Národní shromáždění republiky Československé 1950.

I. volební období. 5. zasedání.

466.

Zpráva

výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 451) o užívání a změně jména a příjmení.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 11. května 1950 vládní návrh zákona (tisk 451) o užívání a změně jména a příjmení. Po provedení rozpravy přijal ústavně-

právní výbor uvedenou osnovu beze změny a usnesl se doporučiti ji plenu Národního shromáždění ke schválení.

V Praze dne 11. května 1950.

Dr. Bartuška v. r., předseda.

Dr. Pátková v. r., zpravodajka.

Zákon

ze dne 1950

o užívání a změně jména a příjmení.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ L Užívání jména a příjmení.

(1) Občan má právo a povinnost užívat jména a příjmení, kterými jest zapsán v matrice.

(2) Je-li zapsáno v matrice více jmen, platí v úředním styku zásadně jméno uvedené na prvním místě, pokud neplyne z matriky něco jiného.

Změna jména a příjmení.

§ 2.

Změnu jména nebo příjmení může povolit na žádost okresní národní výbor, nebrání-li

tomu zájem společnosti a jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

§ 3.

Mají-li manželé společné příjmení, je třeba k žádosti o změnu příjmení jednoho manžela souhlasu druhého manžela. Povolená změna příjmení se vztahuje na oba manžely a na nezletilé děti.

§ 4. Mají-li rodiče různá příjmení, vztahuje se

změna příjmení toho z rodičů, jehož příjmení mají nebo mají mít nezletilé děti, na tyto děti

jen tehdy, projeví — li s tím souhlas druhý z rodičů; nesouhlasí — li, rozhodne soud.

Přechodná ustanovení.

§ 5.

ženy, které uzavřely manželství před 1. lednem 1950, mohou užívat vedle příjmení, jehož nabyly při uzavření manželství, nebo místo tohoto příjmení svého příjmení, jež měly před uzavřením manželství, jsou — li pod takovým příjmením ve veřejnosti známy. Tato výjimka platí však jen pro ženy, které oznámí do šesti měsíců po vyhlášení tohoto zákona okresnímu národnímu výboru svého bydliště, kterého nebo kterých příjmení a v jakém pořadí chtějí napříště v úředním styku užívat.

§ 6.

žádosti o změnu jména nebo příjmení, o nichž před účinností tohoto zákona nebylo pravoplatně rozhodnuto, se posuzují podle tohoto zákona.

Trestní a závěrečná ustanovení.

§ 7.

Kdo v úředním styku neoprávněně užívá jména nebo příjmení, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pokutou do 5. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do sedmi dnů. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň náhradní

trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do sedmi dnů.

§ 8.

žádosti o změnu jména nebo příjmení jsou osvobozeny od poplatku.

§ 9.

Ministerstvo vnitra může vydat vyhláškou v příslušném úředním listě bližší předpisy o užívání jména a příjmení, zejména v případech, v nichž je v matrice zapsáno více jmen, o užívání příjmení u žen provdaných před 1. lednem 1950, jakož i o povolování změny jména nebo příjmení.

§ 10.

(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechny předpisy, které upravují věc, na niž se vztahuje tento zákon, zejména dekret dvorské kanceláře č. 36/1826 sb. zák. pol., o omezení změny rodového jména, a zákon č. 31/1942 Sl. z., o jménech a příjmeních.

(2) Nedotčena zůstávají ustanovení předpisů o právu rodinném, předpisů o matrikách a ustanovení zákona č. 21/1948 Sb.

§ 11.

Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v. dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Státní tiskárna v Praze. — 2157-50.