K § 4.

Na rozdíl od daně zemědělské a živnostenské nezjišťuje se základ daně podle objektivních znaků (paušálně), nýbrž se zjišťuje v každém konkrétním případě skutečně docílený čistý příjem.

Vykonává-li činnost, zaměstnání nebo povolání několik osob ve sdružení, je — jak uvedeno již shora k § l — základem daně u každé z těchto osob čistý příjem, který jí plyne z takto vykonávané samostatné činnosti. V tomto případě nutno nejprve zjistit, čistý výtěžek tohoto sdružení, a to tak, že od všech příjmů plynoucích ze samostatné činnosti nebo v souvislosti s ní se odečtou výdaje na dosažení a udržení těchto příjmů (§7), odpisy a škody (§8). Pak teprve nutno stanovit, kolik z tohoto výtěžku plyne jednotlivým členům sdružení jako jejich čistý příjem. O tom rozhoduje především úmluva zúčastněných osob o dělení čistého výtěžku. Není-li v konkrétním případě takové úmluvy, rozhoduje zákonný předpis.

U advokátů se nepočítají do příjmů z provozování advokátní praxe částky odváděné krajskému sdružení advokátů; do zdanitelných příjmů ovšem patří odměna od tohoto sdružení.

Vykonává-li poplatník několik druhů samostatné činnosti, je u něho základem daně příjem ze všech těchto samostatných činností dohromady.

K § 5.

Příjmy dani podrobenými jsou nejen příjmy v penězích, ale též příjmy v naturálních plněních. Veškeré tyto příjmy jsou ovšem dani podrobenými příjmy pouze za předpokladu, že se jedná o příjmy plynoucí ze samostatné činnosti nebo v souvislosti s ní. Obdobně i výdaje mohou býti uskutečněny buď v penězích nebo v plněních naturálních.

Pokud jde o realisované příjmy a výdaje, uskutečněné jinak než v penězích, nutno zkoumati, jaký vliv mají na čistý příjem. Přijímá li na příklad poplatník na splnění svého nároku nějaké plnění v naturáliích, jichž použije při vykonávání samostatné činnosti, a výdaje na pořízení takovýchto předmětů by byl zásadně odčitatelný podle § 7, jde sice i v tomto případě zásadně o příjem podrobený dani, současně však také o odčitatelný výdaj. Započtení hodnoty tohoto naturálního plnění jak do příjmů tak i do výdajů nemělo by vlivu na čistý příjem. Proto osnova o takovýchto příjmech ustanovuje, že se neoceňují a nezapočítávají do příjmů.

Příklad:

Daňový a hospodářský poradce obdrží na úhradu svého honoráře papír pro svou kance-

lář. Tento příjem se neocení a nezapočte do příjmů, poněvadž výdaj na pořízení papíru by by! odčitatelný podle § 7. Kdyby však tento poplatník na úhradu svého účtu obdržel od klienta na př. psací stroj pro svou kancelář, bylo by nutno psací stroj oceniti a započísti do příjmů, poněvadž výdaj na pořízení psacího stroje by nebyl odčitatelným výdajem podle § 7.

Naopak, plní-li poplatník svůj závazek, který je zásadně odčitatelný podle § 7, jinak než v penězích, na př. předměty, které nakoupil pro vykonávání samostatné činnosti, a náklad na pořízení těchto předmětů je odčitatelným výdajem podle § 7, neoceňuje se takovýto výdaj učiněný v naturáliích a nezapočítává do vydání proto, že výdaj na pořízení těchto předmětů byl již jednou uznán za odčitatelný, po případě bude uznán za odčitatelný.

Příklad:

Mzda, kterou poskytuje poplatník svému zaměstnanci v naturáliích, se neocení a nezapočte do vydání, jestliže výdaj na pořízení těchto naturálií jest u poplatníka odčitatelným výdajem podle § 7.

K §6.

Náhrady za majetkové škody přijaté na podkladě pojišťovacích smluv jsou dani podrobeným příjmem, ať škoda nastala z jakéhokoliv důvodu. Naopak zase škody nastalé na majetku sloužícím k vykonávání samostatné činnosti (pokud výdaje na jeho pořízení nebyly již uznány za výdaje odčitatelné podle § 7) odečtou se od dani podrobených příjmů (§8 č. 1a2), ať nastaly z jakéhokoliv důvodu. Vedle toho se odečtou od dani podrobených příjmů ještě částky placené za pojištění proti majetkovým škodám (§ 7 č. 3).

Za dani nepodrobené příjmy prohlašuje osnova také slevy dluhů vzniklé osvobozením dlužníka v soudním nebo mimosoudním vyrovnání. Úmyslem bylo, aby, s takovýmito slevami bylo daňově nakládáno tak, aby nezvyšovaly u poplatníka základ daně. Základ daně může býti zvýšen nebo snížen nejen zvýšením nebo snížením dani podrobených příjmů, ale také snížením nebo zvýšením odčitatelných výdajů. Dosáhne-li pro to poplatník slevy takového dluhu, jehož plnění by bylo odčitatelné podle § 7, znamená to při zásadě přiznávání podle realisovaných příjmů a vydání, že se odčitatelná vydání snížila o slevu dluhu. V důsledku toho se však zvýšil jeho čistý příjem (základ daně). Aby nedošlo k tomuto nezamýšlenému důsledku (ke zvýšení základu daně), stanoví § 6 č. 2, že o slevy takovýchto dluhů poskytnuté v soudním nebo mimosoudním vyrovnání

se zvýší odčitatelné výdaje podle § 7. Jinými slovy, poskytne-li věřitel poplatníkovi v soudním nebo mimosoudním vyrovnání slevu na dluhu, jehož plnění by bylo jinak u poplatníka odčitatelným výdajem podle § 7, pohlíží se daňově na tento případ tak, jako by poplatník plni! svůj dluh v plné výši (bez zřetele na povolenou slevu dluhu).

K §7.

Dani podrobenými příjmy jsou podle osnovy zásadně veškeré příjmy dosažené při vykonávání samostatné činnosti nebo v souvislosti s ní s výjimkou těch, o nichž výslovně osnova prohlašuje, že se za dani podrobené příjmy nepokládají (§ 6). Na roždí! od této zásady jsou odčitatelnými výdaji pouze takové, které zákon výslovně za odčitatelné prohlašuje. Odčitatelnými jsou pouze výdaje na dosažení a udržení příjmů plynoucích ze samostatné činnosti nebo v souvislosti s ní. V zásadě jest odčítatelnost výdajů upravena obdobně jako v § 15 zákona č. 76/1927 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

Odčitatelnými výdaji nejsou tedy zejména částky vybírané poplatníkem pod jakýmkoliv titulem, nebo částky vynaložené na zlepšení a rozmnožení majetku, úroky z vlastního kapitálu poplatníkova, dále splacené zápůjčky, vrácené společenské vklady, nebo podobné výdaje, jakož i výdaje na osobní potřeby poplatníkovy, kromě cestovních výdajů a výdajů spojených s přenocováním poplatníka na cestách při výkonu samostatné činnosti (srov. § 7 č. 4).

K § 8.

Vedle výdajů odčitatelných připouští osnova, aby od zdanitelných příjmů byly odečteny částky, které nemají povahu výdajů, nýbrž představují odpisy pro opotřebení a jiné znehodnocení a škody, pokud toto znehodnocení nebo škody nastaly ve zdaňovacím období na majetku sloužícím vykonávání samostatné činnosti. Pokud jde o škody na investicích, připouští osnova jejich odečtení, ať škoda nastala na investici z jakéhokoliv důvodu.

Také pokud jde o škody na ostatním majetku sloužícím samostatné činnosti, není pro jejich odčitatelnost rozhodným důvod, proč ke škodě došlo. Tyto škody jsou však odčitatelné jen potud, pokud se neprojevují snížením příjmů nebo pokud výdaje na pořízení majetku, na němž škoda nastala, nejsou odčitatelným výdajem podle § 7. Tam, kde se škody projevují. "nížením příjmů, nebo kde výdaj na pořízení majetku na kterém škoda nastala, jest odčitatelným výdajem podle § 7, jest již škoda vyjádřena nižším příjmem resp. uplatněným

výdajem podle § 7 a nelze ji proto ještě zvláště

— po druhé — odečítati.

Tak při zjišťování čistého příjmu rozdílem realisovaných příjmů a realisovaných výdajů, nemůže na příklad lékař odečítati škodu, kterou utrpěl tím, že jeho honorář, který mu pacient, zůstal dlužen, se stal nedobytným, neboť tato škoda se projevuje tím, že jeho příjmy budou o tento nezaplacený honorář nižší. Nebo shoří-li při požáru na příklad advokátovi zásoba papíru a tiskopisů v kanceláři, nemůže tuto škodu zvláště odečítati, neboť výdaj na zakoupení těchto papírů a tiskopisů si již uplatnil nebo — nezaplatil-li je dosud svému dodavateli

— si uplatní jako odčitatelný výdaj podle § 7. Dojde-li při vykonávání samostatné činnosti

k realisaci investic této činnosti sloužících, povoluje osnova, aby od zdanitelných příjmů, mezi něž v tomto případě přirozeně patří i příjem docílený za realisaci investic, byly odečteny pořizovací a jiné náklady vynaložené na ziskání těchto investic. Tyto náklady nutno ovšem snížiti o částky, které, pokud jde o tyto investice, v dřívějších letech byly uznány za odčitatelné podle § 7 nebo § 8 č. l jako odpisy pro opotřebení uznané v dřívějších letech, částky uznané jako udržovací výdaje v dřívějších letech za odčitatelné výdaje a pod.

K § 9.

Zásadou daně ze samostatné činnosti jest, že základem dnně je čistý příjem, který se zjišťuje rozdílem realisovaných příjmů a realisovaných výdajů. Vede-li poplatník o hospodářských výsledcích zaměstnání, povolání nebo činnosti řádné účetní zápisy nebo záznamy, je základem daně výsledek zjištěný v početnictví na podkladě řádné vedených zápisů nebo záznamů, s přihlédnutím k majetku a kapitálu sloužícímu samostatné činnosti na začátku a na konci zdaňovacího období, nákladům a výnosům za zdaňovací období. I když základ daně se zjišťuje tímto způsobem, nutno přihlédnouti k ustanovením §§ 4 až 8. Přitom ovšem nutno míti na zřeteli, že při zjišťování čistého příjmu rozdílem realisovaných příjmů a výdajů zjišťují se tyto v momentu faktického uskutečnění příjmů a výdajů, kdežto v početnictví se zachycují náklady i výnosy v době vzniku nároku nebo závazku bez ohledu na to, kdy k jejich faktické realisaci dochází. Tuto rozdílnou skutečnost nutno respektovati i tehdy, přihlíží-li se k jednotlivým ustanovením §§ 4 až 8.

K § 10.

Jak bylo uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy, mají býti podrobeny dani ze

samostatné činnosti důchody z vlastní práce poplatníkovy. Zaměstnává-li však poplatník v konkrétním případě cizí síly, nelze tvrditi o důchodu v zaměstnání nebo povolání dosaženém, že je pouze důchodem z vlastní práce poplatníkovy. Za tohoto stavu jeví se pak vhodné učiniti takové opatření, aby poplatník, který zaměstnává cizí síly, zaplatil na dani ze samostatné činnosti určitou částku daně jako ekvivalent důchodu, který vznikl prací těchto cizích zaměstnaných sil, a to i tehdy, zjistí-li se, že činnost poplatníkova ve zdaňovacím období skončila ztrátou.

K § 11.

Ustanovení tohoto paragrafu byla převzata z §§ 7 a 8 zákona o dani ze mzdy, s určitými omezeními. Za příslušníky domácnosti pokládají se pouze manželka nebo družka, nezletilé děti, vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci, kteří žijí s poplatníkem ve spotřebním společenství, a zletilé děti, vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci, kteří jsou v poplatníkově zaopatření.

Ostatní osoby jako sourozenci, synovci, neteře, rodiče, prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchýně nepokládají se v žádném případě za příslušníky domácnosti.

K §§ 12 a 13.

Tato ustanovení byla převzata z obdobného ustanovení § 9 zákona o dani ze mzdy.

K § 14.

Stavem koncem zdaňovacího období rozumí se stav ke dni 31. prosince roku, za který se daň vyměřuje.

K § 15.

Z připojené tabulky je patrno, kolik procent činí zatížení čistého příjmu daní ze samostatné činnosti u svobodného poplatníka (základ daně není snížen o částky odčitatelné podle §§ 11 až 13).

K ustanovení odstavce 3 viz shora č. 3 všeobecné části důvodové zprávy a důvodovou zprávu k § 2.

K § 17.

Ustanovení tohoto paragrafu bylo převzato z § 10 zákona o dani ze mzdy.

K § 18.

Splatnost daně je řešena u daně zemědělské a u daně živnostenské. Rovněž ustanovení odstavce 2 (poplatek z prodlení) je převzato ze zákona o zemědělské dani a ze zákona o živnostenské dani.

Účelem ustanovení odstavce 3 je zajistiti vybrání daně od osob, které v důsledku svého zaměstnání nebo povolání nejsou vázány pouze na jedno rnísto a u nichž vybrání daně je vždy ohroženo. Tím, že povolení k provozování takovýchto zaměstnání nebo povolání bude vázáno na předložení průkazu o tom, že daň byla zaplacena, docílí se vybrání daně aspoň v odhadnuté "výši. Zaplacená daň je pouze zálohou a k definitivnímu vyměření dané ze samostatné činnosti dojde až po uplynutí kalendářního roku na podkladě podaného přiznání. Zaplacená záloha bude pak súčtována na daňovou povinnost.

K §19.

Lhůtu k podání přiznání lze v odůvodněných případech prodloužiti; prodloužení lhůty nemá však vliv na splatnost daně. Daň je splatná i v případě prodloužení lhůty k podání přiznání vždy do 31. ledna. Zvýšení daně může uložiti vyměřovací úřad podle volné úvahy, jakmile poplatník nesplní zákonnou povinnost včas bez ohledu na okolnosti, pro které poplatník včas této povinnosti nevyhověl.

K ustanovení odstavce 3 viz shora č. 3 všeobecné části této důvodové zprávy a důvodovou zprávu k § 2.

K § 20.

Místně příslušný okresní národní výbor určí ministerstvo financí na př. tehdy, má-li poplatník k 31. prosinci rozhodného roku více bydlišť.

K § 22.

Poněvadž daň ze samostatné činnosti je daní z pracovního důchodu, bylo pojato do zákona ustanovení o osvobození písemností a úředních úkonů stejně jako je tomu v zákoně o dani ze mzdy a v zákoně o živnostenské dani.

K § 23.

Toto ustanovení bylo převzato z § 22 zákona o živnostenské dani. Tak jako bylo nutno vložiti do § 11 odst. 5 ustanovení, jímž by bylo zabráněno, aby táž osoba nebyla uznána za příslušníka domácnosti u dvou nebo více poplatníků daně ze samostatné činnosti, bylo nutno učiniti opatření, aby táž osoba nebyla uznána za příslušníka domácnosti u dvou či více daní téhož poplatníka. Zásadou bylo, že poplatník si může zvoliti, u které daně má se k příslušníkům domácnosti přihlížeti; rozhodne-li se, aby se k příslušníkům domácnosti přihlíželo u jedné daně, nelze mu tuto výhodu již poskytnouti u daní ostatních.

K § 24.

Důvodem ustanovení § 24 odst. 1 č. 3 a 4 jest, aby ministerstvo financí mělo možnost

stanovením paušálu na výdaje usnadniti vyměřovací řízení resp. vydáním závazných směrnic pro odpisy u investic vyloučit spory o přiměřenost odpisů pro opotřebení a přizpůsobit zásady odčitatelnosti odpisů ustanovením, která pro odpisy budou vydána v rámci předpisů o oceňování. Budou-li pro poplatníky vedoucí řádné účetní zápisy (záznamy) podle předpisů o podnikovém početnictví vydány státním úřadem plánovacím směrnice pro odpisy podle § 2 odst. l zák. č. 65/1949 Sb., o oceňování, nebude třeba pro tyto poplatníky použít zmocnění podle § 24 odst. l č. 4.

K § 25.

Daň ze samostatné činnosti má u subjektů této daně nastoupiti na místo dosavadního zdanění přímými daněmi podle zákona o přímých daních. Proto je pojato do osnovy ustanovení, podle něhož příjmy podrobené dani ze samostatné činnosti nepodléhají dani důchodové,

všeobecné dani výdělkové a dani rentové přímo vybírané, a to počínajíc berním rokem 1950, poněvadž daň ze samostatné činnosti má se vyměřiti již z příjmů této dani podrobených, jež byly dosaženy v roce 1949.

K § 26.

Poněvadž podle § 28 se použije tohoto zákona poprvé pro vyměření daně ze samostatné činnosti za rok 1949, bylo nutno odchylně upraviti pro první rok jak lhůtu k podání přiznání, tak ltůtu k zaplacení daně ze samostatné činnosti.

K § 27.

Poněvadž do zákona nebyla pojata mnohá ustanovení týkající se jak řízení, tak i některých materiálních ustanovení, jako ustanovení o vymáhání a pod., stanoví se v těchto případech podpůrná platnost zákona o přímých daních.

V Praze dne 18. dubna 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: J. Kabeš v. r.

Přehled

zatížení daní ze samostatné činnosti (srov. důvodovou zprávu k § 15).

Státní tiskárna v Praze. — 1839-50