Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 5. zasedání.
497.
Společná zpráva
výborů hospodářského a ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 479) o hospodářských smlouvách a státní arbitráži.
Výbory hospodářský a ústavné-právní projednaly ve svých schůzích konaných dne 28. června 1950 vládní návrh zákona (tisk 479) o hospodářských smlouvách a státní arbitráži a doporučují jej Národnímu shromáždění ke schválení s těmito změnami:
V § 23 odst. 3 v prvém řádku se slovo "řečených" opravuje na "řešených";
v 28 odst. 2 v prvém řádku se vypouští slovo "všeobecné";
v 29 ve druhém řádku se slovo "závody" opravuje na "závady";
v § 33 odst. l v prvém řádku se slovo "uvedené" opravuje na správné "neuvedené".
V Praze dne 28. června 1950.
Za výbor hospodářský:
Ing. Šmok v. r., místopředseda.
Mrazík v. r., zpravodaj.
Za výbor ústavně-právní:
Dr. Kučera v. r.,
místopředseda.
Dr. Bartuška v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne 1950
o hospodářských smlouvách a státní arbitráži.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
část první. Hospodářské smlouvy.
Pojem hospodářských smluv.
§ 1.
O dodávce a odběru zboží, kterého je třeba k plnění jednotného hospodářského plánu, se uzavírají hospodářské smlouvy (dále jen "smlouvy"), jimiž se blíže určují úkoly stanovené v prováděcích plánech a uvádí v soulad plnění jednotlivých prováděcích plánů. Uzavírají je mezi sebou státní, národní a komunální podniky, po případě jiné orgány spravující národní majetek, akciové společnosti zřízené k provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, Velkodistribuční podnik, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, dále orgány veřejné správy nebo orgány pověřené úkoly veřejné správy, jakož i lidová družstva.
§ 2.
Ustanovení tohoto zákona platí přiměřeně i o službách a pracích.
§ 3.
Druhy smluv. Smlouvy jsou rámcové, dílčí a přímé.
Rámcové smlouvy.
§ 4.
Rámcové smlouvy rozvrhují na jednotlivé dodavatele a odběratele dodávky a odběr zboží a určují, kdo s kým a za jakých podmínek uzavře smlouvu dílčí. Uzavírají se zpravidla na roční plánovací období. Příslušné ministerstvo určí v dohodě se státním úřadem plánovacím vyhláškou v příslušném úředním listě, kdo tyto smlouvy uzavírá.
§ 5.
Odchyluje-li se obsah rámcové smlouvy od plánu, je k její platnosti třeba souhlasu stát-
ního úřadu plánovacího nebo orgánu jím pověřeného.
§ 6. Dílčí smlouvy.
(1) Dílčí smlouvy provádějí smlouvy rámcové a upravují podrobněji dodávky a odběr zboží připadajícího na jednotlivé dodavatele a odběratele. Uzavírají se na taková období, aby jimi byly dodávky a odběr zboží rovnoměrně rozvrženy v souladu s plánovanými úkoly.
(2) Dílčí smlouvy uzavírají podniky (závody), po případě orgány veřejné správy, a to zpravidla tak, jak byly určeny v rámcové smlouvě jako strany smluv dílčích.
(3) Pokud by se dílčí smlouva odchylovala od smlouvy rámcové, je k její platnosti třeba souhlasu stran, které uzavřely smlouvu rámcovou.
§ 7. Přímé smlouvy.
Není-li možno nebo účelno uzavřít smlouvy rámcové a dílčí, mohou být se souhlasem příslušných orgánů uzavřeny mezi bezprostředními dodavateli a odběrateli smlouvy přímé. Ustanovení § 5 platí tu obdobně.
§ 8. Předběžné uzavíráni smluv.
(1) Je-li toho třeba, lze uzavřít smlouvy ještě před schválením prováděcích plánů (smlouvy předběžné).
(2) Předběžné smlouvy navazují na stav plánovacích prací v době uzavírání těchto smluv.
(3) K uzavření předběžných dílčích smluv je třeba souhlasu orgánů oprávněných k uzavření smlouvy rámcové.
§ 9.
Výjimky.
Státní úřad plánovací může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy povolit výjimku z povinnosti uzavírat smlouvy nebo obmezit tuto povinnost na smlouvy přímé,
§ 10. Zmocnění ústředních úřadů.
(1) Státní úřad plánovací vydá v součinnosti s příslušnými ministerstvy vyhláškou v příslušném úředním listě bližší předpisy o uzavírání, náležitostech, obsahu a plnění smluv, jakož i o jejich změnách a zrušování; podrobnosti podle potřeb jednotlivých hospodářských úseků, odvětví a oborů mohou stanovit stejným způsobem ministerstva, jimž podléhají dodavatelé, v dohodě s ministerstvy, kterým podléhají odběratelé, a se státním úřadem plánovacím.
(2) Ministerstva, jimž podléhají dodavatelé, v dohodě s ministerstvy, kterým podléhají odběratelé, po případě úřady nebo orgány jimi určené, mohou podle potřeb hospodářského plánování po slyšení smluvních stran smlouvy měnit nebo rušit.
§ 11 Zmocnění vlády.
Vláda může nařízením upravit postup při uzavírání a plnění smluv, jakož i jejich obsah a náležitosti odchylně od předpisů občanského práva.
§ 12. Veřejné dodávky a práce nepojaté do smluv.
(1) Vláda upraví nařízením opatřování veřejných dodávek a prací nepojatých do smluv.
(2) Ministerstva, po případě úřady nebo orgány jimi určené mohou uložit majitelům podniků v soukromém vlastnictví povinnost uzavřít smlouvu o veřejné dodávce nebo práci; ze závažných důvodů mohou po slyšení stran takové smlouvy měnit nebo rušit.
část druhá.
Státní arbitráž. § 13.
(1) Majetkové spory mezi stranami uvedenými. v § 1, jichž rozhodování by jinak příslušelo soudu, se rozhodují státní arbitráží. U hospodářských smluv se rozhoduje státní arbitráží též o neshodách, které vznikly při uzavírání smluv o jejich obsahu a náležitostech (předsmluvní spory). Orgány pro státní arbitráž jsou arbitrážní komise.
(2) Při státním úřadě plánovacím se zřizuje ústřední arbitrážní komise (dále jen "ústřední komise"), při slovenském plánovacím úřadě slovenská arbitrážní komise (dále jen "slovenská komise"). Jednotliví ministři zřídí podle potřeby při svých ministerstvech ressortní
arbitrážní komise (dále jen "ressortní komise") a při pověřenectvech oblastní arbitrážní komise (dále jen "oblastní komise").
(3) Vláda upraví nařízením zřizování krajských arbitrážních komisí (dále jen "krajsko komise") při krajských národních výborech a vymezí jejich příslušnost.
§ 14. Příslušnost.
(1) ústřední komise (slovenská komise) je příslušná pro spory, pro něž nejsou příslušné komise ressortní (oblastní) nebo krajské. Ressortní (oblastní) komise jsou příslušné pro spory, v nichž obě strany podléhají ministerstvu, při němž je komise zřízena, po případě též pro spory, jejichž předmět spadá převážně do působnosti určitého ministerstva.
(2) Má-li jedna strana sídlo v českých zemích a druhá na Slovensku, je příslušná ústřední komise nebo ressortní komise; strany se však mohou písemně dohodnout na příslušnosti slovenské komise nebo oblastní komise.
(3) Ve sporech z hospodářských smluv, kde podnik nebo orgán uvedený v § l je jen jednou smluvní stranou, jsou komise příslušné tehdy, podrobí-li se arbitrážní mu řízení druhá strana písemnou úmluvou.
(4) V pochybnostech o tom, která komise je pro rozhodnutí určité arbitrážní věci příslušná, určí příslušnost předseda ústřední komise.
Složení a organisace komisí. § 15.
(1) ústřední (slovenská) a ressortní (oblastní) komise se skládají z předsedy, který řídí jejich činnost, a z přiměřeného počtu členů. Předseda je státním zaměstnancem.
(2) Předsedy komisí uvedených v odstavci l jmenuje a odvolává vláda, a to vždy na návrh příslušného ministra, členy těchto komisí jmenují a odvolávají příslušní ministři.
(3) Složení a organisace krajských komisí bude upravena vládním nařízením (§ 13 odst. 3).
§ 16.
(1) Komise rozhoduje zpravidla v tříčlenných, nejvýše však v pětičlenných senátech, jejichž předsedy určuje příslušný ministr nebo jím zmocněný předseda komise.
(v) Vláda určí nařízením, které arbitrážní věci bude rozhodovat jen jeden člen komise.
O takovém členu komise platí obdobné ustanovení o předsedovi senátu.
(3) Svou působnost vykonávají všichni členové komise nezávisle, jsouce vázáni jen právním řádem a zřetelem na potřeby jednotného hospodářského plánu.
§ 17.
Po stránce organisační a personální jsou komise podřízeny ministru, při jehož úřadě jsou zřízeny.
Dozor. § 18.
Ministr-předseda státního úřadu plánovacího dozírá na činnost všech komisí, při čemž dbá o to, aby působnost komisí byla vykonávána jednotně, pružně a jednoduše a aby plánovací a smluvní kázeň byla utužována.
§ 19.
(1) Předseda ústřední komise podává ministru-předsedovi státního úřadu plánovacího zprávy o činnosti komisí, jakož i o získaných poznatcích, zejména o závažnějších poruchách při plnění plánu.
(2) Takové zprávy podávají příslušným ministrům i předsedové ostatních komisí.
nížení.
§ 20. Zahájení řízení.
(1) Řízení se zahajuje na žádost strany (arbitrážní žádost) nebo z moci úřední.
(2) Arbitrážní žádost se podává u příslušné komise. V arbitrážní radosti třeba stručně a přehledně vylíčit skutkovou podstatu sporu, uvést důkazy a navrhnout, jak má být spor rozhodnut (arbitrážní návrh). K arbitrážní žádosti musí strana připojit doklad o tom, že se pokusila o smír.
§ 21. Příprava jednání.
(1) Předseda senátu učiní všechna opatření potřebná k tomu, aby spor byl rozhodnut pokud možno v jediném jednání.
(2) Komise je povinna dbát své příslušnosti. Vysloví — li komise, že je nepříslušná, je jejím rozhodnutím soud vázán, a to i v případě, že jde o věc, kterou soud komisi postoupil.
§ 22. Jednání komise a zastoupení stran.
(1) Jednání komise je neveřejné. Řídí je předseda senátu, šetře při tom zásady rovného slyšení stran. Strany mohou být zastoupeny zmocněncem. Zastoupení advokátem je vyloučeno. Komise může provést řízení a rozhodnout v nepřítomnosti stran, byly — li řádně obeslány; nález pro zmeškání je však vyloučen.
(2) Komise není při rozhodování vázána návrhy stran; může i pozměnit právní poměr, z kterého vznikl spor.
(3) O jednání se sepíše protokol, který stručně zachytí průběh a výsledky jednání.
§ 23. Důkazní řízení.
(1) Komise provede důkazy a šetření potřebné pro rozhodnutí, a to po případě na místě samém. V takovém případě musí být členům komise dovolen přístup do obchodních a provozních místností a skladů a dány jim k nahlédnutí záznamy, spisy a jiné pomůcky potřebné pro zjištění, pokud tomu nebrání předpisy o zachování státního a hospodářského tajemství, po případě předpisy o přístupu do podniků a jiných objektů.
(2) Každý je povinen na požádání komise sdělit údaje a předložit listiny, které komise potřebuje při výkonu své činnosti, a vypovídat před ní pravdivě a úplně o všech okolnostech, na něž bude tázán, pokud by nebyl oprávněn podle předpisů o soudním řízení v občanských věcech právních takovou výpověď odepřít.
(3) Je-li při zjišťování nebo posuzování řešených otázek třeba zvláštních odborných znalostí, provede komise důkaz znalcem.
(4) Soudy jsou povinny poskytovat komisím na požádání veškerou pomoc.
§ 24. Hlasování.
Senát rozhoduje většinou hlasů; předseda hlasuje naposled. Při rovnosti hlasů platí mínění, pro něž hlasoval předseda.
Rozhodnutí. § 25.
(1) Komise rozhoduje ve věci samé arbitrážním nálezem, v ostatních případech usnesením.
(2) Nález s důvody vyhlásí předseda senátu; rozhodnutí se doručí stranám v písemném vyhotovení, opatřeném podpisem předsedy senátu.
(3) Rozhodnutí je pravomocné vyhlášením a není proti němu ani opravného prostředku ani stížnosti ke správnímu soudu.
§ 26.
(1) Ministři a předsedové krajských národních výborů mohou zrušit rozhodnutí příslušných komisí, jestliže tato rozhodnutí porušují zákon nebo jsou v rozporu s obecným zájmem, zejména s potřebami hospodářského plánování, a přikázat věc k novému projednání.
00 Z důvodů uvedených v odstavci l může zrušení rozhodnutí komise navrhnout generální prokurátor. O jeho návrhu musí příslušný ministr nebo předseda krajského národního výboru rozhodnout.
§ 27. Výkon rozhodnutí.
(1) Nález komise musí být proveden ve lhůtě v něm stanovené a lze jej vykonat soudní nebo správní exekucí.
(2) úprava, uložená stranám arbitrážním nálezem v předsmluvním sporu, musí být pojata do hospodářské smlouvy, o jejíž uzavření byl spor.
§ 28. Pořádkové pokuty.
(1) Stranám, které svévolně zavdaly podnět k řízení nebo je svévolně protahují, jakož i osobám, které, ač byly napomenuty, jednání ruší nebo nesplní některou z povinností uložených ustanovením § 23 odst. l až 3, může komise uložit pořádkovou pokutu až do 100. 000 Kčs.
(2) Pořádkové pokuty plynou do státní pokladny.
§ 29. Oznamovací povinnost.
Zjistí-li komise nedostatek plánovací nebo smluvní kázně anebo jiné závady, oznámí to neprodleně příslušným orgánům a vyžádá si od nich zprávy o tom, co bylo ve věci zařízeno.
§ 30. Šetření státních zájmů.
Všechny orgány a osoby jakkoliv činné v arbitrážním řízení jsou povinny učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zacho-
váno v tajnosti; za tím účelem se mohou, pokud je to nezbytné, odchýlit od jinak platných předpisu o arbitrážním řízení.
§ 31. Zmocnění.
(1) Podrobnosti, zejména o organisaci a příslušnosti komisí, o řízení před nimi, o jmenování a odměnách jejich členů, o znalcích a o výkonu rozhodnutí upraví vláda nařízením.
(2) Státní úřad plánovací vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady jednací řády komisí a vyhlásí je v příslušném úředním listě.
(3) Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího nařízením poplatky za státní arbitráž a vydá o nich potřebné předpisy.
část třetí.
Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 32.
O tom, zda jde o lidové družstvo, rozhodne v pochybnostech příslušné ministerstvo po slyšení ústřední rady družstev.
§ 33.
(1) Podniky a osoby neuvedené v § l mohou uzavřít smlouvu na vyzvání některého z podniků nebo orgánů v tomto paragrafu uvedených.
(2) Neuzavře-li vyzvaný podnik nebo osoba smlouvu, které je třeba k plnění hospodářského plánu, rozhodne okresní národní výbor s konečnou platnosti o věci tak, aby plnění hospodářského plánu bylo zajištěno. Jeho rozhodnutí nahrazuje smlouvu.
§ 34.
Příslušné ministerstvo může za účinnosti zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje československé republiky (zákona o pětiletém plánu), povolovat výjimky z ustanovení § 4, pokud jde o povinnost určit v rámcové smlouvě, kdo s k\m uzavře smlouvu dílčí.
§ 35.
(1) Soudy postoupí z moci úřední příslušné komisi veškeré spory uvedené v S 13, jež v den počátku účinnosti tohoto zákona nebudou skončeny.
(2) Prohlásí-li komise, že je k projednání postoupeného sporu nepříslušnou, vrátí jej zpět soudu, který je tímto usnesením vázán.
(3) Při rozhodnutí postoupeného sporu přihlédne komise též k nákladům před soudem do postoupení vzešlým a rozhodne o nich podle předpisů o soudním řízení v občanských věcech právních.
§ 36.
Ustanovení části prvé se nevztahují na smlouvy o výrobě, výkupu a dodávce zemědělských výrobků. Předpisy upravující uzavírání těchto smluv zůstávají nedotčeny.
§ 37.
Zrušují se všechny právní předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména vládní nařízení č. 667/1920 Sb., o zadávání státních dodávek a prací (zadávací řád).
§ 38.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1950; provede jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze. — 3041-50.