Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 5. zasedání.
468.
Zpráva
výborů hospodářského a ústavně — právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 448) o úpravě podnikání v silniční dopravě.
L
Hospodářský výbor projednal ve své schůzi konané dne 10. května 1950 vládní návrh zákona (tisk 448) o úpravě podnikání v silniční dopravě.
Ve vládním návrhu doporučil výbor některé změny, jejichž přesnou formulaci ponechává výboru ústavně — právnímu k rozhodnutí. Jde zejména o změnu v § 3 odst. 2 písm. d) a o formálně — právní změnu v § 13 odst. 1.
V § 3 odst. 2 písm. d) se slova "v mezích možností" nahrazují slovy "v rámci bezpečnostních předpisů".
Odůvodnění:
Výbor dospěl k přesvědčení, že ustanovení o povinnosti dodržovat jízdní řád v mezích možnosti, by mohlo být vykládáno v tom smyslu, že by se podnik ani nenutil jízdní řád dodržovat. S ohledem na povinnosti, které jsou ukládány národním podnikům v jiných oborech, je na místě přísnější ustanovení. Podle změny usnesené výborem bude zákon připouštět nedodržení jízdního řádu jen v případech odůvodněných nutností dodržovat bezpečnostní předpisy.
V § 4 odst. l řádek 3 se nahrazuje slůvko "ani" spojkou "a".
Odůvodnění:
Výbor považuje usnesenou stylisaci za vhodnější s ohledem na závodovou dopravu, neboť
národní podniky jsou především povinny plniti úkoly dané jednotným hospodářským plánem. V § 10 odst. l se škrtá ustanovení pod bodem d),, d) na dopravu mrtvol, prováděnou majiteli pohřebních podniků".
Odůvodnění:
Výbor nepovažuje vyjmutí dopravy mrtvol z dosahu zákona za nutné. Proti dosavadnímu stavu jde o nepatrnou změnu, která nebude mít prakticky žádný dopravně — politický význam.
V § 14 se škrtá nadpis "Ustanovení derogační" a nahrazuje se nadpisem "Zrušovati ustanovení".
Odůvodnění:
Výbor dospěl k přesvědčení, že z důvodů jazykové čistoty jest dáti přednost českému výrazu.
Výbor hospodářský usnesl se dále na některých doporučeních, týkajících se provádění tohoto zákona o úpravě podnikání v silniční dopravě:
Při provádění zákona budiž jasně určeno, které podniky a v kterých případech potřebují povolení k silniční dopravě ve smyslu § 5 odst. l, event. v kterých případech z důvodů hosp. účelnosti povolení nebude zapotřebí.
Při provádění zákona budiž zdůrazněno, " že
při vydávání dopravně-politických opatřeni podle § 8 odst. 2 zák. musí národní výbory dbáti potřeby plnění jednotného hospodářského plánu.
Jiných změn nebylo a výbor doporučuje osnovu zákona ve znění, na kterém se usnese ústavně-právní výbor, plenu Národního shromáždění ke schválení.
V Praze dne 10. května 1950.
Dr Viera Mouralová-Úlehlová v. r., předsedkyně.
Josef Černý v. r.,
zpravodaj.
II.
ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 11. května 1950 vládní návrh zákona (tisk 448) o úpravě podnikání v silniční dopravě. Po provedené diskusi přijal ústavně-právní výbor projednávanou osnovu s těmito změnami:
V § 3 odst. 2 písm. d) se slova "v mezích možností" nahrazují slovy "v rámci bezpečnosti dopravy".
Výbor uvážil návrh výboru hospodářského na změnu tohoto ustanovení a uznal, že formulace "v mezích možností" je příliš široká a nebezpečná. Stylisaci navrženou výborem hospodářským, totiž "v rámci bezpečnostních předpisů" považuje však naopak za příliš úzkou. Dodržování jízdního řádu nemůže být vymáháno na úkor bezpečnosti dopravy; při tom nejsou směrodatné pouze výslovně vydané předpisy.
V § 4 odst. l řádka 3 se nahrazuje slovo "ani" spojkou "a".
Výbor se přiklonil k návrhu výboru hospodářského. Nově navržená formulace vyjadřuje, že zásady hospodárného uspořádání dopravy jsou jen specifickým úkolem, resp. doplňkem jednotného hospodářského plánu.
V § 10 odst. l se škrtá ustanovení pod bodem d),, d) na dopravu mrtvol, prováděnou majiteli pohřebních podniků. " a za posledním slovem pod písm. c) "vozidly" se čárka nahrazuje tečkou.
Výbor uznal návrh výboru hospodářského za správný.
V § 13 odst. l se slova "odnětím svobody" nahrazují slovy "vězením (uzamčením)" a slova "odnětí svobody" slovy "vězení (uzamčení)".
Navrhovanou změnou se tento zákon přizpůsobuje platnému právnímu stavu. Nová formulace, která byla použita ve vládním návrhu, bude zavedena až novým trestním zákonem správním.
V § 14 se škrtá nadpis "Ustanovení derogační" a nahrazuje se nadpisem "Zrušovací ustanovení".
Výbor uznal návrh výboru hospodářského za správný.
Jiných změn nebylo a výbor se usnesl doporučiti osnovu zákona se shora uvedenými změnami plenu Národního shromáždění ke schválení.
V Praze dne 11. května 1950.
Dr. Bartuška v. r., předseda.
Dr. Kučera v. r., zpravodaj.
Zákon
ze dne 1950
o úpravě podnikáni v silniční dopravě.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ l. Úvodní ustanovení.
(1) Plánovaný rozvoj československého hospodářství vyžaduje silniční dopravu hospodárnou a nerušenou; stát proto silniční dopravu
řídí a upravuje a její druhy významné pro potřeby lidu provozuje prostřednictvím podniků k tomu určených.
(2) Rozsah silniční dopravy se stanoví jednotným hospodářským plánem.
s
§ 2. Oprávněni k dopravnímu podnikáni.
(1) Provozovati silniční dopravu jako podnik pro obecné dopravní potřeby (dále jen "dopravní podnikání") jsou oprávněny jen
a) národní podnik pro silniční dopravu, na území celého státu;
b) komunální podniky ve své zájmové oblasti bez povolení, mimo tuto oblast zpravidla na povolení.
(2) Povolení podle odstavce l písm. b) uděluje krajský, po případě okresní národní výbor; má-li doprava přesahovati obvod jednoho kraje, uděluje povolení ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra nebo krajský národní výbor jimi zmocněný. V povolení mohou býti stanoveny podmínky.
(3) Zájmovou oblast [odstavec l písm. b)] tvoří území příslušné obce a ony části území sousedních obcí, které vytvářejí jednotnou sídelní nebo hospodářskou oblast; vymezuje ji příslušný krajský národní výbor. Zásady pro koordinaci dopravy v zájmové oblasti mezi národním podnikem pro silniční dopravu a komunálními podniky stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.
§ 3. Povinnosti při dopravním podnikání.
(1) Podniky oprávněné k dopravnímu podnikání nemohou odmítnouti dopravu, jsou-li splněny podmínky příslušných řádů [odstavec 2 písm. b)], je-li doprava možná jejich provozními zařízeními, není-li zakázána právními předpisy neb opatřeními veřejných orgánů a nebrání-li dopravě okolnosti, které podnik nemohl odvrátiti ani zdolati (dopravní povinnost).
(2) Dále jsou tyto podniky povinny zejména:
a) provozovati dopravu pravidelnou bez přerušení, leč by při dopravě byla ohrožena bezpečnost silničního provozu, života a zdraví dopravovaných osob nebo bezpečnost dopravovaných věcí;
b) prováděti dopravu osob a věcí podle stanovených podmínek (řádů);
c) sestaviti tarify a říditi se při tom stanovenými podmínkami [písm. b)] a sazbami, které vydává a vyhlašuje v příslušném úředním listě ministerstvo dopravy podle předpisů o plánování a tvorbě cen; z tarifů musí býti zřejmé podmínky pro dopravu, jakož i podmínky pro určení výše jízdného a dopravného;
d) sestaviti pro pravidelnou dopravu osob jízdní rád, dbáti při tom v mezích technické a hospodářské účelnosti potřeb veřejnosti- a dodržovati jízdní řád v rámci bezpečnosti dopravy; uživatelé dopravy nemají však nárok na náhradu škody, která jim snad vzejde z nedodržení jízdního řádu.
(3) Podniky oprávněné k dopravnímu podnikání mohou provozovati dopravu společně s podnikem jiné dopravy než silniční podle jednotných podmínek a tarifů; ministerstvo dopravy, a to pokud jde o komunální podniky, v dohodě s ministerstvem vnitra, po případě krajský národní výbor jimi zmocněný mohou jim to uložiti. Při tom je možno se odchýliti od podmínek a tarifů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c).
(4) Podmínky pro provozování pravidelné silniční dopravy, která se. podle předpisů o plánování zahrnuje do dopravy městské, budou, pokud to povaha věci připouští, shodné s podmínkami pro ostatní druhy městské dopravy.
§ 4.
Silniční doprava, která není dopravním podnikáním.
(1) Doprava osob a věcí pro vlastní i pro cizí potřeby nesmí odporovati jednotnému hospodářskému plánu a zásadám hospodárného uspořádání dopravy.
(2) Dopravovati pro vlastní potřeby lze zásadně bez povolení, pro cizí potřeby zásadně na povolení.
(3) Pro dopravu, ke které je třeba povolení, platí přiměřeně ustanovení o dopravním podnikání.
§ 5.
Zvláštní ustanovení pro některé podniky a orgány.
(1) Podniky a orgány letecké, poštovní, cestovní, ubytovací a rekreační služby, jakož i národní podnik pro drážní dopravu mohou provozovati silniční dopravu určitého druhu, je-li nezbytným nebo u pošty aspoň dopravně účelným doplňkem jejich hlavního předmětu podnikání nebo činnosti. Podle svého druhu a rozsahu může býti tato doprava vázána na povolení.
(2) Zahraniční podnikatelé mohou provozovati silniční dopravu do tuzemska a z tuzemska, jakož i dopravu průvozem přes území československé republiky na povolení, jež vydává ministerstvo dopravy nebo krajský národní výbor jím zmocněný.
(3) Pro dopravu provozovanou podle ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně ustanovení o dopravním podnikáni.
§ 6. Poštovní doprava.
(1) O dopravě poštovních zásilek a zaměstnanců je doprovázejících platí ustanovení zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).
(2) Nedojde-li mezi tím, kdo provozuje silniční dopravu, a poštou k dohodě o náhradě za dopravu uvedenou v odstavci 1 (§ 10 odst. 3 poštovního zákona), rozhodne o náhradě ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem pošt, a provozuje-li dopravu komunální podnik, též v dohodě s ministerstvem vnitra.
§ 7. Státní dozor.
(1) Národní výbory bdí nad tím, aby silniční doprava byla provozována podle ustanovení tohoto zákona a předpisů a opatření podle něho vydaných. Za tím účelem mohou národní výbory též prováděti dohlídky u držitelů vozidel a přehlížeti jejich dopravní zařízení; držitelé vozidel a osoby činné při dopravě jsou povinni poskytnouti na požádání potřebná vysvětlení. Vrchní dozor přísluší ministerstvu dopravy.
(2) Při výkonu dozoru lze dávati příkazy a zákazy, jakož i činiti vhodná zatímní opatření k odstranění závad.
§ 8. Zvláštní úkony veřejné správy.
(1) Vyžaduje-li to jednotný hospodářský plán, hospodárné uspořádání silniční dopravy nebo jiný veřejný zájem, může ministerstvo dopravy stanoviti potřebnou úpravu v silniční dopravě vyhláškou v příslušném úředním listě, vydanou v dohodě s ostatními zúčastněnými ministerstvy; v mezích této vyhlášky může tak učiniti i krajský národní výbor.
(2) Vyžaduje-li to zdolání naléhavých dopravních potřeb nebo jiný naléhavý veřejný zájem, mohou krajské, po případě okresní národní výbory činiti potřebná opatření, zejména:
a) ukládati držitelům silničních vozidel určité dopravní úkoly; jde-li o víc úkolů, může býti stanoveno pořadí jejich naléhavosti se zřetelem "k druhu dopravovaných osob nebo věcí;
b) ukládati držitelům vozidel, aby se zřekli určitého druhu dopravy, nebo podrobiti je jiným omezením;
c) stanoviti, že některých silničních vozidel se použije k určitým druhům dopravy.
(3) Ministerstvo dopravy schvaluje dohody se zahraničními podniky o provozním společenství, jakož i účast tuzemských podniků v mezinárodních organisacích v oboru silniční dopravy.
§ 9. Dosavadní oprávnění k provozování dopravy.
(1) Osoby, které mají oprávnění k dopravnímu podnikání, platné v den nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou provozovati dopravu podle tohoto oprávnění; při tom jsou povinny plniti úkoly určené jednotným hospodářským plánem a povinnosti plynoucí z tohoto zákona i z původního oprávnění, pokud nejsou v rozporu s tímto zákonem. Toto ustanovení se nevztahuje na oprávnění k dopravě do ciziny a z ciziny a k dopravě průvozem přes území československé republiky.
(2) Vyžaduje-li to plnění jednotného hospodářského plánu nebo jiný veřejný zájem, může okresní národní výbor měniti oprávnění podle odstavce l, zejména pokud jde o jeho rozsah, nebo může toto oprávnění odejmouti, a to zejména neplní-li oprávněný povinnosti uvedené v odstavci 1.
(3) Dopravu smí provozovati pouze oprávněný; výjimky může povoliti jen v případech zvláštního zřetele hodných krajský národní výbor.
(4) Zanikne-li oprávnění jakýmkoliv způsobem nebo dojde-li k omezení jeho rozsahu, mohou býti silniční vozidla, kterých bylo používáno k provozování dopravy, vykupována. Výkupní řízení provede okresní národní výbor a podle jeho rozhodnutí jsou dotčení vlastníci povinni vozidla prodati. Podrobnosti o výkupním řízení a o způsobu výkupu upraví ministerstvo dopravy vyhláškou v příslušném úředním listě.
§ 10. Výjimky z platnosti zákona.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují
a) na dopravu provozovanou vozidly trolejovými,
b) na dopravu, kterou provádějí ozbrojené sbory,
c) na dopravu, kterou provádí státní zdravotní správa k účelům zdravotním, a na doprávu nemocných a zraněných sanitními
vozidly.
(2) Ministerstvo dopravy může v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanoviti vyhláškou v příslušném úředním listě odchylky od ustanovení tohoto zákona pro oprávnění k dopravnímu podnikání a pro jeho podmínky, pokud jde o silniční dopravu provozovanou jinými dopravními prostředky než motorovými vozidly. Stejným způsobem mohou býti stanoveny zvláštní podmínky pro provozování silniční dopravy přes hranice československé republiky, a to i odchylně od ustanovení tohoto zákona.
§ 11. Poměr k jiným právním předpisům.
(1) Ustanovení živnostenského řádu (zákona) a předpisů jej měnících nebo doplňujících neplatí pro provozování silniční dopravy.
(2) Ustanovení zákona č. 131/1936 Sb., o obraně státu, a zákona č. 117/1924 Sb., o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské, zůstávají nedotčena.
§ 12. Prováděcí předpisy.
(1) K provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením podrobnější předpisy, zejména
a) o znacích jednotlivých druhů silniční dopravy,
b) o druzích a rozsahu dopravy, kterou mohou provozovati komunální podniky nebo některé jiné podniky a orgány, a o tom, kdy je k této dopravě třeba povolení,
c) o podmínkách, které může obsahovati povolení k provozování dopravy,
d) o povinnostech při dopravním podnikání, zejména o zásadách podmínek pro dopravu (řádů), o schvalování tarifů a jízdních řádů a o jejich uvádění v obecnou známost, o povinnostech při zahájení dopravy a při změnách provozování,
e) o tom, ve kterých případech může býti doprava pro vlastní potřeby vázána na povolení nebo ve kterých případech není třeba povolení k dopravě pro cizí potřeby,
f) o tom, která ustanovení o dopravním podnikání platí přiměřeně i pro jiné obory silniční dopravy (§ 4 odst. 3 a § 5 odst. 3),
g) o zvláštních úkonech veřejné správy, zejména o tom, kdy lze činiti opatření podle ustanovení § 8 odst. 2. (2) Vládní nařízení vydaná k provedení tohoto zákona mohou svěřiti bližší úpravu obočným právním předpisům.
§ 13. Trestní ustanovení.
(1) Kdo nesplní povinnost, kterou má v silniční dopravě, bude potrestán okresním národním výborem — pokud nejde o čin trestný soudně — pokutou do 100. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) až na tři měsíce; pro případ nedobytnosti pokuty se stanoví zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění, nejvýše v trvání tří měsíců.
(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně provozuje silniční dopravu.
§ 14. Zrušovací ustanovení.
Platnosti, po případě použivatelnosti pozbývají všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména zákon č. 77/1935 Sb., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, vládní nařízení č. 153/1935 Sb. a č. 229/1935 Sb., kterými se tento zákon provádí, vládní nařízení č. 285/1944 Sb., o příspěvcích majitelům zastavených dopravních podniků, dekret presidenta republiky č. 76/1945 Sb., o požadování dopravních prostředků po dobu mimořádných hospodářských poměrů, nařízení sboru pověřenců č. 42/1946 Sb. n. SNR, o požadování motorových vozidel za účelem hospodářské obnovy Slovenska a o jejich odnímání, a nařízení ministra dopravy č. 34/1950 Sb., o zcizováni silničních motorových vozidel, používaných pro živnostenskou dopravu.
§ 15. Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze — 2168-50.