Národní shromáždění republiky Československé 1951.

I. volební období. 7. zasedáni.

585.

Zpráva

výboru ústavně — právního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 576)

o dobrovolných organisacích a shromážděních.

Výbor ústavně-právní projednal ve své schůzi konané dne 5. července 1951 vládní návrh zákona o dobrovolných organisacích a shro-

mážděních (tisk 576) a usnesl se doporučit jej plenu Národního shromáždění ke schválení ve znění vládou předloženém.

V Praze dne 5. července 1951.

Dr. Kučera v. r.,

místopředseda.

Dr. Haim v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne.....................................1951

o dobrovolných organisacích a shromážděních.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Dobrovolné organisace.

§ 1.

K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu sdružuje se lid v dobrovolných organisacích, zejména v jednotné odborové organisaci, v organisaci žen, v organisaci mládeže, v jednotné lidové tělovýchovné a sportovní organisaci, v kulturních, technických a vědeckých sdruženích.

§ 2.

(1) Úkoly dobrovolné organisace (dále jen "organisace") a způsob, jak je plnění těchto

úkolů zajištěno, určuje její organisační řád, který obsahuje dále zejména údaje o názvu organisace a jejím sídle, obvodu činnosti a vnitřním uspořádání.

(2) Ke vzniku organisace je třeba schválení organisačního řádu. Organisační řád schvaluje krajský národní výbor sídla organisace; přesahuje-li vytčený obvod činnosti organisace území kraje, schvaluje organisační řád ministerstvo vnitra.

§ 3.

(1) členství v organisacích je dobrovolné; členem organisace se může v mezích organisačního řádu stát každý, kdo svou účasti může přispět k splnění jejích úkolů.

(2) Zásadou výstavby organisací je demokratický centralismus. K usnesení stačí většina hlasů, menšina se podrobuje většině; přijatá usnesení jsou závazná pro všechny, členové volí demokraticky funkcionáře organisace.

(3) Složky organisace řeší své zvláštní úkoly samostatně v souladu s usneseními vyššího orgánu; sdružené organisace řeší v souladu B usneseními vrcholného orgánu úkoly, k jejichž plnění se sdružily.

§ 4.

(1) Stát pečuje o rozvoj organisací, vytváří příznivé podmínky pro jejich činnost a růst a dbá, aby život v nich se vyvíjel v souladu s ústavou a se zásadami lidově demokratického zřízení.

'(2) Tuto péči provádějí národní výbory; řídí ji, pokud jde o obecné otázky činnosti organisací, ministerstvo vnitra, jinak ústřední úřady příslušné podle úkolů organisací.

§ 5.

Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují Revoluční odborové hnutí, Jednotné svazy zemědělců, československý svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, československý svaz žen, československá obec sokolská a československý červený kříž. Ministerstvo vnitra může prohlásit další organisace (spolky) vzniklé před 1. říjnem 1951 za organisace podle tohoto zákona.

Shromáždění. § 6.

Ve shodě se zájmy pracujícího lidu je občanům zaručen výkon shromažďovacího práva, pokud se jím neohrožuje lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.

§ 7.

Svolavatelé shromáždění a plenové jeho předsednictva se starají o udržení pořádku ve shromáždění; každý jeho účastník je povinen dbát jejich pořádkových pokynů.

§ 8. Společné ustanovení.

Ministr vnitra se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými členy vlády vydal podrobné předpisy k provedení tohoto zákona.

Přechodná ustanovení.

§ 9.

(1) Spolky vzniklé před 1. říjnem 1951 (dále jen "spolky"), které vyvíjejí svou činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu, se mohou přeměnit v organisace nebo do nich včlenit; spolek se může přeměnit též v jiný vhodný útvar nebo do něho včlenit. Způsob přeměny nebo včlenění spolků, jakož i zánik zbylých spolků a způsob, jak bude naloženo s jejich majetkem, upraví ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady obecným právním předpisem.

(2 K rozchodu spolku stačí usnesení představenstva (výboru).

§ 10.

(1) Až do své přeměny, včlenění nebo zániku vykonávají spolky nadále svou činnost podle dosavadních stanov; finanční opatření, přesahující rámec běžné správy, mohou činit jen po předchozím souhlasu krajského národního výboru nebo orgánu, který krajský národní výbor k tomu zmocní.

(2) Krajské národní výbory ukládají spolkům povinnost, aby předkládaly informace potřebné k posouzení jejich činnosti.

Závěrečná ustanovení.

§ 11.

Opatření učiněná před 1. říjnem 1951 ve shodě s tímto zákonem se považují za učiněná podle zákona.

§ 12.

Zrušují se:

1. zákon č. 134/1867 ř. z., o spolčovacím právu, a zákon č. 135/1867 ř. z., o shromažďovacím právu, ve znění pozdějších předpisů;

2. nařízení uherského ministra vnitra ve věcech práva spolčovacího a shromažďovavacího, zejména nařízení č. 216/1848 B. M., č. 128/1868 B. M., č. 1394/1873 pres. B. M., č. 773/1874 B. M., č. 1508/1875 B. M., č. 766/1898 B. M. a č. 7430/1913 B. M., ve znění pozdějších předpisů a

3. ustanovení zákona č. 145/1947 Sb., o organisaci zemědělců republiky československé, pokud odporují tomuto zákonu.

§ 13.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1951; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Státní tiskárna, n. p., 01 — 3184-51.