Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. _____________________________________________4. zasedání.

361.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

o vyznamenáních a čestných uznáních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

část první. Vyznamenání.

§ 1.

(1) Vláda může se souhlasem presidenta republiky nařízením zakládat vyznamenám, a to řády a jiné druhy vyznamenání.

(2) Řád je projevem vděčnosti a uznání za vynikající zásluhy o československou republiku, zejména o její pracující lid, dále za zvláště významnou činnost tvůrčí, jakož i za úspěšný a vynikající čin velitelský nebo za hrdinství při obraně vlasti.

(3) Jiné druhy vyznamenání jsou projevem vděčnosti a uznání za vynikající činnost nebo výkon nebo za zvláště vynikající statečnost, odhodlanost nebo obětavost, projevené ve prospěch celku.

§ 2.

Vláda může se souhlasem presidenta republiky stanovit nařízením pro vyznamenané přednostní práva, výhody a zvláštní pocty nebo peněžní a jiné odměny, které mohou býti spolu s vyznamenáním udělovány.

§ 3.

(1) Vyznamenání propůjčuje president republiky; president republiky může zmocnit jiný orgán, aby jeho jménem vyznamenání propůjčoval.

(2) Návrh na propůjčení vyznamenání činí presidentu republiky vláda.

§ 4.

Vyznamenání lze propůjčit občanům i cizincům (též po smrti) nebo souborům osob, jako pracujícím skupinám, anebo vojenským a podobným útvarům, podnikům, ústavům a státním orgánům (dále jen "útvary") nebo jejich symbolům.

§ 5.

Presidentu republiky příslušejí nejvyšší stupně všech československých vyznamenání; podržuje je, i když přestane být presidentem republiky, leč by ztratil svůj úřad pro velezradu.

§ 6.

(1) Vyznamenaný dostane zároveň s vyznamenáním listinu o tom, že mu vyznamenání bylo propůjčeno (diplom).

(2) Vyznamenání a diplom se ponechávají při úmrtí vyznamenaného jeho rodině.

(3) Při zániku vyznamenaného souboru osob nebo vyznamenaného útvaru se vrátí vyznamenání a diplom úřadu, který vyznamenání spravuje.

část druhá.

Čestná uznání.

§ 7.

(1) čestnými uznáními jsou čestné tituly, veřejná uznání a pamětní odznaky.

(2) Vláda může nařízením stanovit pro zvláště zasloužilé a vynikající pracovníky čestné tituly, jakož i pocty s nimi spojené. Akademické tituly, udělované vysokými školami, a čestné občanství nejsou tím dotčeny.

(3) President republiky, vláda nebo její členové mohou projevovat veřejné uznání. Podrobnosti určí vláda nařízením, které vydá se souhlasem presidenta republiky a v němž může také stanovit, kdy s veřejným uznáním jsou spojena přednostní práva, výhody a zvláštní pocty nebo peněžní a jiné odměny.

(4) Vláda může usnesením zakládat pamětní odznaky a určit podrobnosti o jejich udělování; pamětní odznaky se nenosí na stužce.

Část třetí. Společná ustanovení.

§ 8.

českoslovenští občané (soubory osob a útvary) mohou cizozemská vyznamenání a cizozemské čestné tituly přijímat jen, svolí-li k tomu president republiky na návrh vlády.

§ 9.

(1) Dopustil-li se vyznamenaný jednání, které ho činí nehodným vyznamenání nebo čestného uznání, nebo vyšly-li dodatečně najevo

skutečnosti, svědčící o tom, že vyznamenání nebo čestné uznání mu bylo nezaslouženě propůjčeno, ztrácí vyznamenání nebo čestné uznání. Z týchž důvodů pozbývá práva nosit cizozemské vyznamenání nebo užívat cizozemského čestného titulu.

(2) O tom, zda nastaly skutečnosti podle odstavce l, rozhoduje šestičlenná komise, která se zřizuje pro celé státní území při ministerstvu vnitra. Členy komise a jejich zástupce jmenuje a odvolává vláda. Rozhodnutí komise je konečné. Její jednací řád vydá ministerstvo vnitra vyhláškou v Úředním listě.

(3) Ustanovení trestních zákonů o ztrátě nebo odnětí vyznamenání a čestných uznání zůstávají nedotčena.

§ 10.

Kdo si neprávem osobuje vyznamenání nebo čestné uznání, kdo bez souhlasu presidenta republiky veřejně nosí cizozemské vyznamenání nebo užívá cizozemského čestného titulu, kdo založí nebo udělí odznak, který by mohl vést k záměně s vyznamenáním nebo s pamětním odznakem, jakož i kdo veřejně nosí takový odznak, bude potrestán — pokud nejde o čin trestný soudně — okresním národním výborem pokutou do 50. 000 Kčs nebo trestem na svobodě do tří měsíců. Pro případ nedobytnosti vyměří se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do tří měsíců.

§ 11.

(1) Doposud založená vyznamenání a čestná uznání nejsou tímto zákonem dotčena; pro jejich další propůjčování, pro jejich odnímání a pro změnu nebo zrušení předpisů o nich platí tento zákon.

(2) Zrušují se zákon ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb., o řádech a titulech, a zákon ze dne 25. března 1948, č. 55 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb., o řádech a titulech.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Podle § 74, odst. l, č. 9 ústavy propůjčuje president republiky vyznamenání; tím, ústava vyslovuje, že československý lid projevuje viditelně své uznání a svou vděčnost svým nejlepším synům a dcerám, svým budovatelům a nejlepším bojovníkům za nový život, za socialismus, jejich vyznamenáním.

Je nutno znovu upravit, jak se vyznamenání a čestná uznání zakládají a propůjčují. Dosud platná úprava (zákon ze dne 21. října 1936, č. 268 Sb., o řádech a titulech, s novelou č. 55/ 1948 Sb. ) přihlížela ve své základní konstrukci ke vzorům západním. Řády a čestné odznaky lze zakládat jen za zásluhy o stát. Bylo původně

možno vyznamenat jen jednotlivce; vyznamenat skupiny osob a symboly umožnila teprve novela ze dne 25. března 1949, č. 55 Sb. Odnímání vyznamenání není upraveno, což mimo případy pozdějšího odsouzení vyznamenaného soudem vede v praxi k obtížím.

Nová úprava vyznamenání přihlíží nejen k osobním, nýbrž i ke kolektivním zásluhám, a je pružnější než dosavadní zákon. To umožní založení vyznamenání i za činy a výkony, které lze hodnotit jako jiné zásluhy o celek, na příklad vyznamenání osob zaslouživších se o rozvoj národní kultury, pokroku, obecného blahobytu, vyznamenání tvůrčích pracovníků, hrdinů práce, zasloužilých matek atd. Podle osnovy lze stanovit, aby se zároveň s vyznamenáním nebo s veřejným uznáním vyplácely platy a poskytovaly výhody. Konečně upravuje osnova možnost, jak lze odejmouti v nutných případech udělené vyznamenání, což umožní provedení prověrky mezi osobami až dosud vyznamenanými.

Nový směr se konkrétně projeví v tom, že soustava našich vyznamenání bude odpovídat soustavě sovětských vyznamenání. Ve volbě motivů a hesel a ve výtvarném provedení nových řádů a vyznamenání budeme vycházet přitom z živé lidově demokratické československé skutečnosti.

K jednotlivým paragrafům: K§ 1:

Řády jsou nejvyšším vyznamenáním, jiné druhy vyznamenání ve způsobu medailí, hvězd, křížů, praporů a pod. umožní vhodné odstupňování zásluh. U řádů umožní toto odstupňování zásluh instituce různých tříd řádů.

K § 2:

Toto ustanovení zmocňuje vládu, aby s některými vyznamenáními spojila peněžité odměny, po případě i jiné výhody.

K § 3:

Zde se blíže provádí předpis ústavy, podle kterého president republiky propůjčuje vyznamenání. Aby se vyznamenání propůjčilo, navrhuje presidentu republiky — k zachování jednotného postupu — vláda.

K §4:

Je možno vyznamenat jednotlivce (též in memoriam), kolektivy (na př. obyvatele určité

obce), symboly, jako historické prapory, hrob Neznámého vojína a pod.

K § 7:

Osnova dává možnost, aby vedle čestných titulů pro národní umělce (zákon č. 130/1948 Sb. ) a titulů "mistr sportu" a "zasloužilý mistr sportu" podle zákona č. 187/1949 Sb. byly nařízením založeny další čestné tituly pro zvlášť zasloužilé vynikající pracovníky. Projev veřejného uznání presidentem republiky, vládou nebo jejími členy dostává zákonný podklad. Možnost založit pamětní odznaky vládním usnesením odpovídá praktické potřebě.

K §9:

šestičlenná komise u ministerstva vnitra, která bude rozhodovat o odnětí vyznamenání, bude složena ze zástupce masových organisací, ze zástupců kanceláře presidenta republiky, úřadu předsednictva vlády, ministerstva vnitra a ministerstva národní obrany jako stálých členů a ze zástupce úřadu, jehož se případ týká (ze zástupce ministerstva zahraničních věcí, ministerstva práce a sociální péče, ministerstva školství, věd a umění nebo ministerstva informací a osvěty). Zástupce masové organisace bude podle okolností případu vybrán z osob navržených Svazem bojovníků za svobodu, Ústřední radou odborů a po případě i jinými masovými organisacemi. Jednací řád komise upraví též, kdy komise bude moci činiti neodkladná zatímní opatření, pokud jde o nošení vyznamenání.

K § 11:

I po vyhlášeni nového zákona se budou udílet vyznamenání již dříve založená, pokud nemají již podle své povahy jen historický význam. Pro jejich další propůjčování, pro jejich odnímání a pro změnu a zrušení předpisů o nich platí však nová úprava. To platí zejména pro slovenské revoluční řády.

Osnova nemá zvláštních rozpočtových důsledků; náklady spojené s vyznamenáními a čestnými uznáními půjdou k tíži rozpočtu ressortu, v jehož oboru působnosti se zřídí. Nové úkoly, které se podle navržené úpravy ukládají veřejné správě (odnímání vyznamenání), neznamenají zvláštní její zatížení, s nímž by se nebylo počítalo.

V Praze dne 25. října 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr vnitra: V. Nosek v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 5339-49.