Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 6. zasedání.
534.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1950
o dražbách mimo exekuci.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ L
Účel zákona.
(1) Zákon upravuje veřejné dražby, zvláštními předpisy dovolené nebo nařízené, pokud se neprovádějí v řízení exekučním, a veřejné dražby prováděné na žádost vlastníka (dále jen "dražby").
(2) Provádění dražeb má zabránit neodůvodněným hospodářským ztrátám, nesmí však sloužit soukromému zisku a být v rozponu s plněním jednotného hospodářského plánu.
§2.
Účast na dražbách.
(1) Dražby nesmějí být omezeny na jednotlivě sezvané účastníky; omezení na okruh osob vymezený stejnou podnikatelskou činností nebo jiným společným znakem je však přípustné.
(2) Osoby, které jsou vyloučeny z účasti na soudních dražbách, jsou v témže rozsahu vyloučeny z dražeb podle tohoto zákona.
§3. Předmět dražby.
(1) Dražit lze věci movité a s výjimkou práv věcných i práva.
(2) Socialistické právnické osoby mohou až do zahájení dražby převzít věci a práva prodávané dražbou za odhadní cenu; ministr vnitřního obchodu stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry vyhláškou uveřejněnou v úředním listě, které věci nebo práva a jakým způsobem mohou být takto převzaty, po případě, které věci nebo práva jsou z dražby vyloučeny vůbec nebo s jakým omezením je přípustný jejich prodej, zejména pokud jde o věci nebo práva, které mají úředně stanovenou cenu.
§4 Příslušnost.
Dražby provádějí zpravidla místní národní výbory a národní nebo komunální podniky; které jiné orgány nebo podniky mohou provádět dražby, jakož i vymezení oprávnění jednotlivých orgánů a podniků stanoví ministr vnitřního obchodu vyhláškou vydanou v dohodě se zúčastněnými ministry a uveřejněnou v příslušném úředním listě.
§5. Odhad.
(1) Věci a práva prodávané dražbou musí být před dražbou odhadnuty, pokud nemají úředně stanovenou cenu.
(2) Odhad provádí znalec, "pokud možno stálý přísežný znalec soudní.
§6. Dražební vyhláška.
(1) Konání dražby se oznámí dražební vyhláškou. V ní se uvede zejména místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby a údaj, kdy a kde lze předmět dražby prohlédnout.
(2) Dražební vyhláška se vyhlásí způsobem v místě obvyklým; mimo to se doručí vlastníku věci, je-li znám.
§7. Konání dražby.
(1) Dražba má být stanovena zpravidla tak, aby od uveřejnění vyhlášky do jejího konání uplynulo 15 dnů.
(2) Od dražby lze upustit nejpozději při jejím zahájení.
§8.
Dražbu koná osoba pověřená orgánem nebo podnikem provádějícím dražbu.
B
§9.
Věci se draží jednotlivě; soubory věcí lze dražit vcelku.
§10.
Vlastník věci ani osoba konající dražbu nesmějí dražit a nikdo nesmí dražit pro ně.
§ 11.
Při vyvolání věci se uvede její odhadní cena, po případě cena úředně stanovená a nejnižší podání.
§ 12.
Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny; u věcí podléhajících zkáze může činiti i méně.
§13.
Draží se, dokud dražitelé činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí vyzvání podáno více, oznámí osoba konající dražbu ještě jednou poslední podání a přiklepne věc dražiteli, který podal nejvíce.
§ 14.
(1) Vydražená věc se vydá vydražiteli, jen bude-li ihned zaplacena kupní cena; nebude-li zaplacena, draží se věc znovu.
(2) Při opětné dražbě nesmí dřívější vydražitel dražit.
§ 15.
(1) O dražbě se sepíše protokol.
(2) V protokole musí být též označena prodávaná věc a uvedena cena, za kterou byla prodána.
(3) Vydražiteli bude na požádání vydáno osvědčení o nabytí věci v dražbě.
§ 16. Náklady dražby.
Náklady dražby se hradí zpravidla z jejího výtěžku. Nebude-li věc prodána nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů, zaplatí je žadatel. Za tím účelem může být povolení dražby vázáno podmínkou, že k zajištěni nákladů složí žadatel přiměřenou jistotu..
Závěrečná ustanovení.
§17.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména dekret dvorské kanceláře č. 565/1786 sb. zák. soud. (licitační řád), doplněný dekretem dvorské kanceláře
č. 62/1808 sb. zák. pol. a znovuvyhlášený dekretem dvorské kanceláře č. 101/1815 sb. zák. pol.
§ 18.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede jej ministr vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
A. Všeobecně.
Právní řád zná nejen dražby exekuční, nýbrž i dražby, které se provádějí mimo exekuční řízení. Jsou to jednak takové dražby, které jsou dovoleny nebo v určitých případech nařízeny zvláštními předpisy, jednak dražby dobrovolné, prováděné k žádosti vlastníka. Některé z těchto předpisů jsou nejnovějšího data, jako na př. předpisy občanského zákoníka, takže je zřejmo, že i hospodářské období na přechodu k socialismu potřebuje ještě dražeb mimo exekuci. Nelze ovšem přehlédnout rozdíl mezi dnešní a dřívější jejich funkcí. Dražby mimo exekuci vznikly na začátku 19. stol., v době nástupu buržoasie k moci, a bylo proto po celou dobu panství buržoasie jejich účelem dosažení co největšího výtěžku, aniž byl brán zřetel na hospodářské potřeby celku. Takovou funkci nelze ovšem ponechat dražbám mimo exekuci v plánovaném hospodářství období přechodu k socialismu. V plánovaném hospodářství nemají dražby umožnit dosažení neúměrně vysokých výtěžků prodejem, nýbrž sloužit tomu, aby prodejem věcí v dražbě bylo v odůvodněných případech jednak zabráněno hospodářsky nezdravým a proto nežádoucím ztrátám, jednak aby bylo socialistickým subjektům umožněno rychleji a bezpečněji uspokojit jejich pohledávky. Avšak ani při plnění těchto hospodářsky odůvodněných úkolů nesmějí dražby narušovat plánované hospodářství, takže je nutno vyloučit dražby mimo exekuci tam, kde by to bylo v rozporu se zásadami jednotného hospodářského plánu.
Toto hledisko došlo výrazu v osnově. Prováděcím předpisům se však ponechává úprava podrobností a jednotlivých opatření k provedení této zásady, zejména určení věcí, které nemohou být dražbou prodány vůbec, nebo které po případě musí být dříve nabídnuty ke koupi socialistickým právnickým osobám. Počítají-li i nové materiální předpisy s dražbami mimo exekucí, je nutné, aby tu byly také předpisy o prováděni takových dražeb.
Dosavadní předpisy, upravující provádění dražeb mimo exekuci, jsou nejen zastaralé a roztříštěné, nýbrž i nevhodné k tomu, aby dražby plnily úkoly, k nimž v plánovaném hospodářství jsou určeny. Jsou to tyto předpisy:
Licitační řád ze dne 15. VII. 1786, č. 565 sb. zák. soud., doplněný dekretem dvorské kanceláře č. 62/1808 sb. zák. pol. a znovuvyhlášený dekretem dvorské kanceláře ze dne 14. IX. 1815, č. 101 sb. zák. pol.; pozdější předpisy o dražbách mimo exekuci jsou bez vzájemné souvislosti roztroušeny v patentu o nesporném řízení č. 208/1854 ř. z., v exekučním řádu č. 79/1896 ř. z. a v různých předpisech zvláštních. Na Slovensku všeobecných předpisů o dražbách mimo exekuci vůbec není a předpisy §§ 204 až 207 exekučního zákona č. LX/1881 uh. zák. se nevztahují na dobrovolné dražby movitých věcí.
Nový občanský soudní řád ruší patent o nesporném řízení č. 208/1854 ř. z., exekuční řád č. 79/1896 ř. z. a exekuční zákon č. LX/1881 uh. zák.
Je proto nutno vydati zákon, který nově upraví provádění dražeb mimo exekuci. Materiální předpisy, které dovolují, po případě nařizují provedení dražeb mimo exekuci a které jsou vlastně podkladem pro tento zákon o provádění takových dražeb, zůstanou nedotčeny. Jsou to:
§§ 199, 233, 370, 382, 469, 484 občanského zákoníka, které ustanovují, že za podmínek v nich uvedených možno věci prodat ve veřejné dražbě, a
§§ 62 až 34 zákona o veřejných skladištích č. 64/1889 ř. z., které stanoví, že v případech tam uvedených může být zboží prodáno podle čl. 311 obch. zák., nyní podle § 199 občanského zákoníka.
Dražbami mimo exekuci jsou dále dražby věcí nalezených, nevyzvednutých úschov, nedoručitelných nebo zkáze podléhajících zásilek, věci propadlých a pod., zejména dražby:
podle § 114 odst. 2 železničního zákona č. 86/1937 Sb., čl. 74 § 7, čl. 35 § 2 železničního přepravního řádu č. 1/1946 Sb.;
podle § 5 odst. l vládního nařízení č. 240/ 1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon resp. podle § 100 poštovního řádu, vyhlášeného Věstníkem ministerstva pošt č. 23/1946 a vydaného podle § 7 odst. l zákona č. 222/ 1946 Sb., o poště (poštovní zákon);
podle ustanovení celního zákona č. 114/ 1927 Sb. a prováděcího vládního nařízení č. 168/1927 Sb., zejména podle §§ 61, 24 odst. 6, 28 odst. 4, 40 odst. 3 celního zákona a podle § 106 vládního nařízení č. 168/1927 Sb., dále podle § 13 poštovního celního řádu, § 15 železničního celního řádu a § 7 plavebního celního řádu (přílohy F, G, H k cit. vlád. nař. ).
Chystaná úprava si nevyžádá žádného finančního nákladu ani věcné (materiálové) a osobní potřeby, neboť orgány a podniky, příslušné podle osnovy k provádění dražeb, jsou k jejich provádění většinou oprávněny již podle dosud platných předpisů a náklady dražby budou hrazeny zpravidla z jejího výtěžku.
B. K jednotlivým paragrafům. K§1:
Toto ustanovení uvádí druhy dražeb, na něž se osnova vztahuje; předpisy, které dražbu dovolují nebo nařizují, jsou podrobně uvedeny ve všeobecné části důvodové zprávy. Tam také je zdůrazněno, že dražby nesmějí rušivě zasahovat do jednotného hospodářského plánu.
K§2:
V odstavci l je stanoven podstatný znak dražeb: přístup k nim nesmí být zásadně omezován. Jen výjimečně může být přístup k nim omezen na okruh osob zvláště vymezený, na př. stejnou činností podnikatelskou nebo jinou, členstvím v určité organisaci, pokud má k draženým věcem odborný vztah, a pod.
K odstavci 2: Tento předpis má na mysli umožnit, aby z účasti na dražbách byl vyloučen soukromopodnikatelský sektor a též spekulace s předměty dražeb. Zejména má umožnit vyloučení osob, provádějících vůbec nákup za účelem dalšího prodeje (omezení tato nemají ovšem platit pro socialistické právnické osoby, na př. pro národní podnik Obchodní domy, závod Bazar a Antikva). Tato omezení budou platiti při dražbách upravených tímto zákonem, pokud dojde v tomto směru k omezení v oboru soudních dražeb.
K § 3:
K odstavci 1: Osnova připouští jen dražby věcí movitých a práv s výjimkou práv věcných (§ 29 občanského zákoníka). Nemohou být proto předmětem dražby ani nemovitosti ani práva odpovídající věcným břemenům, právo stavby a pod. Dávat ustanovení o tom, že předmětem dražby nemohou být práva, jichž povaha to nedopouští, na př. práva ryze osobní, právo myslivosti a pod., je jistě nadbytečné.
K odstavci 2: Zajištění řádného oběhu zboží v rámci jednotného hospodářského plánu vyžaduje, aby do plánovaného oběhu nebylo rušivě zasahováno ani dražbami mimo exekuci. Proto může ministr vnitřního obchodu vyhláškou stanovit, že některé věci jsou z dražeb vyloučeny, nebo že jejich prodej dražbou podléhá určitým omezením, zejména pokud jde o věci nebo práva, které mají úředně stanovenou cenu; dále může stanovit, že před konáním dražby musí být národnímu podniku nebo jiné socialistické právnické osobě nabídnuty k výkupu určité druhy zboží, které tvoří předmět jejich podnikání, nebo které jsou svěřeny jejich péči, a jakým způsobem k výkupu dojde.
K§4:
Osnova svěřuje provádění dražeb především místním národním výborům, aby tak umožnila účast na dražbách i lidem z venkova, kde nejsou zastoupeny všechny druhy národních nebo komunálních podniků. To ovšem neznamená, že by jiné orgány nebo podniky měly být z provádění dražeb vyloučeny. Z toho důvodu osnova opravňuje k provádění dražeb též národní a komunální podniky a připouští, aby i jiné orgány a podniky mohly provádět dražby. Bližší úprava této věci se ponechává vyhlášce ministra vnitřního obchodu, vydané v dohodě se zúčastněnými ministr a uveřejněné v příslušném úředním listě. Po dosavadních zkušenostech se počítá ovšem s tím, že bude zejména zachováno oprávnění národních podniků dopravních a čs. státní pošty provádět dražby věcí zapomenutých, nedoručitelných (neodbytných) zásilek a pod. Dále se počítá s tím, že bude vyhrazeno akc. spol. Orbis a Pravda provádět dražby antikvárních knih, hudebnin, a jiných neperiodických publikací, jakož i starých rukopisů, národnímu podniku Obchodní domy, závod Antikva, provádět dražby předmětů uměleckých, starožitných a z drahých kovů, okresním národním výborům dražby celního zboží a pod.
K§6:
Dražební vyhláška má za účel, aby o konání dražby nabylo vědomost pokud možno nejvíce zájemců. Má tak umožnit řádné a úspěšné provedení dražby.
K§7:
Toto ustanovení má tentýž účel jako ustanovení § 6, t. j. umožnit co nejvíce zájemcům účast na dražbě. Lhůta 15 dnů je zamýšlena jen jako pravidlo, ovšem nikoli bezvýjimečné. Zkrácení lhůty bude odůvodněno zejména u věcí podléhajících zkáze. Ustanovení o možnosti upustit od dražby dopadá jak na případ, kdy od dražby upustí orgán nebo podnik dražbu provádějící z vlastního podnětu, tak na případ, kdy od ní upustí z podnětu žadatelova.
K §9:
Zpravidla mají se věci dražit jednotlivě. Mnohdy nebylo by však účelné dražit každou věc zvláště, zejména půjde-li o věci, tvořící obsah jednotlivých nedoručitelných zásilek, nevyzvednutých úschov a pod. Proto osnova připouští i dražby souborů věcí. Tím chce postihnout nejen soubory, které tvoří v hospodářském styku jednotku, nýbrž i soubory nahodile vytvořené.
K §10:
Tímto ustanovením se má zabránit nepořádkům při dražbách.
K §11:
Je v zájmu dražitelů, aby znali nejen cenu odhadní, po případě cenu úředně stanovenou, ale též nejnižší podání, a aby si tak mohli uvědomit rozpětí mezi nimi a svým podáním.
K §12:
Není důvodu dovolovat prodej věcí hluboko pod úřední nebo odhadní cenou. Proto osnova stanoví, že nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Jen u věcí podléhajících zkáze je odůvodněna výjimka.
K §14:
Ustanovení odstavce 2 má zabránit, aby opětné dražby nezůstaly bezvýslednými.
K §15:
V odstavci 2 se zvláště nevytýká obvyklý obsah protokolu (na př. den konání dražby, orgán nebo podnik provádějící dražbu, osoba konající dražbu a pod. ); uvádí se jen to, co tvoří podstatný obsah osvědčení, vydávaných podle odstavce 3. Ustanovení odstavce 3 je pak účelné vzhledem k ustanovení § 154 občanského zákoníka.
K §18:
Osnova je formálním předpisem k materiálním předpisům o dražbách mimo exekuci, zejména k citovaným ustanovením občanského zákoníka. Nahrazuje též některá ustanovení patentu o nesporném řízení, který je rušen občanským soudním řádem. Poněvadž občanský zákoník i občanský soudní řád mají nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1951, je stanoven počátek účinnosti zákona o dražbách mimo exekuci též 1. lednem 1951. Vzhledem k ustanovení § 663 občanského soudního řádu bude ovšem řízení o dražbách mimo exekuci, zahájené u soudů před účinností tohoto zákona, dokončeno podle dosavadních ustanovení.
V Praze dne 28. listopadu 1950.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr pro sjednocení zákonů:
Dr. V. Šrobár v. r.
Státní tiskárna v Praze. —6466-60.