publiky, zůstávají nedotčena. Znění § 14 se přizpůsobuje úpravě připravovaného trestního zákona.

K §§ 17 a 18:

Poruší-li soudce své úřední povinnosti, může takové jednání podle okolností zakládat skutkovou podstatu činu trestného soudem nebo stihatelného v trestním řízení správním nebo důchodkovém. Soudce tudíž odpovídá za své jednání jako každý jiný občan a nadto se stíhá pro kárné provinění v kárném řízení.

Kárná provinění se trestají kárnými tresty.

K výroku podle § 18 odst. 3 dojde v případech, kde by bylo v rozporu s důležitými zájmy služby, aby provinilý soudce, jemuž byl uložen jiný kárný trest než kárný trest propuštění, byl ponechán na svém dosavadním místě. Podklad pro to jest v ustanovení § 141 odst. 2 ústavy. Umožňuje se, aby soudce mohl být vrtákových případech přeložen proti své vůli i mimo dobu nové soudní organisace.

K § 19:

Soudnictví je ve všech stolicích odděleno od správy a soudcové vykonávají svůj úřad nezávisle (čl. XI a § 138 ústavy). Soudci podléhají v pořádkovém ohledu svým soudcovským představeným a v kárném ohledu nejvyššímu soudu jako kárnému soudu.

Účast soudců z lidu v kárném senátě má podklad v § 140 odst. 3 ústavy.

K § 20:

Rozhodování kárného soudu ve formě nálezu má podklad v § 141 odst. 2 ústavy.

Osnova zavádí řízení v jediné stolici. Rozhodnutí kárného soudu jsou tedy konečná.

K § 21:

Jde o provedení úpravy, kterou předvídá § 141 odst. 2 poslední věta ústavy.

K § 23:

Stanovené odchylky jsou důsledkem toho, že prokurátor není při výkonu svých úkolů nezávislý jako soudce.

K § 24: Poukazuje se na vysvětlivku k § 2.

K § 25 a 26: Srv. všeobecnou část důvodové zprávy.

K § 27:

Toto ustanovení zachovává dosavadní stav. Platovým řádem bude zajištěno, aby administrativními srážkami nebylo dotčeno nezabavitelné minimum.

K § 28:

Ústava vybudovala příslušnost k jmenování soudců z povolání a prokurátorů na stupnicích funkčního služného. Zákon zrušuje stupnice funkčního služného a také instituci jmenování soudců z povolání a prokurátorů. Nedaří se proto příslušné předpisy ústavy použít. Naproti tomu zákon zavádí novou instituci, totiž pověřování soudců z povolání a prokurátorů správními funkcemi, kterou dosavadní platné právo neznalo. Je nutno vybudovat nově příslušnost ústavních činitelů pro pověřování těmito funkcemi. Zákon svěřuje toto pověřování u nejvýznamnějších, funkcionářů presidentu republiky a vládě.

Na Slovensku přijímá soudcovské čekatele a ustanovuje soudce z povolání po předchozím souhlasu ministra spravedlnosti pověřenec spravedlnosti. Totéž platí i pro pověřování správními funkcemi, pokud toto pověřování náleží do kompetence ministra spravedlnosti.

K § 30:

Podle ustanovení odstavce l budou zachovány v rámci národního důchodového pojištění nároky získané ve veřejném pensijním zaopatření.

K § 31:

úprava platových poměrů, pokud ji zákon zůstavuje platovému řádu, bude provedena vládním nařízením podle zásad stanovených tímto zákonem. Platový řád bude moci bližší úpravu otázek jím zásadně upravených svěřiti vládě, po případě ministru spravedlnosti.

K § 32:

Jde o základní otázky převodu do nové úpravy.

Plán pracovních sil, podle něhož se bude řídit převod do nových příjmů, nebude lze sestavit pro první rok s naprostou přesností. Předvídá se proto pro první rok platnosti zákona plán prozatímní.

Ustanovení odstavce 3 je odůvodněno tím, že převod do nových příjmů si vyžádá delší doby.

Zálohou uvedenou v odstavci 4 se rozumí záloha ve výši 900, Kčs čtvrtletně podle usnesení vlády ze dne 5. března 1948 a dalších usnesení na ně navazujících. —

Poznamenati dlužno, že o převodech do nového platového systému se rozhoduje po slyšeni příslušného orgánu jednotné odborové organisace.

K§ 33:

Jde o přechodné předpisy pro oblast kárného práva. V odstavci 3 je pamatováno zvláště na kárné věci soudcovských čekatelů — auskultantů, jež přejdou z kárných soudů na kolej správního řízení.

Přeměna kárných trestů podle odstavce 4 se týká kárných trestů, jež by za platnosti nového platového práva již nemohly být vykonány. Jde tu o kárný trest vyloučení z postupu do vyšších stupňů služného (adjuta) a kárný trest zmenšení služného (adjuta).

K §34:

Platnosti, po případě použivatelnosti, pozbývají v rozsahu vyplývajícím z ustanovení tohoto paragrafu zejména tyto předpisy:

1. patent č. 81/1853 ř. z., o vnitřním zařízení a jednacím řádu všech soudních úřadů,

2. zákon č. 46/1868 ř. z., o kárném řízení se soudci a o jejich nedobrovolném přeložení na jiné místo nebo do výslužby, ve znění vládního nařízení č. 53/1943 Sb.,

3. zákon č. 217/1896 ř. z., o soudní organisaci,

4. zákon č. 15/1914 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (čl. I),

5. zákon č. 103/1926 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců,

6. dekret presidenta republiky č. 90/1945 Sb., o úpravě některých organisačních a služebních otázek v oboru soudnictví,

7. zákon č. 103/1946 Sb., o zvláštních služebních přídavcích soudců z povolání a ostatních justičních zaměstnanců,

8. zákon č. 144/1947 Sb., o sjednocení některých předpisů o platových a služebních poměrech státních a jiných veřejných zaměstnanců,

9. zákon č. 95/1948 Sb., o překládání soudců do výslužby podle věku.

Naproti tomu nejsou dotčena ustanovení:

1. zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům,

2. dekretu presidenta republiky č. 104/'1945 Sb., o závodních a podnikových radách,

3. zákona č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organisaci,

4. zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození,

5. § 114 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.

6. § 21 zákona č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích.

V Praze dne 11. dubna 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Praze. —1678-50.