Národní shromáždění republiky Československé 1950.

I. volební období. 5. zasedání.

450.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .... 1950

o hospodaření lesními semeny a sazenicemi.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Lesní semenářství a pěstování lesních sazenic, jakož i obchod s nimi, se upravuje tímto zákonem tak, aby byl zabezpečen dostatek jakostních lesních semen a sazenic pro porostní obnovu na lesních půdách, zalesňování na půdách nelesních, zřizování ochranných lesních pásů (větrolamů) a pro vodohospodářské zalesňování.

§ 2.

(1) Krajské národní výbory uznávají na návrh majitele lesa (lesního závodu) nebo semenářského závodu československých státních lesů, národního podniku (dále jen "podnik"), vhodné lesní části (porosty, stromové skupiny, jednotlivé stromy) i vhodné stromové skupiny a jedince stojící mimo les za způsobilé k získávání semen lesních dřevin (stromů a keřů), řízků a nepěstěných sazenic (dále jen "uznaná jednotka"). Krajské národní výbory se řídí při tom směrnicemi, které vydá ministerstvo zemědělství vyhláškou v úředním listě.

(2) Návrh na uznání nutno podati u příslušného okresního národního výboru, který jej projedná a se svým vyjádřením předloží krajskému národnímu výboru k rozhodnutí. Krajský národní výbor rozhodne po slyšení podniku

a podle potřeby též státních výzkumných ústavů lesnických.

(3) Státní výzkumné ústavy lesnické vedou uznané jednotky v patrnosti podle pokynů ministerstva zemědělství.

§ 3.

Ministerstvo zemědělství určí vyhláškou v úředním listě, které dřeviny jest pěstovati jen z lesních semen, řízků nebo nepěstěných sazenic, získaných z uznaných jednotek, jakož i druhy dřevin, které jest množiti pouze vegetativně (řízky, odnožemi), a kdo toto množení provádí.

§ 4.

Těžba dříví v uznaných jednotkách je dovolena jenom k podpoře přirozené obnovy lesa a jeho vzrůstu, jakož i při živelních pohromách: těžit za jiným účelem, třeba i jen jednotlivé uznané stromy, lze pouze s povolením okresního národního výboru.

§ 5.

Majitel lesa je oprávněn i povinen krýti vlastní potřebu semen lesních dřevin pro účely lesního hospodářství (dále jen "potřeba lesnická"), a to pro každý lesní závod zvlášť a v míře odpovídající jeho plánovaným úkolům, sklizní z vlastních uznaných jednotek, a není-li pro příslušný druh lesních dřevin stanovena povinnost pěstovati je jen ze semen, řízků nebo nepěstěných sazenic, získaných z uznaných jednotek (§ 3), také z jiných vhodných stromů a keřů.

§ 6.

(1) Sklízet semena lesních dřevin pro potřebu lesnickou je s výhradou ustanovení § 5 oprávněn výlučně podnik. Majitel lesa, jakož i majitel lesních stromů a keřů rostoucích mimo les, je povinen sklizeň trpět. Má vůči podniku toliko nárok na náhradu škody způsobené mu při sklizni.

(2) Podnik může také pověřiti sklizní jiné osoby. Může též žádati, aby sklizeň pro něj provedl sám majitel lesa nebo lesních stromů a keřů rostoucích mimo les a dohodnouti se s ním o podmínkách sběru. Nedojde-li mezi podnikem a majitelem lesa nebo lesních stromů a keřů rostoucích mimo les k dohodě, může okresní národní výbor na návrh podniku uložiti takovému majiteli, aby sklizeň provedl, a stanoviti podmínky provedení sklizně.

§ 7.

Majitel lesa je povinen podávat podniku na jeho vyzvání a podle jeho pokynů hlášení o skutečnostech týkajících se sklizně semen, zejména o odkvětu lesních dřevin a o pravděpodobné úrodě semen.

§ 8.

Sběr semen lesních dřevin pro jinou než lesnickou potřebu je dovolen jen, jestliže ministerstvo zemědělství vyhlásilo na návrh podniku v úředním listě, že celostátní lesnická potřeba je u příslušné dřeviny kryta.

§ 9.

Podnik je výlučně oprávněn dodávat semena lesních dřevin a vykupovat a dodávat sazenice lesních dřevin pro 'potřebu lesnickou.

§ 10.

(1) Podnik může žádati, aby majitelé lesních školek pěstovali pro něj lesní sazenice. Nedojde-li mezi podnikem a majiteli lesních školek k dohodě, použije se obdobně ustanovení § 6 odst. 2 poslední věty.

(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na lesní školky služby lesnicko-technické ochrany půdy, vod a podnebí (hrazení bystřin), školky odborné služby lesní A cvičné školky lesnických škol.

§ 11.

Příležitostná výměna semen lesních dřevin vlastní sklizně a lesních sazenic z vlastního závodu mezi sousedícími lesními závody téhož majitele nebo i různých majitelů k 'bezprostřednímu použití pro lesnickou potřebu se dovoluje.

§ 12.

Podnik je v rámci oprávnění -podle § 9 povinen provádět distribuci semen lesních dřevin a jejich sazenic tak, aby byla úměrně kryta potřeba porostní obnovy na lesních půdách, pokud nemůže býti zajištěna podle ustanovení § 5 tohoto zákona nebo. podle ustanovení § 4 zákona č. 206/1948 Sb., o zalesňování, zřizování ochranných lesních pásů a zakládání (obnově) rybníků, a potřeba zalesňování na půdách nelesních, při zřizování větrolamů a provádění vodohospodářských zalesňování.

§ 13.

Ministerstvo zemědělství může povoliti výjimky z ustanovení §§ 5, 8, 9, 11 a 12.

§ 14.

Hospodaření lesními semeny a sazenicemi, pokud jde o pozemky ve vojenské správě, jakož i součinnost mezi podnikem a vojenskou správou, budou upraveny ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 15.

Jednání nebo opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných trestá — nejde-li o čin trestný soudem — okresní národní výbor pokutou do 100. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do tří měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty buď zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do tří měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) činiti více než tři měsíce.

§ 16.

Dosavadní uznané jednotky platí za uznané i podle tohoto zákona.

§ 17.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, které odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 174/1939 Sl. z., o výběru lesního osiva a sazenic, a použivatelnost vládního nařízení č. 350/1940 Sb., o uchování a vypěstění dědičně hodnotného dorostu stromového v lese, jakož i platnost (použivatelnost) vyhlášek vydaných k jejich provedení.

§ 18.

Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

A. - část všeobecná.

Lesní semenářství, sklizeň lesních semen, pěstování lesních sazenic a obchod s nimi jsou upraveny v českých zemích vládním nařízením č. 350/1940 Sb., o uchování a vypěstění dědičně hodnotného dorostu stromového v lese, jakož i vyhláškami vydanými podle tohoto vládního nařízení. Na Slovensku platí vládní nařízení č. 174/1939 Sl. z., o výběru lesního osiva a sazenic. Podrobnosti k provedení tohoto vládního nařízení jsou stanoveny vyhláškou ministerstva hospodářství ze dne 8. srpna 1939 č. 182 Ú. n.

Obě základní normy se liší velmi podstatně svým rozsahem a celkovou tendencí. V českých zemích jsou podrobně stanoveny zásady, podle nichž se provádí výběr jakostních lesních částí

pro sběr osiva a provádí uznávací řízení. Kromě toho jsou zde vytyčeny směrnice k odbornému zajištění předpokladů pro obchod s lesními semeny, pro vypěstování lesních sazenic a obchod s nimi. Naproti tomu slovenské normy v podstatě nestanoví jednotnou formu výběru a uznávání lesních částí pro sběr osiva a nezajišťují předpoklady plánovaného hospodářství v oboru semenářském a školkařském. Tento stav vyvolává značnou disparitu v uvedeném výrobním sektoru a vyžaduje nezbytné jednotné úpravy, poněvadž za daného stavu není možno zajistiti při vzájemných dodávkách výběr jakostního osiva a jakostních sazenic. Kromě toho je nutno upraviti materii tak, aby obchod s lesními semeny a lesními sazenicemi přešel výlučně do

rukou znárodněného sektoru, v daném případě Československých státních lesů, národního podniku. Tím bude v tomto oboru vyhověno ustanovení § 1 odst. 2 poslední věty zákona o pětiletém plánu. Ježto podle nejnovějších zkušeností nastává vlivem vzájemného opylení různých druhů nežádoucí křížení a degenerace u některých druhů topolů a vrb, jest třeba zvláště upraviti jejich množení cestou vegetativní (řízky) z materiálu získaného prvotním šlechtěním. Na to je pamatováno zmocněním obsaženým v § 3.

Nová úprava lesního semenářství, sklizně lesních semen, pěstování lesních sazenic a obchodu s nimi se jeví potřebnou pro řádné plnění úkolů uložených našemu lesnímu hospodářství v § 9 písm. a) až, c) zákona o pětiletém plánu.

Zamýšlená úprava si nevyžádá nových výdajů ze státní pokladny.

Pro informaci o nynějším rozvržení našich lesů na jednotlivé kategorie vlastníků se uvádí:

československé státní lesy, národní podnik, vlastní 56% rozlohy, vojenské lesy zaujímají 3. 590 rozlohy, lesy svěřené do operativní správy národních výborů zaujímají 24. 5% rozlohy a ostatní lesy zaujímají 16% rozlohy.

B. část zvláštní. K § 1:

Zde jest stručně vyjádřen hospodářský a politický účel zákona.

K §2:

Má-li býti v lesích zvýšena produktivita, je třeba, aby k pěstění bylo použito jakostních semen a sazenic. Proto v osnově upravuje se uznávání lesních částí i stromových skupin a jedinců mimo les za způsobilé k získávání semen, řízků a nepěstěných sazenic. Rozhodování v těchto věcech se v zájmu jednotnosti svěřuje krajským národním výborům, ale místní projednání provedou okresní národní výbory. Uznávací řízení možno zahájiti též na návrh semenářského závodu československých státních lesů, národního podniku, takže není obava, že by snad pro liknavost majitele jinak vhodné porosty zůstaly neuznány. Protože Uznávací řízení se provádí v zájmu veřejném, nezamýšlí se v něm vybírati žádnou dávku za úřední úkony ve věcech správních. Poznamenává se, za v zemích českých jsou státní výzkumné ústavy lesnické v Brně, na Slovensku v Báňské Šťávnici.

K § 3:

Jakmile bude dostatek semen, po případě sazenic příslušného druhu dřevin, získaných

z uznaných jednotek, bude stanoveno, že se dřevina ta smí pěstovat jen ze semen nebo sazenic získaných z uznaných jednotek. U některých dřevin bude nutno naříditi jejich množení vegetativní cestou, jak na to bylo poukázáno ve všeobecné části důvodové zprávy.

K §4:

Protože zájem veřejný žádá, aby uznané jednotky co nejdéle a v nejširší míře poskytovaly lesnímu hospodářství potřebná semena a sazenice, je nutno omezit v nich těžbu dříví.

K § 5:

Povinnost uložená zde majiteli lesa, aby kryl vlastní potřebu semen sklizní z vlastních uznaných jednotek, je v souladu se zásadami řádného lesního hospodářství, neboť jest povinností řádného lesního hospodáře, aby pečoval o zachování podstaty lesa a tudíž i o jeho obnovu. Teprve ono množství semen, jež převyšuje vlastní lesnickou potřebu majitele lesa, podléhá výhradnímu právu sklizně, jež se v § 6 osnovy propůjčuje československým státním lesům, národnímu podniku. Ovšem toto výhradní právo sklizně není omezeno jen na uznané jednotky.

K § 6:

Jestliže podnik se dohodne s majitelem lesa, že majitel lesa provede sklizeň pro podnik, bude věcí dohody otázka odměny za práce sklizňové. Jestliže podnik sám sklizeň provede vlastními sběrači nebo sklizní pověří osoby jiné než majitele lesa, nebude mít majitel lesa z důvodu provedení sklizně jiný nárok než na náhradu škody, která by mu snad při sklizni byla způsobena. Nárok na náhradu ceny semen mu osnova nepřiznává, neboť sklizeň se provádí v zájmu celku a majitel lesa nepočítá zpravidla s výtěžkem z prodeje semen. Podnik bude pověřovat zejména orgány lesnicko-technické ochrany půdy (hrazení bystřin), aby sklizní v lesích jiných majitelů kryly potřebu semen služby lesnicko-technické ochrany půdy, neboť tyto orgány mají potřebné sběrače.

K §7:

Jak patrno ze znění tohoto ustanovení, nejde tu o žádnou všeobecnou povinnost, která by již ze zákona stíhala všechny majitele lesa. V zájmu řádné přípravy sklizně je však třeba umožnit podniku, aby v jednotlivých případech opatřil si od majitele lesa potřebné informace.

K § 8:

Sběr lesních semen pro jinou potřebu, jako na př. pro krmení zvěře, bude povolován teprve po krytí lesnické potřeby.

K § 9:

Tímto ustanovením a ustanovením § 6 vylučuje se v oboru lesního semenárství soukromé podnikání.

K § 10:

Tímto ustanovením má být umožněno využití kapacity jednotlivých lesních školek ve prospěch celku. Tam, kde lesní školky slouží již zájmům veřejným, činí se proto výjimka.

K § 11:

Jest obvyklé, že sousední lesní závody si příležitostně vyměňují semena, jichž mají nadbytek, za semena, jichž se jim nedostává. Tomu nechce osnova bránit, neboť to odpovídá praktické potřebě.

K § 12:

Rubem výlučných oprávnění, které osnova propůjčuje československým státním lesům, národnímu podniku, je povinnost pečovat o řád-

nou distribuci semen a sazenic, aby bylo dosaženo cílů sledovaných zákonem.

K § 13:

Aby zákon nebyl ztrnulý a nebránil vývoji, nutno pamatovat na možnost povolení výjimek, jež by se v praxi ukázaly nutnými.

K § 14:

U lesů ve vojenské správě nutno míti na paměti, že lesy ty slouží i účelům obrany vlasti a že těmto zájmům nutno někdy podříditi zájmy lesnické. Proto zákon zmocňuje ministerstvo zemědělství, aby v dohodě s ministerstvem národní obrany pro lesy ty učinilo zvláštní opatření.

K § 17:

Ustanovení zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských Újezdech zůstávají tímto zákonem ovšem nedotčena.

Ostatní ustanovení nevyžadují bližšího vysvětlení.

V Praze dne 2. května 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zemědělství: Duříš v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 2010-50.