Národní shromáždění republiky Československé 1950.
I. volební období. 5. zasedáni.
457.
Zpráva
výboru branného a bezpečnostního a výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 444) o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
Branný a bezpečnostní výbor projednal ve své schůzi, konané dne 26. dubna 1950 vládní návrh zákona (tisk 444) o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami a usnesl se doporučit Národnímu shromáždění jeho přijetí beze změny.
Výbor branný a bezpečnostní usnesl se zároveň na některých doporučeních, týkajících se provádění tohoto zákona a požární bezpečnosti vůbec, zejména v těchto směrech:
Budiž zajištěno, aby nový obsah činnosti hasičských spolků v oboru požární ochrany by] náležitě vyjádřen i v jejich stanovách: aby výkon funkce vyšších spolkových orgánů hasičstva v okresním, krajském a ústředním měřítku odpovídal požadavkům pracujícího lidu, který zejména žádá zvýšenou ochranu národního majetku před požáry; aby byla zdůrazněna působnost národních výborů při dohledu na správu dosavadního majetku hasičských
spolků: budiž působeno na politicky schopné příslušníky SNB a na příslušníky čs. armády, kteří prošli vojenským hasičským výcvikem, aby vstupovali do hasičských sborů a pomohli je odborně i politicky školit. Dále uvažoval výbor o tom, zda by nebylo možné brancům, kteří žádají o zařazení do náhradní zálohy. jejich žádosti vyhověti a uložiti jim povinnost účastniti se práce hasičských sborů.
Dále se doporučuje, aby byla řádně plánována všechna potřebná technická zařízení, kterých je k výkonu požární bezpečnosti nezbytně třeba. Při nových stavbách i při stavebních opravách, budiž dbáno všech zásad požární bezpečnosti.
Propagace požární bezpečnosti jak v závodech, tak i na vesnicích budiž prohloubena, a budiž zejména v tomto směru věnována zvýšená pozornost výchově mládeže.
V Praze dne 26. dubna 1960.
Dr. Klinger v. r., místopředseda.
Linhart v. r., zpravodaj.
II.
ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 27. dubna 1950 vládní návrh zákona (tisk 444) o ochraně před požáry
a jinými živelními pohromami a usnesl se doporučit Národnímu shromáždní jeho přijetí beze změny.
V Praze dne 27. dubna 1950.
Dr. Bartuška v. r., předseda.
Bubník v. r., zpravodaj.
Zákon
ze dne 1950
o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I. Součinnost obyvatelstva.
§ 1.
(1) Účinná ochrana národního hospodářství vyžaduje co nejširší součinnosti obyvatelstva. Proto vedle pohotovosti jednotně organisovaného hasičstva je zásadně každý povinen, aby podle svých sil poskytoval potřebnou osobní a věcnou pomoc při zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod, zejména jsou-li ohroženy lidské zdraví, životy nebo národní majetek.
(2) Co je v tomto zákoně stanoveno o požární ochraně, platí obdobně o ochraně před jinými živelními pohromami nebo před nehodami.
Oddíl II. Péče o požární ochranu.
§ 2. Úkoly národních výborů.
(1) O zamezování a zdolávání požárů v obcích pečují místní národní výbory. Zejména se starají o to, aby v obci bylo zřízeno hasičstvo, opatřují a udržují k účelům místní požární ochrany věcné prostředky a konají požární prohlídky.
(2) Místní národní výbory si poskytují při plnění úkolů požární ochrany vzájemnou pomoc.
(3) Okresní a krajské národní výbory pečují ve svém obvodu o požární ochranu, pokud nejde o úkoly, které mohou obstarat podřízené národní výbory svými silami a prostředky.
(4) Národní výbory mohou podle směrnic ministerstva vnitra povolat k povinné součinnosti v oboru požární ochrany také právnické osoby
nebo jiné soubory osob, vyvíjející v jejich obvodu svou činnost, po případě přenést na ně některé ze svých úkolů k ochraně před požáry.
§ 3.
Opatření v oboru požární ochrany.
(1) Ministerstvo vnitra a národní výbory mohou činit k účelům požární ochrany v mezích platných předpisů opatření nutná v zájmu celku, a to jak v jednotlivých případech, tak i všeobecně vydáním obecných právních předpisů. Národní výbory mohou vydávat takové obecné právní předpisy pro své obvody po předchozím schválení nadřízeným orgánem. V případech mimořádných a neodkladných stačí schválení dodatečné, které se považuje za udělené, nerozhodne-li nadřízený orgán do 30 dnů ode dne, kdy k němu došla žádost o schválení.
(2) Okresní národní výbory mohou činit ve svém obvodu opatření též v oboru místní požární ochrany, příslušející* místním národním výborům, jde-li o opatření vztahující se na obvody dvou nebo více místních národních výborů, nebo neučiní-li místní národní výbor sám včas nutné opatření. Jde-li o území přesahující obvod okresního národního výboru, je povolán učinit opatření nadřízený krajský národní výbor.
§ 4. Ústřední dohled a řízení.
(1) Požární ochrana spadá do oboru působnosti ministerstva vnitra, jemuž přísluší též nejvyšší dohled a řízení.
(2) Pokud se opatření v oboru požární ochrany týkají podniků nebo jiných zařízení spadájících do působnosti jiných ústředních úřadů, postupuje ministerstvo vnitra v dohodě s nimi a příslušné národní výbory postupují podle směrnic vydaných ministerstvem vnitra v dohodě s těmito úřady.
Oddíl III. Hasičstvo.
§ 5. úkoly.
(1) Výkonným orgánem národního výboru při provádění požární ochrany je hasičstvo. Hasičstvo je zásadně dobrovolné nebo z povolání nebo závodní.
(2) úkolem hasičstva je zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody, pokud tím nejsou pověřeny na podkladě zákonných předpisů jiné orgány. Velitel hasičstva je odpověden za pohotovost hasičstva příslušnému národnímu výboru.
§ 6. Hasičstvo dobrovolné.
(1) K zajištění požární ochrany v obci sdružuje se obyvatelstvo v hasičském spolku; v součinnosti s tímto spolkem místní národní výbor zřizuje a doplňuje dobrovolné hasičstvo.
(2) Dobrovolné hasičstvo se zřídí zásadně v každé obci, v níž není dostačujícího hasičstva z povolání.
§ 7. Hasičstvo z povolání.
(1) Hasičstvo z povolání zřídí zásadně každý místní národní výbor v obci s více než 50. 000 obyvateli. V obci s menším počtem obyvatelů zřídí místní národní výbor takové hasičstvo, určí-li to krajský národní výbor.
(2) Vyžaduje-li to zájem požární ochrany, může okresní i krajský národní výbor pro svůj obvod nebo jeho část zřídit hasičstvo z povolání, po případě pověřit prováděním jeho úkolů způsobilé hasičstvo ve svém obvodu.
§ 8. Hasičstvo závodní.
(1) Provádění požární ochrany závodu náleží především závodnímu hasičstvu, které zřizuje závod ze svých zaměstnanců. Okresní národní výbor určí v součinnosti s vedením závodu, zda se v závodě zřídí. závodní hasičstvo a v jakém počtu příslušníků.
(2) Okresní národní výbor určí, kdy závodní hasičstvo je povoláno zasahovat i mimo závod.
§ 9. Povolání ke službě v hasičstvu.
Nelze-li zřídit hasičstvo podle ustanovení §§6 až 8 nebo nestačí-li hasičstvo na své úkoly, povolá místní národní výbor k povinné službě v hasičstvu v potřebném počtu způsobilé osoby ve věku od 17 do 60 let. K tomuto zřízení nebo doplnění hasičstva je třeba schválení nadřízeného národního výboru.
§ 10. Odborný dohled.
Odborný dohled nad hasičstvem (§§ 6 až 9) vykonávají místní národní výbory a jim nadřízené okresní a krajské národní výbory, v nejvyšší stolici ministerstvo vnitra. Nadřízené dozorčí orgány mohou vydávat pro hasičstvo a jeho příslušníky závazné pokyny a směrnice.
Oddíl IV. Opatření prostředků.
§ 11.
úhrada nákladů.
(1) Náklady na opatření a udržování věcných prostředků požární ochrany hradí národní výbory. Totéž platí o nákladech spojených se zřízením a udržováním hasičstva s výhradou ustanovení odstavce 2.
(2) Náklady na zřízení a udržování požární ochrany závodu i s náklady na zřízení a udržování závodního hasičstva hradí závod.
(3) Náklady, které vzniknou zásahem závodního hasičstva mimo závod, uhradí závodu místní národní výbor, v jehož obvodu k zásahu došlo, pokud nelze spravedlivě požadovat bezplatné spolupůsobení.
(4) Vláda upraví nařízením, zda a v jakém rozsahu hradí stát příslušníkům hasičstva a osobám na výzvu pomáhajícím hasičstvu, jakož i jiným osobám konajícím povinnost v oboru požární ochrany škodu, vzniklou zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva.
(5) Národní pojištění osob, uvedených v odstavci 4, zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva, pokud nejsou již pojištěny jinak, upraví ministerstvo práce a sociální péče podle § 3 odst. 5 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění zákona č. 269/1949 Sb. Výdaje na toto pojištění hradí stát.
Opatření věcných prostředků požární ochrany.
§12.
(1) Ministerstvo vnitra spolupůsobí při normalisaci a typisaci předmětů a zařízení sloužících požární ochraně. Rovněž se zúčastní plánování věcných prostředků požární ochrany, opatřuje podklady pro jejich výrobu a činí opatření k jejich účelnému rozdělení.
(2) Ministr vnitra může nařízením stanovit, jak se opatřují a zkoušejí předměty a zařízení sloužící požární ochraně.
§ 13.
Dosavadní majetek hasičských spolků, který slouží požární ochraně nebudiž odnímán tomuto určení. Národní výbory dohlížejí, aby toto ustanovení bylo zachováváno.
Oddíl V. Ustanoveni společná a závěrečná.
§ 14. Úpravá podrobností.
(1) Vláda vymezí nařízením povinnosti k osobní a věcné pomoci při zamezování a zdolávání požárů, zejména při zásahu a výcviku hasičstva, a upraví blíže úkoly národních výborů v oboru požární ochrany, dále činnost a organisaci hasičstva a práva a povinnosti jeho příslušníků, jakož i zásady, organisace hasičských spolků, úpravu podrobností může svěřit v nařízení obecným předpisům ministerstva vnitra a jiných úřadů (orgánů).
(2) Řízení výkonu služby hasičstva, jeho výcvik, školení a vnější označení upraví ministerstvo vnitra vyhláškou v příslušném úředním listě.
§ 15.
Zmocnění k úpravám v oboru požární ochrany.
Vláda může nařízením vydat předpisy o opatřeních směřujících k zamezení požárů a jiných živelních pohrom nebo k zamezení nehod, jakož i předpisy o opatření náhradních sídlišť, budov a zařízení, úpravu podrobností může v nařízení svěřit obecným předpisům národních výborů a jiných úřadů.
§ 16. Trestní ustanovení.
(1) Kdo nedbá opatrnosti nutné k zamezení nebo zdolání požáru, jiné živelní pohromy nebo
nehody, nebo kdo v takových případech nepřispěje na pomoc, ač je k tomu povinen, nebo neplní na vyzvání úkoly, k nimž jest povinen, anebo kdo hrubě poruší svou povinnost vyplývající z příslušnosti k hasičstvu, bude potrestán, pokud nejde o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pokutou do 50. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do dvou měsíců.
(2) Stejně bude potrestán, pokud nejde o čin přísněji trestný, kdo ztěžuje nebo znemožňuje zásah hasičstva nebo uvádí v omyl hasičstvo zlomyslnými poplachy nebo neprávem používá signálů vyhrazených hasičstvu.
(3) V případě nedobytnosti pokuty se uloží náhradní trest vězení (uzamčení) do dvou měsíců, při čemž však úhrnná délka vězení (uzamčení) nesmí přesahovat dobu dvou měsíců.
§ 17. Požární ochrana v hornictví.
Nedotčeny zůstávají dosavadní předpisy, podle nichž přísluší báňským úřadům péče o požární ochranu v hornictví pod povrchem i na povrchu. Součinnost těchto úřadů s národními výbory v oboru požární ochrany v hornictví upraví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem průmyslu.
Účinnost a provedení. § 18.
(1) Dnem počátku účinnosti tohoto zákona se zrušuje použivatelnost vládního nařízení č. 30/ 1942 Sb., o věcech požární ochrany, a platnost, po případě použivatelnost ostatních předpisů, které odporují tomuto zákonu.
(2) Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení vydané podle § 14 odst. l, pozbudou platnosti, po případě použivatelnosti všechna ustanovení obsažená v jiných předpisech o předmětech v tomto nařízení upravených, zejména pozbudou platnosti dosavadní ustanovení požárních řádů v zemích českých a obdobných předpisů na Slovensku.
§ 19.
Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze — 2107-50.