Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 6. zasedání.
545.
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 540)
o pojistné smlouvě.
Ústavně-právní výbor Národního shromáždění projednal ve své schůzi konané dne 14. prosince 1950 vládní návrh zákona (tisk 540) o pojistné smlouvě.
Zpravodaj k této osnově posl. dr. Polišenský podal ve své zprávě nástin vývoje pojistné smlouvy u nás a probral hlavní znaky předlo-
ženého vládního návrhu zákona o pojistné smlouvě.
Ústavně-právní výbor v podrobné rozpravě předložený vládní návrh zákona o pojistné smlouvě po opravě tiskové chyby bez změny přijal a doporučuje jej plenu Národního shromáždění ke schválení.
V Praze dne 14. prosince 1950.
Dr. Haim v. r.,
místopředseda.
Dr. Polišenský v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne................... 1950
o pojistné smlouvě.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
část I. Společná ustanovení.
§ 1.
(1) Pojištění umožňuje opatření finančních prostředků k úhradě majetkových potřeb, které vznikají nahodilými událostmi.
(2) Vzájemné vztahy účastníků pojistného poměru se upravují tak, aby pojištění chránilo především socialistické hospodářství a pracující lid před ztrátami a podporovalo jejich úsilí o zajištění a rozvoj výroby a o zvýšení životní úrovně, aby však nevedlo k obohacení a nebylo ho zneužíváno ke škodě socialistické společnosti.
Pojistná smlouva. §2.
Pojistnou smlouvou se pojišťovna za úplatu (pojistné) zavazuje
a) při pojištění majetku nahradit škodu v mezích smlouvy,
b) při pojištění osob platit smlouvou určené částky, nastane-li za trvání pojištění událost ve smlouvě uvedená (pojistná příhoda).
§3.
(1) Do patnácti dnů od doručení návrhu na uzavření pojistné smlouvy je pojišťovna povinna jej přijmout nebo žádat o jeho doplnění nebo učinit vlastní návrh nový nebo oznámit navrhovateli, že jeho návrh nepřijímá. Neučiní-li to pojišťovna v této lhůtě, platí návrh na uzavření pojistné smlouvy za přijatý prvním dnem následujícím po jejím uplynutí.
(2) Od doby doručení doplněného návrhu pojišťovně začíná běžet lhůta uvedená v předchozím odstavci znovu.
(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí, určil-li navrhovatel pro závaznost svého návrhu lhůtu kratší.
§4.
Pojistná smlouva platí — s výjimkou ustanovení § 3 odst. l — za uzavřenou dnem, kdy bylo doručeno přijetí návrhu druhé straně.
*
§5.
(1) K platnosti pojistné smlouvy je třeba písemné formy.
(2) Pojišťovna je povinna vydat druhé smluvní straně (pojistníkovi) listinu o pojistné smlouvě (pojistku).
(3) Výjimky z ustanovení předchozích odstavců může stanovit ministerstvo financí, zejména také v pojistných podmínkách (§ 7).
§6.
(1) Pojistník může od smlouvy odstoupit, pokud tu není pro osobu, na jejíž život, zdraví nebo majetek bylo pojištění sjednáno, v době, kdy má pojištění začít, možnost, že nastane pojistná příhoda (pojistné nebezpečí). Odstoupení od smlouvy má účinky, jako by smlouva nebyla uzavřena. Pokud zanikne pojistné nebezpečí po začátku pojištění, může pojistník právní poměr založený pojistnou
smlouvou (pojistný poměr) vypovědět s okamžitou účinností.
(2) Vztahuje-li se pojištění na dobu před uzavřením pojistné smlouvy, je smlouva neplatná potud, pokud věděla v době uzavření pojistné smlouvy jen jedna ze stran, že pojistná příhoda již nastala nebo že ještě nenastala.
§7. Pojistné podmínky.
(1) Součástí obsahu pojistné smlouvy jsou ustanovení pojistných podmínek. Pojistné podmínky pro jednotlivé druhy pojištění vydá
ministerstvo financí a vyhlásí je v příslušném úředním listě. Ministerstvo financí může pojistné podmínky také měnit, a to, vyžaduje-li to obecný zájem, i s účinností pro platné pojistné poměry a neuspokojené nároky z nich.
(2) Odchylky od ustanovení pojistných podmínek lze ujednat, jen připouštějí-li to pojistné podmínky, nebo dá-li k tomu souhlas ministerstvo financí. Do pojistné smlouvy lze však pojmout ujednání doplňující a ujednání, bez kterých by pro zvláštní povahu pojistného nebezpečí nemohlo k uzavření pojistné smlouvy dojít. Jiná ujednání, která odporují pojistným podmínkám, jsou neplatná.
§ 8. Prozatímní pojištění.
(O Při sjednávání pojistné smlouvy mohou strany ujednat, že pojišťovna poskytne plnění, nastane-li pojistná příhoda ještě před uzavřením pojistné smlouvy (prozatímní pojištění)., Není-li ujednáno jinak, platí prozatímní pojištění za ujednané podle pojistných podmínek. Také prozatímní pojištění se poskytuje za úplatu.
(2) Ministerstvo financi může stanovit, v kterých případech a v jakém rozsahu vznikne prozatímní pojištění, i když nebylo ujednáno.
(3) Prozatímní pojištění zaniká uzavřením pojistné smlouvy, nebo bylo-li některou ze stran odvoláno, nebo oznámila-li jedna ze stran, že pojistnou smlouvu neuzavře; nejpozději však zaniká prozatímní pojištění uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy vzniklo.
§9. Počátek a konec pojištění.
Pojištění začíná v poledne toho dne, ke kterému byl jeho začátek v pojistné smlouvě
sjednán, a končí posledního dne trvání pojíst-
3.
ného poměru v poledne, po případě v okamžiku, kdy zaniklo pojistné nebezpečí. Lze ujednat, že pojištění začíná nebo končí v jinou dobu než polední.
§10.
Výpověď pojistného poměru a jeho prodloužení mlčky.
(1) Pojistný poměr může být kteroukoliv stranou vypověděn nejméně šest týdnů předem ke konci pojistného období (§ 11 odst. 1).
(2) Nebude-li pojistný poměr sjednaný na určitou dobu, nejméně však na jeden rok. vypověděn nejpozději šest týdnů předem ke konci smluvní doby, prodlužuje se, pokud nebylo ujednáno jinak, a to vždy o jeden rok.
(3) v pojištění životním může pojistný poměr vypovědět jen pojistník, a to počínaje druhým pojistným obdobím kdykoliv. Ustanovení odstavce 2 pro pojištění životní neplatí.
§11. Pojistné.
(1) Pojistné se stanoví buď pro celou dobu trvání pojištění (jediné pojistné) nebo pro pojistné období. Pojistným obdobím je doba jednoho roku, pokud nebylo ujednáno jinak.
(2) Zanikne-li pojistný poměr před skončením pojistného období, nebo v případě, kdy bylo stanoveno jediné pojistné, před skončením smluvní doby, náleží pojišťovně pojistné do posledního dne měsíce, v němž se o zániku pojistného poměru dozvěděla. Výjimky mohou stanovit pojistné podmínky.
(3) Zanikne-li pojistný poměr před skončením pojistného období, nebo v případě, kdy bylo stanoveno jediné pojistné, před skončením smluvní doby proto, že nastala pojistná příhoda, náleží pojišťovně pojistné do konce pojistného období, po případě do konce smluvní doby.
§12. Splatnost pojistného.
Pokud nebylo ujednáno jinak, je jediné nebo první pojistné splatné do týdne po uzavření pojistné smlouvy, následné pojistné vždy prvního pracovního dne pojistného období.
§ 13. Prodlení.
(1) Není-li jediné pojistné nebo první pojistné zaplaceno do jednoho týdne od posled-
ního dne splatnosti, není pojišťovna povinna plnit.
(2) Není-li zaplaceno v den splatnosti následné pojistné, je pojišťovna oprávněna pojistníka na jeho útraty vybídnout, aby platil, při čemž je povinna zároveň jej uvědomit o právních následcích dalšího prodlení v placení a poskytnout mu dodatečnou lhůtu aspoň jednoho měsíce. Není-li pojistné zaplaceno ani v této lhůtě, je pojišťovna prosta závazku plnit a může vypovědět pojistný poměr s okamžitou účinností.
(3) Není-li pojistné zaplaceno ani v dalších třech měsících počítaných od posledního dne lhůt uvedených v předchozích odstavcích a pojišťovna v této době neuplatní nárok na pojistné u soudu, nebo přísluší-li rozhodování arbitrážní komisi, u této komise, pojistný poměr zaniká.
(4) Pojišťovna je však povinna plnit, bylo-li pojistné zaplaceno před zánikem pojistného poměru a předtím, než nastala pojistná příhoda, nebo uplatnila-li u soudu (arbitrážní komise) nárok na pojistné dlužné za dobu, ve které nastala pojistná příhoda.
(5) Úmluvou stran je možno lhůty uvedené v odstavcích l, 2 a 3 prodloužit. Při pojištění sjednávaném se socialistickými právnickými osobami je možno ujednat odchylky od ustanovení předchozích odstavců.
§ 14.
Pojistné při změně pojistného nebezpečí.
(1) Dojde-li za trvání pojistného poměru ke změně pojistného nebezpečí, které má vliv na výši pojistného, může kterákoliv strana — pojišťovna však jen do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně pojistného nebezpečí dozví — navrhnout přiměřenou úpravu pojistné smlouvy. Nedojde-li k dohodě do tří měsíců ode dne doručení návrhu, pojistný poměr zaniká.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, vyjde-li za trvání pojistného poměru najevo, že pojistné nebezpečí bylo již při uzavření pojistné smlouvy jiné, než s jakým bylo při stanovení jejího obsahu počítáno.
(3) Nastane-li pojistná příhoda nejdříve patnáct dní poté, kdy byl doručen návrh na úpravu pojistné smlouvy, avšak předtím, než dojde k dohodě o něm, je pojišťovna povinna plnit v takovém poměru, v jakém odpovídá změněnému pojistnému nebezpečí dosavadní pojistné.
§ 15.
Placení pojistného třetí osobou.
Pojišťovna je povinna, i když k tomu pojistník nesvolil, přijímat splatné pojistné nebo jiné platby, které je jí pojistník povinen zaplatit v souvislosti s pojistnou smlouvou, také
a) od osoby rozdílné od pojistníka, která je oprávněna z pojistné smlouvy,
b) od peněžních ústavů, které mají za pojistníkem pohledávku.
Povinnosti navrhovatele (pojistníka).
§ 16.
Navrhovatel je povinen oznámit pojišťovně všechny okolnosti rozhodné pro uzavření pojistné smlouvy nebo pro stanovení smluvního obsahu, na které byl při sjednávání pojistné smlouvy tázán. Pojistník je povinen oznámit pojišťovně bez prodlení všechny změny v takových okolnostech. Byla-li pojistná smlouva uzavřena, ačkoliv navrhovatel neodpověděl na dotaz pojišťovny, nemá to vlivu na povinnost pojišťovny plnit.
§ 17.
(1) Pojistník nesmí porušovat smluvní ujednání, která směřují k tomu, aby se zmenšilo pojistné nebezpečí nebo aby se zamezilo jeho zvýšení, ani nesmí trpět podobná jednání třetích osob. Je povinen dovolit pojišťovně, aby si prohlédla bezpečnostní zařízení. Toto ustanovení se nevztahuje na životní pojištění.
(2) Pojistník je povinen bez prodlení oznámit pojišťovně, a je-li podezření z trestného činu také bezpečnostním orgánům, že pojistná příhoda nastala, učinit vše, aby zmírnil její následky, dát všechna vysvětlení potřebná k zjištění okolností rozhodných pro plnění pojišťovny a dovolit šetření, kterých je k tomu třeba.
(3) Pojistník je dále povinen předložit pojišťovně doklady nezbytně potřebné k prokázání nároků na plnění pojišťovny; další doklady je povinen předložit jen na žádost pojišťovny a na její náklad.
§ 18. Následky porušení povinností.
(1) Porušil-li pojistník (navrhovatel) povinnosti uložené mu tímto zákonem nebo ujednané v pojistné smlouvě nebo jednal-li proti bezpečnostním předpisům a mělo-li to vliv na výši pojistného, sníží se povinnost pojišťovny
plnit podle poměru ujednaného pojistného k pojistnému, které by pojišťovně náleželo.
(2) Mělo-li porušení povinností podstatný vliv na vznik pojistné příhody nebo rozsah jejích následků, jejich zjištění anebo na určení výše plnění pojišťovny, povinnost pojišťovny plnit podle míry zavinění pojistníka se buď sníží nebo nevznikne.
(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí, dozví-li se pojišťovna o skutkových okolnostech, které jí byl pojistník (navrhovatel) povinen oznámit, včas před pojistnou příhodou a nevyvodí-li bez zbytečného odkladu důsledky.
(4) V pojištění odpovědnostním a v pojištění osob se nemůže pojišťovna domáhat zproštění nebo snížení povinnosti plnit, jestliže pojistník porušil povinnosti uložené mu k tomu, aby bylo odvráceno nebo se zmenšilo pojistné nebezpečí nebo aby se zamezilo jeho zvýšení, avšak neučinil to úmyslně.
§ 19.
Význam jednání a vědomosti třetích osob.
(1) Pokud podle ustanovení tohoto zákona jsou jednání a vědomost pojistníka (navrhovatele) právně významné, přihlíží se při zjišťování porušení povinnosti pojistníka (navrhovatele) také k jednání a vědomosti osoby oprávněné z pojistné smlouvy nebo osoby, na jejíž život, zdraví nebo majetek bylo pojištění sjednáno (pojištěný). Stejně se přihlíží k jednání a vědomosti osoby, která v zastoupení pojistníka (navrhovatele) pojistnou smlouvu sjednala nebo která na místě pojistníka (pojištěného) spravuje pojištěný majetek.
(2) Pokud má vědomost o některé okolnosti význam v době uzavření pojistné smlouvy, ne-
přihlíží se k vědomosti jiné osoby, byla-li smlouva uzavřena bez jejího vědomí.
Plnění pojišťovny. § 20.
(1) Pojišťovna je povinna plnit do měsíce ode dne, kdy obdržela oznámení, že nastala pojistná příhoda. Nemůže-li být v této lhůtě bez viny pojišťovny skončeno šetření nutné ke zjištění pojistné příhody nebo osoby ze smlouvy oprávněné anebo k určení výše plnění pojišťovny, je pojišťovna povinna plnit do patnácti dnů po skončení šetření.
(2) Není-li šetření skončeno do měsíce ode dne, kdy pojišťovna obdržela oznámení, že nastala pojistná příhoda, je povinna na žádost
osoby, jejíž právo na plnění bylo zjištěno, poskytnout zálohou částku, kterou podle stavu věci nejméně bude platit. Do měsíční lhůty se nepočítá doba, po kterou nelze šetření konat z viny pojistníkovy.
(3) Pojistné podmínky mohou stanovit lhůty odchylné od lhůt stanovených v předchozích odstavcích.
§ 21.
Marii nárok na plnění pojišťovny jiná osoba než pojistník, může si pojišťovna srazit ze svého plnění nezaplacené pojistné a jiné pohledávky jen z pojistné smlouvy, z níž plní.
§ 22.
Odmítla-li pojišťovna plnit, nárok na plnění zaniká, nebyl-li uplatněn u soudu (arbitrážní komise) do šesti měsíců od doručení dopisu, v němž pojišťovna oznámila pojistníku, po případě jiné oprávněné osobě odmítnutí plnění a na tento následek je upozornila.
§ 23. Náhradní pojistka.
Za zničenou nebo ztracenou pojistku je pojišťovna povinna vydat pojistníkovi na jeho žádost a na jeho náklad pojistku náhradní. Může však žádat, aby pojistka byla napřed umořena, má-li být plněno jen na její předlo-, žení.
§24. Opisy návrhů a oznámení.
(1) Pojišťovna je povinna vydat pojistníkovi a osobě, která je oprávněna z pojistné smlouvy, na jejich žádost a na jejich náklad opisy všech jejich návrhů a oznámení, týkajících se pojistného poměru.
(2) Je-li těchto opisů třeba k právním úkonům vyplývajícím z pojistného poměru, které jsou vázány lhůtou, a nebyly-li pojistníkovi nebo osobě, která je oprávněna z pojistné smlouvy, již dříve pojišťovnou vydány, nezapočítává se do lhůty doba od vyžádání do doručení opisů.
•
§25. a projevů.
Pro návrhy, oznámení a uplatnění nároků, kterých je třeba podle tohoto zákona nebo podle pojistné smlouvy, je třeba písemné formy. Ministerstvo financí může stanovit výjimky.
§26. Počátek působnosti projevů.
Projevy uvedené v § 25 působí proti druhé straně od doručení. Nemohly-li být doručeny pro okolnosti, které tato strana zavinila, působí od doby, v které by jí byly doručeny, kdyby oněch okolností nebylo.
§27.
Doba poštovní dopravy se do lhůt uvedených v tomto zákoně nezapočítává.
Č á s t II.
Pojištěný majetku. Výše plnění pojišťovny.
§ 28.
Při pojištění majetku je pojišťovna povinna nahradit nejvýše skutečnou majetkovou škodu způsobenou pojistnou příhodou. Ministerstvo financí může stanovit, kdy lze pojistit pořizovací cenu a to, co pojistnou příhodou ušlo.
§ 29.
(1) Také bylo-li uzavřeno několik pojistných smluv o témž majetku, pro týž čas a totéž nebezpečí, hradí se nejvýše skutečná škoda, po případě pořizovací cena a to, co pojistnou příhodou ušlo.
(2) Jakmile se pojistník nebo pojišťovna dozvědí, že bylo uzavřeno několik takových smluv, jsou povinni navrhnout takovou úpravu pojištění, aby nemohlo dojít k plnění převyšujícímu náhradu podle předcházejícího odstavce. Úprava se provede od počátku měsíce, v němž se návrh činí.
(3) Rozdíl mezi zaplaceným pojistným a pojistným, které by pojišťovně bylo náleželo při řádné úpravě pojištění, vrátí pojišťovna nejdéle za tři roky předcházející úpravě pojištění.
§ 30. Povinnosti pojistník a.
Pojistník je povinen učinit podle možnosti vše, aby pojistná příhoda nenastala. Došlo-li k pojistné příhodě, nesmí změnit bez svolení pojišťovny stav pojistnou příhodou způsobený, dokud škoda není vyšetřena; to však neplatí, je-li taková změna nutná v zájmu obecném, nebo aby škoda byla zmírněna, nebo došlo-li při vyšetřování škody vinou pojišťovny k zbytečným odkladům.
§ 31.
(1) Pojistník může uzavřít s pojišťovnou smlouvu o pojištění majetku třetí osoby.
(2) Nárok na plnění z pojistné smlouvy náleží pojištěnému, všechna práva z pojistného poměru vůči pojišťovně vykonává však pojistník, zejména je též oprávněn přijmout plnění za pojištěného. Pojišťovna je však oprávněna a na žádost pojištěného povinna učinit plnění pojístníkovi závislým na svolení pojištěného.
(3) Pojistník má právo se uspokojit z plnění pojišťovny pro nároky, které má vůči pojištěnému v souvislosti s pojištěným majetkem. Má-li pojištěný vůči pojistníku nárok na náhradu škody způsobené pojistnou příhodou, započítává se mu plnění pojišťovny z pojistné smlouvy na tento nárok.
§ 32.
Zachraňovací a vyšetřovací náklady.
(1) Náklady, které pojistník nebo pojištěný učiní na odvrácení nebo zmenšení škody, když nastala pojistná příhoda (zachraňovací náklady), hradí pojišťovna, i když se výsledek nedostavil, pokud je mohl pojistník (pojištěný) podle okolností pokládat za nutné a úměrné hodnotě věci.
(2) Nehradí-li pojišťovna z důvodu podpojištění (§ 36) celou škodu způsobenou pojistnou příhodou, hradí zachraňovací náklady jen v tom poměru, v jakém nahrazuje škodu.
(3) Pojišťovně je vždy povinna nahradit celé náklady učiněné na její pokyn.
(4) Náklady šetření o pojistné příhodě a o škodě konaného pojišťovnou (vyšetřovací náklady) nese pojišťovna, pokud nebyly způsobeny nesprávnými údaji pojistníka (pojištěného).
§ 33.
Přechod nároků na náhradu proti třetí osobě na pojišťovnu.
(1) Nároky pojistníka nebo pojištěného na náhradu škody způsobené pojistnou příhodou vůči třetí osobě přecházejí na pojišťovnu, pokud nahradila škodu.
(2) Nahradila-li pojišťovna jen část škody, má pojistník nebo pojištěný přednost před pojišťovnou při uspokojení svého nároku z majetku osoby odpovědné za škodu.
(3) Na pojišťovnu nepřecházejí nároky pojistníka nebo pojištěného vůči osobám, které
s ním žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou, ledaže škodu způsobily úmyslně.
(4) Vzdá-li se pojistník nebo pojištěný svého nároku na náhradu škody vůči třetí osobě nebo svého práva tento nárok zajišťujícího, je to vůči pojišťovně neúčinné.
§34. Pojistná částka.
Pojišťovna je zavázána plnit nejvýše částku smlouvou určenou (pojistná částka), pokud není stanoveno jinak.
i 35.
Přepojištění.
Převyšuje-li pojistná částka hodnotu pojištěné věci rozhodnou pro stanovení pojistné náhrady (pojistná hodnota), může kterákoliv strana navrhnout, aby byla snížena za přiměřené úpravy pojistného. Úprava se provede od počátku měsíce, v němž se návrh činí. Ustanovení § 29 odst. 3 tu platí obdobně.
§36. Podpojištění.
(1) Je-li pojistná částka stanovená podle hodnoty pojištěné věci v době pojistné příhody nižší, než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu v poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě.
(2) Lze ujednat, že pojistná náhrada bude poskytnuta až do výše pojistné částky, aniž by se při jejím stanovení přihlíželo k poměru pojistné částky k pojistné hodnotě.
§ 37. Pojištění souboru věcí.
Je-li pojištěn soubor věcí, vztahuje se pojištění na všechny věci, které k souboru právě náležejí.
§38.
Změna vlastníka pojištěných věcí a provozovatele podniku.
(1) Přešlo-li vlastnictví pojištěné věci nemovité nebo přešlo-li úhrnně vlastnictví pojištěného souboru věcí movitých, vstupuje nový vlastník v práva a povinnosti dřívějšího vlastníka plynoucí z pojistného poměru.
(2) Přešlo-li vlastnictví pojistníkovy věci movité, pojistný poměr zaniká, s výjimkou uveděnou v předchozím odstavci, jakmile pojištěná věc vyjde z jeho rukou.
(3) Dojde-li ke změně v osobě provozovatele podniku, vstupuje nový provozovatel v práva
a povinnosti dosavadního provozovatele z pojištění odpovědnosti z provozu podniku.
(4) Nový vlastník po případě nový provozovatel podniku má právo vypověděti pojistnou smlouvu ke konci pojistného období i bez zachování lhůty šesti týdnů stanovené v § 10.
Zástavní právo. § 39.
(1) Socialistická právnická osoba, která má zástavní právo k pojištěné věci, má také zástavní právo k pohledávce na pojistnou náhradu proti pojišťovně, nastane — li pojistná příhoda. Toto zástavní právo zajišťuje také částky, které zástavní věřitel zaplatil podle § 15, i úroky z nich.
(2) Ohlásí — li zástavní věřitel svoje právo pojišťovně dříve, než vyplatila náhradu, smí ji pojišťovna vyplatit pojistníkovi toliko se souhlasem zástavního věřitele. Souhlasu však není třeba, má-li být podle smlouvy o pojištění nemovité věci a jejího příslušenství užito náhrady k znovuvybudování nebo k opravě nemovité věci anebo k doplnění jejího příslušenství, a je-li zajištěno, že bude peněz užito k těmto účelům.
(3) Neprojeví — li zástavní věřitel svůj nesouhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržel sdělení pojišťovny, že náhrada bude vyplacena pojistníkovi, platí, že s tím souhlasí. Pojišťovna musí ve svém sdělení zástavního věřitele na tento následek upozornit. Ustanovení § 26 zde platí obdobně.
(4) nemůže-li být zástavní věřitel zpraven nebo projeví — li včas nesouhlas, může pojišťovna uložit náhradu u okresního soudu bydliště pojistníka.
(5) Složenou náhradu rozvrhne soud, užívaje přiměřeně ustanovení o rozdělení podstaty při exekuční dražbě nemovitých věcí, při čemž se na pojistníka hledí jako na dlužníka.
(6) Ohlásil — li peněžní ústav pojišťovně zástavní právo k pojištěné věci, je pojišťovna povinna zpravit jej neprodleně na jeho náklad, že pojistné nebylo včas zaplaceno.
§ 40.
(1) Komu vznikne proti pojistníku nárok na náhradu škody způsobené pojistnou příhodou, má zástavní právo k pohledávce na náhradu z odpovědnostního pojištění.
(2) Pojišťovna je oprávněna vyrozumí — li o tom předem pojistníka, vyplatit náhradu z odpovědnostního pojištění třetí osobě, pokud je jí pojistník povinen nahradit škodu způsobenou pojistnou příhodou.
Část III. Pojištěni osob.
§ 41. Pojištěný a obmyšlený.
(1) Pojistník může pojistit sebe nebo osobu jinou.
(2) Pojištění může být smluveno ve prospěch pojistníka nebo osoby třetí (obmyšlený).
(3) Při pojištění jiné osoby nemůže být pojistník obmyšleným. K určení obmyšleného je třeba souhlasu pojištěného. Nebyl-li takto obmyšlený určen nebo byl-li za obmyšleného určen majitel nebo doručitel pojistky, platí za obmyšleného pojištěný, po případě jeho dědicové.
(4) Má-li pojištěný v pojištění úrazovém vůči pojistníku nárok na náhradu škody způsobené pojistnou příhodou, může pojistník žádat, aby se plnění pojišťovny z pojistné smlouvy započetlo pojištěnému na tento nárok.
Nabytí nároku a nakládání s ním.
§ 42.
(1) Nebylo — li nic jiného ujednáno, nabývá obmyšlený nároku na plnění pojišťovny teprve vznikem pojistné příhody.
(2) Nebylo — li nic jiného ujednáno, může pojistník až do vzniku pojistné příhody nakládat s nárokem z pojistné smlouvy. Až do této doby může také měnit osobu obmyšleného, nejde-li o pojištění důchodu. Při pojištění jiné osoby to může učinit jen s jejím souhlasem.
§ 43.
Nenabude — li nároku obmyšlený, nabude ho při pojištění jiné osoby pojištěný, po případě jeho dědicové, jinak pojistník, po případě jeho dědicové. Toto ustanovení se nevztahuje na pojištění důchodu.
§ 44.
(1) Je-li několik osob označeno jako obmyšlené bez určení podílů, mají nárok na plnění pojišťovny rovným dílem. Podíl, jehož některý z obmyšlených nenabyl, přirůstá ostatním.
(2) Jsou-li jako obmyšlení označeni dědicové bez přesnějších údajů, mají nárok na plnění pojišťovny dědicové podle poměru svých dědických podílů.
(3) Bylo-li pojištění na případ smrti pojistníkovy sjednáno ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky, náleží pojistná částka dědicům pojistníka, pokud nebylo pojistníkem učiněno jiné platné opatření.
Úmyslné způsobeni pojistné příhody.
§ 45.
(1) Pojišťovna je prosta závazku plnit, způsobil-li pojistník pojistnou příhodu úmyslně, ledaže se tak stalo při nutné obraně, záchraně života nebo v obecném zájmu.
(2) Způsobila-li pojistnou příhodu úmyslně třetí osoba, v jejíž prospěch bylo pojištění sjednáno, platí jako by nebyla určena.
§ 46.
Spáchal-li pojištěný sebevraždu, je při životním pojištění pojišťovna povinna plnit, trval-li pojistný poměr nepřetržitě poslední dva roky předcházející sebevraždě. Ministerstvo financí může však stanovit, kdy a do jaké výše je pojišťovna povinna plnit, trval-li pojistný poměr kratší dobu.
§ 47. Redukce, odkup a obnova.
Pojistné podmínky pro životní pojištění stanoví, v kterých případech a za jakých podmínek má pojistník nárok na přeměnu pojištění v pojištění prosté pojistného se sníženou pojistnou částkou (redukce) nebo na zrušení pojistného poměru a vyplacení odbytného (odkup) nebo na obnovu původní pojistné smlouvy.
Část IV.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 48.
(1) Ujednání odporující ustanovením tohoto zákona jsou neplatná.
(2) Ministr financí může po dohodě s ministrem spravedlnosti a s věcně příslušným mi nistrem vyhláškou v příslušném úředním listě stanovit odchylky od zákona, vyžaduje-li to zvláštní povaha některých pojištění. Vyhlášky není třeba, jde-li o odchylky při pojištění majetku socialistických právnických osob.
§ 49.
(1) Ustanoveními tohoto zákona se řídí právní poměry založené pojistnými smlouvami uzavřenými s československou pojišťovnou.
(2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i pojistné poměry vzniklé před 1. červencem 1951; do tohoto dne se tyto pojistné poměry řídí právem dřívějším.
§ 50.
Ustanoveními tohoto zákona se řídí i pojištění povinná a pojištění ze zákona, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
§ 51.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na právní poměry z pojištění, jehož nositeli jsou Ústřední národní pojišťovna nebo jiná pojišťovací zařízení, jejichž vlastním účelem je pojišťovati dávky obdobné dávkám z národního pojištění.
(2) Ustanovení tohoto zákona neplatí pro zajišťování. Pojistné podmínky pro pojištění dopravní a úvěrové se mohou odchylovat od zákona.
§ 52.
Zrušují se veškeré předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména zákon č. 145/ 1934 Sb., o pojistné smlouvě.
§ 53.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1951; provedou jej ministři spravedlnosti a financí.
Státní tiskárna v Praze. — 5606-50