Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 6. zasedání.
553.
Zpráva
výboru sociálně-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 525)
o úpravě nejnižších důchodů dřívějších příjemců odpočivných
(zaopatřovacích) platů.
L
Výbor sociálně-politický a zdravotnický projednal ve své schůzi, konané dne 13. prosince 1950, vládní návrh zákona (tisk 525) o úpravě nejnižších důchodů dřívějších pří-
jemců odpočivných (zaopatřovacích) platů a doporučuje jej ku schválení plenu Národního shromáždění ve znění vládou předloženém.
V Praze dne 13. prosince 1950.
Mátl v. r.
předseda.
Kleňhová-Besserová v. r.,
zpravodajka.
II.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi konané dne 19. prosince 1950 vládní návrh zákona o úpravě nejnižších důchodů dřívěj-
ších příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů a doporučuje jej beze změny Národnímu shromáždění ku schválení.
V Praze dne 19. prosince 1950.
Valo v. r.,
předseda.
dr Loubal v. r., zpravodaj.
Zákon
ze dne ... 1950
o úpravě nejnižších důchodů dřívějších příjemců odpočivných
(zaopatřovacích) platů.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Důchody z národního pojištění, které byly do 31. března 1950 odpočivnými (zaopatřovacími) platy z veřejného pensijního zaopatření, se zvyšují s účinností od 1. ledna 1950, a to:
a) důchod starobní nebo invalidní (bývalé výslužné
a obdobné platy) o.. 200 Kčs měsíčně,
b) důchod vdovy nebo družky (bývalá vdovská pen se nebo zaopatřovací požitek družky) o.... 150 Kčs měsíčně,
c) důchod sirotčí (bývalá sirotčí pense) o.... 100 Kčs měsíčně.
(2) Zvýšení podle odstavce l (jeho část) přísluší jen potud, pokud důchod po zvýšení nepřesahuje, jde-li
a) o důchod starobní nebo
invalidní, .....1700 Kčs měsíčně,
b) o důchod vdovy nebo
družky.......1300 Kčs měsíčně,
c) o důchod sirotci,... 800 Kčs měsíčně.
§ 2.
Starobní a invalidní důchody uvedené v § l činí po zvýšení nejméně 9600 Kčs ročně.
§ 3.
Důchodcům, kteří jsou trvale tak bezmocní, že potřebují ošetření a obsluhy jinou osobou, lze zvýšit důchod až o polovinu. Byl-li důchod zvýšen již podle § l, bere se za základ výpočtu takto zvýšený důchod. Důchod sirotčí lze zvýšit pro bezmocnost až od sedmého roku věku.
§ 4.
(1) Za důchody podle § l se nepovažují platy poskytované podle § 22 vládního nařízení č. 380/ 1938 Sb., o úsporných opatřeních personálních, ve znění vládního nařízení č. 136/1941 Sb. a zákona č. 39/1946 Sb., nebo podle § 83 vládního nařízení č. 210/1947 Sb., o úpravě platových a s nimi souvisících služebních poměrů stát ních a jiných veřejných zaměstnanců, jakož i •poživatelů odpočivných (zaopatřovacích) platů na Slovensku.
(2) Důchodem se rozumí úhrn bývalých odpočivných (zaopatřovacích) platů s příslušenstvím; nezapočítává se však výchovné, zvláštní přídavek k výchovnému, příspěvky na výchovu a zvýšení odpočivných (zaopatřovacích) platů pro bezmocnost.
(3) Náleží-li sirotčí důchod několika oprávněným, náleží zvýšení každému z nich; při tom se za důchod považuje poměrná jeho část, stanovená podle počtu hlav.
(4) Má-li důchodce dva nebo více důchodů, hledí se k úhrnu důchodů. Zvýšení náleží podle ustanovení pro důchodce příznivějších.
(5) Je-li důchod pozůstalých snížen proto, že jsou částečně zaopatřeni, přísluší zvýšení krá cené v poměru, v jakém je snížen důchod; pro zjištění, zda není překročena hranice stanovená v § l odst. 2, bere se v počet nesnížený důchod.
§ 5.
Předchozí ustanovení platí přiměřeně pro příjemce pravidelných odpočivných (zaopatřovacích) platů z veřejného pensijního zaopatření, které se nestaly důchody národního pojištění.
§ 6.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři práce a sociální pé če, financí a národní obrany.
Státní tiskárna v Praze — 1628-50