Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 4. zasedání.

399.

Zpráva

výboru ústavně-právního

k vládnímu návrhu zákona (tisk 397)

o finančních prokuraturách.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 15. prosince 1949 vládní návrh zákona (tisk 397) o finančních prokuraturách a usnesl se doporučit Národnímu shromáždění jeho přijetí s tiskovými opravami:

v § 4, odst. 1 se ve druhé řádce škrtá zkratka "př. " a nahrazuje slovem "případě"; za odst. 2. § 6 vkládá se označení "§ 7. "

V Praze dne 15. prosince 1949.

Dr. Bartuška v. r.,

předseda.

Dr. Polišenský v. r., zpravodaj.

Zákon

ze dne 1949,

o finančních prokuraturách.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. Úkoly finančních prokuratur.

(1) Finanční prokuratury jsou povolány, aby před soudy a jinými veřejnými orgány zastupovaly stát, svazky lidové správy a ony právní podměty, na jejichž zastupování je veřejný zájem; dále jsou povolány zastupovat veřejný zájem v případech, v nichž o takové zastoupení není postaráno jinak. V těchto mezích podávají

finanční prokuratury na žádost právní posudky. (2) Při vší své činnosti jsou finanční prokuratury povinny přispívat k zachování a upevnění právního řádu lidové demokracie.

§ 2. Sídlo a obvod.

(1) Finanční prokuratury se zřizují v sídlech krajských soudů.

(2) Obvod finanční prokuratury se shoduje s obvodem krajského soudu, v jehož sídle je zřízena.

(3) Ministr spravedlnosti může odchylkou od ustanovení předchozích odstavců nařízením stanovit, že některá finanční prokuratura je zřízena pro obvod dvou nebo více krajských soudů.

§ 3. Začlenění a dozor.

Finanční prokuratury náležejí do oboru působnosti ministerstva spravedlnosti. S hlediska veřejného a hospodářského zájmu vykonává ministr spravedlnosti dozor spolu s ministrem financí.

§ 4. Složení.

(1) Finanční prokuratura se skládá z finančního prokurátora, po případě jeho náměstka, a potřebného počtu zaměstnanců s odbornou způsobilostí. Správu osobních věcí těchto zaměstnanců a účetní službu pro finanční prokuraturu obstarává ministerstvo spravedlnosti; tuto působnost může vláda nařízením přenést na předsedy krajských soudů.

(2) Kancelářské práce u finanční prokuratury vykonává potřebný počet zaměstnanců přikázaných jí předsedou krajského soudu, v jeliož sídle je zřízena, po dohodě s finančním prokurátorem.

§ 5.

Právní postavení.

(1) Finanční prokuratura se nemusí vykázat plnou mocí ani tehdy, je-li podle obecných

předpisů k některému úkonu třeba zvláštní plné moci; jinak jí příslušejí v řízení před soudy a jinými veřejnými orgány práva advokáta.

(2) Finanční prokuratura může jednat před kterýmkoliv soudem nebo jiným veřejným orgánem; může se též dát zastupovat jiným způsobilým zmocněncem.

(3) Podrobné předpisy o působnosti finančních prokuratur a o jejich poměru k zastupovaným právním podmětům vydá vláda nařízením.

Ustanovení přechodná

a závěrečná.

§ 6.

(1) Dosavadní finanční prokuratury v Praze, Brně a v Bratislavě se přeměňují na finanční prokuratury podle tohoto zákona.

(2) Zaměstnanci dosavadních finančních prokuratur přecházejí dnem počátku účinnosti tohoto zákona do oboru ministerstva spravedlnosti.

§ 7.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména:

1. zákon ze dne 8. června 1933, č. 97 Sb., o finančních prokuraturách;

2. vládní nařízení ze dne 2. dubna 1936, č. 82 Sb., kterým se vydává služební instrukce pro finanční prokuratury.

§ 8. Účinnost a provedení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem i. února 1950; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Státni tiskárna v Praze. — 6330-49