nebo jiný případ vyšší moci), prodlužují se lhůty stanovené pro tyto úkony.
(2) Majitel je povinen neprodleně dát zprávu svému indosantu o případu vyšší moci, vyznačit tuto zprávu na směnce nebo přívěsku a připojit datum a podpis; kromě toho platí ustanovení § 45.
(3) Pomine-li vyšší moc, musí majitel neprodleně předložit směnku k přijetí nebo k placení a po případě dát učinit protest.
(4) Trvá-li vyšší moc déle než třicet dní po splatnosti, lze vykonat postih, aniž je třeba předložit směnku nebo učinit protest.
(5) U směnek na viděnou nebo na určitý čas po viděné se počítá třicetidenní lhůta ode dne, kdy majitel dal svému indosantu zprávu, že nastala vyšší moc; tuto zprávu lze dát již před uplynutím lhůty k předložení. U směnek na určitý čas po viděné prodlužuje se třicetidenní lhůta o čas po viděné, udaný ve směnce.
(6) O skutečnostech, které se týkají toliko osoby majitele nebo toho, koho majitel pověřil předložit směnku nebo učinit protest, platí, že nejsou případy vyšší moci.
Oddíl osmý.
SMĚNEČNÁ INTERVENCE. 1. Všeobecná ustanovení. §55.
(1) Výstavce, indosant nebo směnečný rukojmí může udat osobu, která má v nouzi směnku přijmout nebo zaplatit (podpůrná adresa).
(2) Za podmínek dále uvedených může být směnka přijata nebo zaplacena pro čest kteréhokoli postihového dlužníka.
(3) Každý třetí i směnečník, jakož i každá osoba jíž směnečně zavázaná, vyjma příjemce, může směnku pro čest přijmout nebo zaplatit.
(4) Kdo směnku pro čest přijme nebo zaplatí, je povinen dát zprávu o tom do dvou pracovních dnů osobě směnečně zavázané, za niž tak učiní. Nedodrží-li tuto lhůtu, odpovídá za škodu způsobenou snad jeho nedbalostí, avšak jen do výše směnečného peníze.
2. Přijetí pro čest. § 56.
(1) Přijetí pro čest je přípustné ve všech případech, v nichž může majitel vykonat postih před splatností, nejde-li o směnku, jejíž předložení k přijetí je zakázáno.
(2) Je-li na směnce udána osoba, která má v případě nouze v platebním místě směnku přijmout nebo zaplatit, může majitel před její splatností vykonat postihová práva proti tomu, kdo připojil podpůrnou adresu, a proti těm, kdož po něm následují, jen předloží-li směnku osobě uvedené v podpůrné adrese; je-li odepřeno přijetí pro čest, dá odepření zjistit protestem.
(3) V ostatních případech může majitel přijetí pro čest odmítnout. Připustí-li je však, ztrácí postihová práva, jež má před splatností proti tomu, pro jehož čest se přijetí stalo, a proti těm, kdož po něm následují.
§ 57.
Přijetí pro čest se vyznačí na směnce; příjemce pro čest je podepíše. Musí v něm udat. pro čí čest směnku přijímá; není-li tu takového údaje, platí, že přijetí se stalo pro čest výstavce.
§ 58.
(1) Příjemce pro čest je zavázán majiteli a indosantům, kteří následují za poctěným, stejně jako poctěný.
(2) Přes přijetí pro čest může se poctěný a ti, kdož jsou mu směnečně zavázáni, domáhat na majiteli směnky při zaplacení částky uvedené v § 48, aby jim vydal směnku, protest, jenž byl snad učiněn, jakož i potvrzený účet.
3. Placení pro čest. § 59.
(1) Placení pro čest je přípustné ve všech případech, kdy majitel může vykonat postih při splatnosti nebo před splatností.
(2) Placení pro čest musí obsahovat celou částku, kterou by musel zaplatit poctěný.
(3) Placení pro čest se musí stát nejpozději v den po uplynutí lhůty stanovené pro učinění protestu pro neplacení.
§ 60.
(1) Byla-li směnka přijata pro čest osobami, které mají bydliště v místě platebním, nebo jsou-li jako podpůrné adresy udány osoby bydlící v tomto místě, musí majitel předložit směnku všem těmto osobám a dát po případě učinit protest pro neplacení nejpozději v den po uplynutí lhůty k protestu stanovené.
(2) Nevykoná-li se protest v této lhůtě, je prost závazku ten, kdo udal podpůrnou adresu
nebo pro jehož čest byla směnka přijata, jakož i indosanti, kteří po nich následují.
§ 61.
Odmítne-li majitel zaplacení pro čest, ztrácí svá postihová práva proti těm, kdož by byli zproštěni závazku.
§ 62.
(1/ Placení pro čest třeba potvrdit na směnce s uvedením toho, pro jehož čest se stalo. Chybí-li tento údaj, platí, že bylo zaplaceno pro čest výstavce.
(2) Plátci pro čest třeba vydat směnku a protest, byl-li učiněn.
§ 63.
(1) čestný plátce nabývá práv ze směnky proti poctěnému a proti osobám, které jsou mu směnečně zavázány. Nemůže však směnku dále indosovat.
(2) Indosanti následující po poctěném jsou zproštěni závazku.
(3) Nabízí-li se několik placení pro Čest, má přednost to, jímž se zprostí závazku nejvíce osob. Kdo znaje stav věci platí pro čest proti tomuto ustanovení, ztrácí postihová práva proti těm, kdož by jinak byli závazku zproštěni.
Oddíl devátý.
SMĚNEČNÉ STEJNOPISY A OPISY.
1. Stejnopisy.
§ 64.
(1) Směnku lze vystavit ve dvou nebo více stejnopisech.
(2) Tyto stejnopisy musí být v textu listiny číslovány, jinak platí každý stejnopis za zvláštní směnku.
(3) Každý majitel směnky, v níž není udáno, že byla vystavena v jediném stejnopisu, může se domáhat, aby mu na jeho náklad byly vydány další stejnopisy. Za tím účelem se musí obrátit na indosanta a ten opět na svého indosanta a tak po řadě, až se dospěje k výstavci.
(4) Indosanti jsou povinni opakovat své indosamenty na nových stejnopisech.
§ 65.
(1) Byl-li zaplacen jeden stejnopis, zanikají práva ze všech stejnopisů, i když v nich není ustanoveno, že zaplacením jednoho stejnopisu pozbývají ostatní platnosti. Směnečník však zůstává zavázán z každého přijatého stejnopisu, jenž mu nebyl vrácen.
(2) Indosant, který převedl stejnopisy na různé osoby, jakož i indosanti následující jsou zavázáni ze všech stejnopisů, na nichž jsou jejich podpisy a které nebyly vráceny.
§ 66.
(1) Kdo zašle jeden stejnopis k přijeti, musí v ostatních stejnopisech udat jméno osoby, která má stejnopis zaslaný k přijetí. Tato osoba je povinna jej vydat řádnému majiteli jiného stejnopisu.
(2) Odepře-li to, může majitel vykonat postih jen tehdy, dá-li dříve zjistit protestem:
1. že mu na jeho žádost nebyl vydán stejnopis zaslaný k přijetí;
2. že nebylo lze dosáhnout přijetí nebo zaplacení na stejnopis jiný.
2. Opisy. § 67.
(1) Každý majitel směnky je oprávněn pořizovat si její opisy.
(2) V opise musí být přesně opakován text prvopisu s indosamenty a se všemi ostatními doložkami v něm uvedenými. Musí se v něm udat, kde končí opis.
(3) Opis lze indosovat a opatřit rukojemským prohlášením stejně a s týmiž účinky jako prvopis.
§ 68.
(1) V opise musí být označena osoba, která má prvopis. Tato osoba je povinna vydat prvopis řádnému majiteli opisu.
(2) Odepře-li to, může majitel vykonat postih proti těm, kdož opis indosovali nebo na něm převzali rukojemství jen tehdy, dá-li
dříve zjistit protestem, že mu na jeho žádost nebyl vydán prvopis.
(3) Obsahuje-li prvopis po posledním indosamentu, napsaném naň před zhotovením opisu, doložku "odtud platí indosamenty jen na opise" nebo jinou doložku stejného významu, je indosament napsaný později na prvopis neplatný.
Oddíl desátý.
ZMĚNY. § 69.
Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního.
Oddíl jedenáctý.
PROMLČENI.
§ 70.
(1) Směnečné nároky proti příjemci se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky.
(2) Nároky majitele proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doložce "bez útrat" v jednom roce ode dne splatnosti směnky.
(3) Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.
§ 71.
Přerušení promlčení je účinné jen proti tomu, u něhož nastala skutečnost zakládající přerušení.
Oddíl dvanáctý.
VŠEOBECNÉ PŘEDPISY.
§ 72.
(1) Dospěje — li směnka v den pracovního klidu, lze se domáhat zaplacení teprve v nejbližší den pracovní. Také všechny ostatní úkony týkající se směnky, zejména předložení k přijetí a protest, mohou se stát jen v pracovní den.
(2) Připadne — li poslední den lhůty, v níž se má stát některý z těchto úkonů, na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího dne pracovního. Dny pracovního klidu spadající do lhůty se do ní počítají.
§ 73.
Do zákonných lhůt nebo lhůt ve směnce stanovených nepočítá se den, od něhož počnou lhůty běžet.
§ 74.
Nepřipouštějí se žádné dny odkladu, ať zákonné či soudcovské.
část druhá.
SMĚNKA VLASTNI.
§ 75.
Vlastní směnka obsahuje:
1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. údaj splatnosti;
4. údaj místa, kde má být placeno;
5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
6. datum a místo vystavení směnky;
7. podpis výstavce.
§ 76.
(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.
(2) O vlastní směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou.
(3) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště.
(4) Není-li ve vlastní směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě, uvedeném u jména výstavce.
§ 77.
(1) Pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o
indosamentu | (§§ 11 až 20), |
splatnosti | (§§ 33 až 37), |
placení | (§§ 38 až 42), |
postihu pro neplacení | (§§ 43 až 50, 52 až |
54), | |
placení pro čest | (§§ 55, 59 až 63), |
opisech | (§§ 67 a 68), |
změnách | (§ 69), |
promlčení | (§§ 70 a 71), |
dnech pracovního klidu, | |
počítání lhůt a zákazu | |
dní odkladu | (§§ 72 až 74). |
(2) Pro vlastní směnku platí dále ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě než je bydliště směnečníka (§§ 4 a 27), o úrokové doložce (§ 5), o nesrovnalostech v údajích směnečné sumy (§ 6), o následcích podpisů směnky za podmínek (§ 7), o následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo
která překročila taková oprávnění (§ 8) a o blankosměnce (§ 10).
(3) Pro vlastní směnku platí rovněž ustanovení o směnečném rukojemství (§§ 30 až 32); v případě § 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky.
§ 78.
(1) Výstavce vlastní směnky je zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.
(2) Vlastní směnka, splatná určitý čas po viděné, musí být předložena výstavci k viděné ve lhůtách uvedených v § 23. Lhůta po viděné běží od data viděné potvrzené podpisem výstavce na směnce. Odepře-li výstavce potvrdit a datovat viděnou, třeba to zjistit protestem (§ 25), od jehož data počíná běžet lhůta po viděné.
část třetí. DOPLŇUJÍCÍ PŘEDPISY.
Oddíl první.
PROTEST A NĚKTERÉ JINÉ SMĚNEČNÉ
ÚKONY.
§ 79.
Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem.
§ 80. V protestní listině nutno uvést:
1. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;
2. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;
3. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;
4. jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest;
5. požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom;
6. doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami;
7. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.
§ 81.
Požaduje-li se plnění ze směnky na několika osobách nebo několikrát na téže osobě, stačí k tomu jen jedna protestní listina.
§ 82.
Směnku možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit.
§ 83.
(1) Protestní orgán je povinen za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli směnky nebo jeho zmocněnci prvopis protestní listiny a na žádost též její prostý neb ověřený opis.
(2) Rovněž je povinen protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, která je list za listem opatřena pořadovými čísly; účastníkům nebo jejich právním nástupcům musí za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy.
§ 84.
Kdo činí protest, může až do vydání protestní listiny tomu, pro něhož se protest činí, opravit chyby ve psaní, výpustky a jiné vady protestní listiny. Opravu nutno označit jako opravu a podepsat.
§ 85.
Protesty nutno činit v době od devíti do osmnácti hodin a mimo tuto dobu, jen souhlasí-li s tím výslovně ten, proti němuž se protest činí; souhlas se vyznačí v protestu.
§ 86.
Na směnce nebo na přívěsku se vyznačí, že protest byl vykonán. Opominutí tohoto záznamu nemá vliv na platnost protestu.
§ 87.
(1) Předložení směnky k přijetí nebo k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu směnky, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech,, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě. Jinde mohou být provedeny jen tehdy, souhlasí-li obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.
(2) Je-li v protestu poznamenáno, že se nepodařilo vypátrat místnosti, kde se provozuje podnik, ani byt, a bylo-li přesto vypátrání možné, není protest proto neúčinný.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nedotýká odpovědnosti protestního orgánu, který opominul konat vhodná šetření. Zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu- bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření.
§ 88.
Úkony, které se mají vykonat v určitém místě uvedeném na směnce, mohou být provedeny v místě jiném, dají-li k tomu při úkonu, o který jde, souhlas jeho účastníci. Osvědčuje-li se provedení úkonu písemně, vyznačí se v osvědčení i souhlas.
Oddíl druhý.
OBOHACENI.
§ 89.
(1) Výstavce nebo příjemce, jejichž směnečný závazek zanikl promlčením nebo tím, že nebyl včas vykonán úkon potřebný k zachování směnečného nároku, zůstávají majiteli směnky zavázáni, jen pokud se na jeho škodu obohatili.
(2) Nárok na vydání obohacení se promlčuje ve třech letech ode dne zániku směnečného závazku.
(3) Proti indosantům, jejichž směnečný závazek zanikl, není takového nároku.
Oddíl třetí.
ZTRACENÉ NEBO ZNIČENÉ SMĚNKY
A PROTESTNÍ LISTINY.
§ 90.
(1) Směnku, která se ztratila nebo byla zničena, lze prohlásit za umořenou.
(2) Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán (§ 83 odst. 2).
Část čtvrtá.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENI
MEZINÁRODNÍHO PRAVÁ
SMĚNEČNÉHO.
§ 91.
(1) Způsobilost osoby směnečně se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, užije se práva onoho jiného státu.
(2) Kdo není způsobilý směnečně se zavazovat podle práva uvedeného v předchozím od-
stavci, je přece platně zavázán, podepíše-li se na směnku ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý směnečně se zavazovat.
§ 92.
(1) Forma směnečného prohlášení se řídi právem státu, v němž bylo prohlášení učiněno.
(2) Jestliže se však směnečné prohlášení, které je podle ustanovení předchozího odstavce neplatné, shoduje s právem státu, v němž bylo učiněno pozdější směnečné prohlášení, nemá vadnost formy prvého směnečného prohlášení vliv na platnost směnečného prohlášení pozdějšího.
(3) Směnečné prohlášení československého občana v cizině platí v československé republice proti jiným československým občanům, vyhovuje-li požadavkům zdejšího práva stran formy.
§ 93.
(1) Účinky závazných prohlášení příjemce cizí směnky a výstavce vlastní směnky se řídi právem platebního místa.
(2) účinky ostatních směnečných prohlášen se řídí právem státu, v němž byla učiněna.
§ 94.
Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby směnečně zavázané právem místa, kde byla směnka vystavena.
§ 95.
Právem místa vystavení směnky se řídí, zda majitel cizí směnky nabývá pohledávky, jež je podkladem jejího vystavení.
§ 96.
(1) Právem platebního místa se řídí, zda lze omezit přijetí cizí směnky na část směnečné sumy a zda majitel je povinen přijmout částečné placení.
(2) Stejná zásada platí pro zaplacení vlastní směnky.
§ 97.
Forma protestu a lhůty k protestu, jakož i forma ostatních úkonů, jichž je zapotřebí k uplatnění nebo k zachování směnečných práv, se řídí právem státu, v němž je třeba učinit protest nebo jiný úkon.
§ 98.
Právem platebního místa se řídí opatření, jež nutno učinit, byla-li směnka ztracena nebo ukradena.
Čl. II.
ŠEK.
Oddíl první. VYSTAVENI A FORMA SEKU.
§ 1.
Šek obsahuje:
1. označeni, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou penežitou sumu;
3. jméno toho, kdo má platit (šekovníka);
4. údaj místa, kde má být placeno;
5. datum a místo vystavení šeku;
6. podpis výstavce.
§ 2.
(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako šek, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.
(2) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména šekovníka je místem platebním. Je-li uvedeno několik míst u jména šekovníka, je šek splatný v místě nejprve uvedeném.
(3) Není-li těchto údajů, ani nějakého údaje jiného, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj hlavní závod.
(4) Není-li v šeku udáno místo vystavení, platí, že byl vystaven v místě uvedeném u jména výstavce.
§ 3.
Šek se vystavuje na peněžní ústav (bankéře), u něhož má výstavce pohledávku, a podle ujednání učiněného výslovně nebo mlčky, že výstavce je oprávněn šekem s touto pohledávkou nakládat. Nešetření těchto ustanovení se nedotýká platnosti listiny jako šeku,
§ 4.
Šek nelze přijmout. Údaj na šeku, že se šek přijímá, platí za nenapsaný.
§ 5. (1) V šeku lze ustanovit, že se má platit:
a) určité osobě s výslovnou doložkou "na řad" nebo bez takové doložky;
b) určité osobě s doložkou "nikoli na řad" nebo s doložkou stejného významu;
c) majiteli.
(2) O šeku vystaveném pro určitou osobu s doložkou "nebo majiteli" nebo s doložkou stejného významu platí, že je vystaven na majitele.
(3) O šeku, v kterém není uvedeno, pro koho
byl vystaven, platí, že je vystaven na majitele.
(1) šek může znít na vlastní řad výstavce.
(2) šek lze vystavit na účet třetí osoby.
(3) šek nelze vystavit na výstavce, ledaže jde o šek vystavený mezi různými závody téhož výstavce.
§ 7.
Jakákoliv úroková doložka v šeku platí za nenapsanou.
§ 8.
šek lze učinit splatným v bydlišti třetí osoby, ať už v místě, kde má své bydliště šekovník nebo v místě jiném, ale jen tehdy, je-li touto třetí osobou peněžní ústav (bankéř).
§ 9.
(1) Je-li šeková suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují — li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.
(2) Je-li šeková suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují — li se tyto údaje, platí suma nejmenší.
§ 10.
Jsou-li na šeku podpisy osob, které se nemohou šekově zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na šek podepsaly, nebo jejichž jménem byl šek podepsán, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na něm podepsaných.
§ 11.
Kdo se podepíše na šek jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám šekově zavázán, a zaplatí — li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění.
§ 12.
(1) Výstavce odpovídá za zaplacení šeku. (2) Každá doložka, kterou vyloučí tuto odpovědnost, platí za nenapsanou.
§ 13.
Nebyl-li šek, jenž byl při vydání neúplný, vyplněn tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli šeku, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl šeku ve zlé víře anebo se při nabývání šeku provinil hrubou nedbalostí.
Oddíl druhý.
INDOSAMENT.
§ 14.
(1) Šek vystavený pro určitou osobu lze převést indosamentem (rubopisem), i když nezní výslovně "na řad".
(2) šek vystavený pro určitou osobu s doložkou "nikoli na řad" nebo jinou doložkou stejného významu lze převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse).
(3) Šek lze indosovat (převést rubopisem) také na výstavce nebo na každou jinou osobu šekově zavázanou. Tyto osoby mohou šek dále indosovat.
§ 15.
(1) Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoliv podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou.
(2) částečný indosament je neplatný.
(3) Také indosament šekovníkův je neplatný. (4) Zní-li indosament na majitele, platí za
nevyplněný.
(5) Indosament na šekovníka platí jen jako potvrzení o placení, ledaže má šekovník několik závodů a indosament zní na jiný závod, než na který byl šek vystaven.
§ 16.
(1) Indosament nutno napsat na šek nebo na list s ním spojený (přívěsek). Musí být podepsán indosentem.
(2) V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se šek rubopisem převádí); indosament může zaležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub šeku nebo na přívěsek.
§ 17.
(1) Indosamentem se převádějí všechna práva ze šeku.
(2) Jde-li o blankoindosament, může majitel:
a) vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného;
b) dále indosovat šek blankoindosamentem nebo na určitou osobu;
c) odevzdat šek osobě třetí, aniž blankoindosament vyplní a aniž šek indosuje.
§ 18.
(1) Není-li tu opačné doložky, odpovídá indosant za zaplacení šeku.
(2) Indosant může zapovědět další indosaci šeku; v tomto případě neodpovídá těm, na něž byl šek dále indosován.
§ 19.
O tom, kdo má šek, který lze převést indosamentem, v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentu, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl šeku blankoindosamentem.
§ 20.
Indosament na šeku vystaveném na majitele zavazuje indosanta podle ustanovení o postihu, nemění však listinu v šek na řad.
§ 21.
Pozbude-li někdo šeku jakýmkoliv způsobem, není jeho nový majitel — ať jde o šek na majitele nebo o šek, který lze převést indosamentem, a jehož majitel prokáže své právo podle § 19 — povinen šek vydat, ledaže ho nabyl ve zlé víře anebo se při nabývaní šeku provinil hrubou nedbalostí.
§ 22.
Kdo je žalován ze šeku, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání šeku jednal vědomě na škodu dlužníka.
§ 23.
(1) Obsahuje-li indosament doložku "hodnota k vybrání", "k inkasu", "in prokura" nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, může majitel vykonat všechna práva ze šeku, může jej však převést jen dalším zmocňovacím indosamentem.
(2/ Osoby šekově zavázané mohou v tomto případě činit majiteli jen takové námitky, které by mohly činit indosantovi.
(3) Zmocnění obsažené ve zmocňovacím indosamentu nezaniká ani smrtí zmocnitelovou, ani ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům.