Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 6. zasedání.
538.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1950
o zdokonalení živočišné výroby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení.
§1.
(1) Účelem tohoto zákona je pomoci jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům ke zvýšení výnosu a výrobnosti práce v živočišné výrobě a tím zajistit další zlepšení výživy československého lidu. zejména péčí o zvyšování užitkovosti a zdokonalení plemenitby hospodářských zvířat a péčí o ochranu zdraví zvířat.
(2) Národní výbory budou v součinnosti s československými státními statky, národním podnikem, s ústředím pro hospodaření se zemědělskými výrobky, s Jednotnými svazy zemědělců a s ostatními masovými organisacemi pomáhat jednotným zemědělským družstvům a malým a středním rolníkům při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona.
Oddíl I.
Zjišťování a zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat a jejich plemenné hodnoty.
§2.
(1) Chovatelé hospodářských zvířat vedou podle pokynů a za pomoci místních národních výborů a jejich pomocníků (místních zootechniků) základní záznamy. Chovatelé zapisují
v těchto záznamech skutečnosti rozhodné pro chov hospodářských zvířat a podávají o nich hlášení místnímu národnímu výboru.
(2) Okresní národní výbor roztřídí podle hlášení (odstavec 1) hospodářská zvířata na zvířata s vyšší a s nižší užitkovostí. U zvířat s nižší užitkovostí může nařídit postupné vyřazování z chovu.
§3.
(1) Okresní národní výbory soustavně sledují a zjišťují užitkovost hospodářských zvířat vykazujících vyšší užitkovost, jakož i další skutečnosti rozhodné pro posouzení jejich plemenné hodnoty. Podle výsledků tohoto zjišťování se hodnotná zvířata zapisují do krajských plemenných knih. Vynikající plemeníci a plemenice se zapisují po zvláštní klasifikaci do státních plemenných knih.
(2) Podle zápisu v plemenných knihách vydávají krajské národní výbory potvrzení o původu.
(3) Chovatelé hospodářských zvířat jsou povinni dovolit osobám pověřeným zjišťováním užitkovostí hospodářských zvířat a skutečností rozhodných pro posouzení jejich plemenné hodnoty vstup do stájí a jiných zařízení pro chov a pomáhat jim při plnění jejich úkolů.
Oddíl II. Plemenitba hospodářských zvířat.
§4.
(1) Hřebců, býků, kanců, beranů a kozlů (dále jen "plemeníci") lze používat k plemenitbě jen tehdy, je-li pro ně uděleno povolení k připouštění (při umělém osemeňování: povolení k inseminaci). Povolení může být uděleno jen pro plemeníka vybraného; udělené povolení může být měněno nebo zrušeno.
(2) Okresní národní výbor může nařídit kastraci plemeníků, kteří nebyli vybráni nebo pro které povolení k připouštění (k inseminaci) nebylo vydáno nebo bylo zrušeno.
§5.
(1) Výběry plemeníků provádí a povolení k připouštění (k inseminaci) udílí, mění a ruší ústřední výběrová komise, která se zřizuje při ministerstvu zemědělství, oblastní výběrová komise, která se zřizuje při pověřenectvu zemědělství, a okresní národní výbory zvláštními komisemi (dále jen "okresní výběrové komise").
(2) Podrobnější předpisy o organisaci a působnosti výběrových komisí vydá vláda nařízením.
•
§ 6.
Československé státní statky, národní, podnik, zřídí potřebný počet stanic pro umělé osemeňování hospodářských zvířat.
§ 7.
(1) Plemenné hřebce pro státní ústavy pro chov koní opatřuje ministerstvo zemědělství. Plemeníky pro inseminační stanice opatřují československé státní statky, národní podnik; ostatní plemeníky opatřují okresní národní výbory.
(2) K plemenitbě lze používat jen plemeníků opatřených podle odstavce 1; ústřední (oblastní) výběrová komise může povolit výjimky.
§ 8.
Jednotná zemědělská družstva, po případě místní národní výbory, jimž byli plemeníci přiděleni, opatří pro ně účelné a zdravé ustájení, krmivo a řádné ošetření. Bližší stanoví ošetřovatelský řád. Místní národní výbor může tuto povinnost splnit umístěním plemeníka u svědomitého chovatele na základě smlouvy.
§ 9.
Ministerstvo zemědělství může — nebo podle jeho směrnic národní výbory — za pomoci československých státních statků, národního podniku, a Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky řídit výkup, příděl, přesun a výměnu hospodářských zvířat.
§ 10.
(1) Pomocnými orgány místních národních výborů při provádění tohoto zákona jsou místní zootechnici, kteří jsou vybíráni ze zkušených zemědělců.
(2) V obcích, v nichž není ustanoven místní zootechnik, plní jeho úkoly místní agronom.
§ 11.
(1) Za zápis hodnotného hospodářského zvířete do krajské plemenné knihy, za vydání potvrzení o původu a za základní výběr plemeníka se vybírají poplatky. Za vydání potvrzení o původu se vedle tohoto poplatku nevybírají jiné dávky.
(2) K úhradě nákladů na opatření, ustájení, ošetřování a krmení plemeníků se vybírají chovatelské příspěvky od chovatelů plemenic, s výjimkou plemenic uměle osemeňovaných a plemenic zapouštěných plemeníky vlastními (§ 7 odst. 2). Chovatelský příspěvek může být vybírán i k částečné úhradě nákladů spojených s prováděním ustanovení § 3.
(3) Příspěvky budou upravovány u jednotlivých druhů zvířat zásadně jednotně pro celý stát, avšak pro jednotná zemědělská družstva a malé a střední rolníky v místech chovatelsky méně vyspělých mohou být stanoveny nižšími sazbami.
(4) Poplatky podle odstavce l jsou všeobecným příjmem státní pokladny; chovatelské příspěvky jsou rozpočetním příjmem místního národního výboru.
Oddíl III. Veterinární činnost.
§12.
(1) Provádění veterinární činnosti včetně pomocné služby veterinární, zejména zvěrokleštičství a pohodnictví (dále jen "veterinární činnost"), přísluší státu, který ji vykonává zásadně národními výbory.
(2) Provozování veterinární činnosti soukromé se zakazuje.
(3) Veterinární činnost patří do oboru působnosti ministerstva zemědělství, vyjma zdravotní a technickou kontrolu potravin živočišného původu a ochranu zdraví lidí před nemocemi, jež jsou přenosné se zvířat na lidi.
(4) úkolem této veterinární činnosti (odstavec 3) je odstraňovat příčiny nákaz a jiných nemocí zvířat, zejména zlepšováním jejich životních podmínek a prostředí, provádět pravidelné zdravotní prohlídky, léčit nákazy a jiné nemoci zvířat a odstraňovat jejich škodlivé následky, aby tak byla zajištěna i hodnota a zdravotní nezávadnost surovin živočišného původu.
§13.
(1) K usnadnění výkonu veterinární činnosti dělí se okresy na veterinární obvody, v nichž veterinární činnost obstarávají obvodní veterináři za pomoci přidělených obvodních veterinárních pracovníků.
(2) V jednotlivých obcích spolupůsobí při výkonu veterinární činnosti místní zootechnici ve funkci místních veterinárních pomocníků.
(3) Obvodní veterináři, obvodní veterinární pracovníci a místní veterinární pomocníci nesmějí bez závažných důvodů odmítnout poskytnutí první pomoci zvířatům.
(4) Chovatelé zvířat jsou povinni dovolit osobám pověřeným zdravotní péčí o hospodářská zvířata vstup do stájí a jiných zařízení pro chov a pomáhat těmto osobám při plnění jejich úkolů.
§14.
V rámci nové organisace veterinární činnosti se zřídí síť veterinárních ústavů a zařízení. Organisace provozu veterinárních ústavů a zařízení a dozor nad nimi přísluší do oboru působnosti ministerstva zemědělství.
Oddíl IV.
Nákazy a jiné nemoci.
§ 15.
O) Nákazy a jiné nemoci zvířat musí být vyšetřovány, nemocná zvířata léčena a příčiny nákaz a jiných nemocí odstraňovány.
(2) Orgány pověřené prohlídkou masa jsou povinny u poražených zvířat soustavně sledovat jejich zdravotní stav, aby tak byla odhalována místa vzniku nákaz a jiných nemocí a tím i zajištěno provádění ustanovení odstavce 1.
Oddíl V. Náhrady za veterinární ošetřování a úkony.
§16.
(1) Za ošetření a úkony ve veterinárních ústavech a zařízeních se vybírají náhrady, které plynou do státní pokladny. Jde-li o ústav nebo zařízení ve správě národních výborů, rozpočtují národní výbory tyto náhrady jako příjem ústavu nebo zařízení.
(2) Za úkony veterinářů, obvodních veterinárních pracovníků a orgánů pomocných veterinárních služeb, dále za vydání nebo prodloužení platnosti průvodního nebo zdravotního listu zvířat a za vydání veterinárního osvědčení se vybírají poplatky, které plynou do státní pokladny.
(3) Za vydání nebo prodloužení platnosti průvodního nebo zdravotního listu zvířat a za vydání veterinárního osvědčení se vedle poplatků uvedených v odstavci 2 nevybírají žádné jiné dávky.
(4) K úhradě nákladů vzniklých státní správě neškodným odstraňováním uhynulých zvířat a látek živočišného původu může být vybírán příspěvek, který rozpočtují příslušné národní výbory.
Oddíl VI. Ustanovení přechodná.
§17.
Hospodářská zvířata zapsaná v dosavadních plemenných knihách se považují za zapsaná podle tohoto zákona. Dosavadní plemenné knihy se stávají součástí plemenných knih podle tohoto zákona.
§18.
Vlastníci dosavadních uznaných plemeníků určených pro inseminační stanice jsou povinni je prodati československým státním statkům, národnímu podniku, po případě jednotným zemědělským družstvům, které označí okresní národní výbor. Jiné zcizení, po případě zabití takových plemeníků bez souhlasu okresního národního výboru není dovoleno.
Oddíl VII.
Ustanovení prováděcí.
§19.
(1) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v úředním listě:
a) podrobnější předpisy k provedení ustanovení oddílu I a II, zejména na které druhy hospodářských zvířat se zmíněná ustanovení vztahují,
b) předpisy o výkonnostních zkouškách koní a podmínky pro zápis klisen do krajských plemenných knih,
c) v dohodě s ministerstvem financí výši a způsob vybírání skočného u hřebců, skočného u plemeníků používaných podle § 7 odst. 2 a úplat za umělé osemeňování,
d) podrobnější předpisy o podmínkách pro výběr plemeníků, o vydání povolení k připouštění (k inseminaci), jeho změně a zrušení, jakož i podrobnější předpisy o opatřování plemeníků a o jejich přidělování,
e) provozní řád stanic pro umělé osemeňování hospodářských zvířat, podmínky pro umělé osemeňování hospodářských zvířat a používání plemeníků a v dohodě s ministerstvy vnitra a financí ošetřovatelský řád pro plemeníky,
f) chovné oblasti jednotlivých plemen hospodářských zvířat, dále, která plemena se v těchto oblastech smějí chovat, a případ né výjimky pro Československé státní statky, národní podnik,
g) v dohodě s ministerstvy vnitra a financí podrobnější předpisy o místních zootechnicích, zejména o jejich úkolech a o uhrazování jejich hotových výloh,
h) v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady předpisy k provedení ustanovení oddílu III, jakož i případně výjimky z ustanovení o provádění veterinární činnosti pro československé státní statky, národní podnik, i) podrobnější předpisy k provedení ustanovení oddílu IV, zejména o tom, které druhy zvířat podléhají pravidelným zdravotním prohlídkám a které nákazy nebo jiné nemoci
nebo okolnosti vzbuzující podezření z nich musí být hlášeny; pokud jde o ustanovení § 15 odst. 2, učiní tak ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady,
j) v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, ve kterých případech a v jaké výši se náhrady podle § 16 odst. l vybírají, a podrobné předpisy o nich. (2) Ministerstvo zemědělství může stanovit
vyhláškou v Úředním listě:
a) jaké vlastnosti musí mít plemenice, zejména jaké stáří, jaký zdravotní stav a stupeň tělesného vývinu, aby směla být zapuštěna, po případě za jakých podmínek smí být zapuštěna nebo uměle osemeněna, dále výběry a evidenci plemenic, vydávání povolení k zapuštění plemenic, po případě k jejich umělému osemeňování, a zákaz jejich zapouštění, po případě umělého osemeňování,
b) na které jiné než v § 4 odst. l uvedené druhy zvířat se ustanovení oddílu II přiměřeně vztahují,
c) v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady, která opatření musí být učiněna na ochranu proti možnému ohrožení zdraví zvířat, jakož i k zábraně nákaz a jiných nemocí zvířat a k jejich vyšetření a léčení, a v kterých případech lze uložit isolaci osob nebo jiné omezení v osobním styku anebo usmrcení zvířat.
§ 20.
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou v úředním listě:
a) v dohodě s ministerstvem zemědělství výši poplatků podle § 11 odst. l a v kterých případech a v jaké výši se vybírají poplatky podle § 16 odst. 2,
b) v dohodě s ministerstvy zemědělství a vnitra výši chovatelských příspěvků podle § 11 odst. 2 a příspěvků podle § 16 odst. 4 a
vydá o nich zároveň podrobné předpisy.
oddíl VIII.
Ustanoveni závěrečná. § 21.
(1) Nákazová pokladna, zřízená vládním nařízením č. 262/1943 Sb., o odškodněních a podporách při nákazách a hromadných onemocněních zvířat, a Fond pro tlumení nákaz, zřízený zákonem č. 100/1943 Sl. z., o tlumení zvířecích nákaz, se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na stát. Ministerstvo zemědělství provede jejich likvidaci.
(2) Okresní národní výbor může přiznal postiženému na jeho žádost podporu ze státních prostředků k úhradě nebo zmírnění škod, vzniklých ztrátou zvířete způsobenou nákazou, nebo usmrcením zvířete na úřední příkaz, a to podle směrnic ministerstva zemědělství vydaných v dohodě s ministerstvem financí.
I 22.
Zvěrolékařské komory zřízené zákonem č. 133/1920 Sb., jímž se zřizují zvěrolékařské komory, ve znění vládního nařízení č. 33/1944 Sb. a zákonem č. 132/1939 Sl. z., o zvěrolékařské komoře, se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na stát. Ministerstvo zemědělství provede jejich likvidaci a odvede jejich jmění státní pokladně.
§23.
(1) Ministerstvo zemědělství stanoví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a školství, véd a umění výjimky z ustanovení oddílu III až V, pokud jde o zvířata, jež vysoké školy veterinární nebo státní vědecké ústavy mají u sebe, třebas jen v ošetřování.
(2) Vzájemný vztah mezi vojenskou a civilní správou při provádění tohoto zákona upraví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§24.
(1) Vyrábět, dovážet a do oběhu uvádět sílicí prostředky pro zvířata je dovoleno pouze se souhlasem ministerstva zemědělství.
(2) Ustanovení § 17 zákona č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv, zůstávají nedotčena.
§25.
(1) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se předpisy, které odporují jeho ustanovením.
(2) Zrušují se zejména:
1. zákon č. 177/1909 ř. z., o zamezení a potlačení nákaz zvířat, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a nařízení č. 178/1909 ř. z., jímž byla vydána prováděcí ustanovení k zákonu č. 177/1909 ř. z., ve znění předpisů je měnících a doplňujících,
2. zákon č. 169/1924 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí,
3. vládní nařízení č. 361/1941 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, pokud jeho použivatelnost nebyla již zrušena,
4. vládní nařízení č. 177/1943 Sb., o povinné kontrole mléčné užitkovosti,
5. vládní nařízení č. 262/1943 Sb., ve znění předpisů je měnících a doplňujících, a nařízení ministra vnitra č. 263/1943 Sb., o nákazové pokladně, ve znění předpisů je měnících a doplňujících,
6. zákon č. 100/1943 Sl. z. a vládní nařízení č. 180/1943 Sl. z., kterým se provádí zákon o tlumení zvířecích nákaz. (3) Vyhláška ministerstva zemědělství č.
499/1950 Ú. 1. I, o umělém osemeňování krav a
jalovic, zůstává v platnosti.
§ 26.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví ministr zemědělství nařízením; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Dosavadní legislativní úprava zjišťování užitkovosti hospodářských zvířat a řízení jejich plemenitby, jakož i péče o ochranu zdraví zvířat, je zastaralá, nejednotná a nevyhovuje změněným hospodářským a sociálním poměrům. Jde o právní předpisy z doby Rakouska-Uherska, první republiky a okupace. Jako každý právní předpis je obrazem hospodářských a sociálních poměrů doby, v níž vznikl, tak i zmíněné právní předpisy odpovídají tehdejšímu soukromopodnikatelskému způsobu živočišné výroby. Vládní nařízení č. 361/1941 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, je úplnou obdobou svého vzoru — říšskoněmeckého velkostatkářského zákona. Zákon č. 177/1909 ř. z., o zamezení a potlačení nákaz zvířat, nese zřejmé stopy tehdejší době odpovídajících veterinárně-policejních opatření. Takovéto předpisy ovšem nemohou vyhovovat nynějším hospodářským a sociálním poměrům, zejména nevyhovují pokročilejším socialistickým formám zemědělské výroby. Po stránce odborné pak zmíněné předpisy jsou překonány mohutným pokrokem vědy.
Zjišťování užitkovosti hospodářských zvířat je v zemích českých upraveno použivatelným vládním nařízením č. 177/1948 Sb., o povinné kontrole mléčné užitkovosti skotu, na Slovensku pak platí zákon č. 82/1944 Sl. z., o kontrole hovězího dobytka. Zjišťování užitkovosti prasat, ovcí a koz je dosud prováděno na podkladě dobrovolnosti. Při tom uniká z evidence mnoho zvířat s vynikající užitkovostí a plemennou hodnotou. Nedostatek právního základu pro všeobecné zjišťování užitkovosti hospodářských
zvířat je citelnou brzdou při zdokonalování živočišné výroby.
Pokud jde o plemenitbu hospodářských zvířat, je plemenitba u skotu, vepřů, ovcí a koz upravena v zemích českých použivatelným vládním nařízením č. 361/1941 Sb., plemenitba koní pak vládním nařízením č. 83/1928 Sb. Na Slovensku platí dosud o plemenitbě hospodářských zvířat zákon č. 169/1924 Sb. s prováděcími předpisy. Dosavadní předpisy nevyhovují především proto, že péči o plemenitbu hospodářských zvířat ponechávají téměř výlučně na starost místním národním výborům, kde místní vlivy často působí k tomu, aby byli opatřování plemeníci nejlevnější a jejich držení aby stálo co nejméně. V souvislosti s nedostatečně prováděným zjišťováním užitkovosti potomstva jednotlivých plemeníků dochází někdy k předepsanému vyřazování z chovu u těch plemeníků, jejichž dobrých plemenných vlastností by mohlo být ještě dlouhou dobu hospodárně využíváno, aniž by bylo nebezpečí příbuzenské plemenitby (změna stanovišť a umělé osemeňování plemenic).
Jsou tedy dosavadní právní předpisy o užitkovosti a plemenitbě hospodářských zvířat značnou překážkou snahám dosáhnout operativními opatřeními co nejrychleji zvyšování výnosů a výrobnosti práce v živočišné výrobě a tím dalšího zlepšování výživy a vůbec dosažení vyšší úrovně našeho lidu.
Stejně nebylo o zdraví hospodářských zvířat dostatečně pečováno a veřejná správa činila v tomto směru opatření jen, pokud šlo o zamezení a potlačení nakažlivých nemocí a nákaz. Péče o zdraví zvířat byla ponechána iniciativě
chovatelů samotných a pak veterinářům, u nichž však tvořila předmět soukromého podnikání. Soukromá praxe veterinářů, jako soukromé podnikání vůbec, se řídila snahou dosáhnout co největších zisků. Veřejná správa se nestarala ani o základní předpoklady zdokonalení živočišné výroby, jakož o prostředí, ve kterém zvířata jsou chována, ani o jejich životní podmínky vůbec. To všechno se nakonec obrazilo v nízké užitkovosti hospodářských zvířat a v jejich chorobách, jimiž naše chovy trpí. Tento stav veterinární služby a ochrany zdraví zvířat zaměřené na zábranu a potlačování nakažlivých nemocí (místo na odstraňování jejich příčin) a spočívající na soukromopodnikatelských zásadách neodpovídá ani pokroku védy, ani pokročilejším socialistickým formám živočišné výroby. Ochranu zdraví zvířat a činnost veterinární je třeba nově upravit. Navrhovaný zákon umožní urychlené zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat podle poznatků sovětské agrobiologie a její zásady, že "lidským zásahem možno donutit každou formu živočicha měnit se rychleji a při tom směrem, který je pro člověka žádoucí". Navrhovaný zákon přispěje také k tomu, aby u jednotných zemědělských družstev a u malých a středních rolníků bylo co nejdříve odstraněno z chovu nekvalitní a tudíž nerentabilní hospodářské zvířectvo. Provádění zákona, na př. ekonomická kontrola, bude chovatelům přímo v praxi poukazovat na dosavadní nedostatky v jejich chovech hospodářských zvířat a na výhody, které přinášejí opatření podložená zkušenostmi sovětské agrobiologie. V souvislosti s tím bude provádění zákona názorným ukazovatelem, že naznačených výhod lze dosáhnout vyššími socialistickými formami živočišné výroby, které jsou schopny dosáhnout těch předpokladů zdokonalování živočišné výroby (společné stáje, výběhy, pastviny, velkorysý výběr hospodářských zvířat atd. ), jichž jednotlivec dosáhnouti nemůže.
část zvláštní.
K§1:
Účelu uvedeného v odstavci l se dosáhne zejména výběrem nejhodnotnějších zvířat k plemenitbě, vyloučením méně hodnotných zvířat z chovu, dokonalou plemenitbou, především umělým osemeňováním, vytvářením nových plemen, zvýšenou péčí o plemenná, zejména matečná zvířata a dokonalým odchovem nejlepších mláďat a vytvořením nejvhodnějšího prostředí a nejlepších životních podmínek pro zdokonalování chovu podle zásad sovětské agrobiologie; jde zejména o zajištění krmivové základny a stanovení nejvhodnějších krmných dávek, o účelnou techniku krmení, o zřizování výběhů,
pastvin a o vybudování takových stájí, které by vyhovovaly po stránce zdravotní a umožňovaly také všestrannou mechanisaci stájových prací a dokonalou přípravu krmiv.
K§2:
Základním předpokladem zdokonalení živočišné výroby je získání přehledu o druzích, počtu, životních podmínkách, zdraví a užitkovosti hospodářských zvířat, dále o zásobách a spotřebě krmiv, jakož i o velikosti a stavu stájí, výběhů a pastvin. Na základě takového přehledu možno plánovat a provádět opatření k zvyšování užitkovosti a zdokonalování plemenitby hospodářských zvířat, jakož i k zlepšování péče o ochranu jejich zdraví. Proto chovatelé-budou zjišťovat a zaznamenávat podle daných pokynů základní údaje o skutečnostech rozhodných pro chov hospodářských zvířat, jak byly shora naznačeny. Chovatelé tak povedou t. zv. ekonomickou kontrolu.
Místní národní výbor za pomoci místního zootechnika bude pomáhat chovatelům při provádění zmíněné ekonomické kontroly. Místní národní výbor zpracuje hlášení podaná chovateli podle daných pokynů, výsledky prozkoumá a ohlásí okresnímu národnímu výboru.
Okresní národní výbor pak na základě těchto výsledků přikročí k postupnému vyřazování neužitkových zvířat z chovu tak, jak to poměry v živočišné výrobě budou dovolovat.
K §3:
Zvýšená pozornost se věnuje zvířatům vykazujícím vyšší užitkovost. Půjde tu o zvířata, jejichž vyšší užitkovost byla zjištěna v t. zv. ekonomické kontrole, po případě jiným způsobem. U těchto zvířat budou okresní národní výbory soustavně sledovat jak jejich užitkovost, tak i jiné skutečnosti rozhodné pro posouzení jejich plemenné hodnoty (t. zv. kontrola užitkovosti). V rámci této kontroly bude okresní národní výbor sledovat též okolnosti rozhodné pro posouzení schopnosti zvířete přenášet své vlastnosti na potomstvo. Na základě této kontroly podá okresní národní výbor návrh "krajskému národnímu výboru na zápis zvířete do krajské plemenné knihy. Rozhodnutí o zápisu bude příslušet krajskému národnímu výboru, který zejména posoudí plemennou hodnotu zvířete. Pozbude-li zvíře vlastností předpokládaných pro zápis do plemenné knihy, bude z ní vyškrtnuto. Zápis do plemenné knihy bude osvědčením plemenné hodnoty zvířete a z potomstva zvířat zapsaných v plemenných knihách budou vybíráni plemeníci k použití v plemenitbě.
Ve státních plemenných knihách, vedených
ministerstvem zemědělství, bude zapsán náš nejlepší plemenný materiál.
K §§ 4 a 5:
Ustanovení § 4 odst. l je stěžejní zásadou celé plemenitby. Jen kvalitní a zdravý plemeník zajišťuje kvalitní a zdravé potomstvo, bez něhož nelze vypěstovat potřebná zdravá plemenná stáda. Zárukou zmíněných vlastností plemeníka je řádně udělené povolení k připouštění (umělému osemeňování), jemuž předchází základní výběr. Výběry jsou základní a všeobecné. K základnímu výběru musí být předveden po prvé každý plemeník, kterého má být použito k plemenitbě. Na tomto výběru zvláštní odborná komise po prvé plemeníka posoudí a rozhodne, zda může či nesmí být k plemenitbě použit. Jen pro takto vybraného plemeníka může být vydáno povolení k připouštění. Základní výběry všech plemeníků provádí ústřední výběrová komise při ministerstvu zemědělství a oblastní výběrová komise při pověřenectvu zemědělství. Povolení k připouštění pro vybrané plemeníky určené pro inseminaci a pro hřebce vůbec uděluje ústřední výběrová komise přímo, pro všechny ostatní vybrané plemeníky uděluje povolení k připouštění okresní výběrová komise příslušná podle místa, kde plemeníka bude k plemenitbě používáno. Plemeníci v plemenitbě používaní musí být v pravidelných obdobích předváděni na všeobecné výběry. Na těchto všeobecných výběrech se přezkušuje jejich plemenná hodnota. Všeobecné výběry provádějí okresní národní výbory svými okresními výběrovými komisemi. Okresní výběrová komise na všeobecném výběru rozhoduje, zda plemeník může být nadále k plemenitbě používán. Ústřední (oblastní) a okresní výběrové komise provádějí výběry svými subkomisemi. Pro každý druh hospodářských zvířat se ustanoví příslušná subkomise (subkomise pro hřebce, býky, berany, kance, kozly). Počet subkomisí bude stanoven tak, aby výběry byly včas a řádně provedeny.
Předsedu ústřední (oblastní) výběrové komise, její členy a jejich náhradníky jmenuje a odvolává ministerstvo (pověřenectvo) zemědělství, které si předem vyžádá návrhy krajských národních výborů a příslušného Jednotného svazu zemědělců a dbá toho, aby krajské národní výbory byly přiměřeně zastoupeny, ústřední (oblastní) výběrová komise — její příslušná subkomise — bude provádět též klasifikaci plemeníků a plemenic před jejich zápisem do státních plemenných knih a bude určovat plemeníky pro inseminační stanice.
K §6:
Inseminační stanice budou provozovat československé státní statky, národní podnik ve
vlastní režii. Umělé osemeňování umožňuje hospodárné využití nejlepších plemeníků. Počet plemenic, které možno jediným vynikajícím plemeníkem osemenit, je neporovnatelně vyšší než při plemenitbě přirozené. Procento březivosti při inseminaci je rovněž mnohem vyšší než při připouštění. Přenášení pohlavních chorob je při inseminaci takřka vyloučeno. Umělé osemeňování klisen budou provádět státní ústavy pro chov koní.
K §7:
Zásadně je dovoleno k plemenitbě používat pouze plemeníků opatřených ministerstvem zemědělství, československými státními statky, národním podnikem, nebo okresními národními výbory. Ustanovení odstavce 2 umožňuje povolení výjimky opatřit si plemeníka vlastního. Okresní národní výbor opatří potřebné plemeníky pro svůj obvod a přidělí je jednotným zemědělským družstvům, po případě místním národním výborům; přidělené plemeníky bude podle potřeby přemisťovat (s umělým osemeňováním některých druhů hospodářských zvířat nelze v dohledné době počítat).
K§9:
Plánované řízení výkupu, přídělu, přesunu a výměny hospodářských zvířat souvisí s postupným vyřazováním zvířat s nižší užitkovostí z chovu. Odvádění hodnotných užitkových zvířat v okresech chovatelsky vyspělých k jatečným účelům a ponechávání méně hodnotných zvířat k chovu v okresech chovatelsky zaostalých je zajisté zjevem nežádoucím. V prvé řadě je také třeba, aby jednotná zemědělská družstva měla co nejdříve hodnotná užitková zvířata.
K § 12:
Zdůrazňuje se, že zákon staví na prvé místo požadavek odstraňovat příčiny nákaz a jiných nemoci zvířat a že zlepšování životních podmínek a prostředí hospodářských zvířat, jakož i jejich pravidelné zdravotní prohlídky jsou hlavními předpoklady k odstranění příčin nákaz a jiných nemocí. Řízení a provádění veterinární činnosti je vyhrazeno výlučně státu z důvodů naznačených již ve všeobecné části důvodové zprávy.
K §14:
Řádná síť veterinárních zařízení a ústavů je podmínkou řádné organisace veterinární činnosti. Je zamýšleno vybudovat v každém kraji alespoň jednu veterinární nemocnici a diagnostický ústav a v každém okrese alespoň jednu veterinární ošetřovnu.
K § 19 odst. 2 písm. c):
Toto ustanovení umožňuje nařídit řadu různých preventivních i represivních opatření, jako na př. desinfekci dopravních prostředků, vydávání osvědčení o zdravotní nezávadnosti zvířete, zákaz svodů dobytka, neboť při nich dochází k snadnému a hromadnému přenášení nákaz a jiných nemocí. Umožňuje také nařídit povinné očkování, zákazy hnaní dobytka obcemi zamořenými nákazou, uzavření dvorů, po případě celých obcí, v případě vypuknutí hromadných nákaz atd. Toto ustanovení umožňuje učinit taková opatření, která podle povahy nebo rozsahu vzniklých nákaz nebo jiných nemocí jsou nutná a podle pokroku vědy a praktických zkušeností účelná a účinná.
K §21:
Nákazová pokladna a Fond pro tlumení nákaz jsou dobou překonaná zařízení, pro jejich zrušení se vyslovila převážná většina rolníků při projednávání některých zásadních otázek návrhu zákona. Ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu opouští šáblonovité poskytování náhrad a umožňuje podporu při odstraňování škod tak, jak to zájem a potřeby živočišné výroby budou vyžadovat.
K §25:
V odstavci 2 se uvádějí jen nejdůležitější předpisy. Mezi zrušené patří i ustanovení § 7
odst. 3 zákona č. 61/1948 Sb., o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose, a příslušná ustanovení vyhlášky podle něho vydané.
Provádění zákona si vyžádá ročně těchto výdajů ze státní pokladny:
a) Náklady zjišťování užitkovosti hospodářských zvířat a jejich pleme- | |
nitby ....... Kčs | 518, 420. 000 |
b) Náklady provádění veterinární činnosti podle | |
nové úpravy ..... Kčs | 505, 256. 000 |
Náklady celkem... Kčs | 1. 023, 676. 000 |
Nový zákon opatřuje příjmy ve výši cca Kčs 783, 037. 600 ročně. Rozdíl mezi výdaji a příjmy činí tudíž Kčs 240, 638. 400.
Ve směrném čísle státního rozpočtu na rok 1951 počítá se s výdaji na úkoly upravované tímto zákonem v částce cca Kčs 780. 000 000 a s příjmy z této činnosti cca Kčs 350, 000. 000; shora uvedený rozdíl Kčs 240 638. 400 je tudíž plně kryt nově opatřovanými příjmy, s nimiž ve směrném čísle na rok 1951 počítáno nebylo.
Mimo to budou státní pokladně odvedeny likvidační přebytky zrušované Nákazové pokladny, jež činí Kčs 117. 144. 691 ve volných vkladech a Kčs 30, 000. 000 ve vázaných vkladech, a přebytky zrušovaného Fondu pro tlumení nákaz zvířat Kčs 2, 500. 000, dohromady Kčs 149, 644. 691.
V Praze dne 5. prosince 1950.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr zemědělství: J. Ďuriš v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 5473-50