Národní shromáždění republiky Československé 1950.

I. volební období. 6. zasedání.

532.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1950,

kterým se mění a doplňuje zákon o dávce z majetkového přírůstku

a o dávce z* majetku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, se mění a doplňuje takto:

1. § 54 zní:

"Cenné papíry, pro něž nebyla vyhlášena zvláštní cena (§53), podíly u společností s ručením obmezeným a závodní podíly u hospodářských a výdělkových společenstev (družstev) se ocení jmenovitou hodnotou. "

2. § 68 odst. 7 se zrušuje.

3. K § 81 odst. l se připojuje další věta tohoto znění:

"Promlčecí lhůty podle § 277 odst. l a 7 a podle § 281 se stanoví na 10 let. "

Čl. II.

Bezúročný odklad placení dávek poskytnutý podle § 68 odst. 7 zák. č. 134/1946 Sb. pozbývá platnosti šedesátým dnem po vyhlášení tohoto zákona.

čl. III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

účelem novelisace zákona jest jednak uspíšiti likvidaci agendy majetkových dávek, jednak umožniti, aby ve výjimečných případech mohly býti tyto dávky vyměřeny i po uplynutí normální promlčecí lhůty.

Urychlení skončení agendy majetkových dávek záleží jednak v likvidaci vyměření (novelisace § 54, podle něhož se podstatně zjednodušuje oceňování cenných papírů), jednak v likvidaci nedoplatků zrušením § 68 odst. 7, čímž nelikvidní nedoplatky se stanou z velké části likvidními. Prodloužením promlčecích lhůt na 10 let se zabrání v některých případech nebezpečí promlčení práva státu vyměřiti a vybrati majetkové dávky.

Novelisací § 54 budou provisorně vyměřené případy petrifikovány. Z titulu zrušení posečkání lze očekávati, že původní nelikvidní nedoplatky, které činí cca l miliardu 230 milionů Kčs, se stanou likvidními částkou asi 800 milionů až l miliardou Kčs.

úpravou zákona nebudou postiženi poplatníci drobní a sociálně slabí, naopak zákon dopadá na poplatníky kapitálově silné. Tato intence je zřejmá zejména z novelisovaného znění § 54 a ze zrušení § 68 odst. 7.

část zvláštní. K čl. I č. 1:

Cenné papíry a podíly se oceňovaly pro účely dávky z majetku zvláštní cenou, jmenovitou hodnotou a obecnou cenou. Zvláštní cena byla stanovena vyhláškou ministra financí č. 1706/1946 Ú. 1. I a týkala se pouze t. zv. ukládacích papíru.

Cenné papíry a podíly podniků znárodněných v I. etapě (t. j. podle dekretů č. 100 až 103/1945 Sb. ) se oceňovaly podle dosavadního znění § 54 písm. a) prozatím jmenovitou hodnotou, dokud není známa výše náhrady. Závodní podíly u hospodářských a výdělkových společenstev (družstev), pokud jmenovitá hodnota nepřevyšuje cenu 200 Kčs za l podíl, se oceňovaly podle § 54 písm. b) rovněž jmenovitou hodnotou. Ostatní cenné papíry, t. j. akcie a společenské podíly podniků neznárodněných v I. etapě a závodní podíly u společenstev (družstev) se jmenovitou hodnotou, podílů přesahujících částku 200 Kčs u jednoho podílu, měly býti oceněny podle § 54 písm. c) obecnou cenou a to podle směrnic ministerstva financí č. 1930/1946 ú. 1. I.

Podle § 2 těchto směrnic má obecnou cenu vypočítati úřad příslušný k vyměření dávek,

jakmile vyměří dávky příslušným právnickým osobám, o jejichž akci nebo podíly jde. Podle § 3 zmíněných směrnic může však býti za podklad vyměření majetkových dávek vlastníků uvedených cenných papírů a podílů vzata prozatím jejich jmenovitá hodnota, při čemž vyměření dávek má se opraviti z moci úřední, jestliže celkový rozdíl bude činiti více než 3% vyměřovacího základu a celkový rozdíl na dávce více než 500 Kčs. Poněvadž předpisy majetkových dávek právnických osob jsou již z největší části pravoplatné, měly by býti nyní vyhlášeny obecné ceny vyjmenovaných cenných papírů a podílů, prohlédnuty všechny spisy majetkových dávek a provedena reasumace předpisů v těchto případech, kde je vyšší rozdíl, než jak uvedeno.

Výpočet obecných cen, jejich vyhlášení, jakož i zjišťování konkrétních případů, ve kterých by měla býti reasumase provedena, by si vyžádalo značného pracovního zatížení. Přitom finanční výsledek této práce je při nejmenším sporný, spíše možno počítat s tím, že by došlo k poklesu výnosu majetkových dávek, neboť se dá očekávati, že obecná cena cenných papírů podniků znárodněných v II. etapě bude převážné nižší než jmenovitá hodnota.

úpravou § 54 se docílí [hlavně zrušením ustanovení písmene c) původního § 54] podstatného administrativního zjednodušení vyměřovacích prací a tím i urychlení likvidace agendy majetkových dávek.

úprava postihuje výhradně poplatníky kapitálově silné, neboť jen tito investovali svoje přebytky do účastí na kapitálových společnostech, úprava se týká výhradně jen případné reasumace dávky z majetku.

Pokud by při provádění tohoto zákona došlo v určitých případech k tvrdostem, budou tyto odstraněny podle ustanovení § 82 zák. č. 134/ 1946 Sb. ve znění zákona č. 68/1949 Sb.

K čl. I č. 2:

Podle ustanovení § 68 odst. 7 měl poplatník nárok na bezúročný odklad placení dávek až do výše 50% přihlášené částky válečných škod do té doby, dokud nebude rozhodnuto o výši pohledávky, vyplývající z nároku na náhradu škody, částky poshověné z tohoto důvodu činí v českých zemích l miliardu 97 milionů Kčs, na Slovensku 133 milionů Kčs.

Zrušení příročí postihne pouze poplatníky kapitálově silné, neboť jen u velkých válecných škod představují poshověné nedoplatky větší částky. Nutno přitom uvážiti, že k válečným škodám se při vyměření dávek plně přihlédne, pokud byly způsobeny na majetku podléhajícím přihlašovací povinnosti. U dávky z majetkového přírůstku válečné škody byly majetkovým úbytkem a zmenšovaly úhrnnou hodnotu majetkových přírůstků a u dávky z majetku snižovaly opět úhrnnou hodnotu majetku. Došlo-li přesto v těchto případech k vysokým předpisům majetkových dávek, pak tyto připadaly na vysoké majetkové přírůstky na jiných hodnotách, takže poshovění dávek z důvodu přihlášení válečných škod by bylo u těchto přírůstků neodůvodněné.

Poplatníkům drobným "a sociálně slabým byly poskytovány na náhradu válečných škod zálohy podle zákona č. 161/1946 Sb. Od zdanění těchto záloh majetkovými dávkami bylo upuštěno, i když v některých případech byly honorovány škody na majetku, který majetkovým dávkám podléhal. Není proto pro tyto poplatníky zrušení příročí tvrdostí, protože dávky mohly nebo mohou být zaplaceny z poskytnutých záloh.

K čl. I č. 3:

Prodloužení promlčecí lhůty pro vyměření majetkových dávek umožní vyměřiti dávky i v případech, kde skutkové okolnosti, rozhodné pro povinnost k majetkovým dávkám, budou známy teprve v budoucnosti. Jde zejména o případy, kdy majetek je považován

za konfiskovaný podle dekretu č. 12/1945 Sb. nebo č. 108/1945 Sb. nebo podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ex lege, a proto nebyl podroben majetkovým dávkám, i když byl k dávkám přihlášen. Bude-li však v některém z těchto případů konfiskace majetku na odvolání nebo z jiného důvodu zrušena po uplynutí lhůty stanovené pro vyměření majetkových dávek, unikl by pak tento majetek zdanění majetkovými dávkami.

Prodloužení promlčecí lhůty je žádoucí i s hlediska mezistátních dohod o globálním vypořádání cizích zájmů a nároků v československé republice, protože teprve po skončení delimitačního řízení na obou stranách bude možno definitivně určiti, které majetkové hodnoty budou z globální náhrady vypořádány, a ze kterých bude po případě nutno majetkové dávky vyměřiti. S prodloužením lhůty podle § 277 odst. l bylo nutno také prodloužiti lhůtu podle § 277 odst. 7 týkající se promlčení práva státu předepsati příslušenství, a podle § 281, který jedná o vymáhání dávek a příslušenství.

K čl. II.

Pouhým zrušením § 68 odst. 7 nebyla by dotčena práva nabytá na základě tohoto ustanovení. Proto je třeba zvláště stanoviti, že bezúročný odklad placení dávek povolený v konkrétních případech pozbývá platnosti, šedesátidenní lhůta má umožniti poplatníkům opatřiti si prostředky k zaplacení dosud posečkaných dávek.

V Praze dne 28. listopadu 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 5425-50.