technické pomoci podle odstávce 2 se rozumí taková spolupráce, při níž někdo dosadí do vyřešeného problému známé technické prvky, aniž se na výsledku podílí tvůrčím způsobem.
K § 10:
Jak se přihláška podává a co musí obsahovat, bude stanoveno prováděcími předpisy (§ 78).
Dobou se rozumí přesný údaj času, určený také podle hodin a minut.
K § 11:
Má-li původce právo přednosti, může se domáhat, aby pozdější přihláška byla zamítnuta, po případě aby byl zrušen patent, který byl udělen k přihlášce s pozdější dobou přednosti (§ 44).
Oddíl 2.
Ve snaze zajistit společenské výrobě podmínky soustavného vzestupu její technické úrovně, zavádí osnova nabídku vynálezu státu. Tím se také vychází vstříc zájmům vynálezců, kteří dříve musili s obtížemi vyhledávat zájemce o svůj vynález.
Ustanovení tohoto oddílu navazují na zásady uvedené v § l odst. 2 a § 2.
K § 12:
Nabídkou se vynález odevzdává celku. Jejím přijetím nabývá původce nároku na odměnu a výhody (§§ 4 a 21).
Nabídkou vynálezu státu nedochází ke změně v osobě přihlašovatele. Patent tedy bude udělen původci nebo jeho dědici.
Jakým způsobem se nabídka vykoná, stanoví prováděcí předpisy.
K §13.
Začasté pracují původci na vynálezu za okolností, které jsou dány jejich vztahem k celku a které je vedou k této práci nebo tuto práci dokonce podporují. Takové okolnosti vytvářejí nároky celku na využití vynálezu, s nimiž by se nesnášelo, kdyby bylo ponecháno původci na uvážení, zda výsledek své práce odevzdá celku, nebo kdyby původce dovolil vynálezu používat někomu jinému.
Osnova vypočítává případy, ve kterých původce musí státu nabídnout vynález. Pro objasnění pojmu......v souvislosti s oborem
své práce... " podle písm. a) se uvádějí tyto příklady: zaměstnanec pracuje v expedici národního podniku na výrobě obuvi a vynalezne stroj na krájení kůže; poněvadž vynález nesouvisí s oborem jeho práce, není povinen jej nabídnout státu. Tento zaměstnanec musí státu nabídnout vynález, jehož předmětem jsou skládací přepravní skříně, jimiž se jednak ušetří individuální balení zboží, jednak se zboží zajistí proti poškození při přepravě. Souvislostí s oborem práce původcovy se však nerozumí jen souvislost daná nynějším oborem práce, nýbrž i oborem dřívějším. Působil-li tedy zaměstnanec nyní pracující v expedici dříve při krájení kůže, musil by vynález stroje na krájení kůže státu nabídnout.
Původce, který je povinen státu nabídnout vynález, má také nárok na odměnu.
Vynález, který musí být nabídnut státu, nemusí stát přijmout. Není-li takový vynález přijat, má původce po vydání patentu všechna práva majitele patentu podle § 31.
K §14:
Toto ustanovení sleduje snahu vyjít vstříc vynálezcům, aby se nemusiti zabývat vypracováním přihlášky a jejím podáním. S druhé strany se jím však také má čelit případům, ve kterých vynálezce otálí s přihlášením vynálezu, který je povinen nabídnout státu, a s jeho nabídkou.
K §15:
Jak se postupuje, bude-li rozhodnuto, že původce není povinen nabídnout vynález přihlášený podle § 14, upraví prováděcí předpisy.
Ustanovení odstavce 2 by se použilo, kdyby na př. bylo někomu uděleno právo k používání vynálezu, který byl původce nebo jeho dědic povinen nabídnout státu.
K §16:
Na průzkumu upotřebitelnosti k účelům socialistické výstavby se budou podílet komise složené z odborníků z výroby, obchodu a spotřebitelských odvětví a z vědeckých pracovníků.
K §17:
Lhůta k rozhodnutí o nabídce bude stanovena prováděcími předpisy.
K §18:
Toto ustanovení má za účel zabránit tomu, aby přihlašovateli nebylo na újmu, podá-li patentní přihlášku nevěda, že nejde o vynález.
K § 19:
V prováděcích předpisech bude stanoveno, jakých úlev bude původce po dobu spolupráce požívat ve svém dosavadním pracovním poměru. V nich bude také upravena úhrada nákladů, jež mu vzejdou z uložených úkonů a opatření.
Vzhledem k právu státu volně nakládat s přijatým vynálezem (§ 20) může být původci podle tohoto ustanovení uloženo, aby vynález přihlásil v cizině.
Povinnosti podle věty druhé má původce i před přijetím nabídky. Nesplnění povinnosti bude míti vliv na poskytnutí odměny.
K §20:
Právo volně nakládat s vynálezem opravňuje také stát, aby vynálezu využil k exploitaci v cizině.
Stát ovšem nemá práva původcův patent převést na jiného nebo jinak s patentem samým nakládat.
K §21:
V prováděcích předpisech bude podrobně upraveno stanovení výše odměny, způsob její výplaty a úhrada nákladů na odměnu.
Při stanovení odměny bude přihlíženo k propracovanosti vynálezu.
Daňové osvobození podle odstavce 2 nepřísluší původcovým dědicům.
K §22:
Jde o případy, ve kterých bude patent na vynález přijatý státem zrušen, protože na tentýž vynález již byl někomu jinému udělen patent z přihlášky, která měla dřívější právo přednosti.
K § 23:
Podrobností upraví předpisy o správních poplatcích.
Oddíl 3.
Ve srovnání s dosavadním právem má udělení patentu funkci zajistit původci také uznání, že vynález je jeho dílem. Vzhledem k tomu se požadavek, aby šlo o původce vynálezu, klade za podmínku udělení patentu (§ 24). Ve prospěch původcových zájmů připouští osnova přepsání patentu (§ 42).
K § 25:
Za patentovatelné prohlašovalo dosud platné právo nové vynálezy, jichž lze po živnostensku používat. Z toho sestrojila judikatura výklad, podle něhož předmět vynálezu musil připouštět opětovné používání.
Podmínky vynálezu, na který podle osnovy lze udělit patent, se v několika směrech liší od dosavadního pojetí. Předně tím, že určují přímo, jaké znaky musí mít vynález, na který lze udělit patent, aniž je k výkladu pojmu vynález třeba čerpat oporu v oblasti živnostenského práva.
Za základ bere osnova technicko-hospodářské hledisko, zda lze předmět vynálezu průmyslově vyrábět nebo podle něho postupovat při provozování výroby. Průmyslový způsob výroby předpokládá mnohonásobné opakování výrobního procesu. Nejsou proto patentovatelné vynálezy, jež připouštějí jen ojedinělé provedení. Také slovy "... postupovat při provozování výroby... " se požaduje, aby šlo o mnohonásobnou použivatelnost vynálezu, neboť k pojmu provozování výroby nepostačí ojedinělá technická operace.
Výrazem "... průmyslově vyrábět... " nelze snad rozumět jen výrobu v průmyslu, nýbrž výrobu s organisovanou dělbou práce používající mechanisačních zařízení. Rovněž u vynálezu na postup výroby se nežádá, aby šlo o výrobu provozovanou v průmyslových závodech. Patent lze udělit stejně na vynález postupu výroby stavební nebo zemědělské.
Za všech okolností se však výrobou rozumí činnost hospodářská, nikoliv jen technická nebo vědecká operace, jejíž bezprostředním účelem není dosáhnout hospodářského účinku.
K § 26:
V Otázce novosti vynálezu přináší osnova význačné změny věcného rázu. Ve snaze poskytnout právo jen výsledkům tvůrčí práce a podněcovat tak snahu o dosažení prvenství V technice opouští osnova zkoumání novosti
opírající se jen o skutečnost formálního rázu, na př. uveřejnění tiskopisu, zjevné užívání, veřejné vystavení, činí tak i proto, že sledování čistě formálních skutečností mnohdy bez rozumného důvodu zbavovalo vynález patentovatelnosti.
Osnova proto po sovětském vzoru neomezuje zkoumání novosti výpočtem případů, ve kterých se vynález nepokládá za nový. Dává pouze směrnici, co musí být za všech okolností vzato za základ, t. j. dříve podané přihlášky a vydaná literatura. Jinak osnova upouští od vyznačení způsobu, jakým se má úřad dovědět o používání vynálezu. Na závadu novosti vynálezu tedy může být pokládáno i to, co nebylo veřejně popsáno, vystaveno nebo předváděno nebo zjevně používáno. Bude věcí praxe, aby zkoumání novosti vynálezu přizpůsobovala snaze o dosažení prvenství v technice.
Dříve podanými přihláškami a vydanou literaturou se rozumějí přihlášky a literatura jak domácí tak i cizí. Získané vědomosti o používání vynálezu v sobě zahrnují nejen případy, kdy se úřad dověděl, že se stejného vynálezu již používá, ale i když mu je známa jen podstata aplikace technického řešení.
Při posouzení, zda je vynález nový, rozhoduje doba podání jeho přihlášky (viz § 11).
K § 27:
Na rozdíl od dosavadní úpravy nebude přihláška vynálezu veřejně oznamována. Při průzkumu podle tohoto ustanovení budou spolupůsobit státní ústavy, zařízení a orgány, jakož i národní a komunální podniky.
K § 29: O patentním rejstříku jedná § 61.
K § 30:
Ode dne, kdy byl vynález přihlášen, se přihlašovatel může domáhat předběžného opatření podle § 28. Proto se platnost patentu proti dosavadní úpravě posouvá ke dni přihlášky vynálezu.
K § 31:
Tímto ustanovením se osnova pronikavé uchyluje od dosavadní úpravy.
Dříve byl majitel patentu výlučně oprávněn předmět vynálezu po živnostensku vyrábět, do obchodu uvádět, na prodej mít nebo užívat. Až do roku 1938 dokonce ani nepotřeboval k provozování těchto činností živnostenského nebo jiného oprávnění.
Podle osnovy je obsahem práva majitele patentu jen dávat souhlas k používáni vynálezu. Kromě toho může majitel patent převést. Jiného práva majitel patentu nemá. Zejména nemá právo bez živnostenského nebo jiného oprávnění předmět vynálezu sám vyrábět nebo vynalezeného postupu používat při provozování vlastní výroby.
Používáním se nerozumí ojedinělé použití ani používání, jež není hospodářskou činností, jako na př. laboratorní nebo zkušební proveden! vynálezu. V tomto směru se poukazuje též na poznámky k § 25.
O převodu patentu na cizince a o udělení licence cizinci platí ustanovení § 72.
K § 33:
Osnova vychází z názoru, že vynález je určen výrobě a že není v zájmu věci, aby se od ní z jakéhokoliv důvodu vzdaloval.
K § 34:
Toto ustanovení je praktické při převádění podniků do společensky pokročilejších forem.
K § 36:
Právo používati vynálezu uvedených v tomto paragrafu přísluší státu ze zákona, bez licence a bez vyvlastňovacího řízení.
K § 38:
Patentu nebo práva k používání vynálezu zneužívá, kdo vynález odnímá jeho určení. Bylo by tomu tak na př., kdyby majitel patentu úmyslně odpíral dovolit používání vynálezu, nebo kdyby ten, komu majitel patentu dal výlučné právo vynálezu používat, ponechával vynález bez použití a přitom bránil, aby dovolení k používání vynálezu nebylo dáno jinému. Odnětí působí ode dne právní moci rozhodnutí.
Pokud jde o patentní práva těch, na které se vztahují ustanovení Pařížské unijní úmluvy, platí ustanovení § 74.
K § 39:
O určení podle tohoto ustanovení může žádat také předchozí použivatel.
K § 42:
Ustanovením o přepisu patentu se osnova znovu staví za zájmy původce vynálezu. Jak je patrno z § 44 odst. l č. 2, nedopouští osnova, aby patent byl zrušen, koná — li se řízení o přepis patentu. S druhé strany však také původce nemůže žádat, aby pozbývala účinnosti opatření, která přihlašovatel učinil za účelem používání vynálezu. To by v každém případe bylo na újmu celku. Přepsání patentu
je krajní možností, kterou osnova dává původci, který otálí s přihlášením vynálezu.
K § 46:
V prováděcích předpisech bude stanoveno, v jaké lhůtě a kde se podávají stížnosti do rozhodnutí úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
Navrácení v předešlý stav a obnovu řízení osnova nepřipouští.
Hlava III. K § 47:
Toto ustanovení navazuje na obsah § 2.
U zlepšovacího námětu postačí, je-li nový na tom místě, které o něm rozhoduje, nebo na některé z podřízených jednotek.
Podle prováděcích předpisů se bude rozeznávat, je-li zlepšovací námět technickým zdokonalením, provozním zlepšením nebo administrativním zlepšením.
K § 48:
Není zlepšovatelem již ten, kdo zlepšovací námět přihlásí. Stane se jím teprve, bude-li námět přijat.
K § 49:
Ve sporu, byl-li zlepšovací námět odňat nesoudružským činem, rozhoduje soudružský rozhodčí (§ 56).
K § 50:
Osnova se zmiňuje o přednosti, aby zapůsobila na urychlené přihlašování zlepšovacích námětů. Nejde ovšem o takovou přednost jako u přihlášek vynálezů, t. j. celostátně platící.
V prováděcích předpisech bude upraveno, jak se postupuje, setkají — li se stejné zlepšovací náměty přihlášené na různých místech.
K § 51:
Zásadní určení dvou míst za přihlašovací místa značně přispěje ke zjednání pořádku v přihlašování a k přehledu o tom, jak se pracovníci účastní zlepšovatelského hnutí. Dosavadní vyhledávání závodu nebo jiného místa, pro které se námět svou povahou hodí, nevyhovovalo z důvodů bdělosti a ostražitosti.
K § 53:
Lhůta, v níž musí být rozhodnuto o přijetí zlepšovacího námětu, bude určena prováděcími předpisy. V nich bude také stanoveno, jaké následky pro přijetí zlepšovacího námětu má, byl-li na předmět námětu udělen patent.
Zjistí-li se, že zlepšovací námět má podmínky vynálezu, na který lze udělit patent, bude o tom přihlašovatel zpraven a zároveň poučen, jak by měl dále postupovat.
K §54:
S výjimkou případů, ve kterých zlepšovatel splní vypracováním zlepšovacího námětu svůj pracovní úkol, má zlepšovatel na odměnu za přijatý zlepšovací námět nárok.
V prováděcích předpisech bude podrobně upraveno stanovení výše odměny, způsob její výplaty a úhrad nákladů na odměnu.
Při stanovení výše odměny bude rozeznáváno, o jaký druh zlepšovacího námětu jde (technické zdokonalení, provozní zlepšení, administrativní zlepšení). Bude přihlíženo také k propracovanosti zlepšovacího námětu. Při odměňování zlepšovacích námětů, jejichž hospodářský užitek lze vyjádřit v penězích, se bude vycházet z výpočtů číselně porovnávajících nový postup s postupem dosavadním.
Obdobně jako u odměn za přijaté vynálezy (§ 21 odst. 3) jsou od daní osvobozeny odměny za přijaté zlepšovací náměty, jen příslušejí-li zlepšovatelům.
Kromě výhody daňového osvobození a výjimky z exekuce bude podle prováděcích předpisů možno zlepšovatelům za zlepšovací náměty širšího významu poskytnout studijní nebo cestovní stipendia nebo jiné zvláštní výhody. Tyto výhody se však budou přiznávat jen individuálně.
K § 56:
Viz poznámky k § 65.
Hlava IV. K §58:
Výjimky z tohoto ustanovení jsou obsaženy v §§ 37, 45, 46, 47, 51 a 56.
K § 63:
Patentní sbor je toliko orgánem státního úřadu plánovacího. S výjimkou předsedy a jeho náměstka nemá patentní sbor vlastního personálu.
K §65:
Soudružského rozhodčího ustanoví svaz Revolučního odborového hnutí, který je přísluš-
ný podle pracovního oboru, do něhož zlepšovací námět patří. Toto uspořádání je proto účelné, že převážná většina zlepšovacích námětů je z pracovních oborů, v nichž zlepšovatelé působí.
Ustanovením o soudružských rozhodčích jsou zvláštními předpisy proti ustanovením, která jsou obsažena v §§ 648 a násl. občanského soudního řádu a která se tedy na soudružské rozhodčí nevztahují.
Hlava V.
Přechodná ustanovení byla vzhledem ke své obsáhlosti pojata do osnovy zákona o přechodných opatřeních v oboru patentů.
K §67:
Podrobné předpisy o řízení budou obsaženy v prováděcích předpisech.
Ustanovení odstavce 2 je zvláště významné pro řízení o přihlášce vynálezu a o zrušení patentu.
K § 69:
Pro pracovníky úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty platí ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, a § 5 vládního nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích.
K §73:
V prováděcích předpisech bude upravena otázka úhrady nákladů, jež vzejdou z přihlášení vynálezu nebo z provedení úkonů a opattření vykonaných k vyzvání úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty podle odstavce 2.
K §74:
Toto ustanovení bude nutno vzíti v úvahu zejména v případech, pro které jinak platí ustanovení §§ 11, 26 a 38.
Na úhradu nákladů z prostředků státního rozpočtu, které vzejdou provedením navrhovaného zákona, je pamatováno v připravovaném návrhu rozpočtu státního úřadu plánovacího.
V Praze dne 17. prosince 1951.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr těžkého strojírenství:
A. Kliment v. r.
Statni tiskárna, n. p.. 01 — 5678-61.