Národní shromáždění republiky Československé 1951.

I. volební období. * 7. zasedání.

572.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ................1951

o ochraně státních hranic.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

K zajištění pokojné výstavby socialismu v naší vlasti je třeba účinně chránit státní hranice před pronikáním všech nepřátel tábora pokroku a míru. Ochrana státních hranic je proto povinností každého občana.

§ 2.

Provádění ochrany státních hranic náleží do působnosti ministerstva národní bezpečnosti, které tento úkol plní svými orgány, zejména Pohraniční stráží.

§ 3.

(1) Službu v Pohraniční stráži vykonávají pro její význam, odpovědnost a namáhavost vybraní příslušníci pracujícího lidu.

(2) Příslušníci Pohraniční stráže mají stejná práva a stejné povinnosti jako příslušníci vojska; při výkonu své pravomoci mají též právní postavení příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

§ 4.

Organisaci Pohraniční stráže stanoví a předpisy o jejím doplňování, o propouštění

příslušníků Pohraniční stráže a* služební předpisy vydá ministr národní bezpečnosti.

§ 5.

O součinnosti Pohraniční stráže s brannou mocí rozhoduje ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 6.

Služba v Pohraniční stráži se počítá jako služba ve vojsku. Hodnosti dosažené v Pohraniční stráži jsou vojenskými hodnostmi. Pro příslušníky Pohraniční stráže platí předpisy o platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů.

§ 7.

Příslušníci Pohraniční stráže podléhají vojenské soudní pravomoci a ustanovením o trestných činech vojenských.

§ 8.

Ministr národní bezpečnosti stanoví nařízením, kdy příslušník Pohraniční stráže při výkonnu své pravomoci užije zbraně.

. § 9..

Ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem financí upraví součinnost Pohraniční stráže s finančními orgány při zjišťování trestných činů a přestupků finanční povahy.

§ 10.

(1) Ke splnění úkolů uvedených v tomto zákoně může ministr národní bezpečnosti činit potřebná opatření a vydávat obecně závazné předpisy; může zejména stanovit,

a) že vstup a pobyt na určité části území státu je zakázán nebo dovolen jen na zvláštní povolení,

b) že na určité části území státu je k provádění prací, které mění tvářnost terénu nebo ke zřízení telekomunikačních nebo energetických vedení vnitrostátních nebo mezinárodních, třeba též předchozího souhlasu ministerstva národní bezpečnosti.

(2) V jednotlivých případech může ministr národní bezpečnosti přenést pravomoc podle odstavce l na své podřízené orgány.

§ 11.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

I. část všeobecná.

Rychlý vývoj výstavby socialismu v naší zemi staví naši národní bezpečnost před nové úkoly. Vítězství dělnické třídy a úspěchy budovatelské práce vedou k zesílení odporu poražené třídy a znovu se potvrzuje poučka, že svržení vykořisťovatelé se nesmiřují se svou porážkou a sahají ke krajním prostředkům, aby se znovu dostali k moci a znovu mohli vysávat pracující lid. Domácí reakce vyvíjí svou protistátní činnost, jak se ze zkušeností denně přesvědčujeme, v úzkém spojení se zahraniční reakcí a tak proti pokojně pracujícímu lidu, který spolu se stamiliony lidí na celém světě svou prací bojuje za mír a proti válce, skupina nepřátel uvnitř státu i za hranicemi usiluje všemi prostředky o návrat panství vykořisťovatelů. Na naše území jsou vysíláni školení agenti, špioni a teroristé, aby organisovali sabotážní a teroristické sítě a aby spojovali zbylé příslušníky domácí reakce, kteří ve svém marném úsilí o zvrat našich poměrů spoléhají na válku proti vlastnímu národu. Je předním úkolem naší lidově demokratické národní bezpečnosti zabránit spojení domácích nepřátel s jejich spojenci za hranicemi a zneškodnit pronikání špionů, rozvratníků a jiných škůdců pracujícího lidu přes státní hranice. Je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně státních hranic a prohloubit péči o orgány, které střežení hranic provádějí a které při tom již dosáhly řady úspěchů.

Jedním z prostředků této péče je předložená osnova zákona. V našem právním řádu není dosud předpisu, který by soustředěně upravil otázky souvisící s ochranou státních hranic.

Otázky, které předložená osnova řeší, nelze upravovat na podkladě dosavadních právních předpisů.

Tak celní zákon č. 114/1927 Sb. byl součástí právní nadstavby kapitalistické základny první republiky v době, kdy i sousední státy měly stejné — kapitalistické zřízení. Proto v tomto zákoně upravuje se převážně jen fiskální ochrana státních hranic. Celní zákon je i překonán v tom směru, že střežení státních hranic přešlo zákonem č. 275/1948 Sb. s finanční stráže na Sbor národní bezpečnosti, takže řada otázek upravených celním zákonem touto změnou neodpovídá dnešním poměrům. Oba tyto zákony nemohou vytvořit nový spolehlivý základ pro zajištění ochrany státních hranic.

Také vládní nařízení č. 270/1936 Sb.,

o stráži obrany státu, se pro účely osnovou zamýšlené nehodí.

Zákon o národní bezpečnosti č. 286/1948 Sb. má jen všeobecné ustanovení, že mezi úkoly národní bezpečnosti náleží i střežení státních hranic, nepřihlíží však zvláště k úkolům souvisícím s bezpečností státních hranic. Přes to zákon o národní bezpečnosti umožnil nejnutnější organisační výstavbu útvarů provádějících střežení státních hranic.

Zvýšený význam ochrany státních hranic v nynější etapě urychleného budování socialismu v naší vlasti však vyžaduje, aby ochrana státních hranic byla upravena zvláštním zákonem a aby orgánům tuto ochranu provádějícím (zejména Pohraniční stráži) se dostalo náležitého právního postavení. Při tom je třeba, aby v souvislosti s právním řešením postavení Pohraniční stráže se vyřešily

i ostatní otázky ochrany státních hranic a pohraničního území.

II. Zvláštní část. K § 1:

Zásada uvedená v tomto převážně mobilisujícím ustanovení vyplývá z odůvodnění uvedeného ve všeobecné části důvodové zprávy, při čemž se zdůrazňuje myšlenka, že každý občan je povinen ze svých sil a podle svých možností přispívat k ochraně státních hranic.

K § 2:

Tato zásada vychází z ustanovení § l zákona č. 286/1948 Sb., o národní bezpečnosti, se změnou uvedenou ve vládním nařízení č. 48/1950 Sb., kterým se zřizuje ministerstvo národní bezpečnosti. Ministerstvo národní bezpečnosti plní tento úkol především Pohraniční stráží a svými ostatními orgány, t. j. Sborem národní bezpečnosti.

K §3:

Toto ustanovení podtrhuje význam, namáhavost a odpovědnost služby v Pohraniční stráži a stanoví zároveň základní směrnici pro výběr kádrů do Pohraniční stráže. Příslušníci Pohraniční stráže budou pečlivě vybíráni tak, aby navázali na slavné tradice strážců hranic naší vlasti v minulých dobách a aby se přiblížili slavnému vzoru sovětských pohraničních orgánů.

Významné úkoly, které plní Pohraniční stráž, odůvodňují, že příslušníci Pohraniční

stráže mají stejné právní postavení jako příslušníci vojska. Poněvadž však Pohraniční stráž plní též velmi důležité úkoly národní bezpečnosti, je třeba, aby její příslušníci při výkonu své pravomoci byli postaveni na roven příslušníkům SNB. Zejména rozumí se tím práva a povinnosti orgánů národní bezpečnosti v přípravném řízení podle druhé hlavy trestního řádu a trestního řádu správního.

K § 4:

Osnova je předpisem rámcovým. Zvláštní úkoly Pohraniční stráže vyžadují, aby organisační a služební předpisy pro Pohraniční stráž byly vyhrazeny ministru národní bezpečnosti, kterému je Pohraniční stráž podřízena. Ministr národní bezpečnosti upraví též přijímání, doplňování Pohraniční stráže, povyšování, překládání do výslužby a propouštění příslušníků Pohraniční stráže s přihlédnutím k úpravě platné pro příslušníky vojska; v těchto předpisech bude vyřešena i otázka převodu strážmistrů SNB do hodností v Pohraniční stráži a to jak do hodností poddůstojníků z povolání, tak i do důstojnických hodností. Pro odnímání a snižování hodností správním opatřením budou platit ustanovení zákona čís. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů.

K § 5:

Osnova se nedotýká pravomoci presidenta republiky jako vrchního velitele branné moci.

K § 6:

Jak bylo již uvedeno v důvodové zprávě k § 3, osnova vychází ze zásady rovnocennosti služby v Pohraniční stráži se službou vojenskou. Z toho plyne, že příslušníci Pohraniční stráže plní službou v Pohraniční stráži současně svou povinnost podle branných předpisů o vojenské činné službě.

Z toho též vyplývá myšlenka druhé věty, že hodnosti dosažené v Pohraniční stráži mužstvem, poddůstojníky, důstojníky a generály zůstávají jim zachovány i při přeložení do zálohy, do výslužby nebo pří povolání k výkonu služby ve vojsku.

Platové předpisy příslušníků ozbrojených sborů upravuje zákon č. 200/1949 Sb. Poně-

vadž příslušníci Pohraniční stráže budou mít stejná práva a stejné povinnosti jako příslušníci vojska, budou pro ně platit přiměřeně předpisy uvedeného zákona, pokud se jimi upravují náležitosti mužstva, poddůstojníků a důstojníků základní služby, důstojníků z povolání a generálů, žáků a frekventantů škol, jakož i stupně funkčních a služebních přídavků a pod. V rámci těchto platových předpisů může ministr národní bezpečnosti vydat prováděcí předpisy a to v dohodě s ministrem financí, kde to uvedený zákon stanoví.

K § 7:

Je jen logickým důsledkem předchozích ustanovení, že příslušníci Pohraniční stráže podléhají vojenské soudní pravomoci ve smyslu ustanovení § 7 odst. l trestního řádu.

K § 8:

Zmocnění pro ministra národní bezpečnosti k vydání nařízení podle § 90 odst. l Ústavy má umožnit pružnou úpravu otázky použiti zbraně příslušníky Pohraniční stráže tak, aby vyhovovala potřebám účinné ochrany státních hranic za daných okolností. Nařízeni ministra národní bezpečnosti podle tohoto ustanovení bude vydáno zároveň se zákonem.

K § 9:

Směrnice mají upravit součinnost příslušníků Pohraniční stráže při stíhání pachatelů trestných činů finanční povahy, neboť dosavadní zkušenosti ukazují, že tito pachatelé jsou zpravidla zároveň osobami, které se dopouštějí trestné protistátní činnosti.

K § 10:

Toto ustanovení dává právní podklad k vydání některých omezujících příkazů a zákazů zejména v pohraničním území a umožňuje hlavně, aby v pohraničním území nebylo občanů, kteří by porušovali povinnosti řádného občana tam, kde se vyžaduje u každého jejich příkladné a obětavé plnění.

Finanční náklad.

Osobní i věcné výdaje jsou již rozpočtově zajištěny. Proto nevyžádá si osnova zvláštního finančního nákladu.

V Praze dne 19. června 1951.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr národní bezpečnosti:

L. Kopřiva v. r.

Státní tiskárna, n. p., závod 02. — 3008-51.