Národní výbory se zmocňují, aby činily vhodná opatření na hubení škůdců za součinnosti zemědělských národních podniků a masových organisací. Bude zajištěno, aby k hubení škůdců dostávaly se do oběhu prostředky vyzkoušené a účinné. Bude postaráno o náležitou kontrolu těchto prostředků.

B. část zvláštní. K § 2:

Zákonem č. 126/1948 Sb. byla téměř všechna dosavadní šlechtitelská činnost soustředěna u Československých státních statků, národního podniku, který je naším největším šlechtitelem. Jeho posláním podle § 4 zákona č. 312/1948 Sb., o organisaci státních lesů a statků, je též poskytovat malým a středním rolníkům podporu a pomoc. V oboru šlechtění je tomuto ustanovení třeba rozuměti v tom smyslu, že československé státní statky, národní podnik, se postarají o to, aby zejména jednotná zemědělská družstva a drobní a střední rolníci měli k disposici dostatek levného a zaručeného jakostního osiva a sadby spolehlivých odrůd a mohli dosáhnout vyšších výnosů v rostlinné výrobě, jak je všeobecně stanoveno též pětiletým plánem. Jednotná zemědělská družstva přicházejí v úvahu též jako šlechtitelé, ježto mají ve svých řadách mnohdy zkušené a nadšené pokusníky, kteří podle učení Mičurina a Lysenka jsou schopni provádět šlechtění; společným obděláváním pozemků získávají jednotná zemědělská družstva pro provádění šlechtitelské práce též potřebné věcné předpoklady, takže je jen správné, jestliže jim je dána možnost této tvůrčí práce. Šlechtění může být povoleno i jednotlivcům, především členům jednotných zemědělských družstev, kteří z různých důvodů se věnují šlechtění. Státní statky a ostatní zemědělské podniky, jež osnova uvádí v § 2, mají své speciální úkoly. Jejich účast na provádění šlechtění bude proto podle okolností vyžadovat zvláštní úpravy, která však může být provedena interními směrnicemi. U komunálních podniků se počítá s jejich součinností zejména ve školkařství a květinářství.

K § 3:

Periodického zkoušení vyžadují všechny povolené odrůdy, aby bylo zjišťováno, zda stále podržují alespoň ty předpoklady, které splňovaly při povolování Pokud jde o nová šlechtění, vyžaduje proces šlechtění rovněž, aby byl sledován, zda je veden skutečnou potřebou a za těmi cíly, kterých vyžaduje plnění plánu rostlinné výroby. V tomto případě jde

o spolupráci vědy s praxí za účelem tvorby nových hodnot předávaných praktickému životu. Při provádění zákona bude třeba na př. zajistit spolupráci textilního průmyslu, půjde-li o šlechtění osiva rostlin, které slouží k výrobě textilních vláken.

Odrůdových zkušeben je v českých zemích 16 a byly zřízeny podle vládního nařízení č. 69/1941 Sb. Analogicky bylo zřízeno na Slovensku 5 odrůdových zkušeben pro účely zákona č. 128/1921 Sb. Nová úprava naváže na tuto dosavadní organisaci.

K § 4:

Rejstříky budou dvojí, jednak pro povolené odrůdy domácího původu, jednak pro povolené odrůdy zahraničního původu. Jsou veřejné a vede je ministerstvo zemědělství. Zapsané odrůdy zveřejní ministerstvo zemědělství vhodným způsobem.

K § 8:

Uznávací řízení pozůstává z přehlídky přihlášených množitelských porostů osiv a sadby a z jakostní kontroly vzorků vyčištěného osiva a sadby, získaných z kontrolovaných porostů. Prohlídku porostů a kontrolu vzorků osiva a sadby provádí příslušný semenářský ústav. Kontrola porostů se provádí vždy, od kontroly vzorků může být s povolením ministerstva zemědělství upuštěno, je-li nebezpečí z prodlení, způsobené pozdní sklizní, nebo v jiných odůvodněných případech. Podle výsledků prohlídky porostů a kontroly vzorků vydává pak tento ústav uznávací nebo zamítací list.

Dosud zkoušením osiva a sadby byly pověřeny státní ústav pro zkoušení semen v Praze, ústavy pro zkoušení semen při státních výzkumných ústavech v Brně, v Bratislavě a v Košicích, které je prováděly uznávacími komisemi. Uznávací komise však samy prohlídku porostů neprováděly a vydávaly uznávací list na podkladě protokolů o prohlídce porostů, kterou prováděly osoby uznávací komisí pověřené, a na podkladě výsledku případné kontroly jakosti, kterou prováděl ústav pro zkoušení semen. Proto v nové úpravě bylo od zřízení uznávacích komisí upuštěno a uznávání svěřeno přímo ústavu pro zkoušení semen.

Prohlídky v porostech budou provádět jednak orgány ústavů pro zkoušení semen, jednak přehližitelé, které tím ústavy pověří, na příklad učitelé hospodářských škol, agronomové a schopní členové jednotných zemědělských družstev.

K §9:

U povoleného obchodního osiva a sadby je při uváděni do oběhu nutno sdělovat informativně jméno odrůdy. Zpravidla se bude jednat o osivo povolených odrůd, které neobstálo v uznávacích zkouškách, které však po určité úpravě přečištěním a pod. dává ještě možnost účelného využití.

K §10:

V § 3, v § 8 odst. l a v § 9 jsou dány předpoklady pro stanovení podmínek, které musí splnit pěstitel, má-li být povolena odrůda nebo uznáno nebo povoleno osivo a sadba. Těmto pěstitelským normám musí odpovídat i jakostní podmínky, které budou uloženy distribučním složkám, uvedeným v zákoně č. 278/ 1948 Sb., u ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky. Otázka ručení za pravost a jakost dodaného zboží je upravena vzhledem k povaze tohoto zboží, šlechtěné osivo a sadba se bude dodávat v zaplombovaných pytlích opatřených návěskou s údaji o odrůdě a kvalitě dodávaného zboží. Kvalitu není mnohdy možno rozeznat pouhým běžným přezkoumáním, jaké lze provádět při přejímání zboží. K řádnému přezkoušení je třeba odebrat zvláštním zařízením vzorek z uzavřeného pytle, a jeho rozborem se postarat o určení hodnot, uváděných v návěsce. K tomu je třeba dostatek času, a proto bylo nutno dobu ručení posunout co nejdále, t. j. až do doby, kdy obal bude otevřen, což se děje zpravidla před samým použitím osiva a sadby, k němuž obvykle dochází teprve za nějaký čas po převzetí zboží. V tomto mezidobí bude možno provádět kontrolu podle § 12. Prodej z otevřených obalů může přicházet v úvahu jen zcela mimořádně; v minulé době byl prováděn na př. při nedostatku pytlů. I pro tento případ musí být dána záruka pravosti a jakosti dodávaného zboží.

K §12:

Kdyby ústavy svými orgány nestačily k provádění kontroly, požádají národní výbory, aby svými orgány jim vypomohly.

K §13:

V souhlase podle tohoto ustanovení bude třeba vedle ohlašovacího řízení podle vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 2242/ 1948 ú. 1. I, o kontrole dovozu a vývozu zboží podniky určenými nebo zřízenými podle § 2 odst. l zákona č. 119/1948 Sb. Jde o opatření s hlediska zajištění potřeb zemědělského výrobního plánu.

K §15:

Svaz šlechtitelů rostlin v Praze byl zřízen na podkladě § 8 vl. nař. č. 69/1941 Sb., a jeho členy byli všichni šlechtitelé, jimiž mohly být jen soukromé osoby. Svaz jako representant všech šlechtitelů nemohl být pojat do znárodnění podle zákona č. 126/1948 Sb., ježto tímto zákonem byly znárodněny pouze největší šlechtitelské podniky. Nebyly znárodněny šlechtitelské podniky neuvedené v § l cit. zákona. Podniky nad 50 ha byly vykoupeny, takže zůstaly jen podniky do 50 ha, na nichž vlastníci dosud pracují. Nyní se Svaz zrušuje a jeho jmění přechází na stát a svěřuje se do správy Československých státních statků, národního podniku. Podle závěrky ke dni 31. prosince 1948 činil stav aktiv Svazu 74, 370. 321 Kčs, stav pasiv 73, 464. 632. 70 Kčs. Obdobné je tomu i u družstva Slovosivo v Bratislavě s tím ovšem rozdílem, že jde o družstvo, založené šlechtiteli podle zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu. Stav aktiv a pasiv tohoto družstva ke dni 31. prosince 1948 je vyrovnaný a činí v obou položkách částku 8, 141. 070. 90 Kčs. Obě tato ústředí jsou prakticky již spravována československými státními statky, národním podnikem, a stav jejich jmění se nezměnil.

K §§ 16 až 21:

Tato ustanovení mají nahradit a na Slovensko rozšířit zásadní úpravu, která byla zavedena v českých zemích vyhláškou č. 202/ 1944 Sb., o úpravě školkařství. Je třeba rozhodného zásahu, aby byl odstraněn citelný nedostatek ovocných sazenic a aby bylo přikročeno k rayonování odrůd. Zdravotnímu dozoru na školky je třeba věnovat obzvláštní péči, aby v nich rostl zdravý materiál a aby se nestaly rozšiřovatelem škůdců ovocného stromoví, z nichž nejnebezpečnější je červec San José, který dnes vyřazuje na Slovensku z výroby celou řadu okresů a na jehož vyhubení jsou ročně vynakládány značné částky ze státních prostředků.

nížení školkařství svěřuje se v zájmu decentralisace krajským národním výborům, které postupují podle směrnic ministerstva zemědělství, čímž bude zaručena jednotnost rozhodování.

K §22:

Rostlinná výroba je vystavována působení celé řadě škůdců nejrůznějšího druhu. Jde tu o škůdce původu živočišného nebo o plevelné rostliny a též o choroby jakéhokoliv původu.

Proti všem těmto škůdcům a proti následkům jejich působení musí zemědělství bojovat rozličnými prostředky. V některých případech je možný a žádoucí systematický a organisovaný boj, a je proto třeba stanovit pro jeho provádění jednotné předpoklady. Při tom není možno omezovati se jenom na zemědělskou půdu. Mnozí škůdci, a to právě velmi nebezpeční škůdci, udržují se a množí se právě na nekultivovaných pozemcích (včetně příkopů, železničních a silničních pozemků, cvičišť, nezastavěných stavebních parcel a pod. ), kde nejsou rušeni ve svém vývoji, a odkud se stěhují nebo jsou přenášeni na pozemky zemědělské. Tak jest tomu na př. u myší a u nejrůznějších plevelů a též u celé řady škůdců ovocného stromoví, jako jest na př. puklice švestková, jejímž hostitelem jsou porosty akátů a j. Je proto nutno stanovit povinnost hubení škůdců pro uživatele všech pozemků bez rozdílů, jakož i pro uživatele míst, na nichž se výrobky rostlinného původu nacházejí (§ 26 odst. 3 osnovy).

K §23:

V nebezpečných případech nebude možno spoléhat se na individuální provádění hubení škůdců a bude třeba zasáhnout hromadně. Bude třeba, aby národní výbory v součinnosti s podniky a organisacemi uvedenými v § l odst. 2 se postaraly o to, aby hromadně hrozící nebezpečí bylo odvráceno. Nutno rozeznávat různé případy výskytu škůdců. Nebezpečným případem na př. je, bude-li nalezena v obci jediná mandelinka bramborová nebo jediný výskyt rakoviny brambor. T. zv. produkční oblasti ovocnářské (na př. Litoměřicko, ústecko, ovocnářské kraje moravské a slovenské) budou vyžadovat téměř pravidelného hromadného ošetření, organisovaného národními výbory v celých těchto oblastech. V jiných oblastech naopak nebude provádění hromadné akce vždy podmínkou hubeni škůdců. Tyto otázky musí posoudit národní výbory svou rostlinolékařskou službou. Rostlinolékařskými odborníky u okresních a krajských národních výborů jsou i odborníci lesničtí, pokud by šlo o hubení škůdců v souvislosti s lesními kulturami. K snížení finančních nákladů poslouží přímá účast pěstitelů zemědělských rostlin, kteří poskytnou jak osobní, tak i věcné prostředky k provedení hromadných akcí. Tento způsob je již v praxi, na př. při hubení mandelinky bramborové, dostatečně znám a prováděn s porozuměním nejširších vrstev obyvatelstva.

K §27:

Má-li se provádění zákona setkat s účinkem, jest třeba zajistit, aby prostředky, jichž se používá k hubení škůdců, byly účinné. Není proto možná jejich výroba nebo dovoz, aniž by bylo předem zjištěno, že proti škůdcům budou účinné, a že naopak na rostliny a rostlinné produkty nebudou působit škodlivě. Je proto nutno zavést povolovací systém, jehož podstatnou součástí je provádění praktických zkoušek jak v laboratořích, tak i ve volných porostech. Při tom bude ministerstvo zemědělství postupovat v součinnosti s příslušnými ministerstvy, na př. s ministerstvem školství, věd a umění, půjde-li o prostředky, které by mohly ohrozit chráněné druhy.

K §28:

Prodej jedovatých nebo jinak zdraví škodlivých prostředků na ochranu rostlin podle dosavadních a zčásti velmi zastaralých předpisů je vázán na zvláštní povolení, které mělo zajistit spolehlivost prodavačů při manipulaci s jedy. Prostředky na ochranu rostlin jsou však běžné zboží, kterého se denně používá a které vydávají zemědělská skladištní družstva. Tato také mají při denním a bezprostředním styku se zemědělci možnost správné propagace a správného výdeje prostředků na ochranu rostlin všeho druhu. Zemědělská družstva skladištní jsou vedena odborně školenými silami, které poskytují po osobní stránce dostatečnou záruku, že vydávání jedovatých a jinak zdraví škodlivých prostředků nebude na újmu bezpečnosti a zdraví lidí a zvířat. Je proto možné i účelné odložit zde dosavadní povolovací řízení. Bezpečnost při zacházení s jedovatými nebo zdraví škodlivými prostředky na ochranu rostlin bude zajištěna tím, že budou vydány přesné předpisy o balení, varovném označení, výstražných nápisech, návrzích k použití, zbarvení prostředku nápadnými barvivy, o jejich impregnování látkami působícími odpudivě na chuť při náhodném použití lidmi nebo zvířaty a o jiných podobných zárukách.

K §30:

Okresní a krajské národní výbory jsou vybaveny odbornými silami, které mohou provádět t. zv. rostlinolékařský dozor na porosty rostlin a fungovat jako odborníci při organisování a provádění akcí na hubení škůdců rostlin. Mohou také kontrolovat, zda pro hubení škůdců jsou dávány do oběhu jen povolené prostředky na ochranu rostlin; mohou je kontrolovat i po stránce jejich jakosti

a nezávadnosti buď přímo samy, nebo tím, že odebraný vzorek zašlou některému výzkumnému ústavu k přezkoušení a ke zjištění, zda odpovídá podmínkám, za nichž byl ministerstvem zemědělství povolen. Pro zvláštní pří-

pady bude možno pověřit prováděním kontroly též orgány státních zemědělských nebo lesnických výzkumných ústavů a stanic.

Provádění osnovy nepředpokládá zvýšeni výdajů ze státní pokladny.

V Praze dne 5. prosince 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zemědělství: J. Ďuriš v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 5474-50.