Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 5. zasedání.
496.
Společná zpráva
výborů hospodářského a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 477), kterým se upravují některé poměry v pojišťovnictví.
Výbory hospodářský a rozpočtový projednaly ve svých schůzích konaných dne 28. a 29. června 1950 vládní návrh zákona, kterým se upravují některé poměry v pojišťovnictví a usnesly se
doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí se změnou v § 7, kde se v prvé řádce za slovem "zařízení" škrtá čárka.
V Praze dne 29. června 1950.
Za výbor hospodářsky:
Ing. Šmok v. r., místopředseda.
Skotnica v. r., zpravodaj.
Za výbor rozpočtový:
Valo v. r.,
předseda.
Souček v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne . .... 1950,
kterým se upravují některé poměry v pojišťovnictví.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Úprava poměrů znárodněných ústavů pojišťovacích, tuzemských pojištění u cizozemských pojišťoven a úprava poměrů spolků a zařízení provozujících činnost pojišťovací nebo činnost s ní příbuznou.
§ 1.
(1) Zemský pojišťovací fond v Praze a Pensijní fond řemesla při ústředním svazu čs. řemesla v Praze se slučují s československou pojišťovnou, národním podnikem (dále jen "pojišťovna"), a to dnem a za podmínek, které stanoví ministerstvo financí; při sloučení může ministerstvo financí také upraviti nebo změniti závazky těchto ústavů.
(2) Při změně závazků podle odstavce l může pojišťovna vyplatiti odbytné na místě důchodů nepatrné výše, které poskytují ústavy s ní slučované; směrnice pro poskytování odbytného stanoví ministerstvo financí.
§ 2.
Výkon dozoru nad znárodněnými ústavy, které pojišťují dávky obdobné dávkám národního pojištění, s výjimkou ústavů uvedených v § l, přechází na ministerstvo práce a sociální péče.
§ 3.
(1) Práva a závazky Pojišťovny Star se upravují způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 5 a v § 6. Po úpravách podle těchto ustanovení se Pojišťovna Star sloučí s pojišťovnou, a to dnem a za podmínek, které stanoví ministerstvo financí.
(2) Nároky proti československému jmění Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, vzniklé z jiného důvodu než z pojistných smluv a nároky podle či. II § 3 vládního nařízení č. 56/1937 Sb., o úpravě poměrů československého stavu pojištění Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, a některých souvisících otázek, zanikají bez náhrady.
(3) Dluhopisy vydané podle čl. II § 20 odst. l vl. nař. č. 56/1937 Sb. pozbývají platnosti bez náhrady a budou odvedeny podle pokynů mi-
nisterstva financí. Zůstatek výnosů příspěvků podle čl. II § 21 uvedeného nařízení se převádí na Pojišťovnu Star.
(4) Bez náhrady zanikají nároky z životních pojištění, ze kterých je jako pojistitel zavázána Pojišťovna Star, jestliže oprávněným je
a) Fond národní obnovy podle konfiskačních předpisů,
b) Likvidační fond měnový, protože životní pojištění nebyla přihlášena k soupisu podle dekretu presidenta republiky č. 95/1945 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů, nebo protože nárok propadl podle § 76 odst. 5 zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění zákona č. 68/1949 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku.
(5) Na všechna kapitálová pojištění za jednorázové pojistné a na kapitálová pojištění, ke kterým bylo placení pojistného zastaveno nebo ukončeno přede dnem 21. dubna 1937, jestliže byla sjednána týmž pojistníkem s F é n i x e m, životní pojišťovací společností ve Vídni, ředitelstvím pro československou republiku, smí při splatnosti pojistných částek býti poskytnuto dohromady nejvýše 50. 000 Kčs, počítajíc v to částky vyplacené před účinností tohoto zákona; pro vyčerpání uvedené částky rozhoduje časové pořadí splatnosti pojistných částek jednotlivých pojištění. Nároky přesahující tuto hranici zanikají bez náhrady.
§ 4.
Znárodněné ústavy pojišťovací, které mají sídlo v tuzemsku a na které se nevztahují ustanovení §§ l až 3 se sloučí na příkaz ministerstva financí s pojišťovnou něho na jeho příkaz budou zlikvidovány; způsob likvidace, zejména způsob a míru uspokojení pojistníků a věřitelů, stanoví ministerstvo financí. Výtěžek likvidace připadne Likvidačnímu fondu měnovému.
§ 5.
(1) Ministr financí přikáže, aby pojišťovna vstoupila v práva a závazky z tuzemských pojištění, ze kterých jsou jako pojistitelé zavázány pojišťovny se sídlem v cizině, a nařízením podrobně vymezí tato pojištění; přikáže pojišťovně, které nároky tuzemských věřitelů z jiného důvodu než z pojistných smluv proti pojišťovnám se sídlem v cizině uspokojí, a stanoví způsob a míru uspokojení. Pojišťovna nevstoupí v závazky pojišťoven se sídlem v cizině, jestliže oprávněným je Fond národní obnovy podle konfiskačních předpisů nebo Likvidační fond měnový podle předpisů uvedených v § 3 odst. 4 písm. b).
(2) Ministerstvo financí převede na pojišťovnu z úhrnného československého majetku všech pojišťoven se sídlem v cizině (odstavec 1) úhradu hodnoty jejich závazků, ve které pojišťovna vstoupí. Nestačí-li uvedený majetek k úhradě hodnoty těchto závazků, nese schodek pojišťovna; zbývá-li majetek, připadne přebytek Likvidačnímu fondu měnovému.
(3) Do československého majetku pojišťoven se sídlem v cizině (odstavec 2) náleží též náhrady, které poskytuje Likvidační fond měnový za pohledávky za ústřednami pojišťovacích ústavů v Německu, Rakousku a Maďarsku na doplnění úhrady závazků z tuzemských stavů pojištění (§ 2 č. 3 zák. č. 141/1947 Sb. ) o Likvidačním fondu měnovém.
§ 6.
(1) Znárodněné ústavy, které budou sloučeny s pojišťovnou, nepodléhají za uplynulou dobu zvláštní dani výdělkové včetně daňové povinnosti podle § l zákona č. 307/1948 Sb., o některých opatřeních v oboru přímých daní. Platby vykonané na tyto daňové povinnosti se nevracejí.
(2) Nebude-li pojišťovně zaplaceno do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto zákona pojistné dlužné v uvedený den za pojištění u znárodněného ústavu nebo u pojišťovny se sídlem v cizině, zaniká pojištěni proti škodám a úrazům a životní pojištění platí za vypověděno, a to dnem, do kterého bylo zaplaceno pojistné, leč by se pojišťovna dohodla s pojistníkem na dalším trvání pojištění. Upomenutí podle § 29 odst. l zákona č. 145/1934 Sb., o pojistné smlouvě, není třeba. U Pojišťovny Star se ustanovení tohoto odstavce vztahují jen na pojistné smlouvy, které v době nesvobody náležely do stavů pojištění v pohraničí.
(3) Nároky z jiného důvodu než z pojistných smluv proti pojišťovnám se sídlem v cizině nelze z jejich československého majetku uspokojiti podle § 5 odst. l, nebudou-li písemně ohlášeny československé pojišťovně, národnímu podniku, do měsíce od počátku účinnosti tohoto zákona. Při ohlášce nároku buď prokázán jeho důvod. Hlasití není třeba nároky, které správci československého majetku pojišťoven se sídlem v cizině písemně uznali.
§ 7.
Spolky a zařízení vyvíjející pojišťovací činnost nebo činnost s ní příbuznou, které nejsou utvořeny podle předpisů o pojišťovnách, ani nepojišťují dávky obdobné dávkám národního pojištění, jsou povinny na příkaz ministerstva financí, daný v dohodě s příslušným ministerstvem, tuto svou činnost zastaviti. Pro likvidaci a úpravu závazků vzešlých z této činnosti se použije obdobně ustanovení §§ l a 4.
§ 8
Zápisy ve veřejných knihách a rejstřících potřebné k vyznačení změn způsobených opatřeními podle tohoto zákona a podle dekretu presidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (dále jen "dekret"), provedou soudy na návrh pojišťovny s odvoláním na tento zákon. Tohoto ustanovení se použije obdobně také pro zápisy v jiných rejstřících a seznamech vedených úředně.
§ 9.
úprava pracovních poměrů zaměstnanců pojišťovny a První české zajišťovací banky.
(1) Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a po projednání s ústřední radou odborů přezkoumá do konce roku 1952 závazky pojišťovny a První české zajišťovací banky (dále jen "zajišťovna") ze všech pracovních (služebních) smluv, jakož i odpočivné a zaopatřovací požitky nebo pensijní důchody vyplácené z prostředků pojišťovny a zajišťovny nebo z pensijních nadlepšovacích zařízení pro jejich zaměstnance.
(2) Nejsou-li závazky z pracovních (služebních) smluv v souladu se zásadami jednotné mzdové politiky a s potřebami pojišťovny nebo zajišťovny, nařídí ministerstvo financí, aby — nedojde-li k dohodě — byly pracovní (služební) smlouvy vypověděny se zákonnou výpovědní lhůtou. Souhlasu okresního národního výboru k tomu není třeba.
(3) Neúměrně vysoké odpočivné a zaopatřovací požitky nebo pensijní důchody vyplácené z prostředků pojišťovny nebo zajišťovny nebo z pensijních nadlepšovacích zařízení pro jejich zaměstnance mohou býti na příkaz ministerstva financí sníženy na přiměřenou výši.
§ 10. úprava odměn za zprostředkování pojištění.
(1) Nároky proti pojišťovně a znárodněným ústavům na odměny jakéhokoliv druhu za zprostředkování, získávání a udržování pojištění, zejména nároky na provise a nároky odvozené z těchto činností nebo odměn (odbytné, po případě odstupné, vyplácené jednorázově nebo ve splátkách pravidelně se opětujících a pod. ) a pohledávky vzešlé z těchto nároků se zrušují bez náhrady dnem a v rozsahu, který stanoví ministerstvo financí.
(2) V případech sociálně zvláště odůvodněných muže pojišťovna nebo znárodněný ústav poskytnouti náhradu za zrušený nárok až do výše jeho hodnoty podle směrnic, které vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a po projednání s ústřední radou odborů.
§ 11. Zrušeni nároků bývalých činovníků na odměny.
Nároky na odměny, na náhrady hotových výloh, cestovní diety, presenční známky a na platy podobného druhu, kterých nabyli činovníci ústavů provozujících pojištění (zajištění) podle jejich stanov nebo podle rozhodnutí orgánů ústavů nebo podle zvyklostí, zanikají bez náhrady, pokud nebyly do účinnosti tohoto zákona, byť i jen zálohově, uspokojeny. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na nároky za výkon funkce před účinností dekretu, jakož i na nároky pozůstalých po dotčených činovnících.
§ 12.
Plnění peněžitých závazků z pojistných smluv znějících na říšské marky.
(1) Peněžité závazky z tuzemských pojištění znějící na říšské marky je dlužník povinen plniti počínajíc dnem 1. srpna 1945 v československých korunách v poměru l říšská marka = 10 československých korun s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Ministr financí stanoví nařízením, která pojištění se považují za tuzemská ve smyslu předchozí věty.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby vyhláškou stanovil, jak budou splněny peněžité závazky z tuzemských pojištění sjednané v československých korunách, které byly přepočteny na říšské marky v poměru l československá koruna = 12 říšských feniků.
(3) Na úroky z prodlení pro nesplnění pojistitelových závazků z pojištění uvedených v odstavci l a 2, které byly splatné před účinností tohoto zákona, není nároku.
(4) O pojistné reservy podle stavu ke dni "1. prosince 1945 připadající na pojištění s plněními znějícími na říšské marky, která se neplní v československých korunách podle tohoto paragrafu, se snižuje pohledávka pojišťovny a znárodněného ústavu za Likvidačním fondem měnovým.
§ 13.
Zrušení podílů na přebytcích v životním pojištění.
Ujednání v pojistných smlouvách o životním pojištění, která zaručují pojistníkům podíl lux přebytcích (zisku), se zrušují bez náhrady, a to dnem 1. ledna 1945 u pojištění již tohoto dne platných a od počátku u smluv sjednaných později. Podíly na přebytcích, které byly vyplaceny před účinností tohoto zákona, se nevracejí.
S 14.
Úhrada úrokových ztrát na životních pojištěních.
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby k úhradě a k zamezení ztrát, které vznikají ústavům provozujícím životní pojištění tím, že průměrný výnos jejich jmění je menší než úroková míra vzatá za podklad výpočtu sazeb pojistného a pojistných reserv životních pojištění sjednaných do 28. února 1947, upravil nařízením výši plnění z uvedených pojištění zvýšením pojistného nebo snížením výše pojistitelova plnění.
(2) Ustanovení odstavce l se použije obdobné na úrazová pojištění za jednorázové pojistné a na úrazová pojištění s výhradou vrácení běžného pojistného.
§ 15. Zrušení smluv o nemocenském pojištěni.
Smlouvy o nemocenském pojištění, které jsou v platnosti u pojišťovny, zanikají posledním dnem období, za které bylo zaplaceno pojistné před účinností tohoto zákona. Pojišťovna
však poskytne pojistné náhrady podle smlouvy za pojistné příhody nastalé před zánikem pojištění.
§ 16. úlevy od náležitostí návrhů a pojistek.
Návrh učiněný pojistiteli na ujednání pojistné smlouvy je závazný, i když neobsahuje všeobecné pojistné podmínky, a listina o pojistné smlouvě (pojistka) nemusí obsahovati všeobecné pojistné podmínky, jestliže podmínky byly uveřejněny v příslušném úředním listě. Jak v návrhu tak v pojistce musí však býti upozorněno na uveřejněné všeobecné pojistné podmínky.
§ 17.
Zrušení některých poplatků a daně z požární ochrany.
(1) Platnosti pozbývá nařízení č. 280/1915 ř. z., o poplatcích ze smluv pojišťovacích, smluv o doživotní důchod a zaopatřovacích smluv, a zák. čl. VIII/1883, o poplatcích ze smluv pojišťovacích a smluv jim podobných, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, jakož i zákon č. 79, 1935 Sb., o hasičském příspěvku při požárním pojištění; použivatelnosti pozbývá vládní nařízení č. 31/1942 Sb., o dani z požární ochrany. Ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí určí, jak bude naloženo s účelovým jměním (fondem) utvořeným podle § 7 zák. č. 79/1935 Sb.
(2) Platby vykonané na poplatky a na daň podle odstavce l před účinností tohoto zákona se nevrátí, daně a poplatky nezaplacené do tohoto dne se nevyberou.
(3) U životních pojištění sjednaných počínajíc dnem 1. března 1947 vzniká následkem zrušení poplatků podle odstavce l nárok na zmenšení celkového platu pojistníkova za pojištění, počínajíc nejbližším pojistným rokem následujícím po zrušení poplatků; u ostatních pojištění tento nárok nevzniká.
Přechodná ustanoveni.
§ 18.
Pojišťovací rada se zrušuje. Její práva a závazky přecházejí na pojišťovnu.
§ 19.
Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provedení tohoto zákona, jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.
Závěrečná ustanovení.
§ 20.
Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto zákona před počátkem jeho účinnosti se ode dne opatření pokládají za učiněná podle zákona.
§ 21.
(1) Platnosti, po případě použivatelnosti pozbývají všechny předpisy odporující tomuto zákonu, zejména:
1. §§ 2, 4 a 5 vládního nařízení Č. 101/1936 Sb., o některých opatřeních týkajících se Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, ředitelství pro republiku československou v Praze, ve znění čl. I vládního nařízení č. 56 1937 Sb., o úpravě poměrů československého stavu pojištění Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, a některých souvisících otázek;
2. čl. II §§ l až 3 a §§ 13 až 23 vládního nařízení č. 56/1937 Sb., o úpravě poměrů Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, a některých souvisících otázek;
3. čl. II, V a VI vládního nařízení č. 135/1937 Sb., o některých dalších úpravách poměrů Fénixu, životní pojišťovací společnosti ve Vídni, ředitelství pro republiku československou v Praze;
4. §§ 10, 11, 12 a § 14 odst. l a oddíl VI dekretu presidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven;
5. vládní nařízení č. 801935 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1935 Sb., o hasičském příspěvku při požárním pojištění.
(2) Dnem, který určí nařízením ministr financí, pozbudou platnosti, po případě použivatelnosti:
1. vládní nařízení č. 233/1942 Sb., o početní úrokové míře v životním pojištění;
2. nařízení Slovenské národní rady č. 10/1948 Sb. n. SNR, o úrokové míře v životním pojištění.
(3) Dále pozbývá platnosti, po případě použivatelnosti:
1. vládní nařízení č. 524/1920 Sb., jímž se povoluje pojišťovnám vybírati drahotní přirážky;
2 vládní nařízení č. 409/1940 Sb., o ručení soukromých pojišťoven životních za válečné nebezpečí a o úhradě nákladů vzniklých jim z tohoto ručení a ze zvýšené úmrtnosti za války, jakož i předpisy je měnící u doplňující;
5
3. vládní nařízení £. 410/1940 Sb., o udržování některých životních pojištění, jakož i předpisy je měnící a doplňující;
4. vládní nařízení č. 8/1941 Sb., kterým se doplňuje vládní nařízení č. 214/1933 Sb., o úschově a správě soudních a správních deposit u Poštovní spořitelny;
5. zákon č. 94/1943 S1. z., o ručení soukromých životních pojišťoven za válečné nebezpečí za branné pohotovosti státu.
§ 22.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1950; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze. — 3029-50.