Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období. 7. zasedáni.
573.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne......................_......................1951
o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) K převodu nemovitosti a k pronájmu zemědělské nebo lesní půdy je třeba přivolení okresního národního výboru. Jako převod nemovitosti se posuzuje i její rozdělení.
(2) Příčí-li se převod nebo pronájem obecnému zájmu, okresní národní výbor přivolení odepře.
§ 2.
Přivolení podle § 1 není třeba,
1. převádí-li se nemovitosti do státního socialistického vlastnictví,
2. najímá-li zemědelskou nebo lesní půdu
orgán státní správy nebo socialistická práv-
nická osoba nebo 3. převádí-li nebo pronajímá-li se národní ma-
jetek.
§ 4.
(1) Zrušují se ustanovení dosavadních předpisů, pokud je podle nich třeba úředního souhlasu k převodu nebo rozdělení nemovitosti anebo k pronájmu zemědělské nebo lesní půdy.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy o správě národního majetku, o hospodaření socialistických právnických osob a o zvláštním úředním dozoru nad finančním hospodařením jiných vlastníků nemovitostí. Nedotčeny zůstávají též předpisy, podle nichž je třeba úředního souhlasu k zatížení nemovitosti nebo k pronájmu nemovitosti, která není zemědělskou nebo lesní půdou.
§ 5.
(1) Převody nebo pronájmy uskutečněná před účinností tohoto zákona, k nimž podle dosavadních předpisů nebylo třeba úředního souhlasu nebo k nimž již byl úřední souhlas podle dosavadních předpisů udělen, zůstávají nedotčeny.
(2) žádosti o úřední souhlas k převodům nebo k pronájmům, o nichž nebylo před účinností tohoto zákona pravoplatně rozhodnuto, posuzují se podle něho.
§ 6.
Tento zákon nabývá účinnosti třicátého dne po vyhlášení; provedou jej ministři vnitra a zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Dosavadní úprava schvalování smluvního zcizení nemovitostí a pronajímání půdy byla rozptýlena do mnoha předpisů, jež řešily sice tutéž věc, t. j. na př. právní poměry půdy, - avšak s různých hledisek, a tak způsobovaly nepřehledný a značně komplikovaný stav.
Prvními předpisy z tohoto oboru byl záborový zákon č. 215/1919 Sb., jehož § 7 vázal též1 zcizení a pronájem zabrané půdy na souhlas pozemkového úřadu, a přídělový zákon č. 81/ 1920 Sb., který obdobně omezil právní disposice s rolnickými nedíly (§§ 37 a 38). Ochranu fiskálních zájmů sledoval zákon č. 93/1931 Sb. (malý přídělový zákon) ve znění zákona č. 125/ 1935 Sb., který podroboval v § 2 úřednímu přezkoumání převody přidělených nemovitostí, dokud na nich vázla pohledávka státu. Potřeba zamezit spekulaci s nemovitostmi hrozící v době Mnichova tam, že došlo k přesídlení velkého počtu uprchlíků z pohraničních oblastí do vnitrozemí, dala podnět k vládnímu nařízení č. 218/ 1938 Sb., o přechodném obmezení zcizení a pro-
najímání určitých druhů nemovitostí. Podle tohoto vládního nařízení podléhala úřednímu dozoru smluvní zcizení nemovitostí, ať šlo o nemovitost zemědělskou nebo zastavěný pozemek či parcelu, a dále pronájmy zemědělských a lesních podniků.
Nová etapa byla v tomto právním oboru zahájena po obnovení svobody. Pozornost byla nyní obrácena na majetek přidělený podle konfiskačních předpisů. Sem spadá zákon o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek (č. 90/1947 Sb, ), podle něhož (§ 23) podléhají úřednímu souhlasu smluvní zcizení a pronájmy nemovitého majetku přiděleného z konfiskovaného majetku. Výlučně zemědělského majetku se týkala zákonná opatření směřující k zachování celistvosti zemědělských podniků. Je to zákon č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, novelovaný
zákonem č. 45/1948 Sb.; podle ustanoveni části III tohoto zákona je třeba souhlasu okresního národního výboru pro určité formy zcizení některých druhů zemědělských nemovitostí, a to i kvalifikovaným nabyvatelům (malým zemědělcům navrátilcům).
Snaha zamezit zneužití podpor a jiných výhod poskytovaných státem při stavbách charakterisuje v tomto oboru předpisy o státní podpoře na obytné stavby (zákon č. 41/1947 Sb. ) a o stavební obnově (zákon č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb. ), jež vázaly zcizení domů vystavěných se státní podporou na svolení ministerstva práce a sociální péče (krajských národních výborů).
Posledním stupněm právního vývoje jsou poúnorové zákony o pozemkových reformách, a to § 13 zákona o nové pozemkové reformě č. 46/ 1948 Sb., který prohlašuje za neplatné převody a propachtování půdy podléhající výkupu, došlo-li k nim bez úředního souhlasu. Podobné ustanovení (§ 15) má zákon o revisi první pozemkové reformy č. 142/1947 Sb. ve znění zákona č. 44/1948 Sb.
Společným znakem téměř všech těchto norem, pokud upravují schvalování převodů nemovitostí, po případě pronájmů zemědělské nebo lesní půdy, je, že se v nich — s výjimkou poúnorových předpisů o pozemkových reformách — vyjímají ze schvalovacího režimu převody a pronájmy mezi blízkými příbuznými.
V ostatních případech, kde úřední dozor je zajištěn, přísluší schvalování různým orgánům, a to rovněž podle nejednotných hledisek. Na Slovensku se kromě toho vymykají ze schvalování převody zemědělských podniků jako celků a nemovitostí nezmědělských vůbec, ježto tam nařízení č. 53/1939 Úr. nov. a v důsledku toho i vládní nařízení č. 218/1938 Sb. nejsou úřední praxí považovány od roku 1944 za platné (srov. k tomu nařízení č. 15/1944 Sb. n. SNR a č. 65/1946 Sb. n. SNR).
Navrhovaná úprava, sledujíc cíl přispěti především k intensivnějšímu provádění výstavby socialismu na vesnici, zjednává předpoklady pro zamezení politicky a hospodářsky nežádoucích vlastnických převodů půdy, jako jsou fingované rozprodeje půdy vesnickými boháči mezi rodinné příslušníky, rozprodeje zemědělské půdy k stavebním účelům a vůbec posilování individuální zemědělské držby na újmu rozvoje jednotných zemědělských družstev, účinnou regulací a kontrolou právního obchodu se zemědělskou půdou umožňuje navržená úprava omezovat drobení zemědělské půdy a tón se stává významným prostředkem k zabezpečení výrobního plánu v zemědělství.
Proti dosavadnímu stavu podléhají napříště přezkoumání okresním národním výborem převody veškerých nemovitostí (pozemků a trvalých staveb, viz § 26 obč. zák. ) a to i tehdy; jde-li o převody mezi blízkými příbuznými. Z přivolovacího řízení se vylučují toliko takové případy, kdy je o účinný dozor postaráno jinak (na př. předpisy o správě národního majetku).
V otázce převodů nemovitostí přizpůsobuje se návrh novému právnímu stavu, jejž přinesl občanský zákoník, a podrobuje přivolovacímu řízení i stavby zcizované bez souvislosti s pozemkem.
Navržený zákon je rámcovým předpisem, jenž ponechává těžisko nové úpravy směrnicím příslušných ministerstev. Praxi okresních národních výborů bude možno usměrňovat podle potřeby a vývoje zemědělské politiky, zejména výkladem obecného zájmu, a tak zajišťovat třídní provádění schvalovacího řízení. Pro posuzování obecného zájmu bude především rozhodujícím hlediskem, zda zamýšlený převod podporuje základní linii zemědělské politiky spočívající v přechodu zemědělské výroby k socialistickým výrobním formám a zda tímto převodem nebude tato linie porušena.
Neméně významným účelem úpravy je, že zjednodušuje těžko přehledný právní stav a nahrazuje spleť předpisů jedinou normou platnou pro celé území státu, při čemž dochází zároveň k soustředění řízení u okresních národních výborů.
Provedení zákona si nevyžádá zvýšených nákladů pro státní pokladnu ani zvýšení věcných nebo osobních potřeb, ježto nelze očekávat, že by rozšířením přivolovacího řízení na převody mezi blízkými příbuznými Vzrostl rozsah činnosti tak, že by bylo třeba zvýšení personálních stavů.
K jednotlivým ustanovením:
K § 1:
Převody, podléhajícími úřednímu přivolení, rozumějí se převody vlastnictví právním úkonem mezi živými (smlouvou kupní, směnnou nebo darováním)". Nepatří sem však způsoby nabytí vlastnictví, pro které občanský zákoník užívá termínu "přechod"; např. nabytí vlastnictví, k němuž dochází ze zákona anebo výrokem soudu (v dražebním řízení), výrokem úřadu nebo orgánu, veřejné správy (rozhodnutí o přídělu majetku) nebo nabytí vlastnictví dědicem.
V této souvislosti je vhodno poukázat na souběžné ustanovení o nabývání nemovitosti ve veřejné dražbě. Občanský soudní řád převzal v 9 487 zásadu jim zrušeného vládního nařízení č. 313/1938 Sb., (ve znění vládního nařízení č. 169/1939 Sb. ), že k platnosti příklepu je třeba souhlasu okresního národního výboru.
Nemovitostmi se rozumějí nejen pozemky (zastavené i nezastavěné), ale i trvalé stavby bez pozemku, jež se staly podle nového občanského zákoníka (§ 26) samostatnou věcí nemovitou; převody trvalých staveb bez pozemku byly již podrobeny schvalovacímu řízení podle § 5 nař. min. spravedlnosti č. 157/1950 Sb.
K převodu nebo pronájmu dojde teprve udělením přivolení. Dokud okresní národní výbor k převodu nebo k pronájmu nepřivolí, nemá převod nebo pronájem právních účinků; nezmění se vlastník, pronájem se neuskuteční. Tyto účinky nastávají pák ode dne přivolení, nikoli ode dne právního úkonu, jímž došlo k převodu Vlastnictví nebo k pronajmu.
Úředního přivolení není třeba při obnově nájemní smlouvy podle § 398 občanského zákoníka, po případě při obnově pachtu zemědělské nemovitosti podle zákona č. 207/1948, Sb., o ochraně zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků, ježto tu nejde o uzavření nové nájemní smlouvy.
K g 2:
Výjimky zde stanovené se týkají případů,
při nichž není obává z porušování obecného
zájmu ani z nežádoucích spekulačních převodů.
K smluvnímu nabytí nemovitosti budou
úředního přivolení potřebovat i lidová druž-
stva a masové organisace, neboť výjimka § 2 č. 1 se vztahuje jen na převod db státního so-
cialistického vlastnictví.
K § 3:
Vlastní regulace schvalování převodů a pronájmů bude řízena směrnicemi podle hospodářských a politických potřeb. Úlevy pro drobné pronájmy zemědělské nebo lesní půdy, po případě i vynětí jejich ze schvalovacího režimu, bude možno stanovit všeobecným opatřením, Úlevy mohou být i procesního rázu (možnost udělit přivolení hromadním aktem). Pojem osob blízkých vysvětluje § 17 odst. 2
občanského zákoníka.
Zúčastněnými ústředními úřady, s nimiž v dohodě budou směrnice vydány, jsou míněna
zejména ministerstva financí vnitřního ob-
chodu a práce a sociální péče. Bude totiž třeba dat ve směrnicích národním výborům instrukce též o hájení obecných zájmů, o jejichž ochranu bude dosud postaráno schvalovacím řízením předepsaným ve zvláštních předpisech.
K § 4:
Zrušovací ustanoveni se vztahuje zejména na tyto předpisy:
Ustanovení § 7 zák. č. 215/1919 Sb. a §§ 37 a 38 zák. č. 81/1920 Sb., pokud se týkají převodů, pronájmů a dělení zabrané půdy a rolnických nedílů;
ustanovení § l zák. č. 54/1920 Sb., pokud jde o prodej hotelů nebo pensionátů k jiným účelům než k přechovávání cizinců;
vládní nařízení č. 218/1938 Sb., o přechodném obmezení zcizení a propachtování určitých druhů nemovitostí, ve znění čl. I vl. nař. č. 443/ 1941 Sb.;
díl III zák. č. 139/1947 Sb. ve znění zákona č. 45/1948 Sb. (zemědělské pozemky), s výjimkou § 20;
ustanovení § 23 zák. č. 90/1947 Sb. (přidělené konfiskáty), § 38 vl. nař. č. 163/1947 Sb. ve znění pozdějších předpisů, republikovaném vyhláškou č. 97/1949 Sb. (přidělené rodinné domky), § 28 vl. nař. č. 106/1947 Sb. (přidělené drobné živnostenské podniky), a to vesměs, pokud se týkají zcizení a dělení nemovitosti, a jde-li o nemovitost zemědělskou nebo lesní, též pokud jde o její pronájem;
ustanovení § 13 zák. č. 46/1948 Sb. (zemědělská půda, jež je předmětem výkupního řízení) a § 15 zák. č. 142/1947 Sb. (půda podrobená revisi pozemkové reformy), a to vesměs, pokud se týkají zcizení a dělení nemovitosti a jejího pronájmu;
ustanovení § 34 zák. č. 41/1947 Sb. (domy vystavěné se statní podporou), a § 24 č. 2 písm. b) zák. č. 86/1946 Sb. (domy obnovené se státní podporou), pokud obsahují ustanovení o zcizení domu.
Všechna tato ustanovení, která nahrazuje navršený zákon, se zrušují jen, pokud je podle nich třeba úředního souhlasu k převodu nebo rozdělení nemovitosti anebo k pronájmu zemědělské nebo lesní půdy. Nedotčena tedy zůstávají ustanovení, pokud podrobují úřednímu souhlasu jiné právní disposice s nemovitostmi
finančním hospodařením jiných vlastníků nemovitostí, které ponechává osnova v platnosti, týkají se na př. majetku církví (srov. § 10 zák. č. 218/1949 Sb. ) a majetku ústavů lidového peněžnictví (srov. § 2 zák. č. 181/1948 Sb. a oběžník min. fin. č. 436/1951 Stírky oběžníků pro KNV).
Vázne-li na nemovitosti obmezení vlastnického práva zákazem zcizení, dělení nebo pronájmu nemovitosti bez úředního souhlasu po-
dle předpisů tímto zákonem zrušených, nahradí přivolení podle tohoto zákona i uvedený úřední souhlas. Nerozhoduje, zda takové obmezení vlastnického práva je zapsáno v pozemkové knize.
K §5:
Přechodným ustanovením mají býti odstraněny případné pochybnosti při nastoupení nové právní úpravy.
V Praze dne 19. června 1951.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr vnitra: V. Nosek v. r.
Státni tiskárna, n. p., závod 02. — 3009-51.