Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období.
7. zasedání.
581.
Zpráva
výborů hospodářského a ústavně — právního
o vládním návrhu zákona (tisk 568), kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví.
L
Výbor hospodářský projednal ve své schůzi konané dne 4. července 1951 vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví (tisk 568) a doporučuje jej plenu Národního shromáždění ke schválení s těmito změnami:
1. V ustanovení čl. I č. 2 návrhu, kterým se mění § l odst. 6 zákona se navrhuje v písm. a) v 6. řádku nahradit slova "a jsou jimi přímo provozovány" slovy "jsou-li tyto podniky společenstvy nebo družstvy přímo provozovány".
Jde o změnu pouze stylistickou, aby z textu bylo jasně patrno, že jde o podniky provozované přímo společenstvy nebo družstvy.
2. V ustanovení čl. I č. 12 osnovy (str. 4), kterým se mění § 7 odst. l zákona se v řádku 7 navrhuje slova "vlastník majetku znárodněného" stylisticky upravit na "vlastník znárodněného majetku".
Navrhovanou úpravou bude znění návrhu zlepšeno po stránce jazykové a bude jasnější smysl navrženého ustanovení, že národní podnik může odporovat oněm jednáním bývalého vlastníka znárodněného majetku, které tento vlastník vykonal po 27. říjnu 1945.
3. Posléze se navrhuje změnit dosavadní § 20 zákona o znárodnění ve stavebnictví, který návrhem posud dotčen není. Tento pa-
ragraf stanoví, že příslušný úřad může udělit jen se souhlasem ministerstva stavebního průmyslu živnostenské oprávnění a oprávnění podle předpisů o civilních technicích k provádění staveb všeho druhu.
Bude účelné změnit také ustanovení tohoto § 20 tak, aby se nezmiňovalo o civilních technicích. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví byl vládou schválen a předložen Národnímu shromáždění dříve, než byla projednávána osnova zákona, jímž se zrušují oprávnění civilních techniků a inženýrské komory. Právě projednávaný vládní návrh nemohl proto ještě počítat se zrušením instituce civilních techniků. Ke sněmovnímu projednávání obou osnov dochází však současně a proto je účelné upraviti první návrh o znárodnění ve stavebnictví tak, aby byl ve shodě s druhým návrhem o zrušení oprávnění civilních techniků.
Navrhuje se proto pojmout do projednávaného vládního návrhu nové ustanovení 21. I tohoto znění:
"22. § 20 zní:
§ 20.
Oprávnění k provádění staveb jakéhokoliv druhu může příslušný úřad udělit jen se souhlasem ministerstva stavebního průmyslu. Souhlasu je třeba též při zakládání nových podniků těchto odvětví podle oprávnění již dříve udělených. "
Posavadní ustanovení čl. I č. 22 vládního návrhu se pak označí jako ustanoveni čl. I č. 23 a č. 23 se přečísluje na 24.
V Praze dne 4. července 1951.
Ing. Šmok v. r.,
místopředseda.
Fiala v. r., zpravodaj.
II.
Výbor ústavně-právní projednal ve své schůzi konané dne 5. července 1951 vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o znárodněni ve stavebnictví a doporučuje jej
plenu Národního shromážděni ke schváleni se změnami na kterých se usnesl výbor hospodářský.
V Praze dne 5. července 1951.
Dr. Bartuška v. r., předseda.
Havel v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne......................... 1951,
kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 2 zní:
"(2) Splní-li se u některého podniku podmínky pro znárodnění podle odstavce l po dni L ledna 1948, znárodňuje se dnem, který určí ministr stavebního průmyslu. "
2. § l odst. 6 zní:
"(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na podniky:
a) společenstev výdělkových a hospodářských, zřízených podle zákona č. 70/1873 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII /1875, o obchodním zákonu, jsou-li tyto podniky společenstvy nebo družstvy přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určil ministr techniky v dohodě s Ústřední radou odborů a Ústřední radou družstev,
b) které ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (pro-
vozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není v obecném zájmu. "
3. § l odst. 7 zní:
"(7) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle tohoto zákona, rozhoduje ministr stavebního průmyslu. "
4. § 3 zní:
§ 3.
Pokud v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu se majetku znárodněného podle tohoto zákona nepoužije ke zřízení národního podniku nebo k začlenění do národního podniku anebo pokud takový majetek nebude svěřen do správy orgánům v oboru jeho působnosti, může ministr stavebního průmyslu takový majetek v dohodě s ministrem financí a s jiným ministrem převést do pravomoci tohoto ministra, aby o něm učinil takové opatřeni ve vlastním oboru působnosti, nebo jej může svěřit do správy komunálním podnikům nebo jej může přenechat jiným právnickým osobám za náhradu, určenou podle § 8 dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "dekret"). "
5. § 4 odst. 8 zní:
"(8) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr stavebního průmyslu. Ministr stavebního průmyslu může toto rozhodování, jakož i rozhodování podle odstavce 6, přenést na krajské národní výbory. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení č. 8/1928 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (o správním řízení). "
6. § 5 zní:
"§ 5.
(1) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetek znárodněného podniku, vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Začlení-li se majetek do několika národních podniků, určí ministr stavebního průmyslu, do kterých závazků vstoupí jednotlivé národní podniky.
(2) Ministr stavebního průmyslu určí v dohodě s ministrem financí, které závazky zná-
rodněného podniku přecházejí se svěřením majetku znárodněného podniku do správy orgánů v oboru jeho působnosti, a to dnem převzetí majetku.
(3) Ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí a s věcně příslušným ministrem může učinit opatření o přechodu závazků patřících k znárodněnému majetku, který byl podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu podniku nebo přenechán jiné právnické osobě.
(4) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má majetek tohoto podniku nebo jeho část přejít po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka; takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do národního podniku nebo svěřen do správy orgánům podle
odstavce 2 nebo s nímž bylo učiněno opatření nebo který byl svěřen do správy nebo přenechán podle § 3, ani se nelze pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení č. 410/1942 Sb., majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a mimořádné dávky podle zákona, č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dáv-
ce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona č. 180/1948 Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.
(5) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní podnik domáhat zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných. Ustanovení vět prvé a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež přecházejí se svěřením znárodněného majetku do správy orgánů zmíněných v odstavci 2, nebo které přecházejí podle odstavce 3.
(6) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněný podle § 4 odst. 3 a odst 4 písm. b), který náležel někomu jinému, než vlastníku znárodněného podniku, vstupuje v závazky vyplývající z práv váznoucích na tomto majetku, a to v rozsahu a za podmínek, které upraví vláda nařízením. V tomto nařízení bude také upraven přechod takových závazků, bude-li majetek svěřen do správy orgánům v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu nebo podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným právnickým osobám.
(7) Pokud z rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku, nevyplývá nic jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani když dojde k úpravě závazků podle § 6. "
7. § 6 odst. l zní:
"(1/ Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může národní podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o orgánu, o komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán. "
8. § 6 odst. 3 písm. a) zní:
,, a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takové nároky nezanikly znárodněním; "
9. § 6 odst. 3 písm. c) zní:
,, c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně kryty rozdílem
mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným; "
10. § 6 odst. 4 zní:
"Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti navrhovateli. Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim náležejícího nebudou uspokojeny. "
11. § 6 odst. 5 se zrušuje.
12. § 7 odst. l a 2 znějí:
"§ 7.
(1) Národní podnik, do něhož byl majetek znárodněného podniku začleněn, po případě i jiný podnik, orgán nebo právnická osoba, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán, může odporovat právním jednáním, která vykonal vlastník znárodněného majetku po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškodit nebo ztížit znárodnění nebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.
(2) Odporovat lze do pěti let ode dne rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku. Jinak platí přiměřeně ustanovení §§ 46 až 52 občanského zákoníka. "
13. §§ 8 a 9 znějí:
" § 8.
Pokud není stanoveno jinak ani nejde o předlužení podle § 6 odst. l, přísluší za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada, o které platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu.
§ 9.
(1) Při určení náhrady se nepřihlíží k hodnotě
a) staveb, prací a dodávek, provedených, rozestavěných a nedokončených, jež nejsou zahrnuty do jednotného hospodářského plánu, platného v den znárodnění, pokud při nich byly porušeny platné předpisy,
b) surovin, výrobních hmot, polotovarů a tovarů, získaných v rozporu s předpisy o obhospodařování a přídělu surovin, hmot a výrobků, platnými v den znárodnění,
c) pohledávek za stavby, práce a hmoty, polotovary a výrobky, provedené nebo dodané v rozporu s předpisy uvedenými v písm. b),
d) nevylezeného nerostného bohatství,
e) majetku určeného pro sociální, vzdělávací, tělovýchovné a podobné účely.
(2) Náhrada se neposkytuje osobám, které byly nebo budou odsouzeny pro takový trestný čin nebo potrestány pro takový přestupek, jimiž projevily nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky nebo k její socialistické výstavbě. "
14. Nadpis nad § 10 zní: "československé stavební závody, národní
podnik, a jejich organisace. "
15. § 10 odst. l zní:
"(1) československé stavební závody, národní podnik, se sídlem v Praze, zřízené k jednotnému vedení a podnikatelskému obstarávání prací, výkonů a dodávek potřebných k provádění staveb všeho druhu, jsou samostatnou právnickou osobou, spravovanou ředitelem, činnost tohoto národního podniku na Slovensku obstarává jeho oblastní správa v Bratislavě. "
16. § 10 odst. 2 úvodní věta zní:
"(2) Do podnikové činnosti československých stavebních závodů, národního podniku, patří zejména: "
17. § 10 odst. 3 zní:
"(3) Ustanovení § 4, § 5 odst. 2, §§ 6 až 20, §§ 22 až 32, § 38, § 40, § 42 odst. 2 až 4, §§ 43 až 48, § 53, §§ 55 a 56 zákona č. 103/ 1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, platí přiměřeně i pro československé stavební závody, národní podnik, s tím, že Československé stavební závody, národní podnik, podléhají přímo ministru stavebního průmyslu a že ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr stavebního průmyslu. "
18. Do § 10 se vkládá další odstavec 4 tohoto znění:
"(4) Ministr stavebního průmyslu může pověřit ředitele československých stavebních závodů, národního podniku, výkonem úkolů generálního ředitele vůči jiným národním podnikům v oboru své působnosti. V tomto případě platí o obstarávání těchto úkolů přiměřeně ustanovení §§ 33 až 37 zákona č. 103/ 1950 Sb. a působnost generálního ředitelství obstarávají československé stavební závody, národní podnik. "
19. § 11 se zrušuje.
20. § 12 zní:
"§ 12.
Rozsah majetku, kterého stát nabyl konfiskací a který je svěřován do správy národB
ního podniku v oboru ministerstva stavebního průmyslu, určí toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí. "
21. §§ 13 až 18 se zrušuji.
22. § 20 zní:
"§ 20.
Oprávnění k provádění staveb jakéhokoliv druhu může příslušný úřad udělit jen se souhlasem ministerstva stavebního průmyslu. Souhlasu je třeba též při zakládání nových podniků těchto odvětví podle oprávnění již dříve udělených. "
23. § 21 zní:
"§ 21.
Právní úkony a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek. Toto osvobození neplatí pro obchodní činnost znárodněného podniku ani pro opatření učiněná likvidátorem při likvidaci právnické osoby nebo společnosti. "
24. § 22 odst. 2 se zrušuje
Č1. II.
Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto zákona přede dnem počátku jeho účinnosti se ode dne opatření pokládají za učiněná podle tohoto zákona.
Čl. III.
Ministr stavebního průmyslu upraví a ve Sbírce zákonů vyhlásí úplné znění zákona č. 121/1948 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů a z či. I tohoto zákona.
Čl. IV.
Ministr stavebního průmyslu se zmocňuje, aby nařízením stanovil den, kterým pozbývá účinnosti § 10 zákona č. 121/1948 Sb., ve znění či. I tohoto zákona.
Čl. V.
Ustanovení čl. I č. 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 13 tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1948, ostatní jeho ustanovení dnem vyhlášení. Tento zákon provede ministr stavebního průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna, n. p., 01 — 3180-51.