Národní shromáždění republiky Československé 1951.
I. volební období. 7. zasedáni.
568.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne................... 1951,
kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: Čl. I.
Zákon č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 2 zní:
"(2) Splní-li se u některého podniku podmínky pro znárodnění podle odstavce l po dni 1. ledna 1948, znárodňuje se dnem, který určí ministr stavebního průmyslu. "
2. § l odst. 6 zní:
"(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na podniky:
a) společenstev výdělkových a hospodářských, zřízených podle zákona č. 70/1873 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu, a jsou jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určil ministr techniky v dohodě s ústřední radou odborů a ústřední radou družstev,
b) které ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není v obecném zájmu. "
3. § l odst. 7 zní:
"(7) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle tohoto zákona, rozhoduje ministr stavebního průmyslu. "
4. § 3 zní:
"§ 3.
Pokud v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu se majetku znárodněného podle tohoto zákona nepoužije ke zřízení národního podniku nebo k začlenění do národního podniku anebo pokud takový majetek nebude svěřen do správy orgánům v oboru jeho působnosti, může ministr stavebního průmyslu takový majetek v dohodě s ministrem financí a s jiným ministrem převést do pravomoci tohoto ministra, aby o něm učinil takové opatření ve vlastním oboru působnosti, nebo jej může svěřit do správy komunálním podnikům nebo jej může přenechat jiným právnickým osobám za náhradu, určenou podle § 8 dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "dekret").
5. § 4 odst. 8 zní:
"(8) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr stavebního průmyslu. Ministr stavebního průmyslu může toto rozhodování, jakož i rozhodování podle odstavce 6, přenést na krajské národní výbory. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení č. 8/1928 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (o správním řízení). "
6. § 5 zní:
"§ 5.
(1) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetek znárodněného podniku, vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Začlení-li se majetek do několika národních podniků, určí ministr stavebního průmyslu, do kterých závazků vstoupí jednotlivé národní podniky.
(2) Ministr stavebního průmyslu určí v dohodě s ministrem financí, které závazky znárodněného podniku přecházejí se svěřením majetku znárodněného podniku do správy orgánů v oboru jeho působnosti, a to dnem převzetí majetku.
(3) Ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí a s věcně příslušným ministrem může učinit opatření o přechodu závazků patřících k znárodněnému majetku, který byl podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu podniku nebo přenechán jiné právnické osobě.
(4) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má majetek tohoto podniku nebo jeho část přejít po dni počátku 'účinnosti tohoto zákona na třetí osobu. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka; takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do národního podniku nebo svěřen do správy orgánům podle odstavce 2 nebo s nímž bylo učiněno opatření nebo který byl svěřen do správy nebo přenechán podle § 3, ani se nelze pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení č. 410/1942 Sb., majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a mimořádné dávky podle zákona č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona č. 180/1948 Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě.
(5) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní podnik domáhat zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných. Ustanovení vět prvé a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež přecházejí se svěřením znárodněného majetku do správy orgánů zmíněných v odstavci 2, nebo které přecházejí podle odstavce 3.
(°) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněný podle § 4 odst. 3 a odst. 4 písm. b), který náležel někomu jinému, než vlastníku znárodněného podniku, vstupuje v závazky vyplývající z práv váznoucích na tomto majetku, a to v rozsahu a za podmínek, které upraví vláda nařízením. V tomto nařízení bude také upraven přechod takových závazků, bude-li majetek svěřen do správy orgánům v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu nebo podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným právnickým osobám.
(7) Pokud z rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku, nevyplývá nic
jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani když dojde k úpravě závazků podle § 6. "
7. § 6 odst. 1 zní:
"(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může národní podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o orgánu,
o komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán. "
8. § 6 odst. 3 písm. a) zní:
,, a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takové nároky nezanikly znárodněním; "
9. § 6 odst. 3 písm. c) zní:
,, c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným; "
10. §6 odst. 4 zní:
"Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti navrhovateli. Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim náležejícího nebudou uspokojeny. "
11. § 6 odst. 5 se zrušuje.
12. § 7 odst. 1 a 2 znějí:
"§ 7.
(1) Národní podnik, do něhož byl majetek znárodněného podniku začleněn, po případě
i jiný podnik, orgán nebo právnická osoba, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán, může odporovat právním jednáním, která vykonal vlastník majetku znárodněného po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškodit nebo ztížit znárodnění nebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.
(2) Odporovat lze do pěti let ode dne rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku. Jinak platí přiměřeně ustanovení §§ 46 až 52 občanského zákoníka. "
13. §§ 8 a 9 znějí:
" § 8.
Pokud není stanoveno jinak ani nejde o předlužení podle § 6 odst. l, přísluší za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada, o které platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu.
§ 9.
(1) Při určení náhrady se nepřihlíží k hodnotě
a) staveb, prací a dodávek, provedených, rozestavěných a nedokončených,, jež nejsou zahrnuty do jednotného hospodářského plánu, platného v den znárodnění, pokud při nich byly porušeny platné předpisy,
b) surovin, výrobních hmot, polotovarů a tovaru, získaných v rozporu s předpisy o obhospodařování a přídělu surovin, hmot a výrobků, platnými v den znárodnění,
c) pohledávek za stavby, práce a hmoty, polotovary a výrobky, provedené nebo dodané v rozporu s předpisy uvedenými v písm, b),
d) nevytěženého nerostného bohatství,
e) majetku určeného pro sociální, vzdělávací, tělovýchovné a podobné účely.
(2) Náhrada se neposkytuje osobám, které byly nebo budou odsouzeny pro takový trestný čin nebo potrestány pro takový přestupek, jimiž projevily nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky nebo k její socialistické výstavbě. "
14. Nadpis nad § 10 zní: "Československé stavební závody, národní
podnik, a jejich organisace. "
15. § 10 odst. l zní:
(1) československé stavební závody, národní podnik, se sídlem v Praze, zřízené k jednotnému vedení a podnikatelskému obstarávání prací, výkonů a dodávek potřebných k provádění staveb všeho druhu, jsou samostatnou právnickou osobou, spravovanou ředitelem, činnost tohoto národního podniku na Slovensku obstarává jeho oblastní správa v Bratislavě. "
16. § 10 odst. 2 úvodní věta zní:
"(2) Do podnikové činnosti československých stavebních závodů, národního podniku, patří zejména: "
17. § 10 odst. 3 zní:
"(3) Ustanovení § 4, § 5 odst. 2, §§ 6 až 20, §§ 22 až 32, § 38, § 40, § 42 odst. 2 až 4,
§§ 43 až 48, § 53, §§ 55 a 56 zákona č. 103/ 1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, platí přiměřeně i pro československé stavební závody, národní podnik, s tím, že československé stavební závody, národní podnik, podléhají přímo ministru stavebního průmyslu a že ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr stavebního průmyslu. "
18. Do § 10 se vkládá další odstavec 4 tohoto znění:
"(4) Ministr stavebního průmyslu může pověřit ředitele československých stavebních závodů, národního podniku, výkonem úkolů generálního ředitele vůči jiným národním podnikům v oboru své působnosti. V tomto případě platí o obstarávání těchto úkolů přiměřeně ustanovení §§ 33 až 37 zákona č. 103/ 1950 Sb. a působnost generálního ředitelství obstarávají československé stavební závody, národní podnik. "
19. § 11 se zrušuje.
20. § 12 zní:
§ 12.
Rozsah majetku, kterého stát nabyl konfiskací a který je svěřován do správy národního podniku v oboru ministerstva stavebního průmyslu, určí toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí. "
21. §§ 13 až 18 se zrušují.
22. § 21 zní:
"§ 21.
Právní úkony a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek. Toto osvobození neplatí pro obchodní činnost znárodněného podniku ani pro opatření učiněná likvidátorem při likvidaci právnické osoby nebo společnosti. "
23. § 22 odst. 2 se zrušuje.
Čl. II.
Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto zákona přede dnem počátku jeho účinnosti se ode dne opatření pokládají za učiněná podle tohoto zákona.
čl. III.
Ministr stavebního průmyslu upraví a ve Sbírce zákonů vyhlásí úplné znění zákona č. 121/1948 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů a z čl. I tohoto zákona.
čl. IV.
Ministr stavebního průmyslu se zmocňuje, aby nařízením stanovil den, kterým pozbývá účinnosti § 10 zákona č. 121/1948 Sb., ve znění čl. I tohoto zákona.
Čl. V.
Ustanovení čl. I č. 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 13 tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1948, ostatní jeho ustanovení dnem vyhlášení. Tento zákon provede ministr stavebního průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Zákon č. 121/1948 Sb., o znárodnění ve stavebnictví, obsahuje
A) jednak vlastní předpisy znárodňovací, t. j. předpisy o předpokladech znárodnění, o rozsahu znárodnění, o právních poměrech znárodněného majetku a o náhradě zaň,
B) jednak předpisy o organisaci národního podnikání ve stavebnictví.
A. Vlastní předpisy znárodňovací.
Ve vlastních předpisech znárodňovacích vychází zákon č. 121/1948 Sb. ze stejných zásad, podle kterých bylo provedeno znárodnění v jiných oborech, především znárodnění dolů a podniků průmyslových dekretem č. 100/ 1945 Sb. a zákonem č. 114/1948 Sb.
Znárodňovací předpisy zákona č. 121/1948 Sb. umožnily úspěšné převzetí výrobních prostředků ve stavebnictví ze soukromých rukou do státního socialistického vlastnictví a tím zatlačování kapitalistického živlu ve stavebnictví. Jestliže na základě znárodňovacích zákonů I. etapy (v roce 1945) bylo možno ve stavebnictví znárodniti pouze několik málo koncernových stavebních podniků, představujících 6% stavebního podnikání, byla podle zákona č. 121/1948 Sb. převedena do socialistického sektoru převážná většina kapacity stavebního podnikání.
Ačkoliv se uvedené předpisy osvědčily, je třeba provést v nich některé změny, jejichž důvodem je zejména
a) uvedení v souhlas s názory na státní socialistické vlastnictví,
b) zjednodušení znárodňovacího procesu,
c) přizpůsobení změnám vyplývajícím z vývoje právního řádu.
B. Předpisy o organisaci národního podnikání ve stavebnictví.
V předpisech o organisaci národního podnikání ve stavebnictví se zákon č. 121/1948 Sb. odchýlil od organisačních principů použitých v ostatních oborech národního podnikání, zejména pro doly a průmyslové podniky. Ve stavebnictví byl zřízen celostátní národní podnik, československé stavební závody (ČSSZ). Stalo se tak proto, aby včlenění znárodněného majetku a jeho organisování mohlo být provedeno co nejrychleji, aniž by vlastní provádění stavebních prací bylo rušeno, a aby byl zaručen účinný ústřední dozor na znárodněné stavebnictví. V ČSSZ bylo soustředěno na půldruhého tisíce majetkových podstat znárodněných a konfiskovaných podniků. Ze souhrnu těchto majetkových podstat bylo pak uvnitř ČSSZ vytvořeno postupně několik desítek závodů. Pro řízení závodů na Slovensku byla zřízena oblastní správa, která je pobočným závodem ČSSZ. Jednotlivé závody ČSSZ nejsou samostatnými právnickými osobami, nýbrž jsou pouhými organisačními jednotkami ČSSZ.
Tato organisace se ukázala účelnou pro vytvoření prvních organisačních jednotek první epochy vývoje národního podnikání ve stavebnictví.
Vývoj znárodněného stavebnictví v mezidobí od vydání zákona č. 121/1948 Sb. postoupil však natolik, že je nutno rozštěpit ČSSZ do většího počtu národních podniků. K tomuto závěru vede potřeba přebudování dosavadní organisace ČSSZ, odstranění zbytečných mezičlánků, zjednodušení organisačního systému a umožnění rychlého a přímého řízení stavebních podniků a jednotlivých stavenišť, jak bylo zdůrazněno též usnesením
předsednictva ÚV KSČ z 28. března 1949 k otázkám stavebnictví.
S tímto vývojem počítal již zákon č. 121/ 1948 Sb., který obsahuje ustanovení o zřizování dalších národních podniků ve stavebnictví (především z majetku ČSSZ) i o zřízení zvláštního ústředního orgánu pro ně (§ 13 odst. l a 2 cit. zákona). Podle těchto ustanovení bylo skutečně zřízeno několik národních podniků. Pro některé z nich vykonávají ČSSZ současně funkci ústředního orgánu, a to na základě zvláštního zákonného zmocnění (§ 13 odst. 3 cit. zákona), podle něhož orgány ČSSZ vykonávají pro další národní podniky úkoly ústředního orgánu, pokud tento ústřední oř-, gán nebude zřízen.
Tato ustanovení jsou však již zastaralá (odkazují na dekret č. 100/1945 Sb. ve znění zákona č. 114/1948 Sb. ) a je třeba nahradit je modernějšími a pružnějšími ustanoveními, která pro obor národních podniků průmyslových přinesl zákon č. 103/1950 Sb.
V oboru průmyslovém byly při uplatnění nových organisačních zásad zákonem č. 103/ 1950 Sb. důsledně odloučeny předpisy o organisaci národního podnikání od svého základu, jímž je znárodnění.
Také ve stavebnictví je účelné odloučit ustanovení organisační od ustanovení znárodňovacích tím, že organisační ustanovení zákona č. 121/1948 Sb. budou zrušena a že bude vydán nový organisační předpis vládním nařízením podle § 57 zákona č. 103/1950 Sb.
Tato úprava se bude týkat národních podniků, které ve stavebnictví již vznikly vedle ČSSZ (částečně z jejich podstaty) nebo které budou dále zřízeny při reorganisaci stavebnictví. Pokud jde o ČSSZ, je situace jiná.
Nové národní podniky budou ve stavebnictví vznikat prakticky na podkladě dnešních závodů ČSSZ, i když ne přímo přeměnou dosavadních závodů na národní podniky. Zřízení těchto národních podniků bude formálním dovršením procesu, ve kterém rozhodování podnikového charakteru je z podnikového ředitelství ČSSZ přenášeno do složek nižších, takže činnost tohoto ředitelství je stále více omezována na funkci řídící, jak ji v jiných hospodářských odvětvích vykonávali generální ředitelství vůči podřízeným národním podnikům. Tuto řídící funkci vykonávají již ostatně ČSSZ vůči některým národním podnikům, organisovaným podle § 13 odst. l zákona č. 121/1948 Sb.
V době účinnosti navrhovaného zákona budou tu vedle nových národních podniků ještě také ČSSZ, vykonávající obě uvedené funkce.
podnikovou i řídící. Je proto nutno i v nové organisaci národního podnikání ve stavebnictví s nimi ještě počítat, ovšem pouze po přechodnou dobu. Nelze proto rušit ustanovení zákona č. 121/1948 Sb., jednající o organisaci ČSSZ, okamžitě dnem účinnosti navrhovaného zákona. Tato ustanovení je třeba pro přechodnou dobu existence ČSSZ ponechat v účinnosti a přizpůsobit je ustanovením zákona č. 103/ 1950 Sb. To se stane novelisací organisačních ustanovení, obsažených v oddílu III zákona č. 121/1948 Sb. Tato ustanovení budou platit jen pro ČSSZ, nikoliv pro ostatní národní podniky ve stavebnictví. Přechodnost ČSSZ bude zvlášť zdůrazněna v čl. IV, podle něhož ustanovení zákona, pojednávající o ČSSZ, pozbudou dnem určeným ministrem stavebního průmyslu účinnosti.
Státní pokladně nevzniknou provedením osnovy nové výdaje.
K jednotlivým ustanovením se uvádí:
K čl. I. K č. 1:
Změna v § l odst. 2 je v tom; že se upouští od uveřejnění dne znárodnění v úředním listě. Děje se tak shodně se znárodněním v jiných oborech. Kromě toho po zkušenostech, které byly učiněny, není třeba vyhlašovat znárodnění podniků. V této souvislosti viz též odůvodnění k č. 3.
K č. 2:
Podle dosavadního znění § l odst. 6 písm. a) byly ze znárodnění vyloučeny podniky, které byly dne 1. ledna 1948 ve vlastnictví společenstev (družstev). Shodně s úpravou u národních podniků v jiných oborech průmyslových vylučují se ze znárodnění tyto podniky, pokud by u nich podmínky znárodnění byly nyní splněny.
Dosavadní § l odst. 6 písm. b) se zrušuje. Tohoto ustanovení nebylo prakticky nikdy použito. Podniky komunální není třeba ze znárodnění výslovně vylučovat, poněvadž jde o majetek národní.
K č. 3:
Nové znění upouští od uveřejnění rozhodnutí o znárodnění v úředním listě z důvodů uvedených k č. 1. Rozhodnutí o tom, zda pro konkrétní podnik jsou splněny podmínky znárodnění, stane se výměrem.
K č. 4:
V novém znění § 3 jsou proti dřívějšímu znění tyto věcné změny:
a) Výslovně se uvádí, že ministr stavebního průmyslu může znárodněný majetek svěřit do správy nejen národním podnikům, nýbrž též jiným orgánům v oboru své působnosti, na př. silničním a vodohospodářským zařízením a generálním nebo oblastním ředitelstvím národních podniků.
b) Na místo "podniků lidové správy" se mluví o "komunálních podnicích".
c) Neuvádějí se výslovně družstva, poněvadž jsou zahrnuta v pojmu "jiné právnické osoby".
d) Vyjadřuje se, že komunálním podnikům se znárodněný majetek svěřuje do správy bez náhrady.
Kč. 5:
Do § 4 odst. 8 se vkládá ustanovení, zmocňující ministra stavebního průmyslu, aby rozhodováním o rozsahu znárodnění, po případě o vynětí ze znárodnění pověřil krajské národní výbory. Se znárodněnými stavebními podniky — převážně menšího významu — byl ze zákona znárodněn majetek, zejména velký počet nemovitostí, které se nehodí k použití v soustředěném národním stavebním podnikání. Také o tomto majetku se provádí řízení podle § 4 zákona. Protože jde převážně o majetek roztříštěný a místního významu, bude účelné decentralisovat toto rozhodování. Národní výbory mohou rozhodovat pružněji, protože jsou blíže místním poměrům, jejichž znalost je pro rozhodování nezbytná.
Kč. 6:
Nové znění § 5 upravuje rozhodování o závazcích způsobem shodným s úpravou platnou v jiných znárodněných oborech.
Z dosavadních ustanovení nepřejímá se pouze poslední, t. j. osmá věta prvního odstavce dosavadního § 5, a to proto, že otázku převzetí závazků, patřících k jinému než znárodněnému majetku, začleňovanému do národního podniku, řeší § 5 odst. 2 zák. č. 103/ 1950 Sb.
Navíc proti dosavadní obsahové náplni pamatuje § 5 v novém znění na rozhodnutí o závazcích toho znárodněného majetku, který byl svěřen do správy orgánům v působnosti ministra stavebního průmyslu nebo převeden do působnosti jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu podniku nebo přenechán jiné právnické osobě.
Kč. 7:
V § 6 odst. 1 jsou proti dosavadnímu znění provedeny ty změny, že použití oddlužovacího
řízení se bude týkat pouze podstat znárodněných, poněvadž u jiných podstat začleněných do národních podniků není praktické, a že oddlužení mohou navrhovat též komunální podniky nebo jiné právnické osoby nebo orgány, jimž byl nebo bude majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán.
K č. 12:
Pokud jde o odporovatelnost některým právním jednáním byv. vlastníka znárodněného majetku, provádějí se v § 7 odst. 1 a 2 tyto změny:
a) Nová úprava rozšiřuje legitimaci k uplatnění odporu na všechny subjekty, kterým byl znárodněný majetek svěřen do správy nebo přenechán.
b) Lhůta k uplatnění odporu se nepočítá již ode dne uveřejnění začleňovací vyhlášky, poněvadž od takovýchto vyhlášek se všeobecně upouští, nýbrž ode dne svěření do správy nebo přenechání.
c) Doba, po kterou možno uplatňovat odpůrci žalobu, byla až dosud dva roky. V praxi se však tato doba ukázala nepostačující. Význam znárodnění jako nástroje třídního boje vyžaduje, aby činy kapitalistických živlů, mařící znárodnění, nezůstaly po právu platné z pouhého důvodu, že nebyly při složitosti poměrů při znárodnění včas odhaleny. Proto se prodlužuje doba odporovatelnosti na pět let.
Kč. 13:
Pokud jde o náhradu za znárodnění, odkazuje § 8 — stejně jako to činil zákon č. 1217 1948 Sb. již nyní — na dekret č. 100/1945 Sb., ve znění předpisů jej doplňujících. Budou tedy i ve stavebnictví platit nová ustanovení daná zákonem č. 106/1950 Sb., že náhradu lze poskytnout v dávkách obdobných dávkám národního pojištění, a o soustředění náhradového řízení u ministerstva financí.
Dosavadní ustanovení § 8 odst. 2 zákona se vypouští, poněvadž je již obsaženo v § 8 odst. 2 cit. dekretu, ve znění zákona č. 106/1950 Sb., kterého se navrhovaný zákon dovolává.
Do § 9 bylo — shodně s úpravami plynoucími ze zákona č. 106/1950 Sb. — převzato ustanovení nynějšího § 8 odst. 3 o věcech, k nimž se nepřihlíží při určení náhrady. Do druhého odstavce tohoto paragrafu bylo pak převzato ustanovení odpovídající posavadnímu § 9 odst. 1 o trestných činech vylučujících náhradu za znárodnění. Bylo upuštěno od výpočtu deliktů vylučujících náhradu, poněvadž se vychází z toho, že nárok na náhradu ztrácí
každý, kdo trestným činem projevil nepřátelství proti lidově demokratickému řádu republiky nebo její socialistické výstavbě. Není pochybnosti, že v novém znění jsou zahrnuty jak trestné činy vypočtené v nynějším § 9 odst. l, tak obdobné trestné činy podle nového trestního zákona č. 86/1950 Sb. a trestního zákona správního č. 88/1950 Sb.
Dosavadní § 9 odst. 2 se vypouští, protože otázka jím řešená je nyní upravena v § 7 odst. 2 zákona č. 104/1950 Sb.
K č. 15:
Nové znění § 10 odst. l liší se od dřívějšího tím, že vychází ze zřízení ČSSZ a že vypouští ustanovení o představenstvu jako řídícím orgánu národního podniku.
K č. 17:
Všude, kde je to věcně možné, odkazuje se v § 10 odst. 3 i pro ČSSZ k ustanovením zákona č. 103/1950 Sb. Z tohoto zákona se na ČSSZ nevztahují ustanovení o základním závodu a ustanovení o generálních ředitelích a o generálních ředitelstvích, poněvadž neodpovídají struktuře tohoto národního podniku, jeho celostátnímu rozsahu a organisaci. Pro ČSSZ nepřichází dále v úvahu většina přechodných ustanovení zákona č. 103/1950 Sb. Postavení ČSSZ jakožto celostátního národního podniku je vyjádřeno výjimečným ustanovením, že ČSSZ podléhají přímo ministru stavebního průmyslu a že ředitele ČSSZ i jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr stavebního průmyslu. Tento stav bude ovšem přechodný, jak bude uvedeno v dalším (k čl. IV).
K č. 18:
§ 10 je rozšířen o nové ustanovení odstavce 4, které je odůvodněno tím, že ČSSZ vykonávají pro některé národní podniky v oboru ministerstva stavebního průmyslu funkci ústředního orgánu. Rovněž tak vůči závodům ČSSZ, na jejichž podkladě budou vznikat nové národní podniky, vykonává dosavadní ústřední ředitelství ČSSZ funkce řídící. Aby byl usnadněn přechod k nové organisaci, přejímá se do § 10 odst. 4 ustanovení odpovídající v podstatě dnešnímu § 13 odst. 3 zák. č. 121/1948 Sb., že totiž ministr stavebního průmyslu může pověřit ředitele ČSSZ výkonem úkolů generálního ředitele. Pokud jde o národní podniky na Slovensku, bude vedoucí oblastní správy v Bratislavě vykonávat funkce oblastního ředitele v případech, kdy ředitel ČSSZ vykonává úkoly generálního ředitele.
K č. 19:
Obsahem § 11 byla ustanovení o majetkové podstatě ČSSZ. Těchto ustanovení není již třeba, poněvadž jsou vyřešena v § 4 zákona č. 103/1950 Sb., který podle § 10 odst. 3 platí přiměřeně i pro ČSSZ.
K č. 20:
Ustanovení § 12 odst. l zákona č. 121/1948 Sb. se upravuje pouze redakčně vzhledem k tomu, že § 11, na nějž se původní znění § 12 odvolávalo, se zrušuje a dále vzhledem k tomu, že Fond národní obnovy v důsledku zákona č. 182/1950 Sb., o zrušení Fondů národní obnovy, zaniká a působnost jeho orgánů přechází na ministerstvo financí, resp. na jeho orgány.
Odstavce 2 a 4 staly se bezpředmětnými v důsledku § 4 zákona č. 182/1950 Sb. Ustanovení odstavce 3 je nahrazeno ustanovením § 6 odst. l zákona č. 104/1950 Sb.
K č. 21:
Organisační ustanovení obsažená v oddílu III zákona č. 121/1948 Sb. budou po novelisaci platit jen pro ČSSZ. Pro ostatní národní podniky ve stavebnictví bude platit vládní nařízení, kterým se rozšíří platnost zákona o národních podnicích průmyslových na národní podniky ve stavebnictví. § 10 v novém znění odkazuje i pro ČSSZ na zákon č. 103/ 1950 Sb., pokud v tomto paragrafu nejsou stanoveny výjimky. Lze proto zrušit ustanovení §§ 13 až 18 zákona č. 121/1948 Sb.
K č. 22:
Zněním § 21 zákona č. 121/1948 Sb. budou kryty akty, které jsou v souvislosti s vlastním znárodněním.
K č. 23:
Ustanovení § 22 odst 2 není již praktické a proto se zrušuje.
K čl. II.
Některé předpisy zákona č. 121/1948 Sb. při rychlém vývoji poměrů ve znárodněném stavebnictví brzy zastaraly a staly se těžko použivatelnými již před uzákoněním této osnovy. Proto je třeba pamatovat na to, aby opatření, která byla učiněna ve shodě s navrhovaným zákonem před jeho účinností, byla považována za opatření učiněná podle tohoto zákona.
K čl. III.
Poněvadž vzhledem k poměrně četným změnám stal se zákon č. 121/1948 Sb. nepřehledným, činí se opatření, aby bylo vyhlášeno jeho úplné platné znění. Při tom budou ve znění zákona provedeny změny a úpravy, které vyplývají z předpisů mezitím vydaných. Je to zejména ústava 9. května č. 150/1948 Sb., občanský zákon č. 141/1950 Sb., občanský soudní řád č. 142/1950 Sb., trestní zákon č. 86/1950 Sb., trestní řád soudní č. 87/1950 Sb., trestní zákon správní č. 88/1950 Sb., trestní řád správní č. 89/1950 Sb., vládní nařízení č. 116/1949 Sb., o dalších přesunech působnosti ve veřejné správě, a vládní nařízení č. 159/1950 Sb., kterým se mění počet a působnost ministerstev. V platném znění nebudou též uvedeny ony paragrafy, které jsou zrušeny právě citovanými předpisy, jako na př. §§ 23 až 27.
K čl. IV.
Zřizováním nových národních podniků z ČSSZ bude vyčerpána jejich podniková činnost i majetková podstata jí sloužící. Tím ČSSZ jakožto národní podnik zaniknou. Pokud bude ředitelství ČSSZ vykonávat ještě některé úkoly řídící vůči národním podnikům, bude nutno přeměnit je na generální ředitelství podle § 33 zákona č. 103/1950 Sb. Důvody právní čistoty a přehlednosti vedou k tomu, aby po zániku ČSSZ bylo vyhlášeno, že právní předpisy, které upravovaly jejich existenci a jejich právní poměry, pozbyly účinnosti.
K čl. V.
Zpětná účinnost se dává oněm ustanovením, která znamenají zpřesnění dřívějšího stavu.
V Praze dne 24. dubna 1951.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr stavebního průmyslu: Ing. Dr. E. Šlechta v. r.
Státní tiskárna, n. p., závod 02. — 2426-51.