Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 4. zasedání.
376.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ... 1949,
o organisaci výzkumnictví a dokumentační služby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první.
Ústředí vědeckého výzkumu a výzkumné ústavy.
Oddíl I. Ústředí vědeckého výzkumu.
§ 1.
(1) K vybudování jednotné organisace výzkumnictví a veškeré dokumentační služby a k jejich plánovitému řízení se zřizuje při státním úřadě plánovacím ústředí vědeckého výzkumu (dále jen "ústředí").
(2) Do působnosti Ústředí náleží zejména:
a) připravovat v rámci jednotného hospodářského plánu návrh plánů výzkumných prací;
b) sledovat výzkumnou činnost ve výzkumných ústavech a pečovat o koordinaci a rozvoj vědecké práce v těchto ústavech;
c) určovat podle potřeb jednotného hospodářského plánu v rámci plánů výzkumných prací základní výzkumné úkoly a pečovat o jejich řešení;
d) dbát o využití výsledků výzkumu v praxi;
•
e) pečovat o plánovitou výchovu výzkumnických pracovníků a spolupůsobit při jejich zařazování do výzkumných ústavů;
f) dbát o věcné vybavení výzkumných ústavů a o využití jejich zařízení;
g) pečovat o plánovité pořádání vědeckých sjezdů, konferencí a porad pro potřeby výzkumnictví;
h) pečovat o styky se zahraničím pro potřeby výzkumnictví;
ch) udělovat odměny za výsledky výzkumné práce podle směrnic stanovených vládou, po případě navrhovat příslušným institucím udělení takových odměn nebo se vyjadřovat k návrhům na jejich udělení;
i) řídit dokumentační službu a pečovat o její koordinaci, využití a rozvoj;
j) podávat návrhy opatření týkajících se výzkumnictví a dokumentační služby a vyjadřovat se k takovým návrhům jiných úřadů a institucí.
(3) Opatření při plnění úkolů Ústředí, jimiž se zasahuje do působnosti jiných ústředních úřadů, činí státní úřad plánovací v dohodě s těmito ústředními úřady.
(4) Výzkumnictvím podle tohoto zákona se rozumí soustavné vědecké badání, které vytváří a shromažďuje vědecké poznatky a zkoumá možnost jejich využití pro rozvoj a zabezpečení hospodářství celku a zvýšení úrovně lidu.
§ 2.
(1) V čele ústředí je předseda, kterého zastupuje náměstek. Předseda a jeho náměstek jsou státními zaměstnanci; ustanovuje a odvolává je president republiky na návrh vlády.
(2) Předseda ústředí organisuje a řídí práce ústředí a výzkumnické rady (odstavec 3).
(3) Jako poradní orgán předsedy ústředí se zřizuje výzkumnická rada. Počet jejích členů stanoví a členy v dohodě se zúčastněnými ministry jmenuje ministr-předseda státního úřadu plánovacího. Podrobnosti o činnosti výzkumnické rady stanoví organisační řád, který vydá ministr-předseda státního úřadu plánovacího.
§ 3.
(1) Jako regionální orgán Ústředí se zřizuje při slovenském plánovacím úřadě Slovenské ústředí vědeckého výzkumu (dále jen "Slovenské ústředí"), jehož prostřednictvím vykonává Ústředí svou působnost na Slovensku.
(2) V čele Slovenského ústředí je předseda, kterého ustanovuje a odvolává vláda na návrh ministra-předsedy státního úřadu plánovacího,
učiněný po slyšení pověřence-předsedy slovenského plánovacího úřadu. Předseda řídí práce Slovenského ústředí a slovenské výzkumnické rady (odstavec 3).
(3) Jako poradní orgán předsedy Slovenského ústředí se zřizuje slovenská výzkumnická rada, kterou tvoří slovenští plenové výzkumnické rady (§ 2, odst. 3). Podrobnosti o činnosti slovenské výzkumnické rady stanoví organisační řád, který vydá pověřenec-předseda slovenského plánovacího úřadu se souhlasem ministra-předsedy státního úřadu plánovacího.
Oddíl II. Výzkumné ústavy.
§ 4.
Výzkum budou provádět výzkumné ústavy uvedené v §§ 5 až 9 a přechodně též dosavadní výzkumné ústavy (§ 17).
Část druhá.
Ústřední výzkumné ústavy.
§ 5.
(1) Za účelem soustředění a racionalisace výzkumnictví v jednom nebo několika příbuzných výzkumnických oborech, po případě provádění zvlášť nákladného nebo dlouhodobého výzkumu širšího významu, zřídí vláda nařízením ústřední výzkumné ústavy, a to po případě z některých dosavadních ústavů.
(2) Do působnosti ústředních výzkumných ústavů náleží zejména:
a) provádět výzkum v oboru, pro který jsou zřízeny, zejména pokud jde o základní výzkumné úkoly;
b) plnit ve svém oboru jiné úkoly, které jim uloží ústředí v rámci své působnosti.
(3) ústřední výzkumné ústavy jsou podřízeny ústředí, pokud vládní nařízení, jímž byl ústav zřízen (odstavec 1), nestanoví jinak.
§6.
ústředí může se souhlasem ministra-předsedy státního úřadu plánovacího a příslušného ministra pověřit ústavy uvedené v §§ 7 až 9, po případě jiné výzkumné orgány, prováděním úkolů ústředních výzkumných ústavů.
Část třetí. Ostatní výzkumné ústavy.
§ 7.
(1) Ministři mohou v dohodě s ministrempředsedou státního úřadu plánovacího a ministrem financí a se souhlasem vlády zřizovat
v oboru své působnosti výzkumné ústavy (dále |jen "ústavy ministerstev").
(2) Organisační řády ústavů ministerstev vydávají a působnost ústavů stanoví příslušná ministerstva po předchozím vyjádření Ústředí.
(3) ústředí může se souhlasem příslušného ministerstva ukládat ústavům ministerstev přímo nebo prostřednictvím ústředních výzkumných ústavů zvláštní výzkumné úkoly.
§ 8.
(1) Národní, komunální a jim na roven postavené podniky mohou zřizovat výzkumné ústavy se souhlasem zúčastněných ministrů, uděleným v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího.
(2) Příslušný ministr stanoví v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího podmínky, za kterých výzkumný ústav (odstavec 1) plní své úkoly.
(3) Ústředí může se souhlasem příslušného ministerstva ukládat výzkumným ústavům národních, komunálních a jim na roven postavených podniků zvláštní výzkumné úkoly; na jejich řešení poskytne státní úřad plánovací finanční prostředky, při čemž dbá předpisů o financovaní těchto podniků.
i § 9.
(1) ústavy vysokých škol, které slouží převážně výzkumným účelům, se zřizují podle § 7, odst. 1.
(2) ústavy vysokých škol, které slouží převážně vyučovacím, vedle toho však též výzkumným účelům, zřizuje ministr školství, věd a umění po vyjádření ústředí a v dohodě s ministrem financí a ostatními příslušnými ministry.
(3) Ustanovení § 7, odst. 3 platí zde přiměřeně.
Část čtvrtá. Zestátněni a jiné přechody práv a závazků.
Oddíl I.
Zestátnění výzkumných zařízení.
§ 10.
(1) Zestátňují se výzkumná zařízení, která určí vláda nařízením.
(2) Pro zestátnění podle odstavce l platí přiměřeně ustanovení §§ 4 až 13, 30, 41 a 42 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne
28. dubna 1948, č. 114 Sb., s tím, že tam, kde podle jmenovaného dekretu vyvíjí působnost ministr průmyslu, přísluší tato působnost při zestátnění podle tohoto zákona ministru-predsedovi státního úřadu plánovacího.
Oddíl II.
Jiné přechody práv a závazků.
§ 11.
Dnem, který určí ministerstvo výživy vyhláškou, v úředním listě, zaniká Svaz pro výzkumnictví v průmyslu výživy. Tímto dnem přecházejí jeho veškerá práva a závazky na stát.
část pátá.
Všeobecná ustanovení.
§ 12.
Všechny výzkumné ústavy jsou povinny podporovat Ústředí při plnění jeho úkolů.
§ 13.
(1) Ústředí může uveřejňovat údaje a zprávy získané od výzkumných ústavů jen se souhlasem orgánů spravujících tyto ústavy.
(2) Při uveřejňování údajů a zpráv je ústředí povinno dbát, aby nebyly dotčeny hospodářské nebo jiné veřejné zájmy.
(3) Neuveřejněné údaje a zprávy smějí být dány k nahlédnutí jen úřadům a ústavům jmenovaným v §§ l, 3 a 4.
(4) Každý, jehož prostřednictvím se údaje a zprávy sbírají, zpracovávají nebo uveřejňují, je povinen o všech věcech, o nichž se při tom doví, zachovávat mlčenlivost.
(5) Pokud jde o údaje a zprávy důležité pro obranu státu, vyžaduje se v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 souhlas ministerstva národní obrany.
část šestá. Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 14.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením rušila nebo začleňovala státní výzkumné ústavy a stanovila jejich působnost i v těch případech, kdy ústavy byly zřízeny zákonem.
§ 15.
(1) Ustanovení § 9 zákona ze dne 25. října 1948, č. 249 Sb., o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě, se zrušuje.
(2) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost, všech jiných ustanovení, která odporují ustanovením tohoto zákona.
§ 16.
(1) Tento zákon se nevztahuje na výzkum vojenské správy a její ústavy a na právní dokumentační činnost prováděnou ministerstvem pro sjednocení zákonů.
(2) Součinnost ve věcech výzkumnictví mezi vojenskou správou a ústředím, jakož i mezi jednotlivými výzkumnými ústavy vojenské správy a výzkumnými ústavy podle tohoto zákona, bude upravena směrnicemi, které vydá státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem národní obrany a ostatními zúčastněnými ministerstvy.
(3) Směrnicemi podle odstavce 2 bude též stanoveno, jaká opatření mají být v ústředí a v jednotlivých výzkumných ústavech podle tohoto zákona provedena v zájmu obrany státu.
§ 17.
Dokud nebudou učiněna jiná opatření podle tohoto zákona, zůstává činnost dosavadních výzkumných ústavů nedotčena.
§ 18.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě s ministrem financí a ostatními zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Důležitost vědeckého výzkumu (otázek technických, hospodářských, sociálních a zdravotních) pro národní hospodářství státu budujícího socialismus vyplývá z potřeby stálého stupňování a zlepšování výroby. V socialismu slouží výzkum celému národnímu hospodářství, neboť přispívá k uskutečňování základního cíle socialistického budování, t. j. zvyšování životní úrovně lidu.
V Československu nebylo dosud na výzkumnictví v jeho celku pamatováno zákonnou úpravou. Normy vydané po roce 1945 upravují jen příležitostně výzkumnictví. Tak na př. § 34 dekretu č. 100/1945 Sb. a § 20 dekretu č. 101/1945 Sb. a příslušná ustanovení statutů národních podniků průmyslových a národních podniků průmyslu potravinářského upravují výzkumnictví v těchto podnicích;
speciální úprava výzkumnictví v uvedeném okruhu podniků byla provedena vyhláškou č. 1739/1946 Ú. 1. I, jíž ministr průmyslu uložil ústředním a oblastním orgánům úkoly při budování a provádění výzkumnictví v národních podnicích. Zákon o dvouletém hospodářském plánu stanovil v § 11 jen všeobecně, že v období dvouletého plánu bude technický a vědecký pokrok podporován vybudováním a zabezpečením výzkumnictví a stanovením jeho pracovních úkolů s jednotného hlediska. Otázkami a úkoly výzkumnictví se v období dvouletého plánu zabývala Státní výzkumná rada, zřízená u státního úřadu plánovacího; výsledky jejích prací byly shrnuty do rámcového plánu výzkumu na léta 1947/1948, který schválila vláda usnesením ze dne 9. prosince 1947. Speciální úpravu přinesl též zákon ze
dne 25. října 1948, č. 249 Sb., o zestátnění ústavů zemědělského a lesnického výzkumnictví a o jejich organisaci a správě.
Potřeba koordinace a účelná organisace výzkumnictví se jevila stále naléhavěji; zejména při přípravě pětiletého plánu byly znovu zjišťovány nedostatky koordinace a organisace výzkumnictví. Proto byl do zákona o pětiletém plánu pojat § 27, který stanoví, že "výzkum, zejména technický, hospodářský, sociální a zdravotní, bude sloužit plnému rozvoji národního hospodářství, využití zdrojů všeho druhu a účelům hospodářského plánování. Pro potřebu vědeckého výzkumu se provede koordinace vědecké práce ve výzkumných ústavech, vybudují se vědecké ústavy a věnuje se zvýšená péče výchově vědeckého dorostu. Bude se též dbát o co nejužší spojení -vědeckého výzkumu s praxí. Výzkumnictví se účelně soustředí a zajistí se pro ně dostatečné finanční prostředky. " V pětiletém plánu se pamatuje na tyto účely investicemi ve výši 4, 2 miliardy Kčs; provozní náklad výzkumnictví se odhaduje na 2 miliardy Kčs. Předpokládá se zejména vybudování účelné organisace výzkumnictví a výchova vědeckých kádrů.
Ustanovení § 27 zákona o pětiletém plánu bylo vyvoláno především skutečností, že výzkumnictví je roztříštěno po různorodých ústavech, zřízených u úřadů a institucí nebo v podnicích. Jsou zde ústavy při vysokých školách, z nichž některé vyvíjejí činnost pedagogickou i výzkumnou, dále ústavy resortní, které provádějí systematický výzkum i výzkumnickou službu, a konečně ústavy podnikové jejichž výzkumná činnost je zaměřena především na potřeby výroby. Činnost těchto tří skupin ústavů nebyla koordinována a dokonce nedošlo ani ke koordinaci výzkumné činnosti uvnitř jednotlivých skupin. O koordinaci a plánování výzkumné práce se pokusila Státní výzkumná rada se zdarem jen částečným, neboť byla toliko poradní a pracovní komisí bez jakékoliv výkonné moci. Proto nemohla být odstraněna roztříštěnost výzkumnictví a počet vědeckých pracovníků se rovnal téměř počtu ústavů, laboratoří a výzkumnických stanic. Dochází namnoze k duplicitě, triplicitě i multiplicitě při řešení týchž problémů, k nedostatečnému využití přístrojů, které chybějí na jednom a zahálejí na druhém místě, a k nemožnosti zahájit úspěšně kolektivní práci, protože příslušní specialisté jsou rozptýlení nejen po ústavech, nýbrž i po resortech. Kompetenční spory, neracionální postup pracovní, nedostatek organisace a účinné spolupráce byly doposud běžným zjevem. Tento stav nese s sebou také nedostatek a
prakticky i nemožnost účinné kontroly výzkumné práce a umožňuje tak odčerpávání veřejných finančních prostředků z titulu výzkumnictví za účelem jiným; za investicemi pro výzkumnictví se na příklad často skrývá podpora provozu a pod.
Navrhovaný zákon má připravit plánovitou výstavbu československého výzkumnictví a zkoordinovat vědeckou práci jednotlivých oborů, jakož i práci jednotlivých ústavů téhož oboru. Tato nová organisace umožní podchytit veškerou výzkumnou činnost, zracionalisovat ji a hospodárně ji využít pro československé hospodářství a tím pro blaho pracujícího lidu.
Předpokládá se, že s dalším rozvojem vědecké a výzkumné práce, jakož i s rostoucím počtem vědeckých pracovníků bude nutno zřídit po sovětském vzoru jako vrcholnou pracovní a řídící instituci československou akademii věd. Organisace výzkumnictví podle předkládané osnovy nebude nikterak na překážku vybudování takové Akademie, neboť zřízením ústředních výzkumných ústavů budou dány základy pro vytvoření přírodovědecké a technické sekce Akademie.
Finanční prostředky ke krytí osobních a věcných nákladů Ústředí a ústředních výzkumných ústavů budou soustředěny v rozpočtové kapitole státního úřadu plánovacího počínajíc státním rozpočtem na rok 1950.
Investice plánované na rok 1950 činí 20, 000. 000 Kčs stavebních investic, 18 milionů Kčs nestavebních investic tuzemských, 7 milionů Kčs nestavebních investic dovezených a 6, 000. 000 Kčs investic nepravých. Provozní náklady osobní, věcné a správní ve státním rozpočtu se zvýší zřízením ústředí a šesti ústředních výzkumných ústavů v roce 1950 o 41, 337. 000 Kčs.
K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí:
K §§ l až 3:
Aby mohl být splněn úkol stanovený v § 27, odst. 2 zákona o pětiletém plánu, t. j. aby výzkumnictví mohlo být soustředěno, je třeba vybudovat vrcholný orgán, který by je řídil. To se děje zřízením ústředí vědeckého výzkumu při státním úřadě plánovacím, jehož usměrňovači působnost ve věcech výzkumnictví se opírá o ustanovení § l, odst. 4, písm. f) plánovacího zákona č. 60/1949 Sb. Úkoly Ústředí jsou demonstrativně uvedeny v § l, odst. 2 v souhlase s ustanovením § 27 zákona o pětiletém plánu.
ústředí tedy má nejen plnit úkoly v oboru výzkumnictví jako takového, nýbrž má podle § l, odst. l a 2, písm. i) a j) působit jako orgán řídící veškerou dokumentační službu. Toho je zapotřebí vzhledem k dosavadnímu nežádoucímu stavu organisace této služby. V úřadech, ústavech a podnicích totiž fungují dokumentační orgány, které se sdružují podle oborů v dokumentační střediska (na př. technické dokumentační středisko, lékařské dokumentační středisko atd. ). činnost dokumentačních středisek jednotlivých oborů však není koordinována. Kromě toho společné otázky různých oborů dokumentace (na př. mezinárodní zastoupení, výchova a školení pracovníků a pod. ), k jejichž řešení jsou v jiných státech zřizovány t. zv. národní dokumentační komitéty, jež zastupují své státy v Mezinárodní dokumentační federaci (FID), nejsou u nás jednotně řešeny. Je tedy vrcholný orgán, řídící veškerou dokumentační službu, nepostradatelný. Poněvadž pak veškerá dokumentační činnost slouží ze 75% získání výchozích před-, pokladů pro výzkumnou činnost, je nejvhodnější pověřit funkcí řídícího a koordinačního (nikoliv správního) orgánu ústředí pro vědecký výzkum.
- Pojem výzkumnictví se vymezuje v § l, odst. 4; k tomu se poznamenává, že výzkumnictvím není činnost praktických zemědělců a jejich sdružení, vyvíjená za účelem poznávání a provádění zásad mičurinské agrobiologie.
Pokud jde o výzkumníckou radu, která se zřizuje podle § 2, odst. 3 jako poradní orgán předsedy ústředí, stanoví počet jejích členů ministr-předseda státního úřadu plánovacího sám, kdežto jmenování členů rady se děje v dohodě se zúčastněnými ministry.
Na Slovensku vykonává ústředí svou působnost prostřednictvím regionálního orgánu, kterým je Slovenské ústředí vědeckého výzkumu, zřízené ustanovením § 3 při slovenském plánovacím úřadě. Poradním orgánem předsedy Slovenského ústředí je slovenská výzkumnická rada, kterou tvoří slovenští členové výzkumnické rady.
K §§4 a 17:
Přesto, že se osnovou vytvářejí určité druhy výzkumných ústavů (§§ 5 až 9), v nichž se má soustředit výzkumnická činnost, nezamezuje se činnost dosavadních výzkumných ústavů jiného typu, na př. ústavů vědeckých korporací, masových organisací pracujícího lidu a lidových družstev, dokud nebudou učiněna jiná opatření podle tohoto zákona.
K § 5:
Aby mohly být splněny úkoly v jednom nebo několika příbuzných výzkumnických oborech, mají být zřízeny ústřední výzkumné ústavy; jejich hlavním úkolem bude základní výzkum, pro který budou přiměřeně vybaveny, a kromě toho funkce poradních orgánů ústředí pro speciální odborné otázky. Ústřední výzkumné ústavy mají tedy konat vlastní výzkumnou práci, Ústředí je však může pověřit i úkoly jinými, jako na př. spolupůsobením při stanovení základních výzkumných úkolů.
Ústřední výzkumné ústavy budou zřizovány postupně, a to v těch oborech, kde jsou pro to předpoklady, t. j. kádry, zařízení, umístění atd.
K§ 6:
Ustanovením § 6 se má umožnit, aby v těch oborech, kde nebude možno zřídit ihned ústřední výzkumné ústavy, mohly být jejich funkcí pověřeny takové ústavy (ressortní nebo podnikové), po případě orgány, které jsou s to plnit úkoly, jichž plnění by jinak připadlo ústředním výzkumným ústavům.
K §§ 7 až 9:
Nemá-li dojít k dalšímu tříštění výzkumnictví, je nutno zajistit, že budou zřizovány jen ústavy potřebné a účelné. Proto se v ustanoveních §§ 7 až 9 zajišťuje spoluúčast ministra-předsedy státního úřadu plánovacího nejen při zřizování výzkumných ústavů v těchto ustanoveních uvedených, nýbrž i při vymezování jejich působnosti.
Na ústavy vysokých škol (§ 9, odst. 1), které slouží převážně výzkumným účelům, se hledí jako na ústavy ministerstev (§ 7, odst. 1).
Poznamenává se, že slovy "podniky na roven postavené podnikům národním a komunálním", jichž se užívá v § 8, odst. l a 3, mají být označeny zejména výsadní společnosti zahraničního obchodu.
K §10:
Vzhledem k tomu, že pro různorodost výzkumnických zařízení a pro nemožnost vymezení jejich znaků a rozsahu provozu rozhodného pro zestátnění nelze v zákoně vyjmenovat jednotlivá výzkumnická zařízení, jež se zestátňují, ponechává § 10 vládě, aby zařízení zestátnění podléhající konkrétně určila nařízením.
K §11:
Svaz pro výzkumnictví v průmyslu výživy, zřízený v roce 1946 jako spolek podle zákona
ze dne 10. listopadu 1867, č. 135 ř. z., o právu spolčovacím, a vydržovaný z prostředků veřejných a z příspěvků svých členů, vznikl v podstatě za stejnými účely, jaké sleduje předkládaná osnova, totiž k umožnění koordinace a racionalisace výzkumné činnosti v oboru výživy. Zmíněný Svaz měl být základem pro zřízení velkého ressortního ústavu; organisoval výzkumnictví, zřizoval vlastní výzkumné ústavy a vybavoval jednotlivé vlastní i cizí výzkumné ústavy potřebnými zařízeními. Disposicí, kterou osnova činí, a má umožnit, aby bez přerušení činnosti Svazem začaté byly vykonány potřebné práce k vytvoření ressortního ústavu, jaký má osnova na mysli (§ 7, odst. 1). Tím, že osnova takto potvrdí základní účel zřízení tohoto Svazu, bude dán i výraz myšlence zamezit jinak možnou dvojkolejnost při provádění organisačních prací, ústav zřizovaný podle § 7, odst. l bude od svého počátku s to plnit pomocí věcného a osobního substrátu převáděného ze Svazu pro výzkumnictví v průmyslu výživy úkoly ústředního výzkumného ústavu.
K § 13
se podotýká, že přestoupení příkazů a zákazů bude trestáno podle povahy věci podle příslušných trestních ustanovení, zejména zákona na ochranu lidově demokratické republiky č. 231 / 1948 Sb.
K §14:
Zřetele na dosavadní nedostatek organisace výzkumnictví nedovolují, aby mohlo být již v předkládané osnově zcela podrobně stano-
veno, které výzkumné ústavy budou nadále provádět výzkum. Proto se vláda zmocňuje, aby nařízením činila opatření nutná k zdokonalení organisace vybudované osnovaným zákonem i tam, kde se organisace bude týkat ústavů, které byly zřízeny zákonem.
K §15:
Má-li být dosaženo účelu sledovaného navrženou úpravou, je nutno zrušit všechny dosavadní právní předpisy, jichž platnost by narušovala jednotnou organisaci výzkumnictví. Tak zřizování, organisování a správu zemědělských a lesnických výzkumných ústavů, které podle § 9 zákona č. 249/1948 Sb. doposud může zřizovat ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí, je nutno vázat též na dohodu s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a na souhlas vlády, stejně jako zřizování jiných ústavů ministerstev (§7, odst. 1).
K §16:
Se zřetelem na účely obrany státu se ústavy vojenské správy vyjímají z dosahu osnovaného zákona. Přesto se však pamatuje na zajištění účelné součinnosti mezi výzkumnými ústavy vojenskými a civilními; tato součinnost bude upravena směrnicemi, jež budou obsahovat též ustanovení o zřizování a působnosti výzkumných ústavů vojenské správy.
Navržený zákon se nevztahuje také na právní dokumentační práce, které provádí ministerstvo pro sjednocení zákonů za účelem vybudování legislativního archivu.
V Praze dne 15. listopadu 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr-předseda státního úřadu plánovacího:
Dr. Dolanský v. r.
Státní tiskárna v Fráze. — 5770-19.