Národní shromáždění republiky Československé 1950.

L volební období. 5. zasedání.

491.

Zpráva

výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu trestního zákona (tisk 472).

ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 21. června 1950 vládní návrh trestního zákona (tisk 472).

Po zprávách hlavního zpravodaje posl. dr Kokeše a dílcích zpravodajů posl. dr Štefánika, dr Buriana, dr Kučery a plk. Tauše, a po provedené rozpravě, dospěl výbor k těmto rozhodnutím:

I.

Rozprava ukázala, že celá obrozená Národní fronta, zastoupená v ústavně-právním výboru, je při posuzování vládního návrhu trestního zákona naprosto jednotná. Tato jednota se projevila jak v přípravných pracích, tak v politickém a právním posuzování návrhu.

Všichni vycházíme ze skutečnosti, že úspěšné budovatelské úsilí našeho lidu, tvořícího nový šťastnější život, život socialistický, je ve svém budování ohroženo zločinnou činností reakčních živlů, toužících po návratu vykořisťovatelské minulosti. Jsme si plně vědomi toho, že tito nepřátelé našeho lidu a socialistického budování nespí. Pracují u nás i za hranicemi proti lidové demokracii, vysílají k nám ze zahraničí škůdce a vrahy, provádějí špionáž, dopouštějí se nejtěžších zločinů velezrady a sabotáže. Celá tato činnost má za účel zničit lidově demokratické zřízení a to i za cenu nové světové války.

Vycházíme dále ze skutečnosti, že zločinci druhu Horákové, Hejdy, Pešky, Hostičky, Dundra a spol., mluvící o humanitní demokracii, o socialismu, o svobodě národa, objevili se nakonec našim národům jako lidé, kteří si jen dávali masku demokratů a vlastenců. Ve skutečnosti cílem těchto zločinců je válka, zničení

svobody našeho lidu, svobody našich národů, samostatnosti státu a návrat ke kapitalismu. Nyní se ukazují jako nejhorší zločinci a vyvrhelové naší společnosti, jsou ve spojení s těmi, kdož připravují největší zločin proti našim národům a lidstvu — novou světovou válkou.

Tyto skutečnosti stojí před námi při projednávání vládního návrhu trestního zákona. Vycházíme z nich a podle toho také hodnotíme smysl a funkci celého zákona.

V rozpravě byl též projeven souhlas s politickými i právními zásadami, které ovládají kodex. Zvláště bylo zdůrazněno, že vládni návrh trestního zákona bude v rukou našich soudců, v rukou pracujícího lidu, důležitým nástrojem, zabezpečujícím výstavbu socialismu v naší zemi. Zákon vytvoří veškeré předpoklady, aby poskytl zvýšenou trestní ochranu našemu pracujícímu lidu a jeho socialistickému budovatelskému dílu proti všem zločinným pokusům těch, kdo ve své třídní nenávisti se snaží svými útoky rozvrátit náš lidově demokratický stát.

Dále došlo v rozpravě jednoznačně ke schválení našeho socialistického hlediska na funkci práva a projeven plný souhlas s ustanovením zákona o tom, co se má stíhat. Mámo svůj socialistický svět a s našeho hlediska v mnohých případech stíháme to. co je v kapitalistickém světě dovoleno a vychvalováno. Naproti tomu se zase u nás v mnohých případech nepokládá za trestné, co se v kapitalistickém světě stíhá. Nebudou tedy u nás za svou práci pro lid pronásledováni dělničtí funkcionáři, komunisté, příslušníci Národní fronty, budovatelé socialismu a obránci míru, jako je tomu v kapitalistických zemích, ale budou u nás stíháni a trestáni vykořisťovatelé, váleční štváči, fašisté a pod.

Jsou-li na jedné straně trestní sankce předvídané tímto zákonem proti zlomyslným škůdcům naší výstavby tvrdé a spravedlivé, vyznačuje se tento zákon na druhé straně tím, že zdůrazňuje výchovný význam trestních sankcí, a to zejména v těch ustanoveních které se týkají trestní činnosti mladistvých.

Rovněž je třeba vyzdvihnouti, že zákon nadto vytváří veškeré předpoklady, aby společenské soužití našeho lidu chránil proti trestním činům kohokoliv. Tím současně zákon vytvoří předpoklady, aby každý poctivý občan mohl žít a pracovat v klidu a bezpečí pod ochranou lidově demokratického právního řádu.

Konečně bylo zdůrazněno a zvláště podtrženo, že to byla především sovětská právní theorie a praxe, která nám umožnila v tak krátké době vytvořiti zákon, který, jak praxe jistě v budoucnosti ukáže, bude vhodným nástrojem, sloužícím k upevnění našich lidově demokratických řádů.

II.

Vládní návrh trestního zákona byl přijat s těmito změnami:

§ 71.

Odstavec třetí tohoto paragrafu, znějící "(3) Ochranná výchova nemůže být nařízena vojenským soudem. " se škrtá a nahrazuje novým zněním: "(3) Ochranná výchova nemůže být nařízena, jde-li o vojenskou osobu, uvedenou v § 269 odst. 2. "

Odůvodnění změny: podle původního znění by nebylo možno, aby vojenský soud nařídil ochrannou výchovu i mladistvých, kteří nejsou vojenskými osobami ve smyslu § 269 odst. 2, kteří však, protože vykonávají úkony pro brannou moc, podléhají vojenskému soudu a při tom se dopustí trestného činu. Tentýž případ může nastati i tehdy, když vojenská soudní pravomoc podle ústavy je rozšířena i na civilní obyvatelstvo.

§ 205.

V řádku třetím se slovo "nemoci" nahrazuje slovem "choroby". V předcházejících paragrafech se totiž mluví o chorobách a je žádoucí zachovati jednotu výrazů.

§ 215. Ohrožení mravní výchovy mládeže.

Původní znění "Kdo oplzlými řečmi, obsahem tiskovin nebo jinak úmyslně ohrožuje mravní výchovu mládeže, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. " se škrtá a nahrazuje novým zněním: "Kdo, byť i z nedbalosti, vydá osobu mladší než 18 let do nebezpečí zpustnutí tím, že neplní svou povinnost o ni pečovat,

kdo takové osobě úmyslně umožní vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo

kdo takovou osobu k zahálčivému nebo nemravnému životu svádí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. "

Odůvodnění změny: původní skutková podstata § 215 se předává do trestního zákona správního, poněvadž jde o trestní čin administrativní povahy. Jde o čin namířený proti kolektivu mladých lidí, takže se tohoto činu může dopustit buď sám mladý člověk nebo učitel, vychovatel a pod. Pokud jde o mládež, nebylo by správné, aby podle skutkové podstaty, která má mládež chránit, byl stíhán sám mladý člověk. Kdyby šlo o dospělého člověka, který vykonává určitou funkci v kolektivu mladých, bude ve vážnějším případě mnohem přísněji potrestán podle ustanovení o porušení povinnosti veřejného činitele, jinak národním výborem pro přestupek. Naproti tomu nově zařaděná skutková podstata poskytuje velmi účinnou konkrétní ochranu jednotlivému mladému člověku proti těm, kdo by buď zanedbáním svých povinností nebo jiným způsobem ohrožovali jeho mravní vývoj.

§ 273.

V odstavci třetím tohoto paragrafu se škrtají poslední čtyři slova "snížení trestu je vyloučeno. "

Odůvodnění z m ě n y: ke změně došlo proto, že k takovému činu může dojíti z nerozvážnosti a soud by pak neměl možnost snížiti trest; proto bylo toto ustanovení vypuštěno.

III.

S uvedenými změnami ústavně-právní výbor Národního shromáždění předložený vládní návrh trestního zákona (tisk 472) přijal a doporučuje jej v tomto znění plenu Národního shromáždění ke schválení.

V Praze dne 21. června 1950.

Dr. Jan Bartuška v. r.,

předseda.

Dr. Jaroslav Kokeš v. r.,

hlavní zpravodaj.

Statní tiskárna v Praze. — 2970-50.