Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 5. zasedání.
495.
Zpráva
výborů hospodářského, sociálně-politického a zdravotnického
a výboru- rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 487)
u organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství.
I.
Hospodářský výbor projednal ve své schůzi konané dne 28. června 19. 50 vládní návrh zákona (tisk 487) o organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství a usnesl se doporučit Národnímu shromáždění jeho přijetí se změnou v § 19 odst. 2, který se nahrazuje novým zněním:
"(2) Prostředky, které Fond svěřuje investorům, zvyšují jejich bytové jmění. Přísluší-li však investoru za vlastníkem domku pohledávka z trhové ceny domku nebo z platu za
jeho stavbu nebo obnovu (§ 23 odst. 3 a § 21 odst. 2 a 3). snižuje se bytové jmění splácením této pohledávky a investor musí proto odváděti Fondu částky rovnající se úmorovým splátkám; rovněž úroky z této pohledávky (§ 25 odst. 2) musí odváděti Fondu. "
Navržená nová úprava odstavce 2 vystihuje jasněji zúčtování prostředků Fondu a také svou formulací je v úplné shodě s ostatními ustanoveními zákona.
V Praze dne 28. června 1950.
Ing. Šmok v. r., místopředseda.
Milada Netušilová v. r., zpravodajka.
II.
Výbor sociálně — politický a zdravotnický projednal vládní návrh zákona o organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství
(tisk 487) ve své schůzi konané dne 28. června 1950 a přijal jej se změnami, jak se na nich usnesl výbor hospodářský.
V Praze dne 28. června 1950.
Dr. Bureš v. r.,
místopředseda.
Koktán v. r.,
zpravodaj.
m.
Výbor rozpočtový projednal vládní návrh zákona o organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství ve své schůzi konané
dne 29. června 1950 a přijal jej se změnami, jak se na nich usnesly výbory hospodářský, sociálně-politický a zdravotnický.
V Praze dne 29. června 1950.
Valo v. r.,
předseda.
Dr. Berák v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne 1950
o organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Úvodní ustanovení.
Stát pečuje o to, aby se soustavně zvyšovala bytová úroveň pracujícího lidu. Organisuje proto účelně správu bytového majetku národního a bytového majetku bytových sdružení a obstarává finanční službu týkající se bytového majetku národních a komunálních podniků (dále jen "podniky") a jednotných zemědělských družstev (dále jen "zemědělská družstva").
HLAVA I.
Organisace správy bytového majetku.
§ 2. Bytový majetek.
Bytovým majetkem se podle tohoto zákona rozumějí nemovitosti, jež slouží výlučně nebo převážně bytovým účelům, jakož i jejich součásti a příslušenství.
§ 3.
Organisace bytového majetku národního.
Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušným ministerstvem může provést správu bytového majetku, jejž spravuje stát přímo svými ústředními orgány, státními podniky nebo národními výbory, zcela nebo zčásti na některý podnik nebo správu bytového majetku svěřenou některému podniku převést zcela nebo zčásti na podnik jiný.
Organisace bytového majetku
bytových sdružení.
§ 4.
(1) Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s věcně příslušným ministerstvem může zrušit jednotlivá bytová sdružení a převést jejich majetek na stát a svěřit do správy některému podniku nebo tento majetek převést zcela nebo zčásti na některé obecně prospěšné bytové družstvo (dále jen "bytová družstva").
(2) Majetkové nároky, které přísluší členům (společníkům) zrušených sdružení podle stanov (společenské smlouvy), vypořádá stát nebo bytové družstvo z majetku zrušeného sdružení.
(3) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na bytová družstva, jejichž členy mohou býti podle jejich stanov toliko příslušníci ozbrojených sborů a členové jejich rodin.
§ 5.
(1) Zruší-li ministerstvo práce a sociální péče bytové sdružení, které je družstvem, a převede jeho majetek zcela na jiné bytové družstvo, stanou se členové zrušeného družstva dnem zápisu zrušení do podnikového (společenstevního, firemního) rejstříku členy družstva přejímajícího, členové mohou však do měsíce toto členství vypovědět; učiní-li tak, hledí se na ně, jako by členství v přejímajícím družstvu nenabyli. Co do uspokojení práv a splnění závazků posuzují se členové zrušeného družstva, jako by z něho vystoupili dnem zápisu zrušení do podnikového (společenstevního, firemního) rejstříku.
(2) Na tato opatření se nevztahuje vládní nařízení č. 259/1939 Sb., o splynutí a převodu závodů výdělkových a hospodářských společenstev, ve znění předpisů je měnících a doplňujících.
§ 6. Knihovní zápisy.
Zápisy v pozemkových (veřejných) knihách, týkající se přechodu nemovitostí a knihovních práv podle § 3 a § 4 odst. l, provede soud podle rozhodnutí ministerstva práce a sociální péče na návrh dotčeného podniku nebo bytového družstva.
HLAVA II. Finanční služba.
části. Fond bytového hospodářství.
Zřízení Fondu bytového hospodářství.
§ 7.
K obstarávání finanční služby týkající se bytového majetku národního a bytového majetku zemědělských družstev se zřizuje jako samostatná právnická osoba Fond bytového hospodářství (dále jen "Fond").
§ 8.
(1) Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem může
1. vyloučit z působnosti Fondu některé části bytového majetku národního;
2. rozšířit působnost Fondu na bytový majetek organisací a institucí celostátního významu a jednotlivých bytových družstev;
3. povolit, aby Fond financoval bytové investice jednotlivých ústředních orgánů státu, státních podniků a národních výborů.
(2) U bytových družstev může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí povolit, aby Fond i bez rozšíření své působnosti podle odstavce l č. 2 financoval jejich bytové investice, a zároveň stanovit způsob tohoto financování.
§ 9. úhrada výdajů Fondu.
(1) Výdaje podle rozpočtu schváleného ministerstvem práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí hradí Fond z příjmů, které tvoří
1. příjmy z vlastního jmění;
2. částky přiznané mu tímto zákonem (§ 13 odst. l, § 16, § 19 odst. 2, § 28 odst. S a § 38), po případě zvláštními předpisy;
3. příděly ze státního rozpočtu.
(2) Nestačí-li tyto příjmy k úhradě výdajů, opatří si Fond potřebné prostředky způsobem a za podmínek, které určí ministr financí v dohodě s ministrem práce a sociální péče.
(3) Přebytky Fondu plynou do státní pokladny.
§ 10. Správa Fondu.
(1) Správu Fondu vede výbor, jehož předsedu, náměstka a dalších sedm členů jmenuje a odvolává ministr práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí.
(2) Administrativní, účetní a pokladní práce Fondu obstarává Investiční banka, národní podnik, podle zvláštní smlouvy s Fondem, kterou schvaluje ministr 'práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí.
§ 11. Dozor na Fond.
Fond podléhá ministerstvu práce a sociální péče. Dozor na jeho činnost vykonává toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí.
část II. Obsah finanční služby.
§ 12. Vymezení pojmu.
Finanční služba záleží v tom, že se finančně zabezpečuje hospodaření s bytovým majetkem podniků a zemědělských družstev a že se jim svěřují prostředky na pořízení bytových investic.
Oddíl L
Finanční zabezpečení hospodaření s bytovým majetkem.
§ 13.
Oddělené hospodaření s bytovým majetkem.
(1) Podniky a zemědělská družstva hospodaří s bytovým majetkem odděleně od svého ostatního majetku.
(2) Za tím účelem oddělí podniky a zemědělská družstva od hodnoty svého investičního majetku část rovnající se hodnotě bytového majetku a od hodnoty svého majetku provozního část rovnající se hodnotě pohledávek uvedených v § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3 a součet těchto částek vykáží v závěrce samostatné jako bytové jmění (bytový fond). Na toto jmění se nevztahují ustanovení zákona č. / 1950 Sb., o financování národních a komunálních podniků.
(3) Hospodaří-li stát s bytovým majetkem přímo, vytvoří z něho příslušný ústřední orgán, státní podnik nebo národní výbor odděleně účtující zařízení, na které se přiměřeně vztahují ustanovení tohoto zákona o podnicích.
§ 14.
Závazky zatěžující bytový majetek.
(1) Fond vstupuje dnem, který určí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče vyhláškou v příslušném úředním listě, na místo dlužníka ve veškeré závazky investiční povahy zatěžující bytový majetek podniků a zemědělských družstev.
(2) Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a věcně příslušným ministerstvem může rozhodnout, aby Fond na místo dlužníka převzal i jiné závazky zatěžující tento majetek, než které naň přešly podle odstavce 1. K tomuto převzetí se nevyžaduje věřitelova přivolení.
(3) Podmínky zúročení a úmoru závazků, které přešly na Fond nebo jež Fond převzal, může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče upravovat vyhláškami v příslušném úředním listě. Tyto závazky lze na vrub Fondu též splatit státními dluhopisy za podmínek stanovených ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče vyhláškou v příslušném úředním listě; ministr financí se zmocňuje, aby vydal státní dluhopisy potřebné k tomuto účelu.
§ 15.
Odvod přebytků a ú h r a d a schodků.
(1) Výsledky hospodaření s bytovým majetkem podniků a zemědělských družstev jdou ve prospěch nebo na vrub Fondu.
(2) Fondu nepřísluší částky, o které jsou skutečné náklady nižší než náklady stanovené rozpočtem. Naproti tomu Fond nehradí částky, o které byly náklady stanovené rozpočtem překročeny, ani nehradí rozdíl mezi nižšími výnosy předvídanými v rozpočtu a vyššími náklady jím stanovenými, který vyplývá z toho, že se nájemné z bytového majetku vybírá částkou-nižší než v místě obvyklou nebo že se vůbec nevybírá. Tyto částky, jež nehradí Fond, jdou na vrub výsledků celého hospodaření podniku nebo zemědělského družstva.
(3) Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele povoliti odchylky od ustanovení odstavce 2.
§ 16. Odpisy investic.
Podniky a zemědělská družstva odvádějí Fondu částky rovnající se odpisům bytového • majetku, jakož i částky rovnající se zbytkové účetní ceně vyřazeného bytového majetku.
Oddíl II.
Financování bytových investic.
§ 17. Investoři.
Fond financuje bytové investice podniků a zemědělských družstev (dále jen "investoři"); investice národních podniků financuje však, jen pokud jsou určeny výlučně ve prospěch zaměstnanců podniku.
4
§ 18. Bytové investice.
(1) Bytovými investicemi se rozumí stavba bytů a obnova obytných staveb zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, po případě živelní pohromou, jakož i opravy investiční povahy, jimiž se zvyšuje původní pořizovací cena bytového majetku nebo se prodlužuje jeho upotřebitelnost.
(2) Bytové investice lze provádět jen v mezích jednotného hospodářského plánu.
§ 19.
Způsob financování bytových investic.
(1) Fond financuje bytové investice tím, že svěřuje investorům prostředky potřebné na úhradu pořizovací ceny, pokud ji "investor neuhradí vlastními prostředky. Při tom se u domků s jedním bytem určených k tomu, aby byly osobním vlastnictvím jednotlivců (dále jen "rodinné domky"), posuzují jako vlastní prostředky investorovy též prostředky, jimiž přispěl k úhradě pořizovací ceny jednotlivec, pro něhož je domek určen.
(2) Prostředky, které Fond svěřuje investorům, zvyšují jejich bytové jmění. Přísluší-li však investoru za vlastníkem domku pohledávka z trhové ceny domku nebo z platu za jeho stavbu nebo obnovu (§ 23 odst. 3 a 21 odst. 2 a 3), snižuje se bytové jmění splácením této pohledávky a investor musí proto odváděti Fondu částky rovnající se úmorovým splátkám; rovněž úroky z této pohledávky (§ 25 odst. 2) musí odváděli Fondu.
§ 20. Stavba rodinných domků.
(1) Fond financuje též stavbu rodinných domků, staví-li je
1. národní podnik některého klíčového oboru pro osoby, které se přihlásily do práce v tomto podniku a zavázaly se. že v něm zůstanou trvale zaměstnány; při tom lze část domků, nejvýše však třetinu, vyhraditi těm, kteří jsou již v podniku zaměstnáni a jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení nebo kteří bydlí s rodiči, ač si založili sňatkem vlastní domácnost, jakož i jiným osobám, které uvolní své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance tohoto podniku;
2. národní podnik některého klíčového oboru, jakož i jiný podnik nebo zemědělské družstvo pro jednotlivce, kteří se zvláště zasloužili o výstavbu státu a kteří, je-li investorem národní podnik, jsou jeho zaměstnanci nebo, je-li investorem zemědělské družstvo, jsou jeho členy.
(2) Ministerstvo práce a sociální péče může povoliti v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele odchylky od ustanovení odstavce l.
§ 21. Obnova r o d i n n ý c h domků.
(1) Fond financuje obnovu rodinných domků zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací, po případě živelní pohromou, obnovují-li je podniky nebo zemědělská družstva pro osoby státně spolehlivé, které, je-li investorem národní podnik, jsou jeho zaměstnanci nebo, je-li investorem zemědělské družstvo, jsou jeho členy.
(2) Ustanovení § 20 odst. 2 platí přiměřeně i pro obnovu rodinných domků.
§ 22.
Stavba a obnova rodinných domků na pozemcích jednotlivců.
(1) Podniky a zemědělská družstva mohou stavěti nebo obnovovati rodinné domky i na pozemcích jednotlivců, pro něž jsou domky určeny. O podmínkách stavby nebo obnovy platí dohoda stran.
(2) Jestliže u obnovy rodinného domku nedojde k dohodě, stanoví podmínky obnovy stavební úřad. Jeho rozhodnutím vznikne mezi investorem a vlastníkem pozemku právní poměr, pro který platí přiměřeně všeobecné předpisy o smlouvě o dílo. V řízení před stavebními úřady má při tom investor postavení stavebníka.
Prodej (odevzdání) rodinných
domků do osobního vlastnictví.
§ 23.
(1) Rodinné domky prodají investoři po dokončení stavby do osobního vlastnictví jednotlivců za trhovou cenu, která se rovná pořizovací ceně, snížené po případě o částky rovnající se odpisům investic.
(2) Je-li nabyvatelem domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru,
uvedený v § 20 odst. l č. l, sníží se trhová cena na vrub bytového jmění podniku o třetinu pořizovací ceny.
(3) Na účet trhové ceny, snížené po případě podle odstavce 2, se započte při prodeji domku cena prostředků, jimiž nabyvatel přispěl k úhradě pořizovací ceny; zbytek tvoří investorovu pohledávku za vlastníkem domku.
§ 24.
(1) Rodinné domky vystavěné nebo obnovené na pozemcích jednotlivců, pro které jsou určeny, odevzdají investoři po dokončení stavby nebo obnovy vlastníkům pozemků.
(2) Za stavbu nebo obnovu rodinného domku přísluší investoru za vlastníkem domku pohledávka, která se rovná pořizovací ceně snížené o cenu prostředků, jimiž vlastník přispěl k její úhradě.
(3) Je-li vlastníkem rodinného domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru, uvedený v § 20 odst. l č. l, rovná se investorova pohledávka za stavbu domku pořizovací ceně, snížené především na vrub bytového jmění podniku o třetinu této ceny a pak o cenu prostředků, jimiž vlastník přispěl k její úhradě.
Splácení a zúročení pohledávek investorů.
§ 25.
(1) Vlastníci rodinných domků jsou povinni pohledávky investorů umořovat.
(2) Jde-li o obnovu rodinného domku, je jeho vlastník povinen platiti z investorovy pohledávky též úrok. Od tohoto zúročení lze však upustiti v případech hodných zvláštního zřetele, zejména jestliže se vlastník domku zvláště zasloužil o výstavbu státu.
(3) O výši úmorových splátek a úroků, jakož i o tom, má-li býti od zúročení investorovy pohledávky upuštěno, rozhodují v mezích stanovených úrokových sazeb krajské národní výbory, přihlížejíce též k výdělkovým a rodinným poměrům vlastníků rodinných domků.
§ 26.
Je-li vlastníkem rodinného domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru, uvedený v § 20 odst. l č. l, promine mu investor na vrub bytového jmění zbytek své pohledávky rovnající se další třetině pořizovací ceny, splnil — li vlastník domku ostatní podmínky trhové smlouvy. Tato výhoda platí
však jen pro prvního nabyvatele domku a jeho dědice, pokud jimi jsou jeho manželka nebo děti.
§ 27. Zákaz zcizení a zavazení.
(1) Rodinný domek nesmí být bez investorova svolení zcizen ani zavazen, dokud není jeho pohledávka splacena (§ 26). Tento zákaz zcizení a zavazení vloží se v pozemkových (veřejných) knihách na domek v investorův prospěch na jeho návrh.
(2) Toto ustanovení platí přiměřeně i pro stavbu a obnovu rodinných domků na pozemcích jednotlivců, pro něž jsou domky určeny, s tím rozdílem, že tu zákaz zcizení a zavazení působí ode dne, kdy došlo k dohodě stran o podmínkách stavby nebo obnovy nebo kdy vznikl mezi investorem a vlastníkem pozemku podle rozhodnutí stavebního úřadu právní poměr v této věci (§ 22 odst. 2).
§ 28. Právo výkupu rodinných domků.
(1) Je-li vlastníkem rodinného domku zaměstnanec národního podniku některého klíčového oboru, uvedený v § 20 odst. l č. l, přísluší investoru právo domek vykoupiti, opustí-li vlastník bez důležitého důvodu své zaměstnání proti ustanovením trhové smlouvy.
(2) Při výkonu tohoto práva vrátí vlastník investoru rodinný domek ve stavu, jaký odpovídá péči řádného hospodáře, a zaplatí mu za jeho užívání náhradu, která se rovná součtu úmorových splátek vypočtených z pořizovací ceny domku snížené o cenu prostředků, jimiž vlastník přispěl k její úhradě; na účet této náhrady se mu započte součet úmorových splátek, které zaplatil na investorovu pohledávku z trhové ceny domku nebo z platu za jeho stavbu. Investor vrátí vlastníku domku cenu prostředků, jimiž tento přispěl k úhradě pořizovací ceny domku, a zaplatí mu, byl-li domek vystavěn na vlastníkově pozemku, cenu pozemku určenou podle cenových předpisů platných pro vyvlastnění. Zlepšil — li vlastník domek svým nákladem nebo učinil — li mimořádný náklad, aby jej zachoval, přísluší mu náhrada jako oprávněnému (poctivému) držiteli: je však povinen nahraditi škodu, jestliže se jeho vinou nebo náhodou, za niž odpovídá, zhoršila podstata domku.
(3) Investor musí odvésti Fondu úmorové splátky z třetiny pořizovací ceny, o kterou byla snížena trhová cena nebo jeho pohledávka za stavbu domku. Stejně musí odvésti Fondu částku rovnající se náhradě, kterou obdržel od
vlastníka. Fond mu naproti tomu uhradí částku potřebnou k náhradě, kterou musí poskytnouti vlastníku domku.
§ 29..
Rozhodování o žádostech
za financování bytových
investic.
(1) O žádostech za financování bytových investic rozhodují krajské národní výbory podle směrnic ministerstva práce a sociální péče vydaných v dohodě s ministerstvy financí a techniky. Své rozhodnutí může krajský národní výbor do měsíce ode dne vydání z důležitých důvodu změnit, doplnit nebo odvolat.
(2)Podle rozhodnutí krajských národních výborů uvolní Fond potřebné prostředky prostřednictvím Investiční banky, národního podniku, která provádí též peněžní kontrolu investorů.
HLAVA III.
Stavba bytů a obnova obytných staveb z období dvouletého hospodářského plánu.
§ 30.
Vypořádání podpor na bytovou
výstavbu a obnovu z dvouletého
hospodářského plánu.
Fondu též náleží, aby podle ustanovení této hlavy vypořádal podpory na stavbu bytů a obnovu obytných staveb, pokud tato stavba nebo obnova byla součástí dvouletého hospodářského plánu.
§ 31. Změny zákonných předpisu.
(1) Fond se stává na místě státu nositelem práv a závazků podle zákona č. 41, 1947 Sb., o státní podpoře na obytné stavby, nebo, pokud jde o obnovu obytných staveb, podle zákona č. 86/1946 Sb., o stavební obnově, ve znění zákona č. 115/1947 Sb., jakož i podle § 19 nařízení sboru pověřenců č. 128/1945 Sb. n. SNR, o výstavbě měst a obcí na Slovensku.
(2) Ustanovení o podpoře ve způsobe státního příspěvku podle zákonů uvedených v odstavci l se mění tak, že Fond přispívá vlastníku domu na úhradu nákladů s domem spojených nejvýše částkou, o kterou jsou tyto náklady vyšší než nájemné (nájemní hodnota) stanovené podle cenových předpisů.
§ 32.
Podpory poskytnuté před vyhlášením zákona.
Ustanovení § 31 platí i pro podpory podle zákona č. 41/1947 Sb. nebo podle zákona č. 86/
1946 Sb. ve znění zákona č. 115/ 1947 Sb., poskytnuté před vyhlášením tohoto zákona.
§ 33.
Stavba bytů a obnova obytných
staveb podniků a zemědělských
družstev.
Stavbu bytů a obnovu obytných staveb, která byla součástí dvouletého hospodářského plánu a na niž nebyla do vyhlášení tohoto zákona poskytnuta podpora podle zákona č. 41/1947 Sb. nebo podle zákona č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb., financuje Fond podle ustanovení II. hlavy (§§ 17 až 29), je-li investorem podnik nebo zemědělské družstvo.
§ 34.
Stavba bytů a obnova obytných staveb jiných investorů.
(1) Je-li investorem stavby bytů nebo obnovy obytných staveb uvedené v § 33 jiná osoba než podnik nebo zemědělské družstvo, může Fond poskytnouti podporu podle zákona č. 41,
1947 Sb. nebo podle zákona č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb., avšak jen je-li investorem bytové družstvo nebo jde-li o rodinný domek. Příspěvek lze při tom poskytnouti toliko v případech hodných zvláštního zřetele, zejména jestliže se vlastník domku zvláště zasloužil o výstavbu státu.
(2) O žádostech za poskytnutí podpory rozhodují krajské národní výbory podle směrnic ministerstva práce a sociální péče vydaných v dohodě s ministerstvy financí a techniky.
§ 35
O b n o v a o b y t n ý c h sta v e b
z a h á j e n á před vyhlášením
zákona.
(1) Ustanovení §§ 33 a 34 platí přiměřeně též pro obnovu obytných staveb, s níž bylo začato v době od 1. ledna 1949 do vyhlášení tohoto zákona.
(2) Podporu podle § 19 nařízení č. 128/1945 Sb. n. SNR lze poskytnouti toliko na obnovu rodinných domků, bylo-Ji s ní začato před vyhlášením tohoto zákona a jsou-li domky určeny pro osoby státně spolehlivé.