Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 5. zasedáni.
512.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1950
o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Ministr financí může v dohodě se zúčastněnými členy vlády upravovat nařízením vysvětlivky k celnímu sazebníku vydané podle § 6 odst. 2 celního zákona č. 114/1927 Sb.
§2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Materiální základ pro celní projednávání veškerého zboží, přestupujícího celní hranici, je obsažen v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu.
Celní sazebník obsahuje stručný výpočet zboží, systematicky sestavený, a zachycuje rámcově veškeré zboží v příslušných sazebních číslech a položkách, mnohdy jen souborně pod obecnými pojmy. Teprve vysvětlivky k sazebníku obsahují podrobné směrnice, do kterých sazebních čísel a položek patří jednotlivé druhy zboží, a umožňují tak správné zařadění veškerého zboží od surovin až do nejsložitějších hotových výrobků. Zabývají se
vedle popisu zboží a jeho charakteristických vlastností namnoze i popisem výroby a uvádějí rozeznávací znaky a zkušební methody rozhodné pro posouzení sazební příslušnosti. Jsou tedy vysvětlivky universální normou, vymezující přesně pojmy všech druhů zboží v obchodě se vyskytujících, a jsou tak pro výkon celní služby souhrnem podrobných předpisů, jimiž se doplňuje a vykládá celní sazebník.
Vládním nařízením č. 258/1949 Sb. byly vyhlášeny nově upravené vysvětlivky k celnímu sazebníku. Jejich úprava byla značně rozsáhlá, vzhledem k tomu, že od poslední
(částečné) úpravy dřívějších vysvětlivek uplynula delší doba. Ačkoli bylo dbáno toho, aby v nově upravených vysvětlivkách by zachycen technický a hospodářský vývoj poslední doby, jakož i změny v celním sazebníku samotném (způsobené též obchodními smlouvami a změny v našem daňovém systému, neznamená tato úprava stav, který by mohl ustrnout na delší dobu; je jisté, že bude třeba tyto vysvětlivky na jednotlivých místech v kratších časových úsecích dále upravovat, aby byly stále v souladu s přítomným stavem jak celního sazebníku a obchodních smluv, po případě daňové soustavy, tak i výrobní techniky a mezinárodního obchodu.
Aby se tyto úpravy vysvětlivek mohly uskutečňovat pružněji než dosud, kdy ke každé sebemenší změně bylo podle § 6 odst. 2 celního "zákona třeba formy vládního nařízení, je účelné, aby k takovýmto občasným úpravám vysvětlivek byl zmocněn — jak jest osnovou zákona navrženo — ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády, t. j. s ministrem zahraničního obchodu vždy a kromě toho s ministrem, jehož ressortu se věc týká
(na př. s ministry průmyslu a zdravotnictví, půjde-li o úpravu vysvětlivek týkajících se léčiv).
Navržená forma samostatného zákona vyhovuje lépe než novelisace § 6 celního zákona, poněvadž taková novelisace by neorganicky a tudíž nevhodně předbíhala v tomto jediném bodě celkové novelisaci celního zákona, která se připravuje, jejíž uskutečnění si však vyžádá ještě delší doby, neboť pro okamžitou novelisaci nejsou ještě dány všechny předpoklady, zejména pokud jde o úpravu zahraničního obchodu.
Pro případ, že by se přikročilo k vydání celých nových vysvětlivek k celnímu sazebníku
— s čímž se však pro dohlednou dobu nepočítá
— musilo by se tak stát vládním nařízením podle § 6 odst. 2 celního zákona. Nařízení ministra financí opřeného o navrhovaný zákon tedy bude používáno toliko pro úpravy dílčí (změny, doplňky a pod. ), jež jsou, jak výše dovezeno, značně praktické.
Osnova nemá vlivu na výši výnosu cla, nezatíží nijak státní pokladnu a dosáhne se jí zjednodušení legislativního postupu.
V Praze dne 26. září 1950.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr financí:
J. Kabeš v. r.
Státní tiskárna v Praze. —4376 -50