Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období. 8. zasedání.
600.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 595)
o advokacii.
Výbor ústavně-právní projednal ve své schůzi konané dne 11. prosince 1951 vládní návrh zákona o advokacii (tisk 595) a usnesl
se doporučiti jej plenu Národního shromáždění ku schválení beze změny.
V Praze dne 11. prosince 1951.
Dr. Bartuška v. r., předseda
Dr. Jelínek v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne....................................m. .........1951
o advokacii.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. úkoly advokacie.
Advokacie poskytuje právní pomoc socialistickým právnickým osobám, jiným společenským organisacím, orgánům státní správy a občanům, hájí jejich zájmy v souladu se zásadou materiální pravdy a se zájmy společnosti a tím přispívá k upevňování socialistické zákonnosti.
Organisace advokacie.
Advokátní poradny.
§ 2.
(1) úkoly advokacie plní pracovní kolektivy — advokátní poradny.
(2) Advokátní poradny jsou právnické osoby.
§ 3.
Pracovní kolektiv advokátní poradny tvoří její vedoucí, advokáti, advokátní koncipienti a ostatní spolupracovníci.
§ 4.
Vedoucí advokátní poradny zastupuje poradnu navenek, řídí a organisuje její činnost tak, aby byla co nejúčelnější a nejhospodárnější, a pečuje o politický a odborný růst všech pracovníků. Za řádné plnění těchto úkolů je vedoucí advokátní poradny osobně odpověden.
§ 5.
Advokáti poskytují právní pomoc zejména udílením právních porad, sepisováním listin a zastupováním účastníků v řízení před soudy a orgány státní správy.
§ 6.
(1) Odměna za úkony právní pomoci náleží, advokátní poradně.
(2) Sazby odměn za úkony právní pomoci stanoví ministr spravedlnosti nařízením.
§ 7.
Za škodu způsobenou při poskytování právní pomoci odpovídají advokát nebo jiný člen pracovního kolektivu, který škodu zavinil, a advokátní poradna rukou společnou a nerozdílnou.
§ 8.
Advokátní poradna uhrazuje všechny své potřeby zásadně z vlastních příjmů. Částí svých příjmů přispívají poradny na plnění úkolů ústředí advokátních poraden.
§ 9.
(1) V místech, kde rozsah potřeby právní pomoci nevyžaduje zřízení samostatné advokátní poradny, lze zřídit pobočku advokátní poradny.
(2) Pobočka tvoří s poradnou jediný celek, a to i po stránce finanční a správní.
s
Ústředí advokátních poraden.
§ 10.
Zřizuje se Ústředí advokátních poraden. Je právnickou osobou. Sídlo má v Praze.
§ 11.
Ústředí advokátních poraden (dále jen "Ústředí") organisuje, řídí a kontroluje výkon advokacie a činnost advokátních poraden. Zejména
a) zřizuje advokátní poradny (pobočky advokátních poraden) a určuje jejich sídlo; přitom dbá, aby rozmístění poraden (poboček) bylo úměrné potřebě právní pomoci;
b) rozhoduje o členství advokátů v poradně (o jejich přijetí do poradny, o jejich začlenění do jiné poradny a o zrušení členství);
c) ustanovuje vedoucí advokátních poraden a odvolává je;
d) určuje výši příspěvků na plnění úkolů Ústředí.
§ 12. (1) Orgány Ústředí jsou:
a) plenární schůze vedoucích advokátních poraden a delegátů z řad ostatních členů kolektivů advokátních poraden,
b) výbor (pro Slovensko výbor oblastní), c) předseda a jeho náměstkové.
(2) Předsedu, jeho náměstky a členy výboru volí plenární schůze.
Výkon advokacie.
Advokáti.
§ 13.
(1) Advokátem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný, je oddán lidově demokratickému zřízení a
a) je československým občanem,
b) má právnické vzdělání,
c) konal právní praxi po dobu aspoň dvou let,
d) složil odbornou zkoušku a
e) je členem advokátní poradny.
(2) Nedostatek náležitostí uvedených v odstavci l písm. a) až d) může ministr spravedlnosti zcela nebo zčásti prominout.
§ 14.
Advokát přijatý za člena advokátní poradny vykoná před zahájením výkonu advokacie do rukou vedoucího advokátní poradny slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a vládě, při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních povinností budu zachovávat zákony a nařízení československé republiky, budu je vždy a všude uplatňovat v souladu s vůlí a zájmy lidu a jeho státu a v plné shodě s duchem lidové demokracie a s velikými socialistickými cíli, budu svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech mi svěřených. "
§ 15.
členství advokáta v advokátní poradně zaniká
a) vystoupením z poradny,
b) zrušením členství výrokem "ústředí, Vyžaduje-li to důležitý obecný zájem, zejména plánovaná potřeba pracovníků,
č) ztrátou členství kárným nálezem.
§ 16. (1) Každý si může zvoliti svého advokáta.
(2) Odmítnout zastupování nebo vypovědět plnou moc může advokát jen ze závažných příčin.
§ 17.
(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, které mu byly svěřeny, pokud ho účastník tohoto závazku nezprostí. U soudu nebo u orgánu státní správy není povinen o těchto věcech vypovídat, ledaže jej ministr spravedlnosti z důležitého státního zájmu zprostí závazku mlčenlivosti. Povinnosti zachovávat mlčenlivost nemůže se advokát dovolávat, je-li podle ustanovení § 165 odst. 2 tr. zák. povinen oznámit trestný čin, jehož se má výpověď týkat.
(2) Obdobnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní členové pracovního kolektivu poradny.
§ 18.
(1) Právní poměry advokátů, zejména jejich odměny za práci, upraví podrobně ministr spravedlnosti.
(3) Advokát nesmí od účastníků přijmout žádné platy, ani jiné majetkové výhody, ať jsou jakéhokoli druhu,
i
(3) Advokát nesmí kromě vědecké, umělecké a publicistické činnosti vykonávat žádné placené zaměstnání.
Advokátní koncipienti.
§ 19.
(1) Advokátním koncipientem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný, je oddán lidově demokratickému zřízení, je československým občanem a má právnické vzdělání.
(2) Požadavek československého občanství a právnického vzdělání může ministr spravedlnosti prominout.
§ 20.
Advokátní koncipienti jsou zaměstnanci advokátní poradny.
§ 21.
ústředí může advokátnímu koncipientů udělit oprávnění zastupovat advokáta při poskytování právní pomoci před okresními a krajskými soudy a orgány státní správy, a to ve všech nebo jen v některých věcech právních (substituční oprávnění).
Ustanovení kárna. § 22.
Porušení povinností vedoucího advokátní poradny a porušení povinností advokáta stíhá se kárné.
§ 23.
(1) Kárné tresty jsou:
a) důtka,
b) přísná důtka,
c) pokuta do 20. 000 Kčs,
d) ztráta členství v advokátní poradně, spojená s trvalou nebo s dočasnou nezpůsobilosti nabýt členství znovu.
(2) Uložené pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí se do státní pokladny.
§ 24.
(1) Kárné řízení pro porušení povinnosti vedoucího advokátní poradny a kárné řízení pro závažné porušení povinností advokáta provádí ústředí.
(2) Kárné řízení pro méně závažné porušení povinností advokáta provádí vedoucí advokátní poradny; jako kárný trest může uložit jen důtku nebo přísnou důtku.
(3) V kárném řízení jsou soudy a orgány státní správy povinny přispět potřebnou součinností.
(4) Proti kárnému nálezu vedoucího advokátní poradny lze se odvolat k Ústředí; odvolání je třeba podat u vedoucího poradny do patnácti dnů ode dne doručení nálezu.
Dohlédací právo. § 25.
Ministru spravedlnosti náleží vrchní dohled na výkon advokacie a na činnost advokátních poraden a dohled na činnost Ústředí.
§ 26.
Ministr spravedlnosti zruší nebo změní usnesení a opatření ústředí, Vyžaduje-li to obecný zájem; může také zastavit výkon jeho usnesení nebo opatření.
Ustanovení závěrečná. § 27.
Organisaci a působnost orgánů ústředí, funkční období orgánů volených a kárné řízení upraví organisační řád, který vydá ministr spravedlnosti.
§ 28.
(1) Ústřední sdružení advokátů v Praze a krajská sdružení advokátů se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na Ústředí; vlastnictví k zařízení a k jinému majetku, které slouží přímo výkonu advokacie, přechází však na advokátní poradny.
(2) Likvidaci ústředního sdružení advokátů provede Ústředí; likvidaci krajských sdružení advokátů provedou dosavadní jejich orgány.
§ 29.
Porušení povinností vedoucího právní poradny nebo povinností advokáta, k nimž došlo před účinností tohoto zákona a pro která nebylo kárné řízení do 31. prosince 1951 pravomocně skončeno, stíhají se podle tohoto zákona. Kárná řízení již zahájená se zastaví a věci se postoupí Ústředí.
§ 30.
Odměna, kterou je odsouzený povinen uhradit advokátní poradně za úkony právní pomoci, vykonané obhájcem ustanoveným podle § 45 odst. l tr. ř., bude vymáhána jako součást nákladů trestního řízení.
§ 31.
Soukromý výkon advokacie je vyloučen; nikdo není oprávněn poskytovat právní pomoc výdělečné.
§ 32.
Ministr spravedlnosti může vydat- podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona; zejména může stanovit zásady pro určení výše příspěvků advokátních poraden na plnění úkolů ústředí.
§ 33.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména advokátní řád č. 322/1948 Sb. a nařízení ministra spravedlnosti č. 74/1949 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení advokátního řádu.
§ 34.
Organisační opatření učiněná před účinností tohoto zákona k včasnému jeho provedení ústředním sdružením advokátů v Praze nebo krajskými sdruženími advokátů, zejména rozhodnutí o členství advokátů, zůstávají, pokud neodporují tomuto zákonu, nedotčena a považují se za opatření učiněná orgány příslušnými podle tohoto zákona. '
§ 35.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna n. p., 01 — 5682-51