Národní shromážděni republiky Československé 1950.

I. volební období. 5. zasedání.

519.

Zpráva

výboru ústavně-právního

k vládnímu návrhu (tisk 509)

občanského zákoníka.

Ústavně-právní výbor projednal na svých schůzích ve dnech 10. a 11. září 1950 vládní návrh občanského zákoníka (tisk 509).

Po zprávách hlavního zpravodaje posl. dr. Bartušky a dílčích zpravodajů poslanců Töröka, dr. Buriana, dr. Kučery a dr. Popaďáka a po provedené podrobné rozpravě došel ústavně-právní výbor jednomyslně k tomuto usnesení:

I.

Při projednávání vládního návrhu občanského zákoníka se na půdě ústavně-právního výboru znovu ukázal nerozborný svazek obrozené Národní fronty Čechů a Slováků. Mluvčí všech stran vycházeli při hodnocení návrhu ze skutečnosti, že náš lidově demokratický řád vyvíjející se k socialismu zajišťuje všemu pracujícímu lidu ony hmotné a kulturní statky, které činí náš život bohatším a radostnějším.

V důsledku vítězství sovětských armád ve Velké vlastenecké válce a v důsledku národně osvobozeneckého boje našeho lidu vedeného dělnickou třídou a jejím předvojem Komunistickou stranou Československa slouží poprvé v dějinách obou našich národů bohatství naší země, plody práce všech, zájmům pracujícího lidu.

Pracující lid si vydobyl v průběhu své národní a demokratické revoluce moc ve státě.

Revolučními dekrety zbavil své bývalé utiskovatele hospodářských posic. Převedl klíčový průmysl a peněžnictví do vlastnictví státu, do vlastnictví pracujícího lidu. Dalekosáhlou pozemkovou reformou stal se náš malý a střední rolník nezávislým na velkostatkářském vykořisťování. Obětavá práce všech pracujících překonala v krátké době škody způsobené nám fašistickými okupanty a válečnými událostmi. Lid vedený svou dělnickou třídou stal se pánem i hospodářem ve své vlasti a přikročil k uvědomělému budování socialismu.

Šťastné budovatelské dílo bylo však brzděno kapitalistickou reakcí, která chystala za pomoci západních imperialistů zvrat poměrů zpět do předmnichovského kapitalistického řádu, který by znamenal pro pracujícího člověka opětné vykořisťování, dřinu, bídu a hlad. V únoru 1948 však, kdy reakce sáhla k otevřenému protistátnímu puči, aby opět získala ztracenou moc, pracující lid vedený dělnickou třídou a jeho rodnou komunistickou stranou, zmařil kontrarevoluční pokus o změnu politických a hospodářských poměrů u nás.

Únorové vítězství upevnilo a rozšířilo výsledky květnové revoluce, které reakce již vnitřními silami nikdy neohrozí. Hospodářské posice všeho pracujícího lidu byly ještě více upevněny a rozšířeny. Byl úspěšně dokončen

dvouletý rekonstrukční plán a uvědomělým plněním pětiletého plánu se rozmnožuje v nebývalé míře národní bohatství. Každému pracujícímu se takto zajišťuje jeho spravedlivý podíl na výsledcích společné práce podle zásady: každý podle svých schopností a každému podle jeho práce.

Revoluční změna majetkově právních vztahů, daná znárodněním všech rozhodujících průmyslových výrobních prostředků, a změna směnných poměrů z toho vyplývající vyvolaly nutnost vypracovat nový občanský zákoník, který by tyto skutečnosti vyjádřil a zároveň přispěl k jejich dalšímu vývoji směrem k socialismu. Ústavně-právní výbor zjistil při hodnocení vládního návrhu občanského zákoníka, že tento návrh vychází především z ustanovení ústavy 9. května a svým obsahem i formou vyjadřuje revoluční politické a ekonomické změny, jak již o nich bylo mluveno.

Nové hospodářské poměry naší společnosti našly své vyjádření především v právní úpravě vlastnických vztahů. Znárodnění našeho průmyslu, peněžnictví a podstatné části naší distribuce a dopravy znamená odstranění vykořisťování člověka člověkem. Právně vyjádřeno to znamená, že se tento znárodněný majetek stává vlastnictvím státu, vlastnictvím pracujícího lidu, socialistickým státním vlastnictvím. Socialistické vlastnictví, t. j. státní vlastnictví a vedle něho vlastnictví družstevní je základním pilířem našeho nového občanského zákoníka.

Veškerá ostatní ustanovení tohoto zákoníka mohou a musí být proto chápána v souvislosti s úpravou socialistického vlastnictví.

Socialistické vlastnictví a práce všech pracujících zajišťuje trvale stoupající životní úroveň a blahobyt našeho pracujícího lidu. Každému občanu se umožňuje v míře dosud nebývalé opatřit si svou prací prostředky ke krytí svých osobních potřeb. To znamená i přístup k pněm statkům vytvořeným společností, kterých si převážná a zdrcující většina našich pracujících v kapitalistické minulosti nemohla dopřát. Všechno to, co pracující takto nabývají je jejich osobním vlastnictvím. Toto osobní vlastnictví je nedotknutelné.

Nový občanský zákoník pojednává též o soukromém vlastnictví. Soukromé vlastnictví se řídí ustanoveními danými pro právo vlastnické, pokud tato ustanovení se nevztahují jen na vlastnictví socialistické nebo na vlastnictví osobní.

V úzké souvislosti s úpravou vlastnických vztahů společnosti a jednotlivce jsou ustano-

vení o dědickém právu. Dědické právo slouží především k tomu, aby to, co pracující nabyl za svého života, zůstalo plně zachováno jeho dědicům, příslušníkům jeho rodiny. Zde náš zákon zdůrazňuje v nebývalé míře svazek rodinný, jehož členům přísluší na prvém místě zákonný nárok na dědictví.

Úprava smluvních vztahů, které kotví v nové právní úpravě vztahů vlastnických, zajišťuje, že se již nikdy u nás nebude opakovat, aby pod heslem t. zv. smluvní svobody a zásad "poctivého obchodu" bylo podporováno bezuzdné kapitalistické vykořisťování. Nová úprava závazkového práva zaručuje, že jak právnické osoby zejména socialistické (národní, komunální podniky, lidová družstva a pod. ), tak i jednotlivci budou moci své hospodářské poměry upravovat v zájmu a ve prospěch celku a tím i jednotlivce. Tyto nové zásady jsou ještě zdůrazněny tím, že hospodářské smluvní závazky musí být posuzovány a vykládány především s hlediska potřeb našeho hospodářského života, jak jsou stanoveny jednotným hospodářským plánem.

Vycházeje z tohoto hodnocení vládního návrhu občanského zákoníka je si ústavněprávní výbor vědom toho, že toto velké dílo mohlo být připraveno v tak krátké době jenom proto, že sovětská skutečnost vyjádřená sovětskou právní vědou již rozřešila zásadní problémy občansko-právních vztahů ve společnosti na cestě k socialismu. Byly proto sovětské zákonodárství a sovětská právní věda všem, kdož nový občanský zákoník připravili, dokonalým poučením a nezbytným vodítkem.

Početnému a obětavému kolektivu pracovníků, kteří přispěli k tomu, aby tento velký zákoník se stal dokonalým dílem, které odstraňuje i dosavadní právní dualismus v oboru občanského práva a upevňuje proto ještě více bratrský svazek obou našich národů, patří dík všech pracujících.

II.

Ústavně-právní výbor se při projednávání vládního návrhu občanského zákoníka usnesl kromě oprav některých tiskových chyb a menších stylistických změn na těchto změnách:

§ 40.

První odstavec tohoto paragrafu se rozděluje na tři věty, takže nové znění je: "(1) Písemné formy je třeba u právních úkonů o právech k nemovitostem, ledaže jde o nájem rodinného domku nebo jiné podobné stavby anebo jen části budovy. Totéž platí u majetkových právních úkonů mezi manžely,

pokud nejde jen o obvyklá darování přiměřená jejich výdělečným a majetkovým poměrům. Písemné formy je dále třeba u právních úkonů, pro něž je zákonem písemná forma zvlášť předepsaná. "

Tato změna se děje z důvodů větší přehlednosti a jasnosti znění tohoto odstavce.

§ 46.

Druhá věta tohoto paragrafu se škrtá a nahrazuje větou stejného obsahu avšak kladně formulovanou: "Právo odporovat má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. "

Tato změna se děje z důvodu lepší srozumitelnosti uvedené věty.

§ 53.

Druhý odstavec tohoto paragrafu se škrtá a nahrazuje novým zněním: "(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zdali právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zdali následky již nastalé pominou. "

Původní znění bylo obsahově stejné, avšak novou formulací se docílí lepší srozumitelnosti.

§ 514.

Druhá věta prvního odstavce tohoto paragrafu se škrtá a nahrazuje novým zněním: "Věřitelům, kteří své nároky neoznámili přesto, že je dědic dal k tomu soudem vyzvat, dědic neodpovídá, pokud je cena jím nabytého dědictví vyčerpána nároky ostatních věřitelů. "

Zde byla zvolena zřetelnější formulace, aby se předešlo pochybnostem a nesprávnému výkladu tohoto ustanovení v praxi.

§ 526.

Při projednávání tohoto paragrafu ústavněprávní výbor zdůraznil, že v prvé skupině dědí rovným dílem zůstavitelovy děti a pozůstalý manžel podle hlav. Na př. zůstanou-li po zůstavitelovi tři děti a manžel, dědí každá z těchto osob jednu čtvrtinu.

III.

Po provedení podrobné rozpravy se ústavně-právní výbor jednomyslně usnesl doporučit osnovu občanského zákoníka s uvedenými změnami plénu Národního shromáždění ke schválení.

V Praze dne 11. října 1950.

Dr. Kornel Haim v. r.,

místopředseda.

Dr. Jan Bartuška v. r.,

hlavní zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. — 4642-50